Tag: válka na Ukrajině

Články k tagu

Kyjev rozšiřuje nábor smluvních vojáků od 18 do 24 let

Na ukrajinské frontě by mělo dojít k omlazení. Kyjevská vláda schválila rozšíření programu náboru mladých mužů ve věku 18 až 24 let na kontraktní vojenskou službu. Není to povinná mobilizace, ale dobrovolný nástup do armády na jeden rok, upozorňuje ukrajinské ministerstvo obrany. Nově se má týkat nejen ozbrojených sil, ale také Národní gardy a Státní pohraniční služby. Vojáky má mj. motivovat finanční odměna, bezúročná hypotéka nebo bezplatná lékařská péče.

Strach z Ruska. Finsko odstoupí od deklarace zakazující použití protipěchotních min

Finská vláda přijala v úterý dvě klíčová rozhodnutí, která odrážejí změny v bezpečnostním prostředí. Informoval o tom finský prezident Alexander Stubb. Jedním z těchto rozhodnutí je odstoupení od tzv. Ottawské úmluvy, která zakazuje výrobu, skladování a především použití protipěchotních min. Finsko je však podle Stubba připraveno dále plnit závazky týkající se zodpovědného používání min. Odstoupení od deklarace zvažuje také Polsko a Pobaltí, všechny tyto státy mají společnou hranici s válčícím Ruskem.

První noc bez dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana čelila v noci jen dvěma raketám

Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píší agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.

Putin splní, to co mi řekl, splní svou část dohody, soudí Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.

Kde je správná strana a za co bojovat

Česko čekají za půl roku volby do Poslanecké sněmovny a bez přehánění půjde o jedny z nejdůležitějších voleb od revoluce v roce 1989. Prezident proti zvyklostem zatím přesné datum neurčil, ale to není podstatné. Ostatně jejich význam tentokrát víc než kdy jindy určí kromě domácích faktorů také ty vnější, evropské, ale nejsilněji ty zaoceánské. Na uspořádání poměrů doma totiž pod náporem bruselských směrnic a nařízení ztrácíme čím dál více vliv. Jejich destruktivní charakter vidíme zcela jasně na ekonomickém a geopolitickém oslabování – zoufalá a bezvýznamná role Evropy při řešení války na Ukrajině budiž toho jasným důkazem.

„Zahanbit ruské ozbrojené síly.“ Jak Britové a USA „převzali velení“ nad ukrajinskou frontou

Těsně po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 sehrály Spojené státy a Velká Británie mnohem zásadnější roli ve vedení války, než bylo dosud známo, jak o tom psal už deník New York Times, informovali jsme zde. Nové informace, které teď zveřejnil britský deník The Daily Telegraph, ukazují, že západní armády nebyly pouze pasivními dodavateli zbraní, ale stály u plánování jednotlivých operací, výběru cílů i údajně dokonce personálních rozhodnutí v ukrajinském velení.

Zelenskyj prý plánuje rychlé letní volby. Chce zaskočit soupeře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zahraničních médií uvažuje o vypsání prezidentských voleb již letos v létě – navzdory tomu, že země zůstává pod válečným právem a čelí pokračující ruské invazi. Jde o překvapivý obrat oproti dosavadní politice, kdy Zelenskyj volby v době války odmítal s odkazem na ústavní omezení a bezpečnostní rizika. Podle informací týdeníku The Economist by první formální krok k vypsání voleb – tedy zrušení válečného stavu – mohl nastat již kolem 5. května.

Foltýna řeší Vojenská policie kvůli Rajchlovu podnětu ohledně služby v ukrajinské armádě

Vojenská policie se zabývá podnětem podaným na koordinátora strategické komunikace na úřadu vlády Otakara Foltýna. Protivládní aktivista a šéf strany PRO Jindřich Rajchl na něj podal trestní oznámení, v němž uvádí, že důstojník sloužil v ukrajinské armádě. To Foltýn jednoznačně odmítá a dodává, že na Ukrajině byl, ale že by se účastnil bojů, je „úplná fantasmagorie“. Na Racjchlův podnět upozornil deník Blesk.

Mír na Ukrajině je ještě daleko

Když Donald Trump během volební kampaně prohlašoval, že do 24 hodin po svém zvolení zajistí příměří na Ukrajině, jen málokdo to bral doslova. Pro mnohé to však bylo vítané znamení, že jeho administrativa to s ukončením války myslí vážně a že konec bojů je na dohled. Tato iluze se rychle rozplývá. Grigorij Karasin, vedoucí ruské delegace v Rijádu, kde probíhala jednání s Američany, prohlásil, že očekávat průlom už na prvním setkání je naivní. Podle něj je pravděpodobné, že jednání se protáhnou až do roku 2026, přičemž nejbližší možný termín dohody vidí na konci letošního roku.

Zelenského rozhodnutí a vnitřní spory vedly ke zbytečnému vrhnutí obrovských sil k Bachmutu, píše NYT

Spojené státy byly do války na Ukrajině zapleteny mnohem těsněji a šířeji, než se dosud předpokládalo. Tvrdí to rozsáhla investigativa listu The New York Times s tím, že američtí a ukrajinští důstojníci společně plánovali ukrajinské protiútoky. Jeden takový se ale mimo jiné kvůli neshodám mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem ozbrojených sil Valerijem Zalužným nepovedl a Ukrajina přišla o obrovské množství sil a prostředků, píše NYT.

Trump je „velmi rozzloben“ na Putina kvůli slovům o Zelenském. Hrozí opatřeními týkajícími se ropy

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o legitimitě a budoucnosti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině. Zároveň však americký prezident podotkl, že má s Putinem velmi dobrý vztah, takže se jeho hněv může rychle rozplynout, pokud ruská hlava státu udělá, co je správné.

Přístup ANO je proruský, říká Lipavský. Zbláznili jste se, zneužíváte válku, reaguje Havlíček

Vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS), že šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, je zcela trefné. Uvedl to ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) s tím, že by hnutí ANO – pokud by bylo ve vládě – nedělalo na podporu Ukrajiny nic, což je podle něj proruské a proputinovské. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) reagoval, že vláda zneužívá válku jako součást své kampaně, ANO podle něj podporuje zvyšování výdajů na obranu, ale za určitých podmínek.

Rusové chystají novou rozsáhlou ofenzivu na rok 2025. Kreml prý chce posílit pozici před jednáními o příměří

Ruské jednotky se podle vyjádření ukrajinských vojenských a vládních analytiků pro agenturu AP připravují na rozsáhlou ofenzivu v nadcházejících týdnech a měsících tohoto roku. Cílem je prý zvýšit tlak na Ukrajinu a získat výhodnější pozici pro vyjednávání o příměří. S blížícím se obdobím intenzivních bojů se očekává koordinovaný útok podél celé 1000 kilometrů dlouhé frontové linie, uvedli ukrajinští analytici a velitelé. O připravované ofenzivě informovala i ukrajinská agentura UNIAN.

Pomoc Kyjevu „už není sexy,“ řekl diplomat. Evropa hned dvakrát selhala po hlasné podpoře Ukrajiny

Není den, kdy by evropští lídři nevyjadřovali podporu Ukrajině a neslibovali zbrojní dodávky, finance a v poslední době také vyslání svých armád, které by měly údajně garantovat bezpečnost východoevropské země po uzavření míru ve válce s Ruskem. Nicméně jen v posledních dvou týdnech se zhroutily hned dva megaprojekty, které měly ještě více vyzbrojit Ukrajinu a vyslat do země západní vojska. Kritiku za svou nezkušenost a nepochopení své role sklízí šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová,

Tak zatím žádní čeští vojáci na Ukrajinu

Den poté, co se v Paříži sešli zástupci „koalice ochotných“ včetně našeho Petra Fialy, se vyjasnila důležitá věc: ochota vystupňovat pomoc Ukrajině v míře, v jaké ji Spojené státy odebírají, je v této koalici velmi podmíněná. Sešlo – aspoň prozatím – z plánu vyslat na Ukrajinu mírový sbor složený z vojáků některých evropských států. Jak známo, prezident Petr Pavel by ve sboru rád viděl i české vojáky z povolání. Že tam vojáky členských zemí NATO nechce Rusko, jistě není žádné překvapení. Rusko zřejmě šlo do této války hlavně proto, aby odstranilo scénář, kdy jsou na Ukrajině umístěni západní vojáci.

Ukrajina získá přístup k dalším evropským zpravodajským datům a také přístup do muničních skladů

Během pařížského summitu tento týden se Ukrajině podařilo dohodnout přístup k zpravodajským datům a muničním skladům evropských partnerů a také získat licence na výrobu systémů protivzdušné obrany. Na brífinku to dnes podle agentury Unian oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. S některými zeměmi uzavřel Kyjev dohody „o rozšíření přístupu Ukrajiny ke zpravodajským informacím, přístupu k příslušným technologiím a satelitům, které mají naši evropští kolegové“.

Plán Francie a Británie na vyslání evropských vojáků na Ukrajinu selhal, píše WSJ

Navzdory mediálním prohlášením evropských lídrů návrh Francie a Velké Británie na rozmístění evropských vojenských sil na Ukrajině, který měl deklarovat bezpečnost regionu po skončení konfliktu s Ruskem, narazil na překážky a v této podobě fakticky zkrachoval. Podle deníku The Wall Street Journal se oběma zemím nepodařilo získat podporu od spojenců, zejména kvůli nejistotě ohledně zapojení Spojených států.

Putin telefonoval s Erdoganem. Hovořili o možnosti obnovení černomořské dohody

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořili o možnosti obnovení dohody o zabezpečení námořního provozu v Černém moři, sdělil Kreml, který usiluje o možnost vývozu ruské zemědělské produkce. Podle Ankary by nová dohoda, od jejíž původní verze Moskva odstoupila předloni, pomohla k dojednání míru s Ukrajinou. USA v úterý oznámily, že dosáhly s Ruskem a s Ukrajinou separátních dohod zahrnujících klid zbraní v Černém moři.

Putin hovoří o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN

Ruský prezident Vladimir Putin hovoří o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání „demokratických“ prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Podle agentury AFP šéf Kremlu také řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit.

Trumpův tlak zabral? Rusko ani Ukrajina už dva dny neútočí na energetickou infrastrukturu

Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí podle agentury Reuters. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany dříve během dneška obvinilo ukrajinskou armádu, že ve středu i dnes zaútočila na ruská energetická zařízení.

O vyslání vojáků EU na Ukrajinu nerozhoduje Rusko, prohlásil Macron. Ochotných prý přibývá

Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.

Debata o vyslání mírových sil na Ukrajinu je předčasná, řekl Fiala po summitu

Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Moskva chce jen využívat situace a dobývat další území.

„Putin brzo zemře a všechno skončí,“ řekl Zelenskyj

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nesmí Spojené státy učinit kroky, které by mohly ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pomoci vymanit se z mezinárodní izolace. V rozhovoru pro Eurovision News ve středu uvedl, že by to mohlo představovat vážné ohrožení nejen pro Ukrajinu, ale i pro celý Západ, píše server The Kyiv Independent. Zelenského slova přicházejí krátce poté, co Rusko a Ukrajina dosáhly částečného příměří zprostředkovaného Spojenými státy.

Fiala odletěl na summit. Silná ukrajinská armáda je podle něj nejlepší bezpečnostní zárukou

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francie dodá Ukrajině zbraně za 50 miliard, slíbil Macron Zelenskému

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi. Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington

Fiala pojede do Paříže na summit o Ukrajině. Evropští lídři se budou radit se Zelenským

Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.

Dluhopisy ano! Připomíná to osmatřicátý a Hitlera

Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Do Salonu Echa přišli František Šulc, Radek Koten a Jan Bartošek.

USA slibují pomoci Ukrajině dosáhnout výměny zajatců nebo návratu dětí z Ruska

Spojené státy pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska. Na jednáních v Rijádu se na tom dohodli američtí a ukrajinští vyjednávači, vyplývá z prohlášení Bílého domu a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Rusko a Ukrajina si naposledy minulý týden předaly shodně po 175 zajatcích.

Kreml zveřejnil seznam energetických zařízení, kterých se podle něj týká příměří

Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

Napřed zrušte sankce, pak přistoupíme na příměří na moři, vzkázal Kreml Západu

Dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami. Vyplývá to z prohlášení, které dnes zveřejnil Kreml. Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy.