V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.
Pražský arcibiskup Jan Graubner a kněz Marek Orko Vácha se jeden druhému omluvili. Graubner za formu, jak s knězem ukončil spolupráci, Vácha pak za způsob slavení mše. Uvedli to dnes ve společném prohlášení, které arcibiskupství zveřejnilo na webu. Kritiku v minulých dnech vyvolalo to, že Graubner Váchu odvolal z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Vácha tam působil 18 let, měl částečný úvazek.
„Bez sankcí to nepůjde.“ Lidovecko-svobodná vláda Dolního Rakouska dnes oznámila tvrdá opatření v boji proti radikálnímu islámu, který ohrožuje rakouskou společnost. Vedle restriktivních omezení chystá zemská vláda „učinit naše zvyky a tradice viditelné, hmatatelné a tedy srozumitelné pro imigranty." Školky a školy budou povinně slavit svátky sv. Martina a také Mikuláše. Dolní Rakousko také vyslalo požadavky ke spolkové vládě. Informovala o tom dnes rakouská média.
Poslední české město na Labi zažívá duchovní obrodu, respektive ji zažívá jeho malá, avšak viditelná část. V centru města se konají pravidelné bohoslužby pod širým nebem, které vede bývalý „pouliční rváč“ a bývalý uživatel drog René Ferko (40). Je veden, jak říká, „božím plánem“, který chce probudit Romy ke křesťanské víře, skrze Romy probudit Čechy a nakonec třeba celou Evropu.
Starozákonní Bůh v americkém knižním světě právě řádí jako černá ruka. Kniha We Who Wrestle with God (My, kteří bojujeme s Bohem) od kanadského psychologa Jordana Petersona se umístila hned po vydání na první příčce žebříčku Amazonu, autor se svým výkladem Starého zákona objíždí stadiony amerických měst. Kniha Reading Genesis od Marilynne Robinsonové zas budí nadšení u literárních kritiků a objevuje se v žebříčcích nejlepších knih roku 2024.
Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.
Archeologové ve Frankfurtu objevili 1800 let starý stříbrný amulet s křesťanským nápisem. Tento nález, starší o 50 let než dosud známé artefakty, by mohl přepsat dějiny šíření křesťanství v Evropě. Informuje například Bild či Hessenschau. Amulet byl nalezen již v roce 2018 při vykopávkách na území bývalého římského města Nida, dnešního Frankfurtu.
Slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži, které proběhlo za účasti řady světových lídrů, se obešlo téměř bez českého zastoupení. Zatímco kardinál Dominik Duka reprezentoval českou katolickou církev, politická elita České republiky na akci chyběla. Nejvíce zarazila neúčast prezidenta Petra Pavla, který byl podle vyjádření jeho mluvčího zaneprázdněn jinými závazky.
Bestsellerům vévodil na americkém Amazonu hned po vydání knihy. Což zaujme zvláště proto, že se v případě spisu My, kteří bojujeme s Bohem jedná o zevrubný komentář ke Starému zákonu. Kniha mezitím sice klesla do druhé desítky, ale jméno Jordana Petersona zjevně nadále táhne.
Tento rozhovor se odehrál v Londýně ještě před vraždami v Southportu 29. července. Vlna násilných protestů, již vyprovokovaly, pozornost upřená na původ vraha, na to, jak oficiální Británie reaguje na tyto protesty ve srovnání s protesty jinými – o tom všem se lépe uvažuje ve světle myšlenek kanadského, v Británii působícího politologa Erica Kaufmanna.
Michelangelo Buonarroti vytvořil Pietu a vymaloval Sixtinskou kapli, jsou to vrcholná díla křesťanstvím inspirovaného umění. Je také autorem sochy Bakcha, opět velmi sugestivním a okouzlujícím způsobem zachycené podoby přiopilé prostopášnosti. Michelangelo v tom ohledu mezi velkými umělci renesanční Itálie nebyl zdaleka jediný.
Z oficiálního kanálu olympijských her na platformě Youtube byl smazán sestřih zahajovacího ceremoniálu her. Ten se dočkal ostré kritiky a to především za scénu, ve které herci – tzv. „drag qeens“ – napodobovali poslední večeři. Organizátoři olympijských her se k celé situaci oficiálně nevyjádřili. Smazaného videa si všimlo několik britských deníků jako například Daily Mail či deník Metro. Celý několikahodinový ceremoniál se setkal u části veřejnosti s ostrou kritikou.
Pořadatelé olympijských her v Paříži se omluvili katolické církvi a všem křesťanským skupinám, kterých se při slavnostním zahájení dotklo ztvárnění obrazu Poslední večeře. Ve scéně připomínající slavné dílo Leonarda da Vinciho zobrazující Ježíše Krista ztvárnily jeho apoštoly drag queens či transgender modelka, téměř nahá zpěvačka zpodobňovala řeckého boha vína Dionýsa. "Samozřejmě nikdy nebylo naším záměrem projevit neúctu k jakékoliv náboženské skupině. Zahajovací ceremoniál se snažil oslavit toleranci ve společnosti."
Může hluboce věřící křesťanka vést vládu? To je momentálně otázka, kterou řeší ve Skotsku. První ministr, jak se říká předsedovi skotské autonomní vlády, Humza Yousaf v pondělí rezignoval, když naprosto nezvládl náhlou vládní krizi. Jeho Skotská národní strana (SNP) nyní musí vybrat jeho nástupce. Teoretickou favoritkou byla bývalá ministryně financí Kate Forbesová. Mladá, je jí 34, sympatická a podle všeho velmi schopná politička byla ideální kandidátkou.
Abigail Favaleová, autorka knihy Zrození genderu, kterou před několika týdny vydalo nakladatelství Kalich, kdysi ráda znejišťovala své studenty ohledně jejich identity. Tehdy učila genderová studia. „Co je to muž? Co je to žena? Buďme kreativní! Každý si přece může najít vlastní odpověď.“ Aspoň to nám říká takzvané genderové paradigma, které zpochybňuje existenci přirozeného ženského nebo mužského těla. Dnes zdobí pravou ruku Abigail Favaleové tetování Johanky z Arku. Poté, co prošla konverzí ke katolicismu a stala se matkou čtyř dětí, nepovažuje hvězdy genderové teorie za zdroj inspirace.
V německých školách zuří náboženská válka mezi muslimskými a křesťanskými dětmi. Podle policisty, který se zabývá politicky motivovanými trestnými činy, stoupá počet křesťanských dětí, které konvertují k islámu kvůli tomu, aby už ve škole nebyly za outsidery.
Ten a ten (případně ta nebo to či ti) „nemůže za vaše posraný životy“. Tahle sžíravá hláška se stala pevnou součástí zdejšího diskurzu, poprvé byla, myslím, použita místní Antifou směrem k českým rasistům (Cikáni nemůžou za vaše posraný životy!), během let se v roli toho, kdo „za to nemůže“, vystřídalo mnoho lidí, skupin, jevů. Ty „posraný životy“ jsou ale konstantou, jejich existence je nezpochybnitelná, proměnlivá je jenom skupina těch, kdo je žijí. Ten skutečný viník ale dál zůstává neznámý.
Papež František v tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi znovu vyzval k zaručení přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy, kde bojuje Izrael s hnutím Hamás, a také k propuštění rukojmích, které tam Hamás od října drží. Vyzval také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, informovala agentura AFP.
Dnes je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnostnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného velikonočního třídenní, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Poslední dům v obci, hřbitov na dohled, jinudy se tam nedá, a tak všici chodí nebo na kolech se valí kolem nás, aby opodál vzpomněli na své zemřelé. Zdravíme se a přejeme si požehnané svátky. Najednou je šest hodin večer, čas klekání. Ulicí, skoro už polňačkou, rozléhá se klapotavý a chřastavý zvuk, to kluci táhnou Babicemi a řehtají a hrkají, aby zastali zvuk kostelních zvonů, které od včerejška mlčí – odletěly do Říma. Krajinu to vždycky změní, když z ní zmizí zvuk.
Papež František řekl, že prezident Zelenskyj by měl najít odvahu vyvěsit bílou vlajku. Vyvolal tím vlnu údivu, znechucení i odporu, zvláště u těch, kteří tak moc doufají ve vítězství Ukrajiny, že by byli ochotni za ni bojovat ještě léta. U počítačů a zdálky. Papež, který obvykle získává sympatie vstřícnými výroky a gesty vůči slabým, vyloučeným, pokořeným, se tady prý postavil za agresora, začal hrát, jak se říká, podle not Kremlu, stal se pomalu Putinovým agentem.
Na sociálních sítích se objevilo video z bezpečnostních kamer kostela v Istanbulu, kam v neděli uprostřed mše vtrhli dva maskovaní ozbrojenci se zbraněmi a zabili jednoho člověka. Zřejmě šlo o bezdomovce, který se jim postavil. Policie následně zadržela dva muže, o kterých se domnívá, že byli útočníky, a považuje je za členy teroristické organizace Islámský stát, která se k útoku přihlásila na Telegramu. Podezřelí jsou cizinci – jeden z nich je z Ruska, druhý z Tádžikistánu.
Pražské arcibiskupství nevylučuje možnost vrácení kláštera svatého Jiří státu. Významnou památku od Správy Pražského hradu převzalo v březnu 2016. Tehdy se zavázalo, že ji do pěti let opraví a zpřístupní veřejnosti. Nejstarší český klášter však chátrá, přestože součástí dohody církve s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem byla i smluvní pokuta. Správa Pražského hradu v souladu s uzavřenou dohodou o vydání nemovitosti uplatňuje sjednanou smluvní pokutu ve výši jeden milion korun, počínaje rokem 2021.
Papež dnes znovu vyzval k míru na Ukrajině, v Izraeli a na palestinských územích. Píší to zahraniční agentury. Při půlnoční mši ve Vatikánu řekl, že srdce křesťanů jsou v Betlémě, na který doléhá konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Dříve vyzval k oslavě Vánoc ve střídmosti. "Naše srdce jsou dnes večer v Betlémě, kde je kníže pokoje stále odmítán odsouzeníhodnou logikou války, rachotem zbraní, který mu i dnes znemožňuje nalézt své místo ve světě," řekl papež při půlnoční mši ve Vatikáně, které se zúčastnilo 6500 lidí.
Dnes je Štědrý den a zároveň čtvrtá adventní neděle. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na večerní rozdávání dárků, které podle tradice nosí v Česku Ježíšek. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. Právě o Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je jinak běžně nenavštěvují
Je Štědrý den, nejdelší noc v roce je za námi, očekáváme příchod světla, očekáváme příchod a narození Spasitele – těšíme se, radujeme, zpíváme, navzájem obdarováváme a pobýváme ve vzájemné blízkosti, jenže ti moudří rozumějí, že aby nás Pán spasil, bude muset trpět. Což značí, že Vánoce sice jsou čas radosti, ale také uvědomění, že život není jen radostný a blahobytný, ale že je také těžký, složitý, někdy marný, že dokonce může být zlý a že dobrého bývá poskrovnu
V Evropě si klademe otázky, nakolik je možné soužití různých kultur a náboženství, zda není naše vlastní kultura v nebezpečí a co čekat od budoucnosti. Mnozí žijí v přesvědčení, že takovou situaci zažíváme poprvé v historii. A právě proto existuje stará literatura, abychom v ní nacházeli příběhy o tom, jak podobným situacím čelili naši předkové. Odpovědi nabízejí třeba eposy a hrdinská vyprávění – antická, germánská, severská, samozřejmě i česká. Ale jak o světě vypráví hrdinská literatura byzantská, jejíž příběhy se odehrávají právě na hranicích mezi křesťany a muslimy? O tom hovoří literární historička Markéta Kulhánková.
Šestým poválečným biskupem litoměřické diecéze bude dvaapadesátiletý Stanislav Přibyl, který nyní působí jako generální sekretář České biskupské konference. Jmenoval jej papež František. Přibyl nahradí po 15 letech Jana Baxanta jmenovaného papežem Benediktem v roce 2008. Oznámení jména nového biskupa předcházela v litoměřické katedrále sv. Štěpána minuta ticha za oběti čtvrteční střelby na Filozofické fakultě UK v Praze.
Svařené víno, perníčky a vyhlášený turbomošt, který nikde jinde, než v moravské metropoli, neseženete. Mezinárodní evropská komise vyhodnotila Brno jako Evropské hlavní město Vánoc a nazvala ho „kreativním vánočním drahokamem.“ Mezinárodní porota soutěže, která funguje od roku 2017, oceňuje v kategorii nad 100 000 obyvatel města, která propagují křesťanské hodnoty. Na úspěch upozornila mluvčí brněnského Turistického informačního centra (TIC) Hana Bánovská.
Jiří Strach, jeden z nejvytíženějších českých filmařů, si zakázal v rozhovoru pro Týdeník Echo mluvit o Pánu Bohu, ale moc mu to nevyšlo. Nad sklenicí červeného řekl, že si dává „mediální detox“, a varoval před novým babylonským zmatením jazyků.
