Eseje

Progresivisté utržení ze řetězu – v datech

Nestává se často, aby v americkém mainstreamovém časopise vyšel článek s titulkem Američané silně nesnášejí kulturu politické korektnosti. Právě takový článek se v minulých dnech objevil v časopise The Atlantic – v tom, kde vyšla i u nás široce sdílená esej Anne Applebaumové Varování nejen pro Evropu. Články mají společné to, že jde o pohledy zvenčí – i když Applebaumová, Američanka a naturalizovaná Britka, píše o střední Evropě, kdežto Mounk, narozený v Německu, píše o zemi, jejímž je dnes občanem.

Filmový Sergej Dovlatov: frajer ztracený v sovětském Rusku

Krátkodobé vzrušení v českém veřejném prostoru vyvolala cesta Jaromíra Nohavici do Moskvy. Písničkář tam v Kremlu převzal Puškinovu medaili od Vladimira Putina, dojatě přitom pohovořil o svém vztahu k ruským básníkům a jejich poezii. Taky jsem si to video pustil. Přivedlo mě k myšlenkám na různé ruské umělce, které drtila ruská moc, v jejíž přízni se zdejší hvězda tak potěšeně vyhřívala.

Amerika po „midterms“

Američtí republikáni přišli ve volbách do Sněmovny reprezentantů o většinu a ztratili 32 křesel. To je prohra. Jak je možné ji považovat za úspěch? Jednoduše. Strana prezidenta v „midterms“ zpravidla ztrácí křesla (část Kongresu se obměňuje každé dva roky, proto se volby do něj konají jednak spolu s prezidentskými volbami a jednak uprostřed trvání prezidentova čtyřletého mandátu; to jsou „midterms“). Je to za léta trvání americké demokracie jasná empirická zákonitost.

Londonistán

V roce 1991 proběhly v severoafrickém Alžírsku volby, které vyhrála radikální Fronta islámské spásy, podporovaná Saúdskou Arábií. Moci se však vítězné hnutí neujalo, místo toho proběhl v zemi vojenský puč. Radikálové to vzali jako vyhlášení války a válka také začala. Trvala deset let a připravila o život zhruba sto tisíc lidí. Co se brutality týče, místy překonala alžírská občanská válka i dost nízké standardy současně probíhající občanské války v Jugoslávii. Součástí taktiky islámských vzbouřenců byly bezdůvodné masakry celých vesnic, čistě kvůli nahnání hrůzy.

Tichá noc, vůkol sen

Na začátku toho příběhu nebylo slovo, ani hudba, ani světlo, ani ticho. Na začátku byla exploze. Pak přišla tma a zima. V dubnu 1815 vybuchla na daleké Jávě sopka Tambura a byla to největší sopečná erupce, co ji lidské dějiny zaznamenaly. Katastrofa planetárních rozměrů. Miliony tun prachu se dostaly do atmosféry a na celý příští rok zakryly slunce.

Kdo je tady civilizovaný

V Evropské unii se odchodem Velké Británie zásadně mění poměry sil a koalice zemí, které budou mít vliv na její další směřování. Po rozšíření Unie a brexitu se vliv posouvá ze západu na východ Unie, kde se čtveřice zemí Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko spojuje v zájmové alianci Visegrádská skupina (V4) a stává se silným oponentem Berlína a Paříže. Odtud často přichází do střední Evropy blahosklonná upozornění, že by bylo dobré si uvědomit, že tyto země nejsou zdaleka tak civilizačně vyspělé jako ony dvě a měly by se podle toho chovat. Často to zní spíš jako poučování žáků učitelem než jednání partnerů, kteří by si měli být rovni.

Nová bojová vozidla pěchoty

Experti i fanoušci vědí, že definitivní rozhodnutí se blíží. Objevují se příspěvky v odborných i zpravodajských médiích, záplava reklam a prezentací, zaručené zprávy i spekulace. Hodně se toho ukázalo a povědělo na letošních Dnech NATO v Ostravě, kde byly vystaveny exempláře všech čtyř hlavních účastníků. Řeč je o výběru nových pásových obrněnců pro Armádu ČR za částku 53 miliard korun. Pořízení 210 vozidel v sedmi verzích se tím stává největší vojenskou zakázkou pro ozbrojené síly samostatné České republiky.

