Tag: výročí

Články k tagu

Lech Kaczyński – oběť resetu a státu z dřevotřísky

Je to už patnáct let od leteckého neštěstí, kdy se u ruského Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, jeho manželkou, posledním exilovým prezidentem Polska Ryszardem Kaczorowským a více než 90 zástupci politiky, státní správy, armády, církve a občanské společnosti. Symboliku katastrofy podtrhoval cíl cesty – pietní místo u Katyně, kde Sověti povraždili tisíce představitelů polských elit. Smolensk je stejně tak mobilizačním prostředkem pro radikální jádro liberálního tábora.

Fiala ohlásil mimořádný projev. V 17 hodin vystoupí v České televizi

Tuzemský premiér Petr Fiala (ODS) vystoupí s mimořádným prohlášením k občanům v rámci tříletého výročí války na Ukrajině. Měl by promluvit o aktuální mezinárodní situaci, zahraniční politice i o vývoji východoevropského konfliktu. Válka na Ukrajině se nás týká více, než si mnozí možná chtějí připustit, pokud země padne, budou hranice konfliktu o krok blíže našim domovům, napsal Petr Fiala v pondělí ráno na síti X. Solidaritu napadené zemi dnes vyjádřila řada dalších především koaličních politiků.

„Tři roky odporu, tři roky absolutního hrdinství,“ děkoval Zelenskyj obráncům Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před třemi lety na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Napadená země se od té doby brání s podporou především západních partnerů. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu.

Vrcholní představitelé EU přijeli do Kyjeva na výročí ruské invaze

Do Kyjeva dnes ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. "Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy," uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Když se brána tábora otevřela

Před osmdesáti lety dorazili do polského města Osvětim první sovětští vojáci. Tisíciletá říše se blížila svému zániku, který nastal proti původním plánům o dobrých 988 let dříve, a její jednotliví činitelé se snažili různými způsoby zamaskovat své zlé činy. Tušili, že vítězové nebudou po šesti letech příliš milosrdní… A tak byl i Auschwitz, budoucí symbol hrůzy pro celou západní civilizaci, před ústupem téměř kompletně vyprázdněn a tamní velkokapacitní krematoria vyhozena do vzduchu. Leč kolabující říše už nedokáže odvést „perfektní práci“ a osvobození se přímo na místě dočkalo zhruba sedm tisíc vězňů, kteří nemlčeli.

Přeživší i státníci si připomněli 80. výročí osvobození Osvětimi

Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi – Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.

Připomínka Jana Palacha. Česko si připomíná výročí tragické oběti

Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, si připomínají politici napříč politickým spektrem. Podle prezidenta Petra Pavla je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem, kromě Fialy i předsedové obou komor Parlamentu i představitelé opozice.

Nezapamatovatelné výročí Václava Havla

Dnes je to přesně třicet pět let – jenže kdo by si takové podivné půlkulaté výročí pamatoval, že. Čili si připomeňme, že právě dnes před pětatřiceti lety byl československým prezidentem zvolen Václav Havel. Byla to situace absurdní jako celý Havlův život i dílo: fofrem tři dny před koncem roku, aby nový prezident stihl novoroční projev, a mohl tak při něm vystřídat zdánlivě nesmrtelného Gustáva Husáka, byl vrchním představitelem státu zvolen komunistickým parlamentem jeho nohsledy donedávna pronásledovaný a kriminalizovaný opozičník.

Výročí osvobození Osvětimi: Pokud přijede Netanjahu, musíme ho zatknout, naznačují Poláci

Polsko-izraelské vztahy čelí napětí v souvislosti s nadcházejícím 80. výročím osvobození koncentračního tábora Osvětim. Podle informací deníku "Rzeczpospolita" izraelský premiér Benjamin Netanjahu neplánuje účast na této významné události z obavy před možným zatčením na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Akce na místě, které se stalo symbolem nezměrného utrpení Židů, by se měla konat 27. ledna 2025. Izraelský premiér Netanjahu je ale obviněn z páchání válečných zločinů během zásahů izraelské armády v Pásmu Gazy.

