Tag: kultura

Články k tagu

Japonský minimalismus i Otíkovy montérky: České úbory pro Expo 2025

Japonský workwear, minimalismus a české montérky. Co to je za kombinaci?, říkáte si. Odpovědí je jméno Jan Černý. Tento mladý návrhář je jedním z nejzajímavějších v tuzemsku. Jeho značku Jan Société zná snad každý, kdo se o módu alespoň trochu zajímá. Není žádným nováčkem, jelikož před rokem oblékal český olympijský tým, a teď představil úbory pro Český dům na Expo 2025 v Ósace. Podle jeho vlastních slov se inspiroval japonským minimalismem a montérkami, které jakoby vypadly z kultovní komedie Jiřího Menzela Vesničko má středisková.

To víte, umělci

Lidé se statusem umělce budou mít od července nárok na státní peněžitou podporu. Aby takový muzikant, herec, výtvarník, spisovatel či třeba překladatel získal příspěvek, nesmí být v době podání žádosti v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. A teď to začíná být opravdu zajímavé: zároveň by jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky musely tvořit alespoň polovinu celkových příjmů a nesměly by přesahovat průměrnou mzdu (ta letos přesáhla 46 tisíc korun). „Základním principem návrhu je skutečnost, že stát by měl nějakým způsobem vyjádřit zájem o umělce, kteří svojí činností nedosahují dostatečných finančních příjmů,“ píše se v důvodové zprávě.

Na Václavském náměstí opět ožily revoluce. Poesiomat nabízí také hlas Palacha a Havla

Připomíná výdech z lodi nebo periskop ponorky. Má kliku a po zatočení zpívá a vypráví o místě, kde stojí. Ve spodní části Václavského náměstí v úterý 25. března vyrostl Poesiomat. Posluchačům nabízí dvacítku autentických nahrávek. Mezi nimi například básně Karla Šiktance či Vítězslava Nezvala, oblíbené písně Divadla Semafor nebo archivní nahrávky významných historických událostí 20. století, které se na Václavském náměstí odehrály. Nový poesiomat odhalil autor projektu Ondřej Kobza.

Don Quijote na (jiho)české návsi

Kdysi byla velmi oblíbenou, možná i nezbytnou součástí domácích knihoven po linii Plzeň – České Budějovice a možná i kousek dál, tedy v prostoru jihozápadních Čech, trilogie bělčického učitele a písmáka Ladislava Stehlíka (1908–1987) Země zamyšlená. Byly to kulturní místopisy na pomezí esejistiky a beletrie, v nichž rozvážný a rozvláčný autor „kreslil“ svůj milovaný kraj, kterému zasvětil celou svou mysl, jež se sama stala také součástí té „zamyšlené“ krajiny.

Kdo je tady rasista?

Na londýnské konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) jsme se setkali s teologem a historikem Nigelem Biggarem, který se proslavil obhajobou teze, že Britské impérium nepáchalo pouze samé hrůzy. Hovořili jsme o jeho zkušenostech z kulturních bojů v akademickém světě a o tom, proč zasáhly právě Británii tak silně. Co si myslíte o nedávném návrhu, že by Spojené království mělo platit odškodné za otroctví? Nedává to smysl. Ano, někteří lidé v této zemi až do 19. století obchodovali s otroky. Ale otroctví je univerzální instituce, kterou praktikovali lidé všech barev kůže na každém kontinentu.

Německo ruší tradiční festivaly. Města nemají dost peněz a techniky na bezpečnostní opatření

Pořadatelé tradičních veřejných akcí v Německu se obávají, že nebudou schopni zajistit přísnější bezpečností opatření, která zavedly úřady po incidentech, jako byl útok na vánoční trh v Magdeburgu či útok během demonstrace odborářů v Mnichově. S nimi totiž přichází složitější organizace a zvyšování nákladů, což pro mnoho pořadatelů a obcí představuje zásadní problém. Podle německého listu Bild by však finance neměly být překážkou pro zajištění bezpečnosti těchto akcí.

Kulturní křesťanství jako „víra pozpátku“?

V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.

