Ruský prezident Vladimir Putin hovoří o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání „demokratických“ prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Podle agentury AFP šéf Kremlu také řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit.
Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí podle agentury Reuters. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany dříve během dneška obvinilo ukrajinskou armádu, že ve středu i dnes zaútočila na ruská energetická zařízení.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Moskva chce jen využívat situace a dobývat další území.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nesmí Spojené státy učinit kroky, které by mohly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pomoci vymanit se z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu uvedl, že by to mohlo představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ, píše server The Kyiv Independent. Zelenského slova přicházejí krátce poté, co Rusko a Ukrajina dosáhly částečného příměří zprostředkovaného Spojenými státy.
Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi. Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington
Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.
Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Do Salonu Echa přišli František Šulc, Radek Koten a Jan Bartošek.
Spojené státy pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska. Na jednáních v Rijádu se na tom dohodli američtí a ukrajinští vyjednávači, vyplývá z prohlášení Bílého domu a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Rusko a Ukrajina si naposledy minulý týden předaly shodně po 175 zajatcích.
Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
Dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami. Vyplývá to z prohlášení, které dnes zveřejnil Kreml. Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy.
Spojené státy dnes oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o dílčím zastavení bojů. Smlouvy mají zajistit obnovení bezpečnosti plavby v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Píší o tom agentury. Bílý dům uvedl, že se obě země "dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři".
Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520 000. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří. Zároveň šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše obvinil z toho, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který už přes tři roky vede válku proti Ukrajině. Šéf ANO už na Fialova slova reagoval.
Pondělní rusko-americká jednání v Rijádu o Ukrajině byla technická, jejich obsah nebude zveřejněn, uvedl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky rozhovorů nyní Moskva analyzuje, dodal podle tiskových agentur. Pondělní rozhovory trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří na Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí.
Ukrajinská a americká delegace dnes opět jednají v Rijádu, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský zdroj. Americká delegace od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutuje v Saúdské Arábii o možném omezení či zastavení už déle než tři roky trvajících bojů. V neděli měli američtí diplomaté schůzku s ukrajinskou delegací a v pondělí s tou ruskou. "Stále pracujeme s Američany," řekl nejmenovaný ukrajinský diplomat skupince novinářů, ve které byl i zástupce agentury AFP.
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl dnes ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit "mnohé problémy", ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant. Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než 12 hodin.
Ruská delegace na jednání s USA v Saúdské Arábii údajně požadovala, aby Moskva převzala kontrolu nad celým územím čtyř ukrajinských oblastí: Doněcka, Luhanska, Záporoží a Chersonu. V pondělí o tom informoval na síti Telegram a později na webu list Moscow Times s odvoláním na zdroje. Taktikou Kremlu je údajně protahování mírových jednání tak dlouho, jak to bude možné, kvůli obsazení co největšího ukrajinského území a získání převahy nad Kyjevem ve vztazích s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že někteří představitelé Bílého domu začali věřit Kremlu. Podle kyjevského vůdce američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, přestože jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Zelenskyj to řekl magazínu Time s tím, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu staronového prezidenta USA Donalda Trumpa.
Jednání ruských a amerických představitelů v Rijádu je u konce. Oficiálně pondělní vyjednávání skončí poté, co se obě strany shodnou na textu prohlášení. Podle dřívější zprávy z Moskvy by na schůzce v Saúdské Arábii nemělo dojít k žádnému většímu průlomu, píše ruská státní agentura TASS. Jednání trvalo přes 12 hodin a podle ministerstva zahraničí USA lze o podstatě neshod mezi Ukrajinou a Ruskem diskutovat až po příměří.
Poté co ukrajinská operace v ruském Kursku skončila po více než půl roce vytlačením jednotek Rusy, zaútočily ukrajinské síly údajně na další ruský region, Belgorodskou oblast. Uvádí do německý deník Bild a ukrajinská média, i když informace se různí. V pondělí údajně pronikli Ukrajinci do ruské vesnice Děmidovka. Ukrajinský generální štáb v neděli oznámil, že letectvo zaútočilo na ruskou základnu v pohraniční Belgorodské oblasti a zničilo technická zařízení a komunikační zařízení.
Dokud nebude dojednáno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou otázky ohledně možného zapojení českých vojáků do mírové mise předčasné. Pro Echo24 to řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na slova prezidenta Petra Pavla, který je podle svých slov přesvědčen, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být právě i české jednotky. Podobně jako Fiala hovoří i ministerstvo obrany, které dodává, že bude záležet i na míře zapojení spojenců, včetně USA.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, z nichž vzdušné síly 57 sestřelily a 36 podle nich byly klamné cíle. Osud zbylých sedmi není znám, píše Reuters. Naopak ruské jednotky protivzdušné obrany oznámily, že v noci na dnešek zničily 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Dvanáct bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska.
Jde už o tradiční záležitost: nedostatečné kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro děti na základních školách. Ty tak dlouhodobě zkouší osvědčený trik, tedy přehlásit dítěti trvalé bydliště tam, kde se škola nachází. Existují i agentury, které to za pár tisíc udělají za ně. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. A v posledních letech pak i dětí uprchlíků, které sem zavedla ruská válka proti Ukrajině. Letos mohou na řadě škol narazit jak spádové děti, tak ukrajinské.
Za produktivní a cílené označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika. V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky. Před začátkem jednání informoval, že při schůzce půjde hlavně o návrhy týkající se ochrany energetických objektů a kritické infrastruktury.
Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, domnívá ser ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reaguje tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, jak řekl v rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda. Podle premiéra Petra Fiala (ODS) jsou podobné otázky předčasné, dokud nebude dojednáno příměří.
V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.
Ukrajinské drony opět zaskočily ruskou protivzdušnou obranu při čtvrtečním útoku na letiště Engels v ruské Saratovské oblasti. Místní úřady informovaly o požáru, který na letišti vypukl. Jednalo se již o třetí ukrajinský útok na tuto ruskou vojenskou základnu za posledních deset týdnů. Vojenské letiště Engels leží více než 600 km východně od ukrajinské frontové linie a cca 700 km jižně od Moskvy a nachází se tam strategické ruské bombardéry, sklady munice a paliva.
Jsem proto, abychom zůstali pevnou součástí NATO, z Evropské unie má Rusko srandu. Uvedl to europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že je nutné, aby došlo ke zrušení Green Dealu, nicméně EU si podle něj nemá hrát na bezpečnostní pakt. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) Turek ohrožuje svými výroky bezpečnost Evropy, ČR potřebuje podle něj rozvíjet zdroje energie včetně těch zelených.
