Tag: těžba

Články k tagu

„Američané chtějí všechno, i to, co teprve najdeme.“ Zelenskyj se „zbraní u hlavy“ dostal „dohodu o vyvlastnění“ Ukrajiny

Ukrajina a Spojené státy americké stojí před dalším kolem jednání o nové dohodě o minerálech, která by měla být následně ratifikována ukrajinským parlamentem. Podle informací, které zveřejnil poslanec ukrajinské Verchovné rady Jaroslav Železňjak na svém kanálu Telegram tento týden, americká strana předložila Ukrajině nový návrh, který ještě více dostává zemi do područí Spojených států a na neurčito si přisvojuje zisky jejího nerostného bohatství a dalších odvětví hospodářství.

Zvrat v těžbě uhlí. Firma vypne na západě Čech své poslední velkorypadlo

Končí jedna éra, glosuje jedna z nejvýznamnějších společností na severu Čech skutečnost, že postupně vyřazuje z provozu své poslední velkorypadlo na těžbu hnědého uhlí. Důvod je zřejmý: dramatický pokles poptávky po nerostu v důsledku dekarbonizace. Těžba energeticky důležitého hnědého uhlí patřila nedílně k severočeskému regionu. Zatímco nyní skomírá, svůj největší boom i s citelným zásahem do podoby krajiny, zažívala především v 70. a 80. letech minulého století, v dobách enormní těžby.

Nová materialita

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.

Lukašenko zavětřil peníze. Nařídil nové vládě kopat a najít v Bělorusku kovy vzácných zemin. I na skládkách

Horečka vzácných zemin dorazila už i do Minsku. Běloruský prezident Alexander Lukašenko pověřil jím právě sestavenou novou vládu, aby prozkoumala přítomnost kovů vzácných zemin v Bělorusku, přičemž zdůraznil důležitost rozvoje geologického průzkumu. "Dnes je to téma číslo jedna," řekl dnes Lukašenko podle agentury Belta. Je potřeba podle něj kopat a zkoumat.

Válka snad končí a najednou chce každý ukrajinské nerosty. Francie o těžbě jedná od října

Zatímco v pátek by měl ve Washingtonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsat s Američany dohodu mj. o těžbě ukrajinských nerostů a fosilních surovin, a v rámci veřejného přetahovaní ohledně principů a obsahu projednávané dohody se do věci expost vložila Evropská unie s „výhodnější nabídkou“, se nejnověji ozvali také Francouzi. Ti podle ministra obrany Sébastiena Lecornua už od „října“ jednají s Ukrajinci o těžbě nerostů potřebných pro francouzský obranný průmysl.

Rozdělit a vytěžit

Americký prezident Donald Trump nebude dělat nic jen z dobré vůle a zadarmo, na tom není nic překvapivého. I na dohodě mezi Ukrajinou a USA o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství se ukazuje, že Trump zkouší, kam ho druhá strana pustí. Stejný scénář bude velmi pravděpodobně i u dohody mezi Američany a Ruskem. Trump chce skrze ukrajinské nerosty dostat zpět peníze vložené do Ukrajiny v rámci dosavadní pomoci. První návrh dohody o nerostném bohatství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat.

Dohoda o nerostech: Můžeme se na USA spolehnout? Ptá se Zelenskyj Trumpa

Dohoda se Spojenými státy o nerostném bohatství je "partnerský projekt", který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina však potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. V pátek by měl ukrajinský prezident dohodu podepsat ve Washingtonu, dříve ale ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách.

Zelenskyj chce podle Trumpa tento týden v USA podepsat dohodu o nerostech

Americký prezident Donald Trump v úterý 25. února uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Napsala to agentura Reuters, podle níž je dohoda zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Agentura AP napsala, že podle ukrajinských představitelů Kyjev souhlasil s parametry hospodářské dohody s USA a že do ní vkládá naději, že udrží americkou pomoc.

Horký zájem o těžbu ukrajinských nerostů. EU kontruje svou nabídkou pro Kyjev

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů. Server Politico uvedl, že je oboustranně výhodná. Evropská nabídka přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze.

Značný rozkol mezi USA a Ukrajinou ohledně dohody: Washington značně přitvrdil, Kyjev naopak navrhuje minimum

Ukrajina předložila Spojeným státům nové návrhy týkající se zejména dohody o nerostných zdrojích, velikost zamýšleného investičního fondu se má podle Kyjeva podstatně snížit a to na 100 miliard dolarů. Naopak v pátek dostali Ukrajinci od Američanů novou verzi dohody, která je k Ukrajině ještě přísnější než ta předchozí, kterou Kyjev odmítl. Uvedla to dnes ukrajinská rozhlasová stanice New voice (NV).