Národní divadlo Brno chystá provokativní Mešitu o kulturních válkách

Činohra Národního divadla Brno přichází s provokativní inscenací o kulturních válkách. Hra Mešita si všímá také dalších aktuálních fenoménů, jako jsou polarizace, hyperkorektnost nebo cancel culture, tedy ostrakizování lidí třeba za různé nepohodlné postoje. Premiéra bude 28. února v Redutě, oznámil za činohru Petr Tlustý. Hra je společným dílem Martina Glasera, ředitele Národního divadla Brno a budoucího ředitele pražského Národního divadla, a Olgy Šubrtové.

Christopher Rufo ukázal, jak na to

Série exekutivních příkazů, jimiž prezident Trump souhrnně řečeno „zrušil DEI“, je určitě jedním z jeho nejkonsekventnějších povolebních kroků. A přitom je dnes snadné zapomenout na to, že o tom tématu začínal mluvit vlastně až v posledních týdnech kampaně. Jako by mu instinkt říkal něco podobného co mnoha jiným konzervativcům různě po světě – nepouštět se do kulturních válek. Prý ho museli spolupracovníci přesvědčovat, pomohly jim výsledky testu nasazení spotů s tímto tématem, který ukázal, že funguje. Na některých jeho posledních mítincích pak vystoupila moderátorka Megyn Kellyová.

David Lodge, mistr zadních řad

Když vám umře oblíbený spisovatel, je to vždycky důvod k napití. Nebo když to máte jako pracovní úvazek, tak k sepsání sloupku. Tím spíš, když to byl humoristický spisovatel, opravdu humoristický, což se projevuje i po jeho smrti: po ní napsala na socsíť jedna známá morální intelektuálka a pořád slavná herečka, že poté, co si v jedné jeho knize přečetla, že když měl na literární konferenci přednášku „upocený Slovan“, šel si nějaký profesor dát skotskou, tak ona sama knihu zhnuseně zaklapla a vrazila ji do zadní řady knihovny, aby se na ni nemusela dívat, protože takhle ji nikdo urážet nebude.

Slovenská hymna v zajetí krojovaného kýče

Těžko říct, jestli se stalo od Silvestra 1992, kdy naposledy běžela v televizi a v rozhlase československá hymna, aby Češi projevili zvýšený zájem o slovenskou hymnu a všímali se třeba jejích slov. Až letos, když byla na Nový rok odvysílána slovenská hymna v nové instrumentaci skladatele Oskara Rózsy. Výsledku se totiž kdekdo posmívá, protože mu není rozumět (skutečně zejména druhé sloce není – takže se Češi o slovenské hymně zase dozvěděli kulové), mnohým se nelíbí a na adresu Slováků si škodolibě ulevují. Podstatnou roli v tomto hromadném odmítnutí hraje zvyk: hymna je symbol, což znamená, že přesahuje nároky prosté písně.

Radost není únik, ale úkol

Bob Dylan na stará kolena pořád umí překvapovat, je to podle mě také tím, že překvapit, nebo dokonce šokovat nebývá jeho záměrem, prostě dělá, co musí. Nedávno začal psát na X (dříve Twitter) i něco jiného než promo oznámení, která dřív na jeho účtu výhradně byla. Činí tak spíš sporadicky, většinou sdílí suše (a proto i zábavně) podané momentky z cest. Byl na večeři a chutnalo mu, v hotelovém výtahu v Praze jel spolu s hráčem Buffalo Sabres. V Paříži se Bob Dylan šel podívat na koncert Nicka Cavea a The Bad Seeds.

„Oživili náplavku, nyní je Praha vystrnadila.“ Za zachování lodi vznikla petice

Na internetu vznikla petice za zachování lodi Avoid Floating Gallery spolu s galerií a kavárnou v takzvaných kobkách v nábřežní zdi pražského Rašínova nábřeží. Zatím ji podpořilo přes 1100 lidí. Smlouvy na kotvící místo lodi a kobky neprodloužila spolku Dvojka Sobě městská firma Trade Centre Praha (TCP) a provozovatelé apelují na radního Adama Zábranského (Piráti), aby proti rozhodnutí firmy ze své gesce zasáhl.

Ministerstvo kultury udělilo státní ceny osmi osobnostem

Státní cenu za literaturu letos získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury a za významné pedagogické působení. Ocenění ministerstva kultury si pak z dnešního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Pohřbívá se ještě v Čechách?

