Před pár dny médii proběhla rychlá zpráva, EU schválila přimíchávání prášku z cvrčků do mouky. Zkušení pozorovatelé boje proti globálnímu oteplování okamžitě zbystřili. Věštby o tom, jak všichni brzy budeme jíst brouky, se ve světě objevují s železnou pravidelností. „Může hmyz být zázračným jídlem budoucnosti?“ ptala se v roce 2014 BBC. „Pokud chceme zachránit planetu, budoucností jídla je hmyz,“ hlásal titulek The Guardianu. Brouky za jídlo budoucnosti prohlásily americké televize CNN, CNBC, katarská Al Džazíra nebo magazín The Economist. Všechny vycházejí ze zhruba stejného předpokladu.
Pojem bezpečného prostoru, tzv. „safe space“, se vyšvihl. Ve Spojených státech se původně pojil „jen“ s prostory, v nichž se zástupci sexuálních menšin mohli svobodně bavit bez odsudků, či dokonce hrozby násilí. Od roku 2013 se začíná psát nová kapitola. Ve Spojených státech se ozývají hlasy volající po tom, aby se v takový prostor proměnily univerzity. Lze vůbec něco namítat? Přeje si snad někdo, aby studenti čelili nebezpečí? Problém nastává, když se s bezpečím pojí nejen nepřítomnost šikany nebo násilí, ale rovněž nárok na emocionální komfort. Právě to se děje a nejde jen o americký fenomén.
Novým českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále podle propočtů z průběžných volebních výsledků porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.Vítěz Pavel má zatím zhruba 57 procent hlasů. Dosavadní prezident Miloš Zeman, který bude ve funkci do 8. března, dostal v roce 2018 ve 2. kole 51,36 procenta hlasů a v roce 2013 54,8 procenta. Premiér Petr Fiala už vítězi voleb gratuloval.
(HN, MFD, Pr, E15) Invest. skup. Sev.en Global Investments Pavla Tykače se svým čínskými obch. partnery dokončila prodej tamních energet. aktiv, kde držela 50% podíl. Jde o 4 paroplyn. elektrárny spol. InterGen. Kupujícím je invest. skup. Creditas Pavla Hubáčka. Cenu transakce zúčastněné strany nezveřejnily. Podle odhadů z trhu se ale může vyšplhat až k 20 mld. Kč. Austral. část skup. InterGen, kde Tykač s Číňany vlastní 2 uhelné elektrárny, předmětem prodeje není.
Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Česko do ozbrojeného konfliktu. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen. To vedlo k osočování Babiše, že šíří dezinformace a nahrává Rusku. Nakolik šíření pochybných zpráv ovlivňuje politickou debatu, popsal Vojtěch Bahenský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, expert na tzv. hybridní hrozby.
Do kin vstupuje snímek podivuhodný stejně jako jeho název á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN. Pojednává o jedné z největších sebevražd v lidských dějinách, při níž umřelo devět set lidí, přitom se vymyká všemu, co u nás lze vidět, protože funguje nejen lineárně, ale i horizontálně – je jako postavený dům. Jeho režisér Jan Bušta, který mě právě zamkl ve střižně na Žižkově, kde mě nechal samotného s vystavenými filmovými plakáty s originálními podpisy Quentina Tarantina, neboť rozesmátý odešel kamsi do noční Prahy koupit čokoládové tyčinky, aby se nám lépe povídalo, je přitom náš nejoceňovanější tvůrce trailerů.
Co vypovídají výsledky prvního kola o politických náladách ve společnosti? Existuje významný společenský předěl na Česko A a Česko B, jak se traduje? Ředitel agentury STEM Martin Buchtík si myslí, že neexistuje, ale dodává, že právě druhé kolo prezidentské volby je jedním ze vzácných momentů, kdy se společnost skutečně na chvíli rozestoupí do dvou bloků. Mluvíme také o tom, jak vypadá typický volič Petra Pavla a proč Andrej Babiš i Petr Pavel v druhém kolem potřebují přidat ještě 700 tisíc, podle okolností jeden milion hlasů, a který z nich teď stojí před těžším úkolem.
Martin Komárek, známý politický komentátor a krátký čas i poslanec, je rovněž autorem již dost rozsáhlého prozaického díla. Stálo dosud spíš stranou zájmu literární kritiky, neboť si s ním asi nevěděla moc rady. Přitom už o jeho prvním románu, apokalyptické vizi Dřevěná panenka (1990) psal tehdy například M. C. Putna jako o prvním postmoderním českém románu a srovnával ho s Topolovou Sestrou, což se poněkud nabízelo: oba jsou stejně staří, oba mají podobně vznícenou obraznost a sklon hrát vše na temnou strunu.
Lidé, kteří Andreji Babišovi víc než soužití s dotačním světem EU vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení na Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek. Naopak herec David Vávra ve prospěch generála oživil formát Alles Gute a nedávno s Milanem Šteindlerem natočil předvolební skeč na jeho podporu. Sestavu Salonu Echa uzavírá ředitel nevládní organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.
V úterý 3. ledna uplynulo sto let od smrti spisovatele, jenž stvořil údajně nejslavnější knihu české literatury, knihu, kterou zná celý svět a prý si ji pojí s českým humorem a viděním světa. Knihu o osudech jednoho dobrého vojáka za světové války, hrdiny, který se dokonce snad zařadil k základním literárním archetypům – třeba po bok dona Quijota. V Salonu Echa se sešli tři zahraniční bohemisté a překladatelé Švejka do své mateřštiny: Fin Eero Balk, jenž svůj převod vydal v roce 1991, Francouz Benoît Meunier, který svůj uveřejnil v roce 2018, a Angličan Gerald Turner, jenž na tom svém zrovna pracuje.
Ne že bychom museli dávat Němcům ve všem za pravdu, ale tady si jimi pomůžeme. Společnost pro německý jazyk pravidelně vyhlašuje slovo roku a tím slovem pro rok 2022 se stala typicky německá složenina Zeitenwende. Tedy „přelom epochy“. Není to jistě nic překvapivého, často se po nějaké události říká, že znamenala přelom: listopad 1989, 11. září 2001, hospodářská krize 2008… Všechno už tu bylo a – všechno se nějak stabilizovalo. Ale není to, čím svět prochází nyní, po covidu a po ruském útoku na Ukrajinu, přece jenom jiné? Nejsme nyní opravdu na rozhraní časů?
Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.
Minulý týden prošla Senátem bez úprav novela autorského zákona, načež ji obratem podepsal prezident. Kromě takových změn, jako je odpuštění autorských poplatků živnostníkovi, který má v obchodě puštěné rádio, obsahuje jednu změnu třaskavou a vysoce spornou. Jde o způsob, jak velké (novela říká: dominantní) platformy typu Google přimět platit českým vydavatelstvím, jejichž zprávy přebírají a ve svých vyhledávačích zobrazují. Před rokem Google začal v programu News Showcase, česky Výběr zpráv, platit za obsah vybraným médiím.