Šéf ukrajinského parlamentu odporuje Trumpovi: Jednání až příští týden, volby nejsou možné a Rusové se musí stáhnout

Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, Ruslan Stefančuk dnes zpochybnil několik požadavků a výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa a americké administrativy směrem k Ukrajincům. V rozhovoru pro japonskou televizi NHK podle agentury Unian uvedl, že seriózní práce na uzavření dohody o nerostných surovinách a bezpečnostních zárukách se Spojenými státy začnou až příští týden. Stefančuk rovněž odmítl požadavek Američanů na brzké uspořádání voleb na Ukrajině.

„Kolonizace Ukrajiny na dobu neurčitou.“ Telegraph přišel s navrhovanou americko-ukrajinskou dohodou

Spojené státy jako kolonizátor Ukrajiny. I takové odsudky se ozývají po debatách, že by Ukrajina měla po válce umožnit Spojeným státům přístup k 50 % zisku z těžby nerostných surovin a k 50 % zisku z udělování licencí k zpracování surovin třetími stranami. Jde ale také o zisky z infrastruktury a ukrajinských přístavů. O tom, že nová administrativa Donalda Trumpa chce za pomoc Ukrajině získat přístup k ukrajinským nerostným zdrojům, Echo24 v minulosti informovalo.

Trump požaduje od Zelenského přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství. „Chci mít zabezpečeny vzácné zeminy“

Americký prezident Donald Trump řekl, že chce dosáhnout dohody ve výši 500 milionů dolarů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o přístupu k nerostům a vzácným zeminám na Ukrajině výměnou za bezpečnostní záruky v jakémkoli potenciálním mírovém urovnání s Ruskem. Trump to uvedl v pátečním rozhovoru pro The New York Post.

Biden maří Trumpovo „vrtat, bejby, vrtat“ a oznámil rozsáhlý zákaz těžby ve federálních vodách

Joe Biden vydal nařízení, kterými zakazuje nové pronájmy za účelem těžby ropy a plynu ve většině vod u pobřeží Spojených států, informovala agentura AP. Končící americký prezident se tak snaží zabránit možnému rozvoji těžby během druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který svou energetickou politiku shrnuje slovy "vrtat, bejby, vrtat". Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna, by se podle médií mohl pokusit rozhodnutí zvrátit.

Vláda zjistila, že bez uhlí nastanou výpadky elektřiny. Vyvlastňování je znovu na stole

Do poslední chvíli nevěděli investoři a provozovatele elektráren na čem jsou. V prosinci prošla sněmovnou novela energetického zákona lex OZE 3, která kromě jiného z rozhodnutí ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mění podporu slíbenou provozovatelům zelených zdrojů. Echo opakovaně poukazovalo na to, že vláda neřeší stále více nebezpečnou situaci v energetice, a neudělala nic pro to, aby se rychle stavěly plynové zdroje, které mají prý nahradit uhlí. A opakovaně se snažila zlehčovat situaci s tím, že uhlí ani v těch nejkrizovějších scénářích nepotřebujeme.

Každý na svém písečku

Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.

Zdroje nejsou

Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.

Huť Liberty je v insolvenci, zaměstnanci mohou začít žádat o výplatu mezd

Těžce zadlužená huť Liberty Ostrava na sebe podala investiční návrh. Podnik je podle nsolvenčního rejstříku v platební neschopnosti a jeho závazky po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, převyšují pět miliard korun. Soud insolvenční řízení zahájil. Ve středu firma oznámila, že asi nevyplatí ani mzdy a hledá kupce. Zájem investorů o podnik zřejmě je, s jedním českým je v kontaktu vláda, oznámil ve středu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zaměstnanci firmy mohou žádat úřad práce o výplatu nevyplacené mzdy

„Přelomový okamžik pro Norsko.“ Objevilo významné ložisko kovů vzácných zemin

Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.

Už za rok dovozcem elektřiny. Stát by mohl platit uhelným elektrárnám, aby vyráběly

Bez uhlí nebudeme mít záložní zdroj elektřiny. Alespoň v současné situaci, kdy flexibilních zdrojů není dostatek. Stát přiznává, že výkonová rezerva chybí, a v případě, že by nejen Pavel Tykač ukončil provoz uhelných elektráren už do roku 2030, nastal by problém. Možností je dotovat elektrárnám provoz, aby se jim vyplatilo vyrábět. To ale nelze jen tak. Uhelné elektrárny v současnosti pokrývají asi 40 procent tuzemské spotřeby elektřiny.

Výroba z uhlí se v Česku nevyplatí. Bez něj ale nepokryjeme výpadky elektřiny

Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.

