Tag: konzervatismus

Články k tagu

Trumpova cla napáchají škody, historie mluví jasně

Americké finanční trhy zažily několik turbulentních týdnů. Na začátku března hlásily ztráty ve výši čtyř bilionů dolarů. Většina analytiků to přičítá nejistotě ohledně cel, která slibuje zavést americký prezident Donald Trump. Ten od 12. března uvalil celosvětové 25procentní clo na ocel a hliník, od poloviny dubna mají začít platit evropská reciproční cla. O dopadech Trumpovy politiky jsme hovořili s bývalým britským ministrem obchodu Gregem Handsem, který má kontakty na obou březích Atlantiku. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Univerzitě CEVRO.

Kdo je tady rasista?

Na londýnské konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) jsme se setkali s teologem a historikem Nigelem Biggarem, který se proslavil obhajobou teze, že Britské impérium nepáchalo pouze samé hrůzy. Hovořili jsme o jeho zkušenostech z kulturních bojů v akademickém světě a o tom, proč zasáhly právě Británii tak silně. Co si myslíte o nedávném návrhu, že by Spojené království mělo platit odškodné za otroctví? Nedává to smysl. Ano, někteří lidé v této zemi až do 19. století obchodovali s otroky. Ale otroctví je univerzální instituce, kterou praktikovali lidé všech barev kůže na každém kontinentu.

Něčím to připomíná dávná padesátá léta

Profesor Pavel Švanda je názorově konzervativec, což je ovšem pomocné slovo pro určité vztahování se ke světu. Dalo by se to brát jako postoj střídmého racionalisty a vlídného skeptika. Patřil k předním postavám moravského katolického disentu, po roce 89 pak byl oblíbeným pedagogem na brněnských uměleckých školách. Jeho literární dílo je rozmanité a nese pečeť vyhraněné osobnosti, kterých není v této zemi mnoho. Naše setkání začalo nedorozuměním. My máme v Brně dvě Zemanovy kavárny, řekl profesor Švanda, to patří mezi taková brněnská specifika.

Kancléř smutné postavy

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.

Identita v balíčcích

Známe to všichni. Mobilní operátor namísto toho, aby nám dovolil vybrat si služby na míru, prodává „výhodné“ balíčky, takže když chceme volání zdarma do zahraničí, dostaneme i dvacet sportovních televizních kanálů. Ale kdybychom místo nich požadovali Netflix a HBO, neuspěli bychom, protože ty zase jdou dohromady jen s neomezenými daty. Ve zrychlené éře sociálních sítí fungují stejné předpřipravené názorové sety stále víc i ve veřejném prostoru. Před třemi lety jsem v jednom rozhovoru zmínil, že hrdinná ukrajinská obrana proti obrovské přesile nám může znovu zpřítomnit vlastenecký a rytířský étos

Porodila jsem Muskovi 13. dítě, oznámila konzervativní influencerka Ashley St. Clair

Ashley St. Clairová, šestadvacetiletá influencerka, autorka a konzervativní osobnost, nyní prozradila, že před pěti měsíci porodila Elonu Muskovi třinácté dítě. Uvedla to v příspěvku sdíleném na Valentýna. V oznámení také podrobně popsala, že tuto informaci držela v tajnosti, aby ochránila bezpečí a soukromí svého dítěte, ale vzhledem k tomu, že média plánovala tuto zprávu zveřejnit, rozhodla se udělat to první.

Británie naruby. Odpůrce imigrace Farage by ve volbách těsně porazil labouristy i konzervativce

Strůjce Brexitu a konzervativní politik Nigel Farage a jeho pravicová strana Reform UK vede u britských voličů. Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.

Boj za Dejvickou nádražku – kauza pro konzervativce

Vzal jsem to dost zeširoka, ale nakonec se přece jenom dostávám k Dejvické nádražce. Je to jedna z posledních klasických nádražních hospod, podniků spíše ošoupaných a nepředstavujících vrchol co do úzkostlivé hygieny a sledování gastronomických trendů. Konzervativec je člověk, který si stoupne před rozjetou historii a křičí na ni, aby se zastavila, a dělá to v době, kdy k tomu nikdo jiný nemá sklon a nikdo nemá ani trpělivost s lidmi, kteří to prosazují.

Pravicoví soudruzi woke levice

Seznamte se s novým šéfem, stejným jako ten starej. Slova z dávné rokenrolové hymny Won’t Get Fooled Again od kapely The Who se často používají jako vyjádření skepse vůči změnám prezentovaným coby revoluční. Nakonec se šéf od šéfa, jedna vládnoucí garnitura od druhé zas tolik neliší. Je to značně zjednodušující tvrzení – mezi šéfy mohou být velice citelné rozdíly, vše vždycky při starém nezůstane, věci se mohou dramaticky změnit, ale jenom do určité míry. Snaha změnit společnost bude vždycky limitovaná danostmi lidské existence, povahou člověka.

​ Řval jsem radostí

Rod Dreher je významný americký intelektuál, známý ostatně i u nás také díky českému vydání knihy Benediktova cesta. Autora rozhovoru napadlo obrátit se na Drehera s žádostí analyzovat vítězství dvojice Donald Trump / J. D. Vance z toho prostého důvodu, že poprvé o Vanceově existenci slyšel kdysi od něho. Ostatně leitmotivem Benediktovy cesty byla pesimistická předpověď, že skuteční konzervativci nemají vkládat naděje do vysoké politiky,a místo toho radši mají budovat neformální sdružení, v nichž přečkají, až se přežene radikální vlna woke. Otázka ale je, jestli máme staronového prezidenta Trumpa brát za politický, nebo za civilizační úkaz.

Jak Donald Trump porazil woke (progresivisty)

Vytáhl na ně smrtící zbraň. Bullshit, nepřeložitelné slovo, provokoval zjevnými hovadinami jako na estrádě a oni spadli do jeho pasti a napadali jej za nehorázné lži. „Haiťani v Ohiu chytají (k obědu) kočky a psy.“ Jeho přívrženci věděli, že kecá a tímto způsobem upozorňuje na příliv imigrantů. „Vyženu všechny nelegální přistěhovalce!“ Všechny? Jen těch starých a s dětmi je podle odhadu 10 milionů a žijí v Americe bez dokladů po léta. Už osm let na Trumpa levice hystericky útočí jako na šílence, usvědčeného zločince, fašistu a smrtelnou hrozbu demokracie.

Kemi Badenochová – nová Margaret Thatcherová?

V anglosaském světě proběhly jedny důležité volby. Ne, nemáme nyní na mysli výběr amerického prezidenta. Britští konzervativci si vybírali nového lídra. Ten předchozí, Rishi Sunak, rezignoval po prohraných volbách v červenci. Nově torye povede Kemi Badenochová, možná nejzajímavější člověk v čele Konzervativní strany od dob Margaret Thatcherové.

Pravice a levice neexistují?

Řada politických hráčů se snaží přeformátovat českou politiku. Ruku v ruce s tím jdou jejich pokusy ukrást slovům obsahový význam, což umožňuje zatemnit skutečné cíle. V jakém prostoru se odehrává česká politika? Hlavní politické konflikty se stále odehrávají na horizontální ose pravice–levice. Tyto spory se týkají sociálně-ekonomických témat. Tedy míry přerozdělování, zdanění, zadlužení státu, jsou to spory o rozsah státních intervencí do ekonomiky atd. Tradiční pravice je pro menší a štíhlejší stát, s nižšími daněmi a rozumnou mírou regulací. Česká levice se vyprofilovala jako protiklad k těmto hodnotám

Která forma postdemokracie je ta vaše?

Kdekdo rád poslouchá, že právě tyto volby jsou přelomové. Lze snést dost důvodů pro to, že tyto volby samy o sobě velký zlom nepřinesou. Fenoménem, který se tyčí nad americkou politikou posledních let, je Donald Trump. Trumpovy svérázné vlastnosti se nějakým zvláštním způsobem „našly“ se současnou dobou, ten fenomén má prostě svůj poločas rozpadu a mechanickými zásahy zvenčí, třeba volbami, ho lze ovlivnit jen omezeně.

