Markéta Malá

/

Články autora

Další rok okrádání soukromého kapitálu za námi

Čerstvé výsledky hospodaření státu za loňský rok to ukazují jasně. Díváme-li se na absolutní čísla a na to, jak vláda dodržela (tedy nedodržela) plánovanou výši schodku, nemůžeme si na příjmové straně nevšimnout čísla 37 miliard. Tolik si stát do rozpočtu přihrál na dani z neočekávaných zisků, tedy na slavné windfall tax. Je to více než dvojnásobek původně rozpočtové částky a drtivou většinu z ní odvedl ČEZ. Nedává to žádný smysl, daň nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Ale realita je taková, že se nad tím už skoro nikdo nepozastavuje.

Nic lepšího nemáme?

Po svátečních projevech státníků přišla smršť odsuzování toho, že má někdo potřebu současnou vládu a politické dění u nás kritizovat. Protože si má prý vzpomenout, co tam bylo předchozích osm let. Ano, s tím asi nikdo nepolemizuje. Ale my máme hodnotit a kriticky se dívat na to, co se děje teď. Co bylo slibováno a co nenastalo. Tvrdit, že popisování reality se nehodí, protože v tuhle chvíli tu „nic lepšího nemáme“, je trochu málo. A je to docela zoufalé.

Ztracené tři roky s Petrem Fialou

Škoda nevyužitého potenciálu nevrátit se ještě k vánočnímu projevu premiéra Petra Fialy. Sázka na lacinou kartu Antibabiš (protože nic jiného už asi Fialova vláda nabídnout nedokáže) pokračuje. Občané byli varováni před „prodavači strachu“. A bylo jim řečeno, že vláda dělá vše pro to, aby Česko bylo ještě úspěšnější zemí. Žádný další plán už zřejmě není. Fiala asi ví, že politicky to půjde přežít dost těžko a že jedinou možností je vyvolat v lidech takový strach z Babiše, že to současné koalici zase hodí. Víme přeci, že potřebuje, aby mu voliči dali další čtyřletý mandát – a on jim pak zařídí platy jako v Německu.

Do Česka přiteklo o 500 procent více ruského plynu než loni. Co nastane v lednu?

Na podzim do Česka teklo přes 90 procent plynu původem z Ruska. Meziročně o více než 500 procent více. Je lacinější a obchodníci neměli (a zatím stále nemají) důvod ho nekupovat, vzhledem k tomu, že Němci zatížili neruský plyn tekoucí přes jejich zemi speciálním poplatkem. Ten by měl od ledna být konečně zrušen. Stejně tak je Ukrajina rozhodnutá trvat na ukončení tranzitu ruského plynu přes její území. To znamená konec dodávek na Slovensko a Maďarsko. A tedy i k nám.

Vláda zjistila, že bez uhlí nastanou výpadky elektřiny. Vyvlastňování je znovu na stole

Do poslední chvíli nevěděli investoři a provozovatele elektráren na čem jsou. V prosinci prošla sněmovnou novela energetického zákona lex OZE 3, která kromě jiného z rozhodnutí ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mění podporu slíbenou provozovatelům zelených zdrojů. Echo opakovaně poukazovalo na to, že vláda neřeší stále více nebezpečnou situaci v energetice, a neudělala nic pro to, aby se rychle stavěly plynové zdroje, které mají prý nahradit uhlí. A opakovaně se snažila zlehčovat situaci s tím, že uhlí ani v těch nejkrizovějších scénářích nepotřebujeme.

Zdražení topení a benzinu: nové povolenky budou mnohem dražší, než tvrdí Evropská komise

Od roku 2027 začnou platit nové emisní povolenky na osobní dopravu a vytápění budov. Ti, kdo tvrdili, že budou o dost dražší, než Evropská komise slibovala, se velmi pravděpodobně nemýlili. Podle analýzy poradenské společnosti ClearBlue Markets vzroste jen za první tři roky od spuštění nového systému EU ETS 2 jejich cena skoro o sto procent.

Jedem ještě podle plánu?

Je skoro polovina prosince, ale stále nevíme nic. Do konce roku měla vláda oznámit, jak bude financovat druhý plánovaný jaderný blok v Dukovanech. V březnu se má podepisovat smlouva s preferovaným uchazečem o zakázku na dva bloky (pozor, vláda striktně trvá na tomto pojmenování a nepoužívá označení „vítězná“), tedy s jihokorejskou společností KHNP.