Saúdská Arábie chce po ropě kontrolovat i globální obchod s nerosty pro zelené technologie

Rijád, který dominuje ropnému kartelu OPEC, uvažuje o tom, jak také kontrolovat globální obchod se surovinami pro zelené a pokročilé technologie. Saúdská Arábie zkoumá možnost spuštění nové globální platformy pro obchodování s komoditami pro výrobu baterií a nových technologií, a to včetně grafitu, lithia a vzácných zemin. Podle agentury Reuters to v týdnu uvedl saúdský náměstek ministra průmyslu a nerostných zdrojů Chálid bin Sálih Al-Mudajfer.

Horký sever

Roku 1845, v časech dřevěných lodí a železných mužů, vyrazila z Londýna do Kanady objevitelská expedice vedená sirem Johnem Franklinem. Jejím cílem bylo prozkoumat takzvanou severozápadní cestu, potenciální plavební dráhu z Ameriky do Evropy, vedoucí kolem severního pobřeží severoamerického kontinentu. Pro námořní impérium, navíc v dobách, kdy žádný Panamský průplav neexistoval, by takové spojení bylo velmi užitečné. Franklinova expedice skončila špatně. Celkem 129 mužů zmizelo v divočině a jediné, co po nich pozdější záchranné výpravy našly, bylo několik hrobů.

Poptávka po lithiu poroste, těžba na Cínovci se vyplatí, říká ČEZ. Nevzdává rok 2026

Lithium je strategickou surovinou a poptávka po něm v budoucnu poroste. Česku se tak jeho těžbě mnohonásobně vyplatí. Říká to polostátní skupina ČEZ, která má projekt těžby na Cínovci na starost. Naposledy se mluvilo o tom, že by se těžit mohlo začít v roce 2026. Mluvčí ČEZu Roman Gazdík pro Echo24 řekl, že zahájení těžby bude záviset na povolovacích procesech, výsledku studie proveditelnosti či posudku vlivů na životní prostředí.

Premiér Sunak hájil těžbu v Severním moři. „Nenecháme si od nikoho dávat přednášky“

Britský premiér Rishi Sunak ve středu v rozhovoru s rádiem LBC potvrdil, že klimatická neutralita je pro jeho vládu prioritou, Británie ale podle něj potřebuje „rozvážný a pragmatický“ přístup. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v britském veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválila.

Čína přitvrzuje. Omezí vývoz vzácných kovů potřebných v čipech a bateriích

Čína oznámila, že od srpna zavede exportní licence u vývozu gallia a germania. Reaguje tak na poslední zpřísnění exportu nejmodernějších amerických čipů do Číny. Eskaluje tak obchodní a technologická válka, kterou USA se spojenci proti Číně vedou nejpozději od vlády Donalda Trumpa. Gallium a germanium se nachází například v čipech, nabíječkách či LED. Čína navíc světový trh s těmito kovy dlouhodobě ovládá.

V Norsku objevili největší naleziště fosfátů na světě. Uspokojilo by poptávku na 100 let

Norsko objevilo obrovské podzemní naleziště vysoce kvalitních fosfátů. Je označováno za největší na světě a podle společnosti Norge Mining, která za průzkumem stojí, je dostatečně velké na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, solárních panelech a bateriích do elektromobilů na příštích 100 let, informoval server Euractiv. Hodnota norského ložiska fosforu se odhaduje na nejméně 70 miliard tun. Světové zásoby podle americké geologické službě USGS činí 71 miliard tun.

NASA chce do deseti let zahájit těžbu na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl dnes agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA. „Co je velké, pokryté vodou, ale stokrát sušší než Saharská poušť? To není hádanka, ale Měsíc!“ Těmito slovy začíná příspěvek NASA na webové stránce o vodě a ledu na Měsíci.

ČEZ rozhodne o těžbě lithia na Cínovci do konce roku. Němci už staví vlastní „gigafactory“

O těžbě surovinového pokladu na Cínovci chce polostátní ČEZ rozhodnout ještě letos, čeká se na finální studii proveditelnosti těžby lithia v Krušných horách. Němci už mezitím z druhé strany hranice staví vlastní továrnu na výrobu velkokapacitních baterií, takzvanou „gigafactory“, jejíž výstavba je v plánu i na české straně. ČEZ ale musí ještě vyřešit otázku financování celého projektu.

Němci masivně investují do těžby lithia na Cínovci. Češi jsou v mírném skluzu

Na Cínovci se rozjíždí pomyslný souboj o těžbu lithia. Ložisko kovu, který získal na významu v souvislosti s boomem elektrobaterií, se nachází na česko-německých hranicích. A německý majitel těžební licence zahájil v poslední době velké investice do těžby a zpracování tohoto kovu. Česká společnost ČEZ nevylučuje spolupráci, zároveň však je oproti německému investorovi v mírném skluzu. Na Cínovci, v místech bývalých dolů na těžbu cínu a wolframu, se nachází velké ložisko lithia.