Waterloo pro neokony

V politice se jedna událost často dá vyložit diametrálně odlišně, podle sympatií pozorovatele. Takže když na 200 spolupracovníků čtyř někdejších prezidentů za Republikánskou stranu letos v létě otevřeným dopisem podpořilo Kamalu Harrisovou, bylo to bráno jako další důkaz, že Donald Trump je nemožný, neudržitelný kandidát. Odvrací se od něj jeho vlastní strana!

Dilemata „národního konzervatismu“

Republikánský kandidát na viceprezidenta J. D. Vance byl hostem podcastu Joea Rogana, podobně jako Donald Trump se s ním bavil tři hodiny. Nemůžu říct, že bych patřil mezi jeho fanoušky, rozhodně bych mu ale neupíral inteligenci. Projevil ji, myslím, když mluvil o motivaci stoupenců Demokratické strany a vůbec soudobých amerických velkoměstských elit. Podle něj ti lidé vyrůstali v době, kdy v americké společnosti existoval široký konsenzus a vysoká důvěra. Obojí je pryč a demokratické elity se snaží důvěru obnovit jaksi shora, společnosti ji vnutit, přivést ji k tomu, aby přijala jejich vnímání, hodnoty a společenské představy.

O toleranci v rozštěpené společnosti

Nedávno jsem četl v Orientaci (příloha MfDnes) smutnou úvahu o naší názorově rozpolcené společnosti. Když se Amerika nachladí, dostaneme chřipku, říkají Angličané, avšak stín ideologické nenávisti z rozštěpené Ameriky dopadá i na naši mírnou českou krajinu. Lidé spolu kvůli odlišným politickým názorům nemluví, tak jako můj celoživotní přítel, a diskutovat s lidmi postiženými „politickým náboženstvím,” by bylo jako debatovat s jehovisty.

Novou šéfkou britských konzervativců se stala Kemi Badenochová z Nigérie

Po konci Rishiho Sunaka mají britští konzervativci novou předsedkyni Kemi Badenochovou. V závěrečném kole hlasování porazila Roberta Jenricka, když získala 57 % hlasů členů konzervativní strany. Informuje například The Telegraph. Voleb nového předsedy se zúčastnilo rekordně nízké množství členů, když hlasovalo 72,8 % konzervativců. Badenochová také získala rekordně nízkou podporu 56,6 %.

Proč je důležité, aby v Americe vyhrál Trump

S nadsázkou se občas říká, že Evropané by měli mít právo na účast v nadcházejících volbách amerického prezidenta. Jejich výsledek bude mít dopady nejen na poměry ve Spojených státech, ale ovlivní i běh věcí na starém kontinentě. Naštěstí je to jen čirá fantazie a Evropané na americké volby vliv mít nebudou. Stačí už, že vidíme pokřivený obraz americké společnosti a politiky.

Lidovci zklamali konzervativní voliče, dostat se nad pět procent by byl zázrak, říká Čunek

Na zázraky sice v náboženském smyslu slova věřím, ale že by se lidovci pod vedením Marka Výborného dokázali dostat nad pět procent, není pravděpodobné. Řekl to senátor a neúspěšný kandidát na předsedu Jiří Čunek s tím, že lidovci zklamali konzervativní voliče zpochybňováním základních hodnot, které strana v minulosti zastávala.

Britští konzervativci zatáčejí doprava

Britští konzervativci neztratili vůli žít. Před třemi měsíci byli vypráskáni v nejhorší volební porážce ve svých dějinách. Mluvilo se o možném konci strany. Na záda jim v průzkumech dýchala pravicově populistická Reform UK Nigela Farage a vážně hrozilo, že je nahradí coby hlavní sílu na pravici. Nyní překonali svou depresi a dalším lídrem bude člověk, který dokáže Farage odrazit. Konzervativci vybírají nového lídra v několika kolech. Nejdříve volí pouze poslanci. V každém kole vypadne kandidát s nejméně hlasy. To se opakuje, dokud nezbydou pouze dva. Mezi nimi pak vybírají všichni členové strany.

Je Michel Houellebecq proruský šváb?

Angličané si na nejnovější román nejznámějšího současného francouzského spisovatele museli počkat, kniha Annihilation tam vyšla 19. září, o celé dva roky později, než se pod názvem Zničit objevila v českých knihkupectvích. To s sebou nese i mediální kolečko, jehož se autor musí zhostit. Co asi enfant terrible provede tentokrát? Bude se mít český Twitter nad čím pohoršovat?

