Jednání ruských a amerických představitelů v Rijádu je u konce. Oficiálně pondělní vyjednávání skončí poté, co se obě strany shodnou na textu prohlášení. Podle dřívější zprávy z Moskvy by na schůzce v Saúdské Arábii nemělo dojít k žádnému většímu průlomu, píše ruská státní agentura TASS. Jednání trvalo přes 12 hodin a podle ministerstva zahraničí USA lze o podstatě neshod mezi Ukrajinou a Ruskem diskutovat až po příměří.
Poté co ukrajinská operace v ruském Kursku skončila po více než půl roce vytlačením jednotek Rusy, zaútočily ukrajinské síly údajně na další ruský region, Belgorodskou oblast. Uvádí do německý deník Bild a ukrajinská média, i když informace se různí. V pondělí údajně pronikli Ukrajinci do ruské vesnice Děmidovka. Ukrajinský generální štáb v neděli oznámil, že letectvo zaútočilo na ruskou základnu v pohraniční Belgorodské oblasti a zničilo technická zařízení a komunikační zařízení.
Dokud nebude dojednáno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou otázky ohledně možného zapojení českých vojáků do mírové mise předčasné. Pro Echo24 to řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na slova prezidenta Petra Pavla, který je podle svých slov přesvědčen, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být právě i české jednotky. Podobně jako Fiala hovoří i ministerstvo obrany, které dodává, že bude záležet i na míře zapojení spojenců, včetně USA.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, z nichž vzdušné síly 57 sestřelily a 36 podle nich byly klamné cíle. Osud zbylých sedmi není znám, píše Reuters. Naopak ruské jednotky protivzdušné obrany oznámily, že v noci na dnešek zničily 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Dvanáct bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska.
Jde už o tradiční záležitost: nedostatečné kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro děti na základních školách. Ty tak dlouhodobě zkouší osvědčený trik, tedy přehlásit dítěti trvalé bydliště tam, kde se škola nachází. Existují i agentury, které to za pár tisíc udělají za ně. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. A v posledních letech pak i dětí uprchlíků, které sem zavedla ruská válka proti Ukrajině. Letos mohou na řadě škol narazit jak spádové děti, tak ukrajinské.
Za produktivní a cílené označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika. V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky. Před začátkem jednání informoval, že při schůzce půjde hlavně o návrhy týkající se ochrany energetických objektů a kritické infrastruktury.
Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, domnívá ser ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reaguje tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, jak řekl v rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda. Podle premiéra Petra Fiala (ODS) jsou podobné otázky předčasné, dokud nebude dojednáno příměří.
V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.
Ukrajinské drony opět zaskočily ruskou protivzdušnou obranu při čtvrtečním útoku na letiště Engels v ruské Saratovské oblasti. Místní úřady informovaly o požáru, který na letišti vypukl. Jednalo se již o třetí ukrajinský útok na tuto ruskou vojenskou základnu za posledních deset týdnů. Vojenské letiště Engels leží více než 600 km východně od ukrajinské frontové linie a cca 700 km jižně od Moskvy a nachází se tam strategické ruské bombardéry, sklady munice a paliva.
Jsem proto, abychom zůstali pevnou součástí NATO, z Evropské unie má Rusko srandu. Uvedl to europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že je nutné, aby došlo ke zrušení Green Dealu, nicméně EU si podle něj nemá hrát na bezpečnostní pakt. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) Turek ohrožuje svými výroky bezpečnost Evropy, ČR potřebuje podle něj rozvíjet zdroje energie včetně těch zelených.
Spojené státy stále doufají, že se podaří dosáhnout příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, tedy na Velikonoce, uvedla dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje „obeznámené s plánováním“, které hovořily pod podmínkou anonymity. Bílý dům nicméně podle nich připouští, že se časový plán může posunout vzhledem k velkým rozporům mezi znepřátelenými stranami, které neustávají ve vzájemných útocích.
Ukrajinští spojenci připravují nový plán k zajištění udržitelného míru na Ukrajině, který by zahrnoval nikoliv jednu, ale dvě separátní mírové mise ve čtyřech úrovních bezpečnosti. Tvrdí to v sobotu italský list La Repubblica s odvoláním na své zdroje a také další italská média, upozornil na to rovněž ukrajinský rozhlas New Voice. Na frontové linii a rusko-ukrajinské hranci by měl být rozmístěný kontingent OSN tvořený vojáky z globálního jihu a to z Indie, Brazílie, Indonésie a Saúdské Arábie.
Fenomén beneficí a veřejných sbírek na podporu „těch chudáků statečných Poláků“ patřil mezi zajímavosti kulturního života Paříže třicátých let 19. století. Polští exulanti utíkající do Francie po ruském potlačení velkého listopadového povstání zpočátku reagovali na tu vlnu soucitu s vděkem a pohnutím. Časem pochopili, že gesty, slovy a soucitem to končí. Západoevropští panovníci neměli žádný zájem riskovat kvůli nim vztahy s Petrohradem. Ukrajinci se do pozice bezmocných vyhnanců zatím nedostali, protože jejich stát stále bojuje o přežití.
Čína zřejmě zvažuje účast v případných mírových silách na Ukrajině. Čínští diplomaté se v Bruselu dotazovali, zda by takový krok byl z evropské perspektivy myslitelný a případně dokonce žádoucí, píše Welt am Sonntag s odkazem na diplomatické kruhy EU obeznámené s touto záležitostí. O případném rozmístění čínských jednotek na Ukrajině probleskly spekulace už koncem loňského roku.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že konečným cílem současných jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem je dosažení 30denního příměří, během kterého budou strany diskutovat o možnosti úplného příměří. Řekl to v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem o kterém informují i ukrajinská média. Podle něj je klíčové téma vyřešení otázky Krymu a čtyř ukrajinských regionů, které z velké části okupují Rusové. "Je to jako slon v místnosti," dodal.
Podle neoficiálních údajů analytiků z Oryx collective ztratily ruské síly od počátku ruské invaze na Ukrajinu v bojích nejméně 3200 tanků. Ukrajinská armáda ztratila přibližně 950 tanků. To znamená poměr ztrát 3,4:1 ve prospěch Ukrajiny, píše americký list Forbes. Ukrajinská invaze do Kurska však znamenala pro ukrajinskou armádu relativně citelnou ztrátu 55 tanků. V osmiměsíční bitvě o Kursk na západě Ruska však ruská armáda přišla o 66 tanků, zatímco Ukrajinci jich ztratili 55.
Čtvrteční summit evropských lídrů skončil nezávazným prohlášením 26 zemí o pokračující podpoře Ukrajiny a spravedlivému míru. Původně se však lídři měli zabývat novou podporou Ukrajiny až ve výši 40 miliard eur pro rok 2025, jak před jednáním oznámila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Původní závěry summitu vetovalo Maďarsko. Ale nebylo jediným státem, který potopil další společné financování Ukrajiny. Odpor totiž vyjádřila Francie i Itálie.
Vyjednávání o příměří a rozdělení území mezi Rusko a Ukrajinu právě probíhají, řekl dnes novinářům v Oválné pracovně Bílého domu americký prezident Donald Trump. "Myslím, že najdeme dohodu... Myslím, že brzy dojde k úplnému příměří v rusko-ukrajinské válce. Budeme mít smlouvu a vyjednáváme o ní. Smlouvu o rozdělení území atd., atd. Vyjednává se, když (tady) mluvíme," prohlásil prezident Spojených států během tiskové konference.
Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel. Jakýkoli klid zbraní musí být podle českého prezidenta krokem k udržitelnému míru, jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili.
Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz kvůli nejasnému financování.
V reakci na probíhající jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou varoval britský premiér Keir Starmer ruského prezidenta Vladimira Putina před „vážnými důsledky“ v případě porušení jakékoli dohody o příměří. Prohlásil to během londýnského setkání s představiteli obrany z 31 spojeneckých zemí, jehož cílem bylo vypracovat vojenské plány na prosazení mírové dohody, píše the Guardian.
Prezident Petr Pavel navštívil Oděskou oblast, kde ho přivítal tamní gubernátor Oleh Kiper. Pavel do přístavní oblasti na jihu Ukrajiny zamířil hned po oficiální návštěvě Moldavska. Ve stejné době zněly podle České televize v oblasti varovné sirény. Večer na Oděsu Rusko podniklo další dronový útok, napsala ukrajinská média. "V Oděse hoří, ruské bezpilotní letouny zasahují civilní cíle ve městě," napsal na telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.
Ukrajina už ovládá pouze zhruba desetinu toho, co měla v Kurské oblasti na ruském území v době největších úspěchů celé operace. Podle reportáže Washingtonu Post hrály velkou roli ve změně dynamiky operace především stažení elitních ruských dronových operátorů do oblasti a návrat lépe vycvičených severokorejských jednotek. Ty byly podle mluvčího ukrajinské armády Dmytro Lichového hlavní útočnou silou Rusů u Kursku.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv opět pohrozil podporovatelům Ukrajiny, když pravděpodobného budoucího německého kancléře Friedricha Merze nevybíravě přirovnal k nacistickému ministru propagandy Josephu Goebbelsovi. Informuje například německý Bild. Hraje roli "kremelského jestřába", nevěnujme mu větší význam, reaguje na Medveděvův výpad německá strana. Útok završil slovy: „Špatný začátek, Fritzi!“
Do veřejné debaty se plnou silou vrátilo téma původu covidu. V Británii bylo zveřejněno, že tým pod vedením bývalého šéfa MI6 předal v březnu 2020 premiérovi analýzu, podle níž virus unikl z laboratoře, ale hlavní vědecký poradce vlády Richard Vallance se rozhodl ji zdiskreditovat. Analogická zpráva přišla i z Německa a deník New York Times zase přinesl esej na téma, jak „jsme“ byli podvedeni vědeckým establishmentem, přičemž tím „my“ byli míněni i novináři. To neodpovídá přesně realitě – narušuje ji třeba to, že tento deník se v kritické době zbavil zkušeného reportéra specializovaného na epidemie kvůli nátlaku své woke úderky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s evropskými lídry pomocí videokonference požádal EU o finanční pomoc ve výši pěti miliard eur (125 miliard korun) na nákup munice. Zároveň na setkání upozornil, že Rusko nadále útočí na energetickou infrastrukturu přesto, že po telefonátu s Donaldem Trumpem Rusko uvedlo, že je zastaví. Zelenskyj se také vyjádřil k útokům na energetickou infrastrukturu. "Nic se nezměnilo," upozornil Zelenskyj.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Slovenský premiér Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. Spojené státy dříve v tomto týdnu oznámily, že v neděli v saúdskoarabské Džiddě začnou jednání o příměří.Podle Fica by v příštích týdnech či měsících rovněž mohl "padnout" celý unijní sankční seznam, na kterém je více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování.
Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi. Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu bavil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
