Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti.
V mezičase od Trumpova vítězství k jeho inauguraci jako by se geopolitika dala do pohybu. Rusko-ukrajinská válka, která má na situaci ve střední Evropě bezprostřední vliv, směřuje k jednáním. Najednou se i z tradičních médií dovídáme o špatném postavení ukrajinské armády nebo o nízké popularitě Volodymyra Zelenského v zemi.
Klesá inteligence, chřadnou vášně. Luigi Zoja, jeden z nejvýznamnějších psychoanalytiků, si všímá, že západ čelí nejen ekonomické stagnaci. I naše nitro je jedna velká recese. Zatímco po značnou část dvacátého století rostla inteligence, od devadesátých let nejprve stagnuje a následně padá. Sexuologové si navíc všímají, že napříč společností uvadá zájem o sexualitu.
V Česku se rodí málo dětí a lepší to hned tak nebude. Takovou perspektivu vykresluje rozsáhlý sociologický průzkum, který vznikl na Masarykově univerzitě. Vyplývá z něj, že klesá počet lidí, kteří plánují mít v nejbližších letech dítě (často z ekonomických důvodů), zároveň roste skupina těch, kdo děti nechtějí mít vůbec. Klesající počet nově narozených dětí je v poslední době často diskutované téma, v – řekněme – alternativních kruzích je momentálně populární teorie, podle níž je za oním poklesem očkování proti covidu.
Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.
Polsko se snaží uměle vytvořit nové „superměsto“ větší než Varšava a dokonce i Londýn nebo Řím. Nová aglomerace má vzniknout okolo Katovic. S vizí sloučit města do jednoho obřího celku přišel Hornoslezský metropolitní svazek (GZM), který sdružuje 41 měst, informovala polská televize TVP World. Nové město by bylo největším městem v Polsku a rozlohou 2500 kilometrů čtverečných by překonalo i Londýn (1572 km2) a Řím (1285 km2). V současné době na stejné ploše žije více než 2,1 milionu obyvatel.
Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, buď od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!), nebo nejpozději od roku 2014 (Červená karta pro Zemana), se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček.
Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!
Spojené státy stojí na pokraji autoritářského stylu vlády, jaký ve své 248leté historii ještě nezažily, píše v komentáři liberální list The New York Times (NYT) po vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Naproti tomu server konzervativní televize Fox News jeho výhru nad demokratkou Kamalou Harrisovou vnímá jako vítězství Američanů, které opustily elity a Demokratická strana.
Ceny potravin v České republice v posledních týdnech opět začínají růst. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že inflace v oblasti potravin je stále živá, a podle mnoha odborníků se situace v následujících měsících může ještě zhoršit.
Oceán pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a přitom je v neustálém kontaktu se vzduchem, od kterého odebírá nadbytečné teplo či je právě naopak jako v severní Evropě uvolňuje do ovzduší. Je to poměrně účinný tepelný výměník, který zaujímá obrovskou plochu planety. Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří.
Je to již rok, co zavedlo Německo kontroly na hranicích s Českem a Polskem a několik týdnů, kdy k tomuto kroku přistoupilo na všech svých hranicích. Varšava se nyní bojí, že pokud Berlín plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, pošle do Polska až 40 tisíc těchto lidí, které spolková policie zadržela. Náměstek polského ministra zahraničí Marek Prawda v sobotu prohlásil, že tyto kontroly na vnějších hranicích znamenají začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec EU.
Staronovým předsedou lidovců se v pátek stal ministr zemědělství Marek Výborný. Svého předchůdce a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku porazil ve druhém kole volby na sjezdu v Olomouci se ziskem 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Podle expertů je otázka, zda změna KDU-ČSL pomůže, je to však signál směrem k pokračování koalice Spolu.
Nejrychlejší vlak na české železnici Pendolino měly na konci desetiletí nahradit modernější a mnohem rychlejší soupravy, které budou jezdit rychlostí až 320 km/h. Tak rychle to ale nebude. Příprava výstavby vysokorychlostních tratí se protahuje a na většině úseků se s ní začne o několik let později, než se plánovalo. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) teď tvrdí, že se po prvním úseku superrychlé železnice svezeme do roku 2034 a šest let nato bude hotová většina připravovaných tratí.
Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.
O chystané změně kurikula pro základní školy – říká se mu Rámcový vzdělávací program, RVP – jsme tu obsáhle psali v květnu. Nález byl celkově spíš neradostný: rozvolnění systému, ještě větší posun od znalostí k tzv. kompetencím, do toho náznaky indoktrinace především ve dvou módních tématech: environmentalismu a genderové ideologii. Ale končili jsme odpovědí předsedy vlády, že „znění revize dosud není definitivní“ a že „cílem úprav RVP je přizpůsobení vzdělání potřebám 21. století, nikoli indoktrinace“. Jsme o pět měsíců dál.
Bývalý italský premiér, někdejší šéf Evropské centrální banky a prominentní člen panevropského establishmentu se svým týmem vydal v září očekávanou zprávu o ekonomickém stavu Evropské unie, jejích temných vyhlídkách bez změny dosavadního kurzu, doplněnou o sadu doporučení nabízejících sedmadvacítce novou zářnou budoucnost. Napříč kontinentem se rozběhla o tomto megareportu mohutná diskuse, v níž převažuje přesvědčení, že popis aktuální malátné reality je celkem věrný a volání „Houstone, máme problém“ vypadá při pohledu na všechny přístroje ukazující dráhu letu EU jako zcela oprávněné.
Evropská unie může být do dvou tří let mrtvá, pokud nezmění své směřování, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil především množství regulací a nedostatek investic. Podle Macrona, jak Washington, tak Peking, tedy potenciální globální soupeři EU, mají lepší hospodářské výsledky a více investují než přeregulovaná Evropa. Macron už v minulosti o ekonomickém zaostávání Evropy mluvil, tentokrát poprvé zmínil i časový horizont možného zlomu. Uvedl to na konferenci Berlin Global Dialogue
Jaderná energetika ještě před pár lety nebyla v EU hodnocena jako bezemisní, nyní se však zdá, že se karta v evropských zemích začíná obracet. Švédský premiér prohlásil, že by rád zahájil stavbu nové jaderné elektrárny v roce 2026. Společnost Westinghouse pak uvedla, že polská vláda chce do první jaderné elektrárny v Polsku investovat 60 miliard zlotých. Velká Británie pak pokročila v tendru na malé jaderné reaktory. V minulých dnech navíc 14 velkých bank oznámilo, že bude půjčovat na projekty v jaderné energetice s cílem zvýšit množství stabilní zelené energie.
Prezident Petr Pavel přiletěl na týdenní návštěvu Spojených států. V New Yorku dnes na okraj Valného shromáždění OSN vystoupí na Summitu budoucnosti. V polovině týdne se přesune do Chicaga, kde se setká s krajany a vystoupí na místní univerzitě. Následně se ve městě Cedar Rapids v Iowě společně se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim zúčastní slavnostního odhalení orloje.
Krajské volby v České republice přinesly nejen některá veliká vítězství, ale i další vnitrostranické napětí uvnitř vládní ODS a zprostředkovaně koalice Spolu. Největší pnutí vyvolal úspěch jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), jehož kritika vedení strany a celkového konceptu koalice Spolu poměrně otřásla dosavadním narativem o úspěšnosti tohoto politického spojenectví.
Problémy německé ekonomiky se vzhledem k významu Německa pro evropskou ekonomiku i ekonomiku naši dostaly do centra pozornosti mnohých ekonomických debat. Běžný úhel pohledu se zaměřuje především na přítomnost a blízkou budoucnost a je samozřejmě vrcholně relevantní. Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
Automobilka BMW poprvé využila při výrobě automobilů v jednom ze svých závodů robota podobného lidem. Humanoidní robot Figure 02 v americkém závodě ve Spartanburgu po dobu několika týdnů úspěšně umísťoval plechové díly při výrobě karoserií. Informovala o tom automobilka na svém blogu.
Naplňují se temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu znepřátelených bloků, uvádí svou výroční zprávu Vojenské zpravodajství (VZ). Podle zpravodajců se už roky zhoršuje bezpečnostní situace a myšlenka na mírové soužití států už je dávno zapomenuta. Jedna ze tří českých tajných služeb veřejnou část své výroční zprávy zveřejnila dříve, než je obvyklé, patrně v souvislosti s tím, že je pod ní podepsaný dosavadní šéf Jan Beroun. Po Berounovi, který vedl VZ od roku 2014, převzal funkci na začátku července Petr Bartovský.
Ukrajinu a Rusko nejspíše čeká krvavé léto s tisíci mrtvými, ve kterém žádná ze stran nedosáhne velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ) v dnešní analýze situace na bojišti. Situaci charakterizují statické obranné linie na přibližně 1100 kilometrů dlouhé frontě, zatímco válka rozpoutaná Ruskem v únoru 2022 vstupuje do třetího léta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod dvoudenní mezinárodní konference o obnově válkou zničené Ukrajiny vyzval představitele států a průmyslu, aby pomohli a podpořili rekonstrukci země. Zdůraznil, že výhody pocítí všichni. Německý kancléř Olaf Scholz přislíbil, že jeho země pomůže obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější. Zároveň se obrátil na ostatní státy, aby pomohly co nejvíce posílit protivzdušnou obranu země před ruskými útoky. Na pomoc Ukrajině apelovala rovněž předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
V pondělí večer se na berlínském náměstí Alexanderplatz konala další demonstrace na podporu Palestiny a palestinských obyvatel Pásma Gazy, v jehož jižní části nyní probíhá izraelská vojenská operace. Na protestním shromáždění, kterého se zúčastnilo zhruba 160 osob, však vystoupili i lidé známí svými extremistickými postoji. Vysvětlovali, jak si představují německý chalífát. Jedním z nich je Ahmad Tamim, příslušník islamistické organizace "Generation Islam"
Tato debata se výjimečně nekonala v redakci Echa, nýbrž na festivalu United Islands of Prague. Zúčastnili jsme se ho podruhé, jeho tématem byla vymírající Evropa. Nejen o ní hovořili přírodovědec, biolog, básník a spisovatel Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, etnolog Leoš Šatava z FF UK, jenž se zabývá především malými evropskými národy a jazyky, a Adam Horálek, rovněž z FF UK, který zkoumá antropologii stárnutí a národy asijské.
Kriminologický výzkumný ústav Dolního Saska (KFN) zjišťoval, co si mladí muslimové žijící v Sasku myslí o Německu. Ve studii se ptal na vztah k zákonům, teokracii a násilí. Podle sociologa Carla Philippa Schrödera z KFN výsledky dávají důvod k obavám, informoval v sobotu deník Bild.