Tusk v Polsku zavádí „bojující demokracii“

Liberálové zvítězili, demokracie zachráněna. Tak by se dala shrnout reakce většiny médií na nevýhru polských konzervativců loni v říjnu. Nejvíc hlasů sice získala strana Právo a spravedlnost (PiS), nedokázala však sestavit vládu a putovala do opozice. Místo ní se ujali moci staronový premiér Donald Tusk a jeho Občanská platforma. Svět si oddychl, že ve Varšavě přestala hrozit údajná klerofašistická diktatura, a přestal si Polska všímat. Mezitím Tusk rozjel očistu Polska od PiS ve velkém.

Nevím, jak by lidovci mohli být konzervativnější. Z hejtmanů jsou krizoví manažeři, říká Grolich

Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.

Mata zablokovala ve Francii pravicové účty. „Převezměme zpět kontrolu nad svobodou projevu“, reagují osobnosti

Mata v minulých dnech zásadně omezila svobodu slova ve Francii. Zastavila na Facebooku a Instagramu řadu účtů označovaných jako pravicové nebo konzervativní. Tato brutální cenzura, která postrádá jasné odůvodnění, odhaluje alarmující krizi, která ohrožuje základní principy v jádru našich demokratických společností, píše zpravodajský server Valeurs Actuelles.

V Británii vládne anarchotyranie

Celý svět s překvapením sledoval výbuch hněvu v Británii. Rozzuřené rabující davy, hlavně bílých Britů, zapalovaly hotely pro migranty, knihovny i policejní stanice. Vláda odpověděla represemi, urychleným soudním řízením, tvrdými tresty a avizuje větší kontrolu sociálních sítí. Z druhé strany rostou stížnosti na údajný nerovný policejní přístup, vysokou imigraci a ignorování násilností ze strany menšin. Spojili jsme se tedy po dvou letech znovu s konzervativním historikem a publicistou Edem Westem, abychom s ním probrali důvody současných nepokojů a vůbec stav britské společnosti. V době, kdy rozhovor probíhal, britské úřady hlásily přes 740 zatčených v souvislosti s nepokoji a víc než 130 zraněných policistů.

SOSP pořádá konzervativní kemp. Vystoupí Vondra, Zahradil i ekonom Kříž nebo Joch

Velké diskuzní setkání tuzemských konzervativců a jejich přátel proběhne 12. října v hotelu Samechov ve středočeských Choceradech. První ročník konzervativního kempu, který pořádá Společnost pro obranu svobody projevu (SPOSP), má za cíl propojit české konzervativce různých proudů na neformálním setkání s odborným programem. O současných společenských a ekonomických krizích bude debatovat například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), bývalý europoslanec Jan Zahradil (ODS), poslanec Patrik Nacher (ANO) ši šéf Motoristů sobě Petr Macinka.

Těšení se na občanskou válku

Není pochyb o tom, že hlavní příčinou současných nepokojů ve Velké Británii je imigrační politika. Poté, co byla nekontrolovaná imigrace jedním z hnacích sil vítězné strany brexitu. Lidé ji volili kvůli slibům, že „brexit znamená brexit“ a že je potřeba „dovést brexit do konce“ (get brexit done). V roce 2019 dali konzervativcům historickou většinu. Z důvodů, jež se vzpírají pochopení, s ní konzervativci naložili tak, že nechali vystoupat na historickou úroveň imigraci.

Utopie a nostalgie, smutné sestry

Mohlo by se zdát, že zásadní společenský a politický střet dneška se odehrává mezi utopisty (často mladšími) a nostalgiky (často staršími), těmi, kdo chtějí jít kupředu (ať už to znamená cokoli), a těmi, kdo chtějí společnost směřovat opačným směrem. První se – v očích svých kritiků – upínají k nějakému absurdnímu a dosavadní lidskou zkušenost popírajícímu projektu proměny společenského uspořádání, jejich snaha, úprk vpřed, proto nutně musí skončit nárazem do zdi reality, v troskách iluzí anebo v potěmkinovské vesnici udržované násilím státní moci.