Hřbitovy a pohřby byly vždy odrazem a projevem stavu společnosti. Promítal se v nich stav kultury, mravů, samozřejmě náboženství. Pohřeb byl nejen poslední ceremonií připravenou pro odchod člověka, ale byl jedním ze základních tzv. přechodových rituálů, dovršující život člověka na této zemi. Vypadá to přitom, že tato jistota se z naší společnosti ztrácí. Nikdy nebylo tolik pohřbů bez obřadu, nikdy se tolik nebožtíků neprovázelo na poslední cestu bez jediného příbuzného nebo blízkého. Je to trend, který už nelze popřít, přitom se nezdá, že by ho mohlo něco zastavit. Co to ale znamená? Je to znepokojující, nebo prostě jde o přirozený vývoj?

Faustovský příběh Vítězslava Nezvala

Postava Vítězslava Nezvala je v historii české literatury nepřehlédnutelná. Pro mnohé to byl geniální talent, básník tvořící s nesmírnou lehkostí, schopný opanovat jakýkoli žánr, pro jiné člověk rozporuplného charakteru, neostýchající se své dílo zpoplatnit době, oportunista, na něhož je třeba nahlížet obezřetně. Publicistka Krystyna Wanatowiczová se Nezvalem zabývala několik let a své poznatky přetavila do obsáhlé knihy, která nyní vychází pod názvem Nezval / Básník a jeho syn.

The Cure, ABBA nebo Radiohead. Umělci protestují proti využívání skladeb pro trénink AI

Hudebníci, spisovatelé a další tvůrci se v nové petici ohrazují proti využívání autorských děl bez licence pro trénování umělé inteligence (AI). Jsou mezi nimi například frontman britské kapely The Cure Robert Smith, vůdčí osobnost švédské skupiny ABBA Björn Ulvaeus, norská zpěvačka a skladatelka Aurora nebo Thom Yorke z Radiohead.

Výborný ustoupil ochráncům zvířat. Stáhl návrh na jednodušší rituální porážky košer a halal

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) stáhl pozměňovací návrh na změnu podmínek pro rituální porážky halal a košer, uvedl na facebooku. Stalo se tak po nátlaku ochránců zvířecích práv, kteří kritizovali komerční porážení zvířat podřezáním hrdla bez omráčení. To zůstane i nadále vyhrazeno jen pro muslimy a Židy. Výborný ale bude nadále usilovat o celoevropské řešení, aby se zvířata nemusela převážet do zemí, kde jsou rituální porážky možné.

Karel Komárek vstupuje do Rockaway Arts, která vlastní karlovarský festival, Designblok i Colours of Ostrava

Karel Komárek, zakladatel skupiny KKCG, se dohodl se CEO a zakladatelem skupiny Rockaway Capital Jakubem Havrlantem na vstupu do divize Rockaway Arts, která zastřešuje Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Colours of Ostrava a Designblok. Společně chtějí pokračovat v dlouhodobém rozvíjení této kulturní platformy. Vstup nového partnera do skupiny nepřinese žádné změny v řízení kulturního holdingu.

Vousaté dítě, co umělo dřív psát než mluvit

Pokud existuje nějaké tuzemské básnické nebe, pak nejcennější hvězdou na něm je básník Ivan Wernisch (nar. 1942). Její jas vykazuje rysy jistého samotářství, perifernosti a okázalého nezájmu o to, zda na ni někdo hledí, či nikoli. Občas se tomu všemu potutelně ušklíbne a schová se zas za mraky svých dlouhých vousů.

Milý pane Josefe!

Čtrnáct dní po smrti Václava Havla přišla z Kanady zpráva, že 3. ledna 2012 tam ve věku 87 let zemřel Josef Škvorecký. Dva tak rychle po sobě následující odchody jako by symbolizovaly konec té éry české kultury, v níž těm dvěma patřila klíčová role. Každému samozřejmě jiná, ale v něčem se přece jenom překrývající a v lecčem i velmi blízká. Byli to možná dva poslední velcí aktéři literatury jako společenského jevu par excellence, spisovatelství jako svého druhu národního poslání, národní záchrany.

ČT je součástí státnosti a kultury země, vysvětluje zvýšení poplatků šéf Rady ČT Novák

Je otázkou, co od České televize chceme, ale aktuálně je na místě navýšit koncesionářské poplatky, myslí si předseda Rady ČT Karel Novák. V rozhovoru pro Radio Prostor dnes řekl, že veřejnoprávní televize je součástí státnosti a kultury země a jedním z jejích zadání je tudíž také vytvářet odpovídající obsah. Dotkl se rovněž kauzy zrušení pořadu 168 hodin – podle něj neměl být veden způsobem, jak pořad spoluvytvářela novinářka Nora Fridrichová.

Mainstream neexistuje?

Slovo mainstream patří k těm hojně užívaným výrazům, mám ale vážnou pochybnost o tom, jestli ještě vůbec mají nějaký význam. Dřív se za mainstream dal označit nějaký soubor většinově šířených a sdílených postojů a hodnot. To, co je nejběžnější – v politice, médiích, hudbě, módě, myšlení. A vůči tomu mainstreamu se pak vymezovaly různé menšinové proudy a subkultury, zpochybňovaly ho a podvracely. Dnes se ale ten termín používá skoro výhradně v pejorativním významu, jako kdyby se jím říkalo „nemyslící stádo“, slouží k tomu, aby vynikla, ach, tak výrazná individualita a rebelská nátura toho, kdo se vůči mainstreamu slovně vymezuje.

Pravda je jako včelí žihadlo. Bývá uprostřed

Někde to i uprostřed horkého léta mají rádi ještě více horké. Zdá se, že třeba na Slovensku… Odkud přicházely minulý týden zprávy o tom, jak je společnost na nohou, na náměstích se protestuje, píší se petice, solidarizují se čeští umělci. Svobodná kultura je totiž v ohrožení. Příčinou či záminkou je odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky a ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. Odvolala je ministryně kultury Martina Šimkovičová. Jde o to, že ty dva „vyhazovy“ znamenají něco jiného než jen dva vyhazovy.

„Stačilo!“ Protivládní protest v Bratislavě přilákal podle pořadatelů na 18 000 lidí

Počet účastníků úterního protivládního protestu v Bratislavě odhadli jeho organizátoři na 18.000, tedy na dvojnásobek oproti pondělní akci. Na Slovensku dochází k demontáži kultury, vedení ministerstva kultury je arogantní a nekompetentní, zaznělo mimo jiné na dnešní demonstraci. Svolaly ji dvě opoziční strany na protest proti rozhodnutím ministryně kultury Martiny Šimkovičové, ale také proti krokům ministra spravedlnosti Borise Suska.

„Pane premiére, zachraňte slovenskou kulturu.“ Svěrák, Polívka i Trojan proti Šimkovičové

Dění na poli slovenské kultury v posledních dnech nabírá na obrátkách. Vyhazov ředitelky Slovenské národní galerie (SNG) a šéfa Slovenského národního divadla (SND) kritizují jak osobnosti a občané na Slovensku, tak v Česku. Bratislavské ulice v pondělí zaplnily davy lidí, kteří kritizují slovenskou ministryni kultury Martinu Šimkovičovou a volají po její rezignaci. Nově se k protestům přidalo i Národní divadlo (ND) v Praze.

Slovenské kulturní války: odvolání šéfů divadla a galerie, hákový kříž na ministerstvu

Na okno slovenského ministerstva kultury někdo nasprejoval hákový kříž. Podle deníku Štandard.sk o tom informoval tajemník ministerstva Lukáš Machala, který z činu zároveň obvinil nevládní organizace. Vandalismus přichází v době, kdy je vedení ministerstva pod palbou kritiky od opozice a kulturních kruhů poté, co ministryně Martina Šimkovičová ze Slovenské národní strany odvolala šéfa Slovenského národního divadla Mateje Drličku a šéfku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou.

Ředitelova (nad)národní galerie

Jazzový bar, po schodech na velkém tácu snáší černošský číšník nakrájené koláče. A ten černošský číšník zakopne na schodech a ty koláče se roztočí a padají mezi skleničky se šampaňským na kulaté stolky, jež se také roztočí. A celý svět se roztočí a všichni se tomu smějí, i ten černoch se tomu směje, protože všichni zažívají sladkosti žití. Sladkosti žití se jmenuje obraz Františka Kupky z roku 1929, je to mistrovský Kupka vyzrálého abstraktního období. Do geometrického reje je vpašován příběh.