Pochopíme konečně, že elektřinu od nikoho nedovezeme?

Mantra, že elektřinu vždy od někoho dovezeme, se hroutí. Stejně tak myšlenka propojeného trhu s elektřinou, kde budou prý levně a čistě vyrábět zelené zdroje. To, co se v těchto dnech odehrává, opět ukazuje, že se to celé brzy může rozpadnout. A že elektřina, a tedy především zajištění toho, že jí bude dostatek, se může stát jedním ze zásadních témat příštích voleb.

Stanjurův paskvil okrádající investory další na řadě po Lex Babiš? Pro ANO je to další příležitost

Čerstvé rozhodnutí označit pozměňovací návrh Lex Babiš II týkající se střetu zájmů za neústavní přílepek by měl být brán jako precedent. Úplně stejně je na tom i mimořádná daň neboli windfall tax. Ta v listopadu 2022 prošla sněmovnou jako přílepek novelizovaného zákona o DPH na návrh poslance a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Tedy bez standardního legislativního procesu. Vzhledem k nespravedlivému nastavení windfall tax a jejímu efektu, kdy brutálně vysokou sazbou dopadá především jen na zisky ČEZ, je celý její konstrukt i kvůli právní podobě těžce obhajitelný. Už kdysi ji premiérův poradce Štěpán Křeček označoval za paskvil. Chytnout se toho může opět hnutí ANO. Nejen Andrej Babiš už se delší dobu vyjadřuje k transformaci ČEZ a vykoupení podílu minoritních akcionářů.

Němci přišli o ruský plyn a od jádra se iracionálně odřízli. V nouzi žebrají o elektřinu u jaderných velmocí

Havárie elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 z dnešního pohledu zcela iracionálně změnila pohled na jadernou energii a zpomalila její vývoj. Nemálo evropských zemí se rozhodlo pro postupné vyřazení jádra z jejich energetických mixů. Rok 2022 a pochopení toho, že sázka na plyn a další suroviny z Ruska byla silně krátkozraká, vývoj zase zvrátily.

„Nastává situace, kdy hrozí nedostatek elektřiny.“ Vláda nestihla vyřešit nic, narychlo mění zákony

Děje se to jen proto, že panu ministru financí nevychází rozpočet. Předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO) tepal vládu Petra Fialy (ODS) za změny u podpory zelených zdrojů. Na nich ve sněmovnou schváleném státním rozpočtu na příští rok chybí téměř 23 miliard, protože Zbyněk Stanjura rozpočtoval jen osm a půl miliardy a plánuje celou podporu snížit. A to dost nebezpečným a podivným způsobem.

O hodnotách a skrytých daních

Vláda to má těžké. Lidem se špatně vysvětluje, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, když si dokola čtou o tom, že ho k nám za listopad proudilo 95 procent původem z Ruska. Nakupují ho obchodníci, protože je levnější než ten neruský přepravovaný přes Německo a zatížený tamním speciálním poplatkem. Potud je to pochopitelné, stát na to má nulový vliv.

„Banky na špinavé technologie nepůjčují, manipulují s penězi a hrozně se jim to líbí“

Vykazování emisí a reportování o tzv. udržitelnosti evropským podnikům ubližuje a je pro ně velkou zátěží, přiznala v nedávném rozhovoru pro Financial Times šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Má pravdu. Osud mnoha firem navíc mají v rukou banky, které díky politice tzv. ESG standardů mohou rozhodovat, komu půjčí peníze a komu ne.

„To, co děláte s penězi lidí, jsou jen švindly a manipulace.“ Stanjura se ale svým rozpočtem chlubí

V úterý pozdě večer byl schválen státní rozpočet na příští rok. A to i přes to, že je v něm nevyjasněných a chybějících více než 40 miliard, což ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala mnohokrát zlehčovali. A to až nedůstojným povídáním o pomyslném škrtáním nul. Další problém je to, že rozpočet stojí na předpokladu, že ekonomika příští rok poroste o 2,7 procenta.

Každý na svém písečku

Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.

