Ondřej Šmigol

/

Články autora

Rozdíl mezi Trumpem a Bidenem? Hlavně v tónu

Americký prezident je stále nejmocnějším člověkem na světě. Jeho volba nerozhoduje jen o tom, kdo bude řídit Spojené státy, má vliv na celou planetu. Kurt Volker je bývalý vysoce postavený americký diplomat, může tedy kvalifikovaně popsat, jak by se mohla změnit americká zahraniční politika v druhém volebním období Donalda Trumpa, nebo v prvním Joea Bidena.

Odhalení šarlatáni

Zní to jako návrat do nějaké dávné éry. V roce 2018 vypukl asi největší skandál týkající se úniku dat na internetu, který propojoval Facebook, Rusko, brexit, Donalda Trumpa a pochybné volební taktiky. Řeč je o aféře Cambridge Analytica. Tato firma zabývající se politickým poradenstvím měla z Facebooku vytáhnout data desítek milionů uživatelů a následně je použít ke zvrácení referenda o brexitu, zvolení Trumpa a ovlivnění řady dalších voleb. K tomu se objevovaly temné náznaky, že za vším stojí Vladimír Putin. Minulý týden skončilo v Británii vyšetřování úřadu komisaře pro informace, britské obdoby českého Úřadu pro ochranu osobních údajů. Závěr: Cambridge Analytica nijak kampaň o brexitu neovlivnila.

Je to americký rok 1948

Rok 2020 vejde ve Spojených státech do dějin jako jeden nejturbulentnějších. Začal impeachmentem prezidenta, pak přišla pandemie koronaviru a s tím spojený pád ekonomiky, vypukly rasové nepokoje a umřela liberály zbožňovaná soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Přitom vrchol roku Spojené státy teprve čeká, prezidentské volby proběhnou ani ne za měsíc. Pozvání k diskusi o nich přijali Američané napříč politickým spektrem.

Bidenova tajná zbraň: nuda

Pokud 3. listopadu bude Donald Trump znovuzvolen, je dost možné, že za přelomový moment bude označena smrt soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Baderové Ginsburgové. Její skon má totiž potenciál celé klání naprosto zvrátit. Přitom momentální situace nevypadá pro Trumpa nijak růžově.

Závod o stříbrnou kulku

Jak ukončit světovou pandemii koronaviru? Je lepší nechat nemoc proběhnout skrz populaci, doufat, že příliš lidí nezemře, a vybudovat stádní imunitu? Nebo naopak by se všichni měli zavřít do několik týdnů až měsíců trvající karantény a věřit, že virus se nebude mít jak šířit a nakonec zmizí, a to i za cenu naprosto zruinované ekonomiky? Pak je tu ještě třetí možnost, pověstná „stříbrná kulka“, která skolí nepřemožitelnou příšeru, neboli v tomto kontextu vakcína.

Borisova trápení: ryby, Irové a dotace

Zdá se to jako návrat do minulosti. Na pár dnů jako hlavní téma britských médií zmizela světová pandemie a vrátil se starý dobrý brexit. To, že se v hierarchii britských problémů posunul během roku na poslední místo, neznamená, že by proces odcházení Spojeného království z EU byl ukončen. I když Británie Unii formálně opustila, stále probíhají negociace ohledně obchodní dohody: teprve ona má opravdu určit, jaký bude vztah mezi ostrovním královstvím a kontinentem.

Studenti nám zůstali viset v New Yorku

Studium v zahraničí je luxus, na který si zvykla již celá řada českých studentů. Nejde jen o programy Evropské unie, jako je například známý Erasmus, ale i o plnohodnotné studium na těch nejprestižnějších školách v USA a Británii. To se tento rok mění. Pandemie koronaviru zasáhla vysoké školy na celém světě. Řada z nich přešla na distanční studium, výši školného však zachovaly. Británie zase ohlásila, že s koncem brexitového přechodného období studenti z EU přijdou o své výhody, což mimo jiné znamená i násobný růst školného. Studentům v těchto situacích se snaží pomoci nadace Bakala Foundation a její šéfka Michaela Bakala.

Nová americká občanská válka

Nepokoje a protesty v USA s sebou přinášejí i pěknou dávku bizarností. Na internetu je celkem snadné narazit na nejrůznější podivuhodná individua a příklady chování. Například na muže (či ženu, v dnešní době těžko říct), který se promenuje před kordonem newyorských policistů pouze v zelené sukni a přitom se jim vysmívá („Polovina z vás ani nemá vysokoškolské vzdělání“) a černošskému policistovi řekne do očí „jidáši“. Nebo na jednoho ze zadržených protestujících v Portlandu, který je milovník anime s růžovými vlasy. Ale třeba i na rádobyrevolucionáře, kteří nepochopili, jak funguje gilotina, a americkou vlajku do ní vloženou nerozsekli, nýbrž podpálili. Pod podobnými videi a fotografiemi se velmi rychle objevují komentáře z druhé strany, často ve smyslu „občanská válka bude krátká“.

Středoškoláci si pamatují maximálně pět procent

Martin Roman proslul zejména jako generální ředitel polostátní firmy ČEZ. Od doby, co odešel z čela této energetické společnosti, se však věnuje především problému, jak zlepšit české vzdělávání. Je předsedou správní rady Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), nekomerčně vydává příručky pro učitele. Dokonce kvůli tomu vystudoval magisterskou pedagogiku na britské University College London. Své zkušenosti se snaží předávat dál.

Je třeba zabít Harryho Pottera

Nový školní rok snad bude pro děti vysvobozením. Po půlroční absenci ve školních lavicích je možné, že se do třídy bude těšit i ten největší záškolák. Také pro nejslavnější literární postavu současnosti, Harryho Pottera, byl školní rok vysvobozením z tyranie jeho opatrovníků, strýce a tety Dursleyových. Pro generaci mileniálů byly knihy o Potterovi možná důležitější než škola. Vytvářely jejich světonázor a základní kulturní body. Nyní již můžeme prohlásit, že to byla chyba.

Vystrčilovo odhalení pravé čínské tváře

Slovy „jsem Tchajwanec“, kterými předseda Senátu Miloš Vystrčil zakončil svůj projev v tchajwanském parlamentu, probudil svého vnitřního Johna F. Kennedyho. Byla by to vlastně případná tečka za českým tchajwanským dobrodružstvím, které od začátku bylo více o symbolech než o nějakých reálných výsledcích.

Musíme se připravit na kolaps

Je to muzejní událost roku. Tento týden v Národním muzeu začala egyptologická výstava Sluneční králové, která má představit dějiny a společnost Staré říše a také práci českých egyptologů na vykopávkách v oblasti Abúsíru. Rozsahem je to světově unikátní záležitost. O výstavě, o tom, jak se chystala, ale také co nás studium starého Egypta a archeologie všeobecně může naučit, hovoří prorektor Univerzity Karlovy a bývalý ředitel Českého egyptologického ústavu profesor Miroslav Bárta.

Žijeme v Orwellově světě

To je až orwellovské! Co by tomu řekl George Orwell? Podobné věty lze v posledních letech slýchat čím dál častěji, ať již oprávněně, či ne. „Orwellovské“ může být chování davů na sociálních sítích, špehování občanů jejich státy, sbírání informací technologickými giganty, kultura „rušení“ a nespočet dalších jevů. To vše má být součástí blížící se dystopie, kterou Orwell předpověděl ve svých nejznámějších románech 1984 a Farma zvířat. Ta poprvé vyšla před 75 lety.

Starší články