KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE

Apokalypsa s balonky tady a teď

KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE
Apokalypsa s balonky tady a teď

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Současnou politickou kampaň už pravděpodobně nelze provozovat jinak než jako kombinaci besídky mateřské školy a apokalyptické rétoriky. Je jedno, o jakou stranu jde, dělají to víceméně všechny, ne že by musely, ale připadaly by si asi divně, kdyby to nedělaly.

Takže lídři koalice Spolu se při startu volební kampaně obklopili pestrobarevnými balonky a rozjásanou klakou, jíž pořadatelé dali do ruky hráškově zelené a narůžovělé cedule s údernými hesly Teď jde o všeckoTeď jde o Česko. Šťastlivci těmito výhružnými sděleními mávali tak vesele, jako by jimi vítali svého oblíbeného klauna, jehož roli na sebe vzal profesor Petr Fiala. Inspiraci lze nejspíš nalézt v seriálu o Simpsonových, když ve Springfieldu otevírali městskou zmrzlinárnu nebo třeba zvířecí koutek na místní klinice plastické chirurgie.

Nepoměr mezi radikálními hesly o tom, že jde „o všechno“, a pouťovou aranží takového sdělení lze považovat za metaforu současné české politiky. Nebo aspoň jednoho jejího křídla, momentálně vládnoucího. Její idea čili raison d’être je založena na ultimativní představě, že s ní stojí a padají hodnoty, jako je demokracie, svoboda, západní orientace – a že je zastupuje a garantuje právě ona, entita, jež se definuje tím, že se za tu záruku prohlásí.

Zároveň přesvědčivost této garance je spíš teoretická a nenese moc praktických výsledků, takže je čím dál pochybnější, což se pak projevuje křečovitostí, jíž se monopol na tuto garanci manifestuje a vymáhá. Hesla jako „Teď jde o všechno“ samozřejmě nic zvláštního neznamenají, ale sugerují představu, že to „všechno“ patří jim a to „teď“ je na všechny časy.

To je samozřejmě málo demokratická představa, ale bohužel se v podobě dnešní liberální demokracie stala obecnou, jak známo, nejen u nás, spíš se jí učíme. Dochází tak k paradoxu, že největší demokrati jsou zároveň největší omezovači nároku jiných na demokratický podíl.

Demokracie je přitom uspořádání, které je založeno právě na prostupnosti různých přístupů k veřejným věcem, což vede k tomu, že žádné řešení nevyžaduje „všechno“, natož „teď“. Pojetí demokracie, jež se musí opírat o stálou mobilizaci a má permanentně spuštěný alarm, se mění v horším případě v nějakou podobu autoritářství, v lepším ve frašku s klauny a balonky. Zanikají v ní pak i třeba dobré důvody, proč se opravdu některých posunů a tendencí obávat a proč některé postoje a hodnoty hájit. Navzdory pestrobarevným balonkům a apokalyptickým heslům, kterým člověk nakonec nevěří, i kdyby na nich něco bylo.

 

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.

15. května 2025