Jeff Cohen: muž, který nevnímá „hluk“

Robertovi Bowersovi je šestačtyřicet let, těch několik dostupných informací o jeho životě skládá v něčem až stereotypní obraz soudobého amerického ztracence. Osaměle žijící muž bez přátel, kterého sousedi prakticky neznali, nedokončil střední školu a pracoval pak jak řidič náklaďáku. Hodně času trávil na internetu, aktivně se účastnil provozu na stránkách, kde se scházeli stoupenci krajní pravice, letos se přihlásil na sociální síť Gab, která nepromazávala tak či onak závadný obsah, a byla proto oblíbená také mezi extremisty.

Truchlivá noc ocelového legionáře

Byly to dva naprosté protiklady. Kdyby se ti dva hypoteticky potkali, možná by to nedopadlo dobře a jistě by si nerozuměli, přestože o jejich češství není pochyb. Měli stejné křestní jméno Josef a jejich příjmení začínalo třemi totožnými písmeny. Ocitli se ve stejné válce, i když nikoli na stejné frontě. Když skončila, stali se oba „ikonami“ státu, kterého se první nedočkal, neboť zemřel vlastní rukou tři dny před jejím vyhlášením, u toho druhého to nevíme, neboť nebyl k 28. říjnu 1918 dopsán: z toho plyne, že je to figura literární, byť s reálným předobrazem a zčásti stylizovaný autoportrét spisovatele.

Konec věčnosti v Ječné 7

Říkalo se, že „Lenin je v Ječný“, ale taky se říkalo, že „Život v Ječný je věčný“. Ale zatímco výskyt Lenina v oné lokalitě je zřejmě fiktivní, i když v Praze jsou místa, kudy Uljanov skutečně chodil, ba se proháněl na bruslích, přítomnost věčnosti v Ječné byla prokázána dějinami. Ale i věčnost může – a asi musí – mít jednou konec, a tak opravdu jedna věčnost skončila v těchto dnech definitivně na adrese Ječná 7.

Karavana a volby do Kongresu

Konzervativní, tedy prezidentova strana před tzv. midterms, volbami do Kongresu v mezidobí mezi prezidentskými volbami, stála letos před rozhodnutím, zda kampaň nacionalizovat, anebo naopak regionalizovat. Otázka zněla, zda bude straně ku prospěchu, když povede kampaň s prezidentem v čele kolem jednoho tématu. Anebo je prezident tak nepopulární, že by pro kandidáty bylo lepší zaměřit se na lokální témata a tvářit se, že s obyvatelem Bílého domu nemají nic společného?

Jak si růžová lobby ochočila české politiky

V naší civilizaci byly dosud některé konstanty. Například manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy, pohlaví zná příroda jen dvě. Děti se rodí s pohlavím, které by se nemělo měnit, a když už, tak v dospělosti, po zralém uvážení a chirurgickém zákroku. Tento rok je ale v České republice ve znamení zákonných předloh, které mají v úhrnu nakročeno k antropologické revoluci. Hodně pro to udělala minulá Sobotkova vláda a především první Babišova vláda bez důvěry. Děje se to vcelku potichu, byť občas nějaká vypjatá reakce rozčísne hladinu.

Itálie míří ke srážce s Bruselem

Nová italská vládní koalice byla příslibem toho, že v Unii budou létat jiskry. A skutečně na ně došlo. V minulých týdnech italská vláda předložila návrh rozpočtu, plně si vědoma, že nesplňuje kritéria Paktu stability a růstu. Evropská komise rozpočet odmítla. To je bezprecedentní. Růst úrokových měr italských dluhopisů, nervozita kolem italských bank a obava z „nákazy“ po celém jihu eurozóny naopak vyvolává nepříjemné vzpomínky.

Pavel Minařík: muž, na kterého zapomněli

Republika si připomínala sté narozeniny a byla to krásná oslava. Kulminovala slavnostním večerem na Pražském hradě, kde jako by se na jednom místě shromáždilo to nejlepší z dnešního Česka, velikáni práce i ducha se navzájem těšili svou přítomností a naplňovali hrdostí srdce vděčných televizních diváků. Neviděné, ale o to silněji vnímané byly v tu chvíli velké postavy české minulosti, všichni Komenští, Masarykové, Karlové, Janové, Antonínové, Václavové, Mileny...

Raketová hra velmocí

Trump uštědřil další ránu světovému pořádku. Proces odzbrojení je v ohrožení. Končí symbol budování důvěry mezi velmocemi. Vracíme se do éry studené války. Propuknou nové závody ve zbrojení. Amerika dělá velkou chybu. Evropa je v nebezpečí. Taková a podobná hodnocení a varování se začala množit po prohlášení Donalda Trumpa, který chce vypovědět Smlouvu o likvidaci raket středního doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, zkráceně jen INF Treaty). Jsou ale takto vážná slova opravdu namístě?

Podivuhodný byznys profesora Dungla

„Teď mohou zničit každého. V tomhle systému už nemá cenu pracovat,“ zní dnes obvyklý povzdech z prostředí vysokého managementu nemocnic. O budoucnosti zdravotnictví už pochybují ti, kdo z něho po listopadu 1989 vytvořili nejlepší systém v bývalé komunistické zóně, svými výkony srovnatelný se zeměmi na Západě. Neodbytný pocit, že je zdravotnictví nad propastí, vzbudila jediná zpráva na webu iDnes.cz.

Hannibal Lecter: náš pan doktor

Je to postava, jejíž potenciál kinematografie vyždímala do poslední mrtě a možná ho bude ždímat dál, v průběhu toho ji samozřejmě dost rozmělnila, neustálým zveličováním učinila vlastně menší nebo méně zajímavou. Na začátku devadesátých let, kdy se doktor Hannibal Lecter poprvé skutečně proslavil, byli jím publikum a kritika skutečně uchváceni.

Až nás půjdou miliony

Na kraji severočeského panelového sídliště s nepřehlédnutelnou romskou menšinou stojí několik mužů. Kouří, povykují, z rádia hlaholí Michal David. Ještě za ranního soumraku u nich zastaví dodávka, chlapi nastupují a jeden z nich se zajímá: „Jak to platí, na hodinu?“ Zamíří do blízkého okresního města, kde kopou jámy pro rekonstrukci inženýrských sítí.

Značky, které vydržely

Otec Emila Škody byl lékař a strýc také, léčil (a zřejmě nejen léčil) například císařovnu Sissi. Emil se odrodil. Od hraběte Valdštejna koupil v Plzni strojírnu a v letech 1869–1900 z ní vybudoval největší průmyslový podnik monarchie, Škodovy závody. Za první světové války chrlily zbraně a munici, mj. třeba rychlopalná děla pro rakousko-uherskou námořní flotilu. V roce 1925 Škodovka pohltila automobilku Laurin & Klement a zajímal ji i luxus.

Musím odjet do Žďáru

Ze Ždáru nad Sázavou jsem naposledy odjížděl v pátek dopoledne 24. listopadu 1989. Z vlakového nádraží, na které jsem pár hodin předtím přijel po noční cestě. Nádraží, které bylo dřív jen smutné, bylo polepené plakáty s výzvami, které ještě před týdnem tady člověk vyslovoval jen šeptem. Byl jsem tam už jen pár hodin, sbalil jsem si věci, pro které jsem se vrátil: spacák, pár knížek. Vracel jsem se do Prahy polepenou zemí, kde průvodčí měli trikoloru a snad ani nechtěli lístek.

Průměrný Čech už na byt nemá

V této chvíli už se dá bez váhání napsat, že průměrně drahý byt je pro průměrně vydělávajícího občana České republiky nedostupný. Podle aktuální studie Property Index 2018 poradenské společnosti Deloitte, která pracuje s daty za rok 2017, jsou u nás domy a byty nejméně dostupné z celé Evropy. Na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba částka na úrovni 11,3 násobku průměrného ročního platu.

Polský vzestup

Uplynulý měsíc září každoročně představuje také příležitost pro připomenutí vypuknutí druhé světové války, která začala německým útokem na Polsko. Dne 17. září 1939 se k agresi přidal Sovětský svaz a osud pyšné středoevropské země byl zpečetěn. Polsko v konfliktu ztratilo cca šest milionů obyvatel, tzn. pětinu původní populace, a posléze skončilo v sovětské sféře vlivu, v níž pak jako satelit Moskvy fungovalo přes čtyřicet let.

Africké století

V roce 1978, kdy se narodil autor těchto řádek, čítala populace celého afrického kontinentu zhruba 440 milionů lidí. Aktuální odhad nyní, o čtyřicet let později, zní 1295 milionů. Žádný jiný světadíl se tomuto tempu růstu nedokáže ani přiblížit.

Sebevědomí mileniálové, jak dlouho ještě?

Trh práce prodělal za poslední roky jednu z největších změn vůbec. Role zaměstnanců a zaměstnavatelů se obrátily, pracovníci získali sebevědomí a na trh se derou mladí a nezkušení mileniálové, kteří si říkají o vysoce nadprůměrné platy. Mnohdy je také dostanou. Pracovní trh navíc ovládl rozvoj moderních technologií.

Libor Michálek: umělec v odcházení

Prohrát volby je jistě nepříjemná zkušenost. I v takové situaci je ale potřeba jaksi zachovat dekorum, když kvůli ničemu jinému, tak pro udržení si šancí na nějaké příští vítězství nebo aspoň na uznalý potlesk při odchodu. Senátor Libor Michálek se místo toho rozhodl jít do druhého kola senátních voleb s ukřivděným křikem a po prohře ještě přidat na hlasitosti. Svého protikandidáta Marka Hilšera, někdejšího uchazeče o úřad českého prezidenta, nejprve vyzýval, aby v Michálkův prospěch z voleb odstoupil, protože Michálek ho coby senátor podpořil v prezidentské volbě a Hilšer by mu to měl teď oplatit. Na jeho místě by to prý udělal, protože cokoli jiného by bylo v rozporu s jeho svědomím, čímž se mu podařilo naznačit, že pokud se Hilšer nezachová podle jeho představ, bude to důkazem, že to svědomí nemá. Vskutku absurdní požadavek.

Tenhle zámek není zámek

Kdysi se v Berlíně vyprávělo, že když je v Postupimi půlnoc, vylézá Fridrich Veliký ze své hrobky v Posádkovém kostele, vyšvihne se na bezhlavého koně a rajtuje s ním skrz rovné ulice svého někdejšího rezidenčního města. V podobě strašidla dojede až k útulnému paláci Sanssouci (Bez starostí), kde trávil nejpříjemnější chvíle svého života. Postojí u hrobu svých věrných chrtů, ale pak se zadumaně zase vrací do hrobky, opět po bok nemilovaného despotického otce Fridricha Wilhelma I.

Devátá vlna EET

Námořníci dávných časů se nejvíc obávali deváté vlny. I když se dokázali vypořádat s vlnobitím, mohla přijít devátá, mnohem větší vlna, která loď spláchla do hlubin. Také tuzemští podnikatelé očekávají další, v jejich případě třetí vlnu, která může definitivně zlikvidovat značnou část jejich stavu, otřeseného již dvěma předchozími vlnami. Ta první zavedla v prosinci 2016 povinnost účtovat na elektronických pokladnách EET v restauracích a penzionech, druhá o čtyři měsíce později v maloobchodu. Třetí a čtvrtá měly zavést on-line kontrolu pro podnikatele ve službách a řemeslníky. Musely však být odloženy na příkaz Ústavního soudu, protože zákon o elektronických tržbách porušuje ústavu. Vládní koalice se však ve sněmovně chystá zákon opravit a povinnost EET zavést ve třetí vlně pro všechny, kdo zatím unikli. Termín dosud není stanoven, bude to zřejmě někdy v příštím roce, šest měsíců po schválení zákona.