Komentáře

Lukáš Novosad

Co vyprávět Západu, aby nás bral vážně

Sledujeme-li dění na našem kontinentu kolem invaze Ruska na Ukrajinu, nutně musíme dojít k závěru, že i díky němu je neustále zřetelné, že jednotná Evropa neexistuje, jelikož pořád platí přinejmenším dělení na její západ a východ. Reálně je to jistěže složitější, ale platnost onoho základního, aťsi zautomatizovaného, půlení si našinec snadno uvědomí, když se rozpomene, jaký dvojkolejný tyjátr předvedla evropská fotbalová federace UEFA při svém vyšetřování nechvalně proslulého mače mezi Slavií Praha a Glasgow Rangers z loňského března.

27. května

26. května

Lenka Zlámalová

Hybrid, který se přežil

Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?

25. května

Martin Weiss

A co básník?

Kdo ještě pamatuje dobu, kdy básníci bývali mluvčími národa? Kdyby básník Shelley prohlásil, že „básníci jsou nepřiznanými legislativci lidstva“ dnes, asi bychom si o něm řekli, že si trochu fandí (správný překlad anglického „legislators“ je zákonodárci, ale legislativci je komičtější). Ale přece byla doba, kdy měl každý národ svého „národního barda“, který ve svých skladbách „vyzpíval“ to či ono.

24. května

Ondřej Šmigol

Čínská ponaučení z ruské války

Děsivý růst cen potravin a příprava na velkou nezaměstnanost. Černé scénáře očekává britská centrální banka, která v současné době bojuje s vysokou inflací. Ta se odráží zejména na ceně potravin a také u vysokých cen energií. Šéf centrální banky dokonce uvedl, že se očekává apokalyptický růst cen potravin zejména pro chudé a rozvojové státy. Británie přitom vstupuje do obtížného období s nejnižší nezaměstnaností za posledních 48 let. To se však může rychle změnit, protože tlak na vyšší růst mezd požene inflaci ještě výše.

23. května

Lukáš Kovanda

Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží

Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.

22. května

Jan Blažek

Auta nejsou, ceny rostou

Stejně jako trh nových aut prochází i trh ojetin v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou. Narušení dosavadního statu quo zahájila koronavirová pandemie v roce 2019, a když už se letos v únoru začalo trochu blýskat na lepší časy, vstoupila do hry ruská agrese na Ukrajině. Výroba nových aut se tudíž i nadále potýká s řadou komplikací, které vyúsťují jak ve zdražování, tak v dlouhé dodací lhůty. Řada lidí proto raději navštěvuje bazary a hledá vhodné auto tam, protože potřebuje svou mobilitu vyřešit co nejrychleji a peněz také nemá nazbyt. Tržní mechanismy ale fungují neúprosně – zvýšená poptávka po ojetinách v kombinaci s jejich nedostatkem tlačí ceny vzhůru

21. května

Daniel Kaiser

Viktor Orbán odtajnil svůj recept

Včera v Budapešti skončila konference CPAC pořádaná rok co rok Americkou konzervativní unií (ACU), letos historicky poprvé v Evropě. Autor ji absolvoval celou, a může tedy zodpovědně napsat, že svého vrcholu konference dosáhla hned v prvních půlhodině – zahajovacím projevem maďarského premiéra. Tento muž, který před měsícem dokázal počtvrté v řadě a ústavní většinou vyhrát volby, ještě navíc když se jmenuje Viktor Orbán, přirozeně nešetří sebevědomím. Takže Orbán na začátku své řeči oznámil, že konzervativcům z USA (ale byli tam i odjinud, z Evropy, Dálného východu, Austrálie, Latinské Ameriky...) dává k použití recept na volební úspěch.

20. května

Absence vážné diskuse

Naše mediální diskuse o ukrajinské válce je ve srovnání s daleko bohatší diskusí v zemích západní Evropy nesmírně plochá. Sporem není, protože být nemůže, kdo je agresorem. V tom žádný důvod střetu jistě není. Agresorem je Rusko. Přesto někteří z našich mimořádně nezodpovědných politických aktivistů, včetně předsedy Ústavního soudu, obviňují své politické protivníky, že i v tomto tématu mlží či nemají jasno. To je samozřejmě lež neboli moderně dezinformace. Legitimní otázky nastávají až tehdy, ptáme-li se, co Rusko k napadení Ukrajiny vedlo a jaké důsledky – v celé jejich šíři – a pro koho tato válka vyvolá.

19. května

Martin Weiss

Nadvláda vypravování

Americký kapitalismus ještě není mrtvý. To není zpráva pro investory, týká se spíš probíhajícího potýkání o to, zda se pracoviště soukromých firem stanou vektorem progresivní revoluce. Čtenáři si možná vzpomenou, že Antonio García Martínez, komentátor a pracovník v informačních technologiích příležitostně citovaný na těchto stránkách, se loni v květnu stal zaměstnancem firmy Apple, aby ho za dva dny firma na nátlak zaměstnanců vyhodila. Názory vyjádřené v jeho knize prý neodpovídaly požadavkům na inkluzivní atmosféru na pracovišti.

18. května

Daniel Kaiser

Strejček hlad znovu na scéně

Jaké všeobecné dopuštění byl začátek války na Ukrajině, se ukazuje co chvíli v dalších rovinách. Ukrajina a Rusko dohromady vyvážejí téměř 30 procent pšenice a desítky procent dalších zemědělských komodit. Rusko od začátku války blokuje Ukrajinu z moře, ta tedy může vyvážet jen omezeně po železnici a po silnicích. Ukrajina nemá dobrou dopravní infrastrukturu a podle odhadu agentury OSN tak v zemi cestou do světa uvízlo 25 milionů tun obilovin.

17. května

Dalibor Balšínek

Proč musí Fialova vláda neustále usilovat o důvěru

Vláda Petra Fialy stojí před dvěma kruciálními problémy, na které zatím neodpověděla žádným strategickým plánem, kterým by vzala munici pro účinnou palbu opozice. Oba problémy, které se ukazují jako nejdůležitější v životě společnosti, nebyly předmětem loňské předvolební kampaně. Jsou nové a přišly až s ruskou válkou jako její důsledek. Inflace a s ní spojená drahota je výsledkem zmatečného boje s pandemií čínského viru a nezodpovědného zadlužení státu způsobeného nehoráznou hospodářskou politikou vlády premiéra Andreje Babiše.

16. května

Lukáš Kovanda

Kdo vydělá na holubičím guvernérovi

Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.

Zpět na hlavní stranu