Tito přichycení vzdorující muži (obvykle to jsou opravdu muži, ženy mají jiný druh potřeb) těžko mohou ten nepřirozený, ba nelidský stav vydržet jinak, než že ho budou zkoušet porušovat, než se budou snažit ho různě obcházet, různě se pokoutně scházet a pak se tam tetelit blahem z té radosti, že jsou spolu někde, kde nemají a nesmějí být a kam se ostatní nedostanou.
Očkování je jedinou nadějí v zatím bezvýchodném stavu, ve kterém se ocitla naprostá většina evropských zemí. V něčem dnešní časy připomínají válečné stanné právo. Vláda musela zavřít školy, divadla, kina, sportovní areály, stejně tak restaurace a obchody mimo přesně vyjmenované zboží, které je možné prodávat. Omezení svobody cestování přivolává vzpomínky na časy železné opony.
Joe Biden nastoupil do úřadu amerického prezidenta s jednou velkou výhodou, není Donald Trump. Po hulvátském chaotikovi závislém na Twitteru prostý fakt, že Biden dokáže mluvit více než deset minut bez toho, aby někoho urazil, působí jako zjevení.
Průměr Česka za poslední čtrnáct dní byl 1362 případů. V sousedním Německu 319, Rakousku 299, Maďarsku 244. Čísla násobně nižší. Všichni ti, kdo odtud přijíždějí do Česka, ale potřebují absolvovat test na koronavirus. Jaký to dává smysl?
Po sociálních sítích obíhá mem – myslím, že se tomu tak říká – s fotografií Bernieho Sanderse, kde sedí na židličce, zachumlán v bundě spíš do lesa, zkřížené ruce ve velkých pletených rukavicích.
Estéti mezi námi mohli včera ohrnout nos nad osobou pošťáka (Ondráček je jak známo „mlátička“ z Pohotovostního pluku VB během Palachova týdne). Věcně projevu komunisty nebylo co vytknout.
Atmosféra na sítích je trochu vzrušenější, doba je taky přece jenom vykloubenější, než bývá v kraji zvykem. A v jiných krajích třeba ještě víc – v Americe by o tom mohli vyprávět. Názorů na to, co se tam právě děje, je plný internet. Zhusta jsou formulovány velice exaltovaně, dramatičnost chvíle si to zjevně žádá.
Nepříliš originální vtip kolující o právě nastupující administrativě Joea Bidena zní: „Je to třetí volební období Baracka Obamy.“ Počet lidí, kteří sloužili již pod Obamou, je opravdu ohromující.
Rok se přehoupl. A žádný zelený seznam není. Země Evropské unie se nedokážou dohodnout, co je čisté a co špinavé.
Jeden z protestů proti uzavírání veřejného života kvůli pandemii se konal v sobotu v Jinačovicích u Brna před domem, kde bydlí ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Když Andrej Babiš v rámci ekonomických koronavirových opatření ohlásil, že senioři dostanou 5000 korun, nejeden ekonom a expert kroutil hlavou.
Krátce předtím, než tuzemští uživatelé sociálních sítí napřeli své zraky k washingtonskému Kapitolu, předmětem místy vzrušených debat se stala jedna domácí kauza. Týkala se datového specialisty a vůbec influencera, nebo jak to říct, Petra Ludwiga, v české virtuální sféře postavy velice známé. Stala se totiž strašná věc. Pan Ludwig udělal na Facebooku hloupý vtip, jehož zásadním nedostatkem byla… absence vtipu. Chápu, sama skutečnost, že někdo na síti nevtipně vtipkuje, musela uživatelské masy dlouhodobě a hluboce rozrušit, je to taková – vojenským slangem řečeno – „mimořádka“, situace hodná spuštění poplachových sirén a zvýšení stavu bojové pohotovosti.
Na lačnosti, s níž se snad celý veřejný prostor vrhl do odsuzování vpádu Trumpových fanoušků do Kapitolu, něco nehraje. Těžko se zbavit podezření, že za tou sborovou rozhořčeností je touha naskicovat dnešní pravici, respektive její nepoddajnou část, jako agresora ohrožujícího přímo ústavní pořádek, přestože ona ve skutečnosti ohrožuje jen konsenzus „elit“.
Kdo si dá malý cíl a potom ho dokáže překonat, často ze sebe dělá borce. Všechno je věc očekávání. Koukněte, nakonec ten schodek státního rozpočtu v čase koronavirové pandemie nebyl ohlášených a schválených 500, ale jen 367 miliard korun. Výsledky státního rozpočtu za minulý rok, které zveřejnilo ministerstvo financí, ale ukazují úplně jiný příběh. Vláda Andreje Babiše totiž do značné míry využila čínský koronavirus jako maskování svého rozhazování.
