Ondřej Štindl

/

Žije v Praze, poprvé publikoval v Kritické příloze Revolver Revue, pracoval v Lidových novinách, české sekci BBC, časopise Týden, opět v Lidových novinách, nyní v Echo24.cz. Od roku 1990 je příležitostným DJ na pražském Rádiu 1. V roce 2010 měl premiéru film Pouta podle jeho scénáře, na podzim 2013 vyšla jeho prozaická prvotina Mondschein, jeho druhou realizovanou předlohou by se letos na podzim měl stát snímek Místa.

Články autora

Mel Gibson: důsledně rozporný muž

Širší publikum na karlovarském festivalu nejvíc zajímá, jaká přijede hvězda, většinou aby převzala cenu za přínos světové kinematografii. Představuji si, že sehnat nějakou dá dost práce, nakonec se ale zadaří, někdo přijede, cenu převezme, fanouškům se ukáže, očekávatelně zdvořilé fráze pronese, někdy třeba i něco víc. Jistým způsobem atypická návštěva do Varů dorazila před čtyřmi roky. Mela Gibsona tehdy asi nebylo obtížné uhánět, nikdo ho nikam nezval.

Provařené dny 8: A tělo říká: Jdi

Signály, jimiž tělo a snad i podvědomí, nebo dokonce nevědomí dávají najevo, že nastal čas z festivalu zmizet, přibývají a stávají se čím dál nekompromisnějšími. To se třeba jeden dopoledne vykope na projekci údajně epické kolumbijské gangsterky o počátcích obchodu s kokainem a zjistí, že si spletl kino. Ne, ne. Žádná epika, žádný kokain. Ale nesnesitelný a hysterický rakousko-americký pokus o filmové umění.

Andres Escobar: mučedník fotbalu

Mezi radostnější zážitky, které mi přineslo sledování letošního mistrovství světa ve fotbale, určitě patřilo vítězství Kolumbie nad Polskem. Ne snad, že by jeden našim severním sousedům, západoslovanským bratrům a vůbec sympaťákům přál to vyřazení, jež jim drtivá prohra s Kolumbijci přinesla. A pohled na tváře polských hráčů slzících ještě před závěrečným hvizdem by nepohnul jen srdcem z kamene.

Hlavolam pro otupělé

Úspěšný americký seriál Westworld má mnoho oddaných fanoušků, kteří jej považují za vrcholné dílo a jsou schopni trávit čas v debatách o tom, jaká tajemství autoři v nadcházejících dílech odhalí a jaký je skutečný význam viděného. A opravdu je to velmi ambiciózní dílo – na hlavy jeho protagonistů prší velké existenciální otázky, dotýká se témat odvěkých i momentálně aktuálních, je na televizní poměry velice výpravný, obsazený známými herci.

Antonín Panenka: česká fotbalová rockstar

Česká fotbalová reprezentace se na letošní mistrovství světa neprobojovala. Asi je to tak dobře, sebevědomí místních fanoušků by jistě neprospělo, kdyby se důvod jejich několikaletého trápení promenoval na obrazovkách před zraky globálního publika. Někdy je lepší zůstat si s tím svým průšvihem hezky sám, tiše si ho hýčkat a před zbytkem světa předstírat, že vlastně ani neexistuje.

Duch vane nad fotbalovým hřištěm

Mistrovství světa ve fotbale je velká událost, spoustě lidí přináší spoustu příležitostí – některým třeba k ostentativnímu projevování nezájmu nebo lamentacím nad bezduchou zábavou, která dnes jediná dokáže spojovat lidi, a tak dále a tak podobně.

Brát si do postele pro jistotu právníka?

Ve Švédsku bude muset každá dvojice mít před sexem podepsaný souhlas, jinak hrozí obvinění ze znásilnění. Tahle zpráva se v posledních týdnech rychle šířila mezi českými uživateli sociálních sítí. Nový švédský zákon nic takového nepřikazuje, zavádí ale nutnost tzv. afirmativního konsentu, souhlasu vyjádřeného slovně nebo tělem.

Filip Topol: umělec z Prahy

Devatenáctého června to bude pět let od smrti Filipa Topola, frontmana skupiny Psí vojáci a literáta. Chybí tady. Samozřejmě svým blízkým a fanouškům, ale taky Praze, v níž prožil většinu života a kterou jistým způsobem vyjadřoval. Byl to „umělec z Prahy“. Ten výraz může mít mnoho zvuků a může jimi znít zároveň.

Loris Karius: budoucí hrdina?

Minulou sobotu se hrálo finále Ligy mistrů – FC Liverpool proti Realu Madrid. Slibovalo zajímavou podívanou. Španělský klub nejprestižnější soutěži dlouhou dobu dominuje. Jeho nečekaný soupeř budil sympatie a taky respekt, díky síle v útoku taženém egyptskou superhvězdou Mohamedem Salahem.

Strach na FAMU?

Ve velké přednáškové učebně pražské FAMU je vydýchaný vzduch, místnost je plná studentů i učitelů, další desítky sledují dění v místnosti na obrazovce na chodbě. Všichni už jsou unavení, je pozdě večer a vypjatá debata probíhá už několik hodin. Slovo si bere vedoucí katedry Jaroslav Brabec, jeho dikce je naštvaná a útočná. Ze židle vyskočí vedoucí Centra audiovizuálních studií Eric Rosenzveig a začne křičet na celý sál: „Neposlouchejte ho! Je to tyran!“ (bully).

Hoř, chlapče. Hoř

Kabelové televize a streamovací společnosti se upínají k čím dál prestižnější produkci, netočí jenom seriály, ale také celovečerní filmy, tradiční výrobci celovečerních snímků v tom vidí značné ohrožení. Ilustruje to třeba i spor mezi právě skončivším festivalem v Cannes a streamovací službou Netflix, která svoje díla na přehlídce nakonec uvádět nesměla.

Ministryně obrany Karla Šlechtová: dáma s psíkem

V čase, kdy vzniká tento text, to vypadá, že ministryně obrany Karla Šlechtová to už má ve vládě spočítané, jejím příštím úkolem zřejmě bude šířit dobré jméno téhle země z nějaké ambasády, držme jí palce. I v době, kdy dříve nemyslitelné se ve zdejší politice stává normou, se paní ministryně dokázala vymykat, upozornit na sebe, působit jako úkaz z jiného světa.

Starší články