Tisíce majitelů solárních elektráren nemají pro své zařízení zajištěnou odpovědnost za odchylku. Od července jim kvůli tomu hrozí pokuty za neoprávněné dodávky do sítě, které mohou činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím nové legislativní opatření, které se týká zejména fotovoltaik instalovaných před začátkem letošního roku. Upozornila na to dnes energetická společnost ČEZ.
Kontroverzní daň z mimořádných zisků (windfall tax) bude vláda vybírat i letos, přestože energetická krize nedávných rozměrů již pominula. Valnou většinu opět zaplatí polostátní ČEZ, jehož minoritní akcionáři se proti pokračování daně bouří. Ministerstvo financí své rozhodnutí obhajuje s tím, že mimořádné příjmy dosud nepokryly mimořádné výdaje. Vláda zavedla na sklonku roku 2022 tzv. windfall tax (WFT) v reakci na energetickou krizi s platností na dobu tří let.
Dočkali jsme se. Evropská komise (EK) uvolnila plné znění notifikace na pátý dukovanský blok. Po bezmála roce, kdy o schválení veřejné podpory na stavbu nového jaderného bloku rozhodla. Částečné informace o nevýhodnosti podmínek pro fungování nové elektrárny, které kolovaly, se tak konečně potvrdily. A není to vše, co podstatného se v poslední době kolem „největší zakázky v české historii“ a také kolem společnosti ČEZ odehrává. Povolení Bruselu pro využití modelu státní podpory na jednotném unijním trhu je nutnou podmínkou. A to uvědomění si, že notifikace znamená podřízení Komisi a jejím nám vnuceným pravidlům, je stěžejní.
Vládní uskupení Spolu podepsalo koaliční smlouvu o společné kandidatuře v podzimních volbách. V jakém stavu se ODS, lidovci a TOP 09 nacházejí a jak moc si své voliče z roku 2021 znepřátelili a znechutili, teď nechme stranou. Jedním ze stěžejních slibů koalice bylo ale také dokončení a uzavření smlouvy na dostavbu Dukovan. A to teď vypadá docela beznadějně. Nadále platí, že elektřinu z jaderných zdrojů vzhledem k tomu, co se v evropské energetice řídící se podle klimatické politiky Bruselu odehrává, potřebujeme. Je ale otázka, za jakou cenu to celé dává smysl.
S dostavbou Dukovan to vypadá bledě. Ačkoli to zřejmě zatím nikoho moc neznepokojuje. Dlouho se zdálo, že současná vláda si bude chtít slib o uzavření smlouvy na dostavbu nových bloků odškrtnout a že pro to udělá, co se dá. Teď už bychom si tím být jistí spíš neměli. Vedení ČEZ nedávno potvrdilo zvěsti, které už delší dobu kolovaly. A to, že do konce března, tedy jak bylo dlouhodobě slibováno, smlouva s preferovaným uchazečem o dostavbu, tedy s korejskou KNHP, podepsána nebude. Další termín je prý do konce první poloviny roku.
Pro rozšíření jaderné elektrárny Dukovany má Česko podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zajištěno nejméně 20 % účast českého průmyslu na dostavbě. Původní předběžná dohoda s jihokorejskou společností KHNP, která loni v červenci vyhrála tendr, přitom hovořila o 60 %, tedy trojnásobku. Finální smlouva s Jihokorejci se odkládá zřejmě do léta a do té doby se česká strana bude pokoušet původního záměru dosáhnout.
Spatřuje-li stále někdo v české windfall tax v provedení Zbyňka Stanjury cokoli jiného než účelové snižování hodnoty ČEZ, bezprecedentní poškozování malých i velkých investorů a vyvádění desítek miliard korun do státního rozpočtu, kdy se těmito penězi „lepí“, co je potřeba, je silně naivní. Stát si loni na mimořádné dani sebral 37 miliard korun. Více než dvojnásobek původně rozpočtované částky.
Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí. Důvodem je čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Na tiskové konferenci k celoročním výsledkům polostátní firmy to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které dnes společnost zveřejnila.
Mrazivé počasí z posledního týdne výrazně zvýšilo spotřebu energií. Odběr zemního plynu oproti průměru v topné sezoně vzrostl o 58 procent, až o pětinu stoupla také spotřeba tepla. Mírněji vzrostla i spotřeba elektřiny, a to ve srovnání s předchozím týdnem o více než pět procent. Chladné dny v kombinaci se slunečným počasím zvýšily i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, která v posledních dnech vzrostla až o 30 procent. Dodávky energií tak pokračují bez problémů, sdělily společnosti ČEZ a GasNet.
Česká energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých polských uhelných aktiv investiční firmě ResInvest Group sídlící v Praze. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Prodejní smlouvy podepsaly firmy loni v listopadu, transakci následně schválil polský antimonopolní úřad. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Částku za prodej skupina ČEZ neuvedla.
Opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti) vyzval k tomu, aby liberecký hejtman Martin Půta skončil v dozorčí radě ČEZ. Reagoval tak na dnešní rozsudek soudu, který Půtu uznal vinným z korupce a udělil mu podmínku a finanční pokutu. Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) už uvedl, že se proti rozsudku soudu odvolá. K rezignaci z funkce hejtman ho pak vyzvalo liberecké hnutí ANO.
Blíží se podpis smlouvy s korejskou firmou KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Tedy pokud k němu v březnu dle plánu opravdu dojde. Vláda před Vánoci projednala model financování druhého z plánovaných dvou nových bloků. Je tajný. Z předběžných informací ale vyplývá, že investorem nebude plně státní společnost. O tom, zda je to dobře, ale také o drahé elektřině, manipulovaném systému emisních povolenek či nedostatečné energetické bezpečnosti Evropy jsme mluvili s Jaroslavem Mílem. Bývalý generální ředitel ČEZ má na přípravě dukovanského tendru zásadní podíl.
Skupina ČEZ chce do roku 2030 investovat do dekarbonizace a modernizace teplárenství 80 miliard korun. Jedná se tak o druhou největší investici společnosti po výdajích do jaderné energie. Částka zahrnuje dotační podporu na modernizaci tepláren v Česku. Na setkání k modernizaci českého teplárenství v Praze to řekl předseda představenstva Svazu moderní energetiky a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Na modernizaci tepláren budou do budoucna směřovat stovky miliard korun.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí. A mluvilo se o tom, kdo jsou v Česku prodavači strachu. "Výrok pana premiéra je naprosto nedůstojný a rozděluje společnost. Je to právě on, kdo dává našeho předsedu na billboardy s Putinem. Přitom nenajdete v naší minulosti ani současnosti nic proruského," říká Schillerová a tvrdí, že ANO naopak Ukrajinu podpořilo, ale vláda podle ní migrační krizi nezvládla.
Bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš dnes zopakoval svou myšlenku, že by chtěl zestátnit zbývající část ČEZu, která je dosud v rukou minoritních akcionářů. Podle Babiše neměl být ČEZ nikdy zprivatizován. Česká republika podle něj nutně potřebuje stoprocentně státní energetický holding. Zopakoval, že k nákupu ČEZu by chtěl využít peníze právě ze samotného ČEZu.
Do České republiky přichází noční můra ekologů v podobě jakýchsi obřích fénů, což jsou stroje na spotřebu nadbytečné energie. Česká republika čelí rostoucímu zájmu o zařízení, která spotřebovávají a ničí přebytečnou elektrickou energii, takzvané mařiče. Tyto technologie, fungující na principu topných spirál, jsou podle odborníků i průmyslových představitelů neekologickým a neudržitelným řešením současných problémů s přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Čerstvé výsledky hospodaření státu za loňský rok to ukazují jasně. Díváme-li se na absolutní čísla a na to, jak vláda dodržela (tedy nedodržela) plánovanou výši schodku, nemůžeme si na příjmové straně nevšimnout čísla 37 miliard. Tolik si stát do rozpočtu přihrál na dani z neočekávaných zisků, tedy na slavné windfall tax. Je to více než dvojnásobek původně rozpočtové částky a drtivou většinu z ní odvedl ČEZ. Nedává to žádný smysl, daň nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Ale realita je taková, že se nad tím už skoro nikdo nepozastavuje.
Zakázka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude pokračovat podle dohodnutého harmonogramu, uvedla korejská společnost KHNP. Politická krize v Jižní Koreji by tak český tendr ohrozit neměla. KHNP nyní jedná se společností ČEZ o finální smlouvě, uzavřít ji chtějí do konce března příštího roku. První reaktor by měl být zprovozněn v roce 2036.
Dalo se to asi čekat, přesto je to zklamání. To lze stručně říct o snaze minoritních akcionářů ČEZ domoci se spravedlnosti na „nejvyšších místech“ kvůli dopadům stále platné mimořádné daně windfall tax. Vzhledem k tomu, že cílem daně je teď už prokazatelně pouze umělé snížení hodnoty ČEZ a poškozování soukromých investic, se totiž obrátili na Hrad. S prosbou o podporu a zvážení možnosti podat ústavní žalobu. Dočkali se odpovědi: Prezident to řešit nebude, ale může si o tom promluvit s ministrem financí. A další vzkaz: Vyčerpejte všechny možnosti, které vám dává právní řád.
Pražská burza se dostala na nejsilnější úroveň za více než 16 let. Index PX v úterý stoupl o 0,10 procenta na 1677,64 bodu. Vyšší byl naposledy 2. června 2008. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Nahoru ji táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ a Moneta Money Bank. Akcie ČEZ dosáhly nejvyšší ceny za posledních pět měsíců. Cenné papíry Monety dokonce zaznamenaly nejvyšší cenu od svého vstupu na pražskou burzu v květnu 2016. Pražský akciový trh rostl navzdory oslabení většiny hlavních emisí.
Chtělo by se říci, že už je to na spadnutí. Mluvíme o transformaci energetického gigantu ČEZ neboli o jeho zestátnění. Suneme před sebou stále obrovskou jadernou investici v podobě dostavby bloků v Dukovanech. Vláda to stále označuje za svou prioritu, ale je jasné, že v současné akcionářské podobě si to ČEZ nemůže dovolit. Smlouva se má podepisovat v březnu. Je polovina listopadu. Kdyby se nyní „něco“ začalo dít, ještě se to zřejmě dá stihnout. Minoritní investoři stále spekulují na výkup svého podílu s prémií. A taková možnost je reálně na stole.
Energetická společnost ČEZ od pátku zlevní fixované ceny plynu a elektřiny. Dodávky energií se závazkem společnost nabídne za cenu o desítky procent nižší oproti začátku letošního roku. Od ledna společnost zlevní i nefixované produkty. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala firma ČEZ. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé. Ceny energií se závazkem na dobu určitou ČEZ zlevňuje letos počtvrté, naposledy tak činil v květnu.
Argumentace vlády a vedení ČEZ ohledně windfall tax, tedy mimořádné daně, je dlouhodobě pozoruhodná. Daň dopadá z drtivé většiny právě na zmíněnou energetickou společnost, ale jejímu managementu to nijak zásadně nevadí a je zajedno s ministerstvem financí. Aktuální výsledky ČEZ ukázaly, že zisky podléhají dost brutální efektivní daňové sazbě, která ve třetím kvartále dosáhla výše 86 procent. To je dost obtížně obhajitelné, stejně jako samotný fakt, že stát a ČEZ minoritní akcionáře silně poškozuje a o zisky se s nimi nedělí spravedlivě.
Energetická skupina ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Vypořádání obchodu podléhá schválení polského antimonopolního úřadu. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková. Prodej je součástí dekarbonizačního úsilí ČEZ.
Polostátní energetickou skupinu ČEZ dál povede její dosavadní šéf Daniel Beneš. Dozorčí rada společnosti dnes předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy prodloužila mandát na další čtyřleté období do roku 2029. Současné mu končí na konci příštího roku. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011. Dozorčí rada ČEZ tak rozhodovala o obsazení nejvyšší pozice v podniku více než s ročním předstihem, stejně jako v minulosti.
Šedesátiprocentní podíl českých firem na stavbě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany zřejmě nebude zakotven ve smlouvě mezi energetickou společností ČEZ a jihokorejskou KHNP, která by měla bloky stavět. České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Česko ale podle něj bude tlačit na naplnění závazku, který KHNP přijala v době tendru.
Minulý týden řekl šéf opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš agentuře Bloomberg, že by zestátnil společnost ČEZ. Tedy že by mělo dojít k výkupu podílu minoritních akcionářů za použití dividend. Po jeho výroku následoval nejen růst akcií, ale i spekulace o tom, co to celé znamená. Ty ještě více přiživil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který reagoval slovy o tom, že Babiš tak připravil daňové poplatníky o „stovky milionů navíc“. Reagoval i ministr průmyslu Lukáš Vlček (ANO). Ten dokonce uvedl to, že „je otázka, se kterými akcionáři byl Andrej Babiš domluven, aby ten výrok nějakým způsobem někomu pomohl“. Níže přinášíme s Andrejem Babišem krátký rozhovor.
Bylo by osvěžující šetřit s kritikou a moci také někdy pochválit. Marně pátráme, v tuto chvíli ale opravdu není za co. Kritika vlády ze strany opozice a její argumenty jsou trapné, hloupé a plytké. Ale je namístě otázka, proč jsme se dostali do situace, že některé výroky ministrů stínové vlády mohou znít nepoučenému voliči rozumněji než to, co slyší od koaličních ministrů. Ano, na to si hned můžeme střízlivě odpovědět, že žádná opozice nikdy nakonec nedoručila to, co slibovala, když ještě ve vládě nebyla.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) reagoval pro Echo24 na předběžný zákaz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uzavřít smlouvu s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech s tím, že stát není ani vlastníkem projektu, ani účastníkem řízení a nelze tak detaily tendru komentovat. ČEZ však s ÚOHS podmínky řešil v roce 2020.