14 luceren za 14 obětí. Praha si připomněla výročí tragické střelby na fakultě

Praha v sobotu vzpomínala u příležitosti prvního výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Událost, která si před rokem vyžádala 14 obětí z řad studentů a zaměstnanců a desítky zraněných, otřásla akademickou obcí i celou českou veřejností. Pietní akce, které se odehrávaly po celý den, nabídly prostor pro tichou vzpomínku i hudební reflexi. Zhruba půlhodinová pieta na náměstí Jana Palacha se konala za účasti několika stovek lidí, včetně pozůstalých, zástupců univerzity, fakulty i vedení města.

Rok od střelby na FF UK: Otázníky zůstávají. Rakušan tvrdí, že policie už vše vysvětlila

Už je to rok, co David K. zavraždil na filozofické fakultě v Praze čtrnáct svých kolegů. Pozornost většiny novinářů i veřejnosti v posledních měsících postupně opadla s tím, jak se natahovalo vyšetřování případu policií a nakonec i sněmovnou, na jejíž závěry se stále čeká. Rok po tragédii však zůstává plno nezodpovězených otázek a pochybností o samotném zásahu, které policie nedokázala přesvědčivě vysvětlit.

Mé nevydařené rande se Zuzanou Navarovou

Včera uplynulo dvacet let od úmrtí hudebnice Zuzany Navarové. Sedím na Malé Straně v Lužickém semináři, všude kolem adventní atmosféra, ostatně za okny zrovna procházejí na štaflích vysocí bílí andělé, usmívají se na kolemjdoucí turisty, ti jim úsměvy opětují, prostorem se šíří dobrá, klidná, sváteční nálada – a je v tom okamžiku cosi klidného a neuchopitelného, přesně jako v písních Zuzany Navarové. Jako by si tu chvíli objednala, jako by čekala, až zasednu k počítači, abych se vypsal ze vzpomínky, kterou na ni mám… Jednou jsem se s ní totiž viděl, třebaže chviličku.

Žádné projevy, jen tichá pieta. Filozofická fakulta si připomene rok od tragédie

Roční výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které připadá na sobotu 21. prosince, uctí vedení fakulty tichou pietou u památníku na náměstí Jana Palacha. Výročí připomene i benefiční koncert Rok poté, který se koná pod záštitou fakulty. Na dotaz ČTK to uvedl koordinátor komunikace fakulty Ondřej Dufek. Téměř před rokem v sídle fakulty student zabil 14 lidí, 25 zranil a následně zastřelil i sebe.

VIDEO: Moře modro-žlutých vlajek za padlé. Majdan si připomíná tisíc dnů války

Kyjevský Majdan, neboli náměstí Nezávislosti, býval srdcem ukrajinských revolucí a pro mnohé je jediným místem, kde mohou skutečně uctít památku svých blízkých. Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do svého tisícího dne, na náměstí Nezávislosti v hlavním městě se stále rozrůstá moře modro-žlutých vlajek na počest padlých, napsal server Euronews. Od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 padlo podle západních odhadů v bojích přibližně 80 000 ukrajinských vojáků. Mnozí z nich byli dobrovolníci

Gripeny nad Prahou. Prezident Pavel podruhé položil věnce ke vzniku státu

Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu v pondělí u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 106. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.

Foltýn představil novou kampaň. „Vlajka patří do rukou patriotů,“ citoval slova Masaryka

Komunikační kampaň Moje vlajka, kterou u příležitosti nadcházející výročí vzniku Československa připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády, má za cíl podpořit hrdost občanů na jejich vlast. Lidé či instituce mohou fotografie a videa s vlajkou z různých míst sdílet na sociálních sítích s hashtagem #mojevlajka, uvedl úřad vlády v tiskové zprávě.

Mělo být Německo znovusjednoceno, nebo ne?

Minulý týden uplynulo sedmdesát pět let od vzniku Německé demokratické republiky. Je to výročí, které u nás nebylo příliš připomínané, samozřejmě z pochopitelných důvodů – vždyť kdo by se namáhal s dějepisem sousední totalitní země, když máme dost problémů se svou vlastní minulostí. Nehledě na to však jde o důležité výročí, jelikož tři čtvrtě století je doba, jíž se dnes lidé běžně dožívají, takže mezi námi chodí mnoho těch, kteří si vznik NDR pamatují a prožili v ní značnou část života. Bývají ještě v plné mentální kondici.

Puč v Kremlu. Před 60 lety převzal moc muž, který pak napadl Československo

Nikita Chruščov byl prvním a na dlouho jediným sovětským komunistickým vůdcem, který nezemřel ve funkci. Jeho straničtí oponenti jej před 60 lety, 14. října 1964, na plenárním zasedání ÚV KSSS zbavili vedoucích stranických funkcí. Do křesla prvního tajemníka komunistické strany usedl Leonid Brežněv. Muž, který v srpnu 1968 vpadl do Československa a který "proslul" hrudí posetou metály a vášnivými polibky se stranickými soudruhy.

Izrael sundal rukavice

Minulý týden Izrael oznámil, že zabil v Gaze Azize Salhu. Ten nechvalně proslul v roce 2000, kdy dav Palestinců zlynčoval dva izraelské armádní rezervisty, kteří špatně zatočili a vjeli do středu Ramalláhu. Salha byl jedním z vrahů. Je zvěčněn na fotografii, kde davu ukazuje své zakrvácené ruce. Následně byl odsouzen na doživotí, ale v roce 2011 propuštěn v rámci výměny za Gilada Šalita, vojáka zadržovaného Hamásem. Nezdá se, že by Salha byl nějak vysoce postaveným teroristou. Jeho likvidace je hlavně zprávou Izraele nepřátelům: Dostaneme vás všechny. Sedmý říjen 2023 je přelomový den v dějinách Blízkého východu.

Česko rok na správné straně

Spojené státy, Maďarsko, Česko a nějaké ostrovní ministátečky. To je sestava tradičně hlasující proti každé antiizraelské rezoluci v OSN. USA, jelikož potřebují podporovat svého nejdůležitějšího spojence na Blízkém východě. Viktor Orbán se tím vymezuje proti EU. Ostrovní ministátečky bývají uplacené, pokud máme být upřímní. Jen ČR, nehledě na vládu, situaci či prezidenta, stojí věrně za Izraelem, aniž za to cokoli očekává. Dokonce i jinak evropsky konsenzuální Fialova vláda je ochotna zablokovat společné prohlášení EU vyzývající k příměří. Podle české diplomacie „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu“.

„Je to jako noční můra.“ Izrael si připomíná rok starý krvavý útok Hamásu

V Izraeli začaly pietní akce, které připomínají první výročí krvavého útoku ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás. Prezident Jicchak Herzog držel s dalšími lidmi minutu ticha v tehdy napadeném kibucu Reim. U rezidence premiéra Benjamina Netanjahua se shromáždili příbuzní lidí, které teroristé před rokem odvlekli do Pásma Gazy. Rozsáhlý útok v sobotu 7. října 2023 překvapil bezpečnostní složky a šokoval izraelskou společnost. Zemřelo při něm zhruba 1200 lidí

Česko se připravuje na výročí útoku Hamásu. Zesílená ostraha bude pokračovat, uvedl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzhledem k dění na Blízkém východě neplánuje omezovat bezpečnostní opatření, kterými česká policie před týdnem reagovala na zabití nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha. Posílila tehdy služby u židovských objektů. Bezpečnostní komunita je obezřetná a věnuje situaci pozornost, stejně tak policie, uvedl Rakušan v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Rok od začátku války v Izraeli. Staroměstské náměstí si připomene oběti terorismu

Od teroristického útoku ozbrojených stoupenců radikálního islamistického hnutí Hamás na Izrael uplyne 7. října 2024 rok. U příležitosti smutného výročí proběhne v pondělí v Praze pietní shromáždění „Nikdy nezapomeneme, spolu a silnější“, které pořádá Federace židovských obcí v ČR ve spolupráci s JCC Prague. Na Staroměstském náměstí vystoupí například režisér a herec Václav Marhoul, zpěvačka Jitka Čvančarová, podnikatel Jan Dobrovský nebo vrchní zemský rabín Karol Sidon.

Ten starý dobrý Danny Škvorecký

Dnes, 27. září, je to sto let, co se narodil Josef Škvorecký. Kdybych měl rychle popsat jeho význam pro českou společnost a jejího ducha, pomohl bych si Karlem Čapkem. Škvorecký byl Karlem Čapkem druhé poloviny dvacátého století. Ovšem nikoli postavením v české veřejnosti: Čapek byl, ať již vědomě či bezděky, oficiálním spisovatelem první republiky, to se o Škvoreckém, který navíc druhou půlku života prožil v emigraci, nikdy říci nedalo! Ale pokud jde o lidský a umělecký typ a působení mezi lidmi, mezi čtenáři a v jejich vztah k nim, v tom si ti dva spolurodáci (z Náchoda do Malých Svatoňovic je to dvacet kilometrů) byli nápadně podobní.

„Mnohokrát jsme slyšeli slova omlouváme se“. Zasloužíme si ale náhradu, řekl Duda k 85. výročí začátku války

Vypadá to, že dnešní 85. výročí zahájení 2. světové války útokem na Polsko si připomínají jen v Polsku. "Utrpěli jsme obrovské ztráty v důsledku německého barbarství, v důsledku krádeže naší země, ale především v důsledku ztráty obyvatelstva," řekl polský prezident Andrzej Duda ve Wieluni, městečku, které bylo hned na počátku německé invaze 1. září 1939 bombardováno a zahynulo zde na 1200 civilistů. O vzpomínkové akci informují polská média.

Česko si připomíná výročí okupace. Vláda s prezidentem si pustí film Vlny

Česká republika si dnes připomíná 56. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Chystá se celá řada pietních akcí a vzpomínat budou tradičně také politici. Vláda společně s prezidentem Petrem Pavlem společně zhlédnou film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který se věnuje vysílání Československého rozhlasu v osudovou chvíli. Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy patří k nejtragičtějším datům československé moderní historie.

Foltýn spouští první kampaň. „Jdi domů, Ivane!“ promítne na sídlo vlády

Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 připomene v úterý večer nápis „Jdi domů, Ivane! Go home, Russia!“ promítaný na sídlo vlády – Strakovu akademii v Praze. Začne tak první komunikační kampaň Můj 68, kterou připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády Otakara Foltýna. Kampaň v médiích poběží jako součást vládního projektu „Česko informuje“ s rozpočtem zhruba 13 milionů korun na půl roku.

Slavnostní přehlídka Tálibánu. Ukořistěnou výzbroj předvedl na základně, kde působili Češi

Afghánské teroristické huntí Tálibán ve středu oslavilo 3. výročí od svého návratu k moci v Afghánistánu. Oslavy zahrnující velkolepou vojenskou přehlídku probíhaly na letecké základně Bagrám. Ta dříve byla vojenskou baštou USA, na které působilo ještě před čtyřmi lety i mnoho českých vojáků v rámci zahraničních misí, někteří zde i padli. Jak píše mimo jiné online verze amerického týdeníku Newsweek, přehlídka zahrnovala představení vojenské techniky, kterou po sobě zanechaly síly USA a NATO

„Rodičům házeli ohlodané kosti.“ Jako Anne Franková se v Nizozemsku ukrývalo na třicet tisíc Židů

Od chvíle, kdy nacisté nalezli v zadním traktu firmy Otty Franka skrýš, kde se s rodinou a dalšími pronásledovanými Židy dva roky v Amsterdamu ukrývali, uplynulo v neděli 4. srpna přesně 80 let. Po válce publikovaný deník jeho dcery Anny Frankové, která se sestrou a matkou na rozdíl od otce věznění v koncentračním táboře nepřežily, se mezitím stal jednou z nejznámějších knih na světě. Až letos se českému čtenáři dostává možnost dozvědět se více o osudech schovávajících se Židů v Nizozemsku díky knize Ukrývané děti, která vyšla v překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové v nakladatelství Pangea.