Ten text, který za těch osmnáct letních dní vznikne, se stane legendou už brzy poté, co je dopsán. Protože to je text, který každý, kdo jen trochu zavadil o hodnoty české literatury, zná, a mnozí jej milují a čtou opakovaně a považují za velký tragikomický román o českém údělu...
Procházíme arboretem plným mladých stromů. Majitelé je sázeli do někdejších luk ponejvíc v dekádě 2003–2013. Stále sázejí, nicméně místa ubylo a jsou také vybíravější. Hříchy nezralých rozhodnutí museli vykácet a nabývají zkušeností, kterých se zřejmě jinak než osobně nabýt nedá. Sázet je volba, kácet nutnost. Sázeno bylo ale s rozmyslem, nikdo nečekal les.
Už několik dní se odvíjí špehovací skandál skrze mobilní telefony, který má doslova globální rozměr. Jde, jak známo, o software Pegasus, prodávaný izraelskou firmou NSO vládám napříč světem. Informaci vynesla skupina novinářů. Pegasus se podle dosavadních zpráv zaměřuje na chyby v operačních programech smartphonů, tudy vnikne do vašeho telefonu, dokáže vám nejen číst zprávy a poslouchat hovory vedené přes telefon, ale proměnit mobil v mikrofon a kameru, které vás snímají bez vašeho vědomí.
Na Kubě byly do roku 2008 mobilní telefony zakázané. 3G sítě jsou v provozu teprve od roku 2018. Teď na Kubu dorazilo s desetiletým zpožděním arabské jaro – videa z demonstrací proti režimu se stala virálními, což vedlo k ještě větším demonstracím, a tak dále. Jaká byla reakce americké vlády? Nejdřív zareagoval ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas, pod kterého spadá ochrana hranic. A byla to studená sprcha.
Se suverenitou starého praktika ovládl koncem minulého týdne českou část sociálních sítí Andrej Babiš. Lidé mu to s chutí baštili. Ve čtvrtek oznámil, že následujícího dne „řekne pravdu“. A vydal předvolební spis napsaný žoviální a „kámošovskou“ babišovštinou, jak ji už umí používat premiérův PR tým. Uživatelé spolupracovali docela ochotně, udička asi byla příliš velká a návnada příliš lákavá na to, aby nezareagovali.
V pondělí Velká Británie slavně vyhlásila „den svobody“, kdy přestala platit koronavirová omezení. Umožnila to úspěšná očkovací kampaň, která narušila propojení mezi onemocněním a hospitalizací, natož smrtí. Vzhledem k tomu, že země byla i tak značně otevřená, jde hlavně o konec nošení roušek na veřejnosti, konec karantény pro očkované vracející se z „oranžových“ zemí a konec limitů na velkých akcích.
Na Kubě začaly protesty proti tamější komunistické vládě. Samozřejmě lze doufat, že se bude opakovat zázrak z roku 1989, kdy se pod tlakem nespokojenosti obyvatel zhroutil celý východní blok. Nejspíše se to však nestane. Jestli protesty proti autoritářským režimům v poslední době něco ukazují, tak jejich naprostou neefektivitu.
V Národní galerii mají zajímavý obraz málo známého českého symbolisty Beneše Knüpfera (1844–1910), který se jmenuje Fauni prchající před automobilem. Je z roku 1905 a je na něm znázorněn střet dvou světů, které se navzájem vylučují. Světa magického a pohádkového, a světa techniky a pokroku. Je to noční scéna, v níž řítící se automobil s temnou siluetou dvou jezdců ozařuje dva vyplašené fauny, bytosti s lidským trupem a kozlími končetinami.
Nemá to nic společného s tou velkou zemí a její mocí, protože kytky knížky nečtou a hranice nectí. Moc dobře ji znáte, takové oranžové kvítí vysoko nad listem, připomíná lilii. Už víte? Tak jsme doma. Ona je doma samozřejmě od Kavkazu až po Japonsko podél celého Himálaje i v jižním Rusku a Koreji. Samozřejmě též na Tchaj-wanu. Pozoruhodné je, jak za poslední čtyři století tohle kvítko u nás zdomácnělo a tuze se zabydlelo.
Dělat si legraci z postižených je neslušné. A tak by si člověk neměl dělat legraci z libertariánů, protože typický přívrženec této nauky se zjevně nachází někde na autistickém spektru. Ale tu zásadu je v praxi těžké neporušovat – protože jsou libertariáni většinou dost inteligentní; protože jejich nápady někdy hrozí reálnými dopady; a protože je to neodolatelné. Jedna z myšlenek, kterou se libertariáni zabývají, je „seasteading“ – vybudování komunity někde mimo dosah stávajících zákonů, kterou by mohli její příslušníci zorganizovat podle svých představ.
Skončil evropský šampionát ve fotbale, ve finále Italové porazili Angličany, uživatelé měli názory. Až překvapivě častá byla vyjádření spokojenosti s výsledkem, kontinentální Evropa na Angličany zanevřela. Po prohraném zápase ovšem fanoušci Anglie dostali příležitost projevit to, v čem tradičně vynikají, tedy schopnost zachytit, verbalizovat svoje zoufalství a identifikovat je jako důležitou součást údělu osobního i národního. Přinejmenším u mě si tím trochu vyspravili reputaci.
Navzdory intenzivnímu strachu ze změny klimatu voliči v řadě zemí nejsou ochotni utrácet biliony, které by si dramatické snížení emisí vyžadovalo. Proto klimatičtí aktivisté stále častěji používají nový postup: prosadit kýženou klimatickou politiku u soudů. Toho času OSN registruje nejméně 1550 klimatických žalob v 38 zemích. Takové žaloby v konečném důsledku podrývají demokracii, škodí chudým lidem a odvádějí naši pozornost od chytřejších způsobů, jak klimatu pomoci. To je pozadí následujícího komentáře dánského matematika Bjørna Lomborga. „Skeptický ekolog“ ho pro český trh poskytl exkluzivně Echu. Redakčně kráceno.
Můžeš, prosím, prověřit, jestli je pravda, že ODS se chce ve sněmovně připojit k návrhu Babišovy vlády na další bonusy pro důchodce? Nechce se mi tomu věřit. Ptal se před dvěma týdny autorky známý ekonom, který měl vždy ideově blízko k občanským demokratům. Na odpověď, že ano, jen kroutil hlavou. Boj o uplacení důchodců speciálním zvýšením penzí, nad rámec toho, co stanoví zákon, se stal hlavní volební linií.
