Co vyprávět Západu, aby nás bral vážně

Sledujeme-li dění na našem kontinentu kolem invaze Ruska na Ukrajinu, nutně musíme dojít k závěru, že i díky němu je neustále zřetelné, že jednotná Evropa neexistuje, jelikož pořád platí přinejmenším dělení na její západ a východ. Reálně je to jistěže složitější, ale platnost onoho základního, aťsi zautomatizovaného, půlení si našinec snadno uvědomí, když se rozpomene, jaký dvojkolejný tyjátr předvedla evropská fotbalová federace UEFA při svém vyšetřování nechvalně proslulého mače mezi Slavií Praha a Glasgow Rangers z loňského března.

Centrální bankéři i vládnoucí politici musejí vzestupu cen aktivně čelit.

Zdražování samo neskončí

Minulý týden vyvolal v Londýně pozdvižení guvernér Bank of England Andrew Bailey. Před poslanci rozpočtového výboru parlamentu prohlásil, že tváří v tvář sílící inflaci se cítí „helpless“, bezmocný, jak zdražování zabránit. Rostoucí ceny potravin označil za „apokalyptické“. „Je to víc než nepříjemné. Odhadovat inflaci 10 procent a pak říct: z 80 procent s tím nemůžeme nic dělat. Je to extrémně obtížná pozice,“ prohlásil Bailey.

Vnitro a malá volební revoluce

(DeníkN, ČT, LN) MV přišlo s velkou změnou voleb, návrh předpokládá mj. zavedení jediného voleb. dne. Nově by se od r. 2026 volilo jen v pátek od 07:00 do 21:00. Tradičně si lidé v ČR své zástupce vybírají v pátek a sobotu. Jde však o unikát - v žádné další členské zemi EU dvoudenní volby už nejsou. V příp. obec., kraj. a senát. voleb by lidé hlasovali vždy v pátek 1. úplného říjnového týdne. Voliči by mohli hlasovat v předstihu na obec. úřadech, netýkalo by se to ale komunál. voleb. S výjimkou obec. voleb by už lidé neměli dostávat hlasovací lístky do pošt. schránek, ale až ve volební místnosti. Vyplývá to z návrhů ústavní novelyzákona o správě voleb, jež poslalo MV do připomínk. řízení. Zjednodušila by to organizaci voleb a odpadlo by zabezpečení hlasov. lístků ve voleb. schránkách v noci z pátku na sobotu. "Změnou se chceme přiklonit k převažujícímu modelu, který funguje všude kolem nás, a celý volební proces zefektivnit," řekl Deníku N ministr Vít Rakušan (STAN).

  • 27. 5. 2022
    Češi bourají více a dráž, trh zareaguje
  • 27. 5. 2022
    Budoucí guvernér ČBN o sazbách
  • 27. 5. 2022
    Česko má opět velvyslance v Kyjevě
  • 27. 5. 2022
    Křivoklátsko a rozhněvaní starostové
  • 27. 5. 2022
    Nejen Praha si připomíná slavný atentát
  • 27. 5. 2022
    HK chce jednotné inkasní místo
  • 27. 5. 2022
    Coltu se letos daří
  • 27. 5. 2022
    Rychlostí 150 km/hod už 1. 1. 2024
Dan Schneider

Vracíme se k Reaganovi

Budapešť o minulém víkendu hostila významnou americkou konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference). Ve Spojených státech pořádá Americká konzervativní unie tuto konferenci každoročně, první ročník v roce 1974 otevřel svým proslovem Ronald Reagan. Uvádí se, že vystoupení Donalda Trumpa na téže konferenci roku 2011 zahájilo jeho politickou kariéru, která vedla do Bílého domu a posléze ještě k ovládnutí Republikánské strany trumpovským, „populistickým“ křídlem.

Josef Středula

Souboj o Hrad bude o stavu životní úrovně

Do souboje o Pražský hrad se přihlásil odborový předák Josef Středula. Krátce poté, co na odborářském sjezdu potřetí obhájil svůj mandát a vyzval ho k tomu prezident Miloš Zeman. Středula je zatím první adept na prezidentskou funkci, který chce kandidovat nikoli s podporou poslanců a senátorů, nýbrž se získanými padesáti tisíci podpisů. Jejich sběr už pro něj jeho podporovatelé zahájili. Za své hlavní téma v prezidentské kampani považuje obranu před pádem životní úrovně. Ten je v této chvíli nejhlubší v historii České republiky.

Zbyněk Stanjura

Zasáhneme proti drahé elektřině

Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.

Pavel Kohout jako kronikář lidstva a autoportrétista

Vločka sněhu

Beletrizovanou kroniku svého života předkládá čtenářům Pavel Kohout (93), dávaje si jí vlastnoručně vyrobený dárek k červencovým 94. narozeninám. V krátkých kapitolách, až na tu poslední důsledně dvoustránkových, píše o politice, válce, vědě a technice, kultuře, sportu…, zkrátka o všem možném dobově příznačném, a to formou rozmanitých stylistických cvičení, ohlíží se za léty, jež uplynula od jeho narození, čině u každého roku jednu zastávku; teprve u letopočtu 2022 toto pravidlo porušuje, vročení 2022 nesou dva texty.

Hosté
  • Štěpán Křeček
  • Helena Horská
  • Milan Smutný
  • Karel Kříž

Šlápněte někomu na krk

Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Hosté
  • Alexandr Vondra
  • Maciej Ruczaj
  • Oliver Adámek

Osu Budapešť–Varšava střídá osa Varšava–Praha

Visegrádská čtyřka je již přes třicet let hlavním formátem, přes který se řídí spolupráce Česka, Polska, Maďarska a Slovenska na světové scéně. Společně tyto země usilovaly o vstup do NATO a EU a často fungují jako blok při vyjednáváních v Bruselu. Válka na Ukrajině však odhalila rozpory. Zatímco Polsko, Česko a Slovensko se rezolutně postavily za Ukrajinu a dodávají jí ve velkém zbraně a další pomoc, Maďarsko odmítlo povolit transporty zbraní přes své území.

Hosté
  • Blanka Křížová
  • Marek Orko Vácha
  • Radkin Honzák
  • Stanislav Komárek

Od hrachu k monstrům aneb Z mopslíka nejde strach

Dvacátého července uplyne dvě stě let od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, rodáka ze slezských Hynčic, mnicha a posléze opata augustiniánského kláštera na Starém Brně. To se nám zdálo jako dobrá záminka bavit se tady „o něčem jiném“. K tomu se sešli ředitelka Mendelova muzea v Brně Blanka Křížová, katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha, psychiatr Radkin Honzák a biolog a pravidelný host Salonů Echa Stanislav Komárek.

Hosté
  • Martin Štefunko
  • Tomáš Holub
  • Vladimír dlouhý

Jak z pasti (nejen) válečného zdražování

Ceny v celé Evropě i ve Spojených státech letí rekordně vzhůru. V České republice ale násobně rychleji než v jiných zemích. Proč právě my máme po Estonsku a Lotyšsku třetí nejvyšší inflaci v celé Evropské unii? V březnu se ceny zboží a služeb zvedly o 12,7 procenta. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat Martin Štefunko, Tomáš Holub a Vladimír Dlouhý.

Hosté
  • Jiří Schneider
  • Emil Aslan
  • David Gardáš

Co ruská válka znamená pro Asii?

Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.