Přišel v Americe vietnamský moment?
Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání.
Komentáře
26. dubna
A kdo Zelenskému vytiskne vojáky?
Minulý týden prý možná nastal zlom v rusko-ukrajinské válce a Vladimir Putin to pomalu může zabalit. Předseda amerického Kongresu Mike Johnson překonal trumpovské démony v sobě a konečně nechal hlasovat o vojenské pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan – 61, 26 a 9, dohromady 95 miliard dolarů. O každé z těchto tří položek se hlasovalo zvlášť, a zatímco dodávky pro vojenskou mašinu Izraele se těšily solidní podpoře u demokratů i republikánů, dodávky pro Ukrajinu, která je teď potřebuje daleko víc než blízkovýchodní buldozer, takovou podporu nemají.
25. dubna
Marxisté nejsou, co bývali
Epizoda na pražské VŠUP, kde studenti vyvěsili do oken palestinské vlajky, vedení školy prohlásilo, že k něčemu takovému nedalo svolení, načež byly vlajky staženy, ukazuje, že skutečně žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. Případně připomene takový jeden nepěkný polský vtip: Proč byl v Česku za války tak slabý odboj? Protože to bylo zakázané.
24. dubna
Zablokovaná česká politika
Česká politika je zablokovaná, což do značné míry souvisí s jednou osobou, která nedávno na svém sjezdu oznámila ambici stát se příštím premiérem. Tím člověkem je Andrej Babiš.
23. dubna
V Německu konečně odpor proti zelenému socialismu
Že je německá vláda žábou na prameni pro střední Evropu, a to jak v politickém, tak v ekonomickém ohledu, se tu psalo opakovaně. Rigidní „ekologická“ a z ní vyplývající energetická politika vedou k útlumu největší evropské ekonomiky. A když u sousedů nemají šikovnou vládu, která by německé neštěstí dokázala vykompenzovat jinak, hospodářský útlum je i osudem sousedů.
22. dubna
Hranice, ale ne Hollandové. Proč multikulturalismus nefunguje?
Kariéru satirika Konstantina Kisina zásadně postrčilo vystoupení, které se nekonalo. Studentská organizace, která ho pozvala na jistou londýnskou univerzitu předvést stand-up, po něm totiž chtěla nejprve podepsat „dohodu o chování“. Smluvně vymahatelný závazek, že bude dělat jenom „milou a respektující legraci“ a neraní ničí city zejména v obzvlášť citlivých kategoriích, jejichž seznam studenti, tyto pilíře, majáky a kanárci v dolech naší budoucnosti, promptně přiložili.
21. dubna
Když Babiš místo ANO říká NE
Předseda hnutí Aliance nespokojených občanů neboli ANO Andrej Babiš na sociálních sítích oznámil, že se po třiceti letech soužití pokojně rozchází se svou manželkou Monikou Babišovou a že se oba rozhodli vyjádřit si vzájemné ne. Bylo to překvapivé a zároveň nebylo, protože lidé se už týdny na Babišových profilech ptali, kdy se zase vyfotí s manželkou, vždyť se nechává vidět pouze s dětmi. Tyto otázky zesílily najmě kolem Velikonoc, kdy Babiš tajtrlíkoval na sítích oděn v bílých kraťasech, v ruce s maličkou pomlázkou – a takto vybaven postával sám kdesi na oceánském břehu. Ač se do objektivu smál, působil nezvykle nejistě a v křeči.
20. dubna
Stýskání po stalinismu
Tomu se lze jen smát. Od slovenských prezidentských voleb uplynulo sotva nějakých deset dní, a z Roberta Fica je najednou spojenec Ukrajiny. Na společném zasedání slovenské vlády s ukrajinskou se Fico pobratřil se svým ukrajinským protějškem (jak jinak ty fotografie mužného objetí charakterizovat?), premiérem země, již před pár měsíci označil za zkorumpovanou a nesuverénní. O kom mluvil, když se mu svěřil, že „možná si naši lidé ani neuvědomují rozsah a rozměr tragédie, které čelíte“? Že by o sobě, když v lednu prohlásil, že v Kyjevě ani žádná válka není?
19. dubna
Fantom palestinské Piety
Vítězem soutěže World Press Photo se ve čtvrtek stal snímek, který se jmenuje „Palestinská žena objímá tělo své neteře“. Podle pořadatelů ji autor fotografie, Palestinec Mohammad Salem pracující pro agenturu Reuters, pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Čili deset dní po pogromistickém útoku na území Izraele a pět dní po začátku izraelské operace, která zatím neskončila a která, kromě vojenských cílů či přesněji teroristických cílů, vedla i k mnoha obětem na civilním obyvatelstvu.
18. dubna
O. J. Simpson se obešel bez dezinformací
Minulý týden zemřel v USA O. J. Simpson, člověk, který se proslavil jako fotbalista, potom herec a potom jako… a teď jak to říct. V neformálním rozhovoru by se asi takoví Američané, s nimiž máte šanci se potkat, nebránili označení, že byl vrah, protože v roce 1994 zavraždil svou exmanželku a jejího přítele. Jenže soud Simpsona, obžalovaného z vraždy, osvobodil. Jiný soud v pozdějším občanskoprávním sporu, kde platí méně striktní pravidla, shledal Simpsona „zodpovědným“ za vraždy („liable, not guilty“, vysvětlovali televizní moderátoři veřejnosti delikátní rozdíl).
17. dubna
Ještě jednou a načisto
Jednatřicátý kongres Občanské demokratické strany začal demonstrací jednoty předsedů a zástupců pěti stran vládní koalice. Nebyla to náhoda. Vládní pětikoalice tvoří samostatný politický svět. Je to jedna ze zvláštností české politické scény. Zklamaní vládní voliči vesměs nepřecházejí k opozici, avšak průzkumy naznačují, že odcházejí většinově do tábora nevoličů. Podobně, jen naruby, je to v táboře opozice. Tento systém dvou voličských světů bude fungovat tak dlouho, dokud bude v politice Andrej Babiš. Můžeme kritizovat, že to bere dynamiku politickému životu, ale je to asi tak všechno, co se s tím dá dělat.
16. dubna
Je třeba zabít chobotnici
O víkendu došlo ke zlomu v konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Írán odpálil asi 300 raket s cílem bombardovat Izrael. K těžkým škodám nedošlo díky izraelské protivzdušné obraně, která patří mezi nejlepší na světě, a spolupráci spojenců. Sestřelování projektilů se kromě izraelského letectva účastnili i Američané, Britové, Francouzi, Jordánci, a snad dokonce Saúdi. Jedinou obětí je těžce zraněná sedmiletá beduínská dívka. Íránské bombardování bylo odpovědí na izraelský útok v Damašku, který zabil vysoce postavené íránské představitele, včetně generála Zahedího.