Máme tu další skrytou daň

Uskromníme se, snížíme spotřebu energií, hlavně tedy plynu, a odměnou nám bude to, že se dokážeme zbavit závislosti na Rusku. Zhruba něco takového slýchali čeští voliči od roku 2022. Dávalo to smysl. Teď jsme na konci roku 2024, voliči si čtou o tom, že 95 procent plynu k nám tekoucího pochází z Ruska. A že cena za přepravu plynu se zvedne a dál se bude zvedat, aby se vylepšilo hospodaření loni státem koupených zadlužených plynovodů Net4Gas. Které vydělávaly na tom, že jimi přes nás tekl ruský plyn. A už neteče. To je politicky dost neprůchodná situace. Aniž by si vymýšlela (jak se také děje), to vláda běžnému občanovi nemá šanci logicky vysvětlit.

Zastání u Petra Pavla nehledejte

Dalo se to asi čekat, přesto je to zklamání. To lze stručně říct o snaze minoritních akcionářů ČEZ domoci se spravedlnosti na „nejvyšších místech“ kvůli dopadům stále platné mimořádné daně windfall tax. Vzhledem k tomu, že cílem daně je teď už prokazatelně pouze umělé snížení hodnoty ČEZ a poškozování soukromých investic, se totiž obrátili na Hrad. S prosbou o podporu a zvážení možnosti podat ústavní žalobu. Dočkali se odpovědi: Prezident to řešit nebude, ale může si o tom promluvit s ministrem financí. A další vzkaz: Vyčerpejte všechny možnosti, které vám dává právní řád.

Fiala: nejsme závislí na Rusku. Za plyn a ropu mu Česko poslalo pětkrát víc než Ukrajině

Premiér Petr Fiala důrazně trvá na tom, že úspěchem jeho vlády je ukončení naší závislosti na ruském plynu. Je podivné to říkat v době, kdy 95 procent plynu, co k nám přiteče, je původem z Ruska. To je prý jedno, protože důležité je, že si můžeme vybrat. A jak Fiala správně říká, vybírají si obchodníci, kteří vždy nakoupí, co je výhodnější. A tak to bude vždy. Určitě do doby, než Německo přestane zatěžovat tranzit plynu speciálním poplatkem

Trhliny v reaktorech, mrtví dělníci a o 60 procent vyšší náklady. Jak stavěli Korejci jadernou elektrárnu?

Stavba nových jaderných bloků je nevyhnutelná. Jeden jaderný blok v Dukovanech musí v budoucnu nahradit výkon těch stávajících, druhý blok je nutné postavit jako nový zdroj. V opačném případě nelze v příštích desetiletích mluvit o tom, že se Česko alespoň pokusilo zajistit si energetickou bezpečnost. O tom, že nové bloky by měla stavět plně státní společnost, a ne ČEZ v jeho současné akcionářské struktuře, jsme psali opakovaně.

Německá solidarita v praxi

Jsou to zajímavé hry, co vláda hraje. Na Rusku už nejsme energeticky závislí, ruský plyn k nám neteče, za energie lidé zaplatí méně, koupě plynovodů Net4Gas je výhodná, i když jimi nemá co téct. A nezapomeňme na ruskou ropu, od které bychom se měli příští léto prý úplně odstřihnout, jak teď říká zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. To jsme tak nějak ve zkratce nedávno mohli slyšet. Mezitím plyn zdražuje a asi jen tak nepřestane, ruského plynu k nám teče přes 95 procent, Němci zvedají svůj poplatek za tranzit a za ztrátové plynovody už začínáme platit.

Zdroje nejsou

Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.

Fiala dokázal „neuvěřitelné věci“. Rekordní zchudnutí a ukončení české energetiky

Ještě na začátku letošního roku vláda tvrdila, že už se do žádných velkých reforem pouštět nebude. Protože voliči prý nechtějí „žádné razantní změny“. O jedenáct měsíců později oznamuje premiér Petr Fiala (ODS), že potřebuje ještě čtyři roky vládnutí, a pak se budou mít všichni dobře. Je to docela protiřečení si. Nechme stranou nesmyslná tvrzení o tom, že za osm let tu budeme mít platy jako v Německu.

Povedlo se nám snížit ceny energií, tvrdí ministr Vlček. Proč to není pravda

ANALÝZA: Daří se nám dělat správné kroky, protože ceny energií klesají, tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Je to však zavádějící až nepravdivé tvrzení hned z několika důvodů. Vláda žádný přímý vliv na výši cen elektřiny a plynu nemá. „Většina společností zlevňovala letos hned několikrát. Ceny energií klesají a je to skvělá zpráva nejen pro domácnosti, ale taky firmy a celý průmysl. Další ukázka toho, že se nám daří dělat ty správné kroky,“ uvádí Vlček na svých sociálních sítích.

Starší články