Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) reagoval pro Echo24 na předběžný zákaz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uzavřít smlouvu s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech s tím, že stát není ani vlastníkem projektu, ani účastníkem řízení a nelze tak detaily tendru komentovat. ČEZ však s ÚOHS podmínky řešil v roce 2020.
Vyjádření Andreje Babiše (ANO) o vykoupení minoritních akcionářů ČEZu postrádá reálné základy v podobě možností financování. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Dodal, že věří, že k podpisu tendru na dostavbu Dukovan dojde s jihokorejskou firmou KHNP v březnu navzdory tomu, že Česko ještě nemá odnotifikovaný druhý blok. Ministr Vlček pro Echo24 řekl, že věří, že k podpisu s Korejci dojde podle plánu v březnu.
Polostátní energetická společnost ČEZ podepsala se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba 20procentní podíl, za který zaplatí jednotky miliard korun. Oznámili to dnes premiér Petr Fiala (ODS) a zástupci obou společností. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně.
Vraťme se ještě k výroku Andreje Babiše o zestátňování ČEZ. Respektive o vykoupení podílů menšinových akcionářů. Je totiž docela zásadní a neměl by se smést jen komentáři o tom, že Babiš neví, co říká. A že jde jen o jeho (dost chytrý) předvolební tah, který nemá hlouběji promyšlený. Spekulacím ještě více zavdal ministr dopravy Martin Kupka, který dosti nepromyšleně reagoval na Babiše slovy o tom, že daňové poplatníky svými řečmi obral o „stovky milionů navíc“.
Budu chtít vykoupit minoritní akcionáře ČEZu. Řekl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Na transakci by použil dividendy, které firma odvádí státu jako většinovému akcionáři, odkázal na podobný krok francouzské vlády v případě společnosti Electricite de France.
Korejská společnost KHNP odmítla, že by od korejské vlády obdržela dotace či jejich příslib, které by mohly ovlivnit výsledek českého jaderného tendru. Podle firmy se navíc na tuzemský tendr nevztahují aktuální pravidla EU o zahraničních subvencích, uvedla KHNP. Reagovala tak na stížnost francouzské společnosti EDF k Evropské komisi. Vláda v červenci rozhodla o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Postavit je má korejská KHNP, která uspěla v tendru, v němž jí česká vláda dala přednost před EDF.
Francouzská energetická společnost EDF podala stížnost Evropské komisi (EK). Nelíbí se jí rozhodnutí české skupiny ČEZ a české vlády pověřit výstavbou nových jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany jihokorejskou společnost KHNP a ne ji. Informuje o tom web Euractiv. Doručení dopisu na toto téma podle webu potvrdil mluvčí Komise. EDF podle Euractivu podala stížnost v rámci evropského nařízení o zahraničních subvencích.
Nedávné povodně způsobily na distribučních zařízeních a objektech energetické skupiny ČEZ škody za zhruba miliardu korun. Voda poničila především elektrická vedení, trafostanice, rozvodny a podzemní plynovody, sdělila společnost ČEZ. Podle ní se vyčíslení škod bude ještě zpřesňovat během opravných prací. Škody na zařízeních v současné době počítá také další distribuční společnost EG.D. Odhad škod záplav na majetku zatím skupina ČEZ vyčíslila na 900 milionů až 1,1 miliardy korun.
Extrémní povodně si vyžádaly odstavení teplárny v Ostravě. Celé krajské město tak zůstalo bez tepla a teplé vody. Novinářům to v pondělí oznámila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. "Ani přes maximální úsilí složek Integrovaného záchranného systému a zaměstnanců společnosti Veolia Energie nebylo možno zachovat provoz ostravské teplárny, v důsledku povodní tak došlo k odstávce tepla a teplé vody ve městě. Přes veškerou snahu nebylo možno dodávky zachovat," uvedla mluvčí.
Dochází k manipulaci s tržní hodnotou ČEZ a měla by se mimořádnou daní windfall tax zabývat Česká národní banka? To je vzhledem k aktuálnímu jednání ze strany vlády relevantní otázka. Centrální banka totiž vykonává dohled nad tuzemským kapitálovým trhem. A jak sama uvádí, „pro zachování důvěry investorů ve fungování kapitálového trhu je nezbytná transparence ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.“
Máme tu pokračování příběhu o obrovské jaderné investici, tedy o dostavbě Dukovan. V červenci česká vláda rozhodla, že stamiliardovou zakázku získá jihokorejská firma KHNP, jejíž nabídka prý měla být po všech směrech lepší než ta od francouzské EDF. Lepší nabízené ceny (mluví se o 200 miliardách za jeden blok, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou), kompenzace za nedodržení plánu, tedy za časové průtahy, a závazek poskytnout vysoké finanční odškodnění v případě ohrožení zakázky. A právě druhého a třetího ze jmenovaných bodů se další vývoj týká.
V Krušných horách by mělo být násobně více lithia, než se myslelo. Tvrdí to alespoň společnost Zinnwald Lithium, která připravuje těžbu na německé straně Krušných hor. V rámci příprav těžby, kterou chce započíst v roce 2030, odhaduje, že se v oblasti, kde chce těžit, nachází až třikrát více lithia, než původně předpokládala. Na opačné straně Cínovce však původní plány nabírají zpoždění. Státní společnost ČEZ chtěla začít s těžbou v letech 2026 či 2027.
Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.
Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.
Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.
Energetická skupina ČEZ dokončila převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet. Touto akvizicí ČEZ podporuje přechod teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku, oznámila firma. Za 55,21 procenta v distribuční firmě ČEZ zaplatil 846,5 milionu eur (zhruba 21,2 miliardy Kč). Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management.
Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.
Energetická společnost ČEZ začne vyplácet svým akcionářům dividendu z loňského zisku ve výši 52 korun za akcii. Celkem vyplatí 28 miliard korun. Stát jako většinový akcionář z toho dostane 19,5 miliardy korun, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je stejná jako v roce 2021. O její výši rozhodla valná hromada firmy v závěru června.
Chvíli to vypadalo, že by vláda mohla dodržet slib a oznámