Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Drážďany, laboratoř politicky nekorektního Německa

Věděli jste, že ve východním Německu se dalo do pohybu volné intelektuální hnutí, které se odvolává na Chartu 77? Po knize Benediktova cesta amerického konzervativce Roda Drehera, který se inspiruje Havlovou Mocí bezmocných a Bendovou Paralelní polis, je to v krátké době už podruhé, co se ke svobodomyslné tradici českého disentu hlásí konzervativci a politicky nekorektní pravice.

Za poslancem Sobotkou

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka se vzdal poslaneckého mandátu a vrací se na Moravu. Jeho odchod má hluboký smysl: poté, co se loni konečně vymezil proti svému vládnímu konkurentovi Andreji Babišovi, nemůže dnes v takové koalici působit jako povolný pěšák. A protože jeho domovská ČSSD zjevně směřuje k podvolení, složit poslanecký mandát je čestné řešení.

Ve stopách sv. Benedikta a Václava Bendy

Přesně rok po americkém vydání vychází péčí nakladatelství Hesperion i česky kniha, která v USA vyvolala širokou diskusi v konzervativních kruzích. Benediktova cesta (v originále: The Benedict Option), jejímž autorem je spisovatel a komentátor Rod Dreher, se svým názvem vztahuje nikoli k papeži Benediktu XVI., jehož pět let po jeho rezignaci tolik postrádají právě konzervativnější kruhy v katolické církvi, ale přímo ke svatému Benediktovi.

Povstání v Itálii

Slovo populismus mění význam. Dřív znamenal nezodpovědnou sociální politiku, dnes nechuť voličů poslouchat elity. Dosud jsme byli zvyklí, že byť i v západní Evropě populismus sice roste, nikdy se tam nevylije z břehů. Čtvrtého března se to změnilo.

Slovensko si nevěří

V pondělí 5. března, kdy šlo toto číslo do tisku, nebyl znám žádný důkaz o tom, že vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nějak souvisela s textem o nitkách italské mafie do slovenských vládních kruhů, který měl Kuciak rozepsaný. Přesto se na Slovensku všichni k tomuto nevyslovenému předpokladu vztahují.

Vyděračka. Nátlak Angely Merkelové

Že má spolková kancléřka Angela Merkelová díky svému východoněmeckému původu empatii pro nás postkomunisty, z toho už se dávno stala mantra českých diplomatů i politiků. Pokud to tak skutečně je, nechci vidět, jak to bude vypadat, až v Berlíně nastoupí někdo vůči nám empatický ještě méně. Protože už tato vstřícná kancléřka se v únoru 2018 dopracovala k otevřenému vyhrožování.

Čechům i nadále povládne levice

Už čtvrt roku uběhlo od chvíle, kdy prezident Zeman uvedl Andreje Babiše do úřadu premiéra, měsíc od prvního hlasování o důvěře a zřejmě budou muset uběhnout ještě dva měsíce, než nějaká regulérní vláda vůbec vznikne. Ministři vlády bez důvěry zatím vyměňují vysoké státní manažery pro ztrátu důvěry.

Je romský holocaust bílým místem české historie?

Lidovci navrhují, aby Poslanecká sněmovna na své příští schůzi odvolala svého místopředsedu Tomia Okamuru. Ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“.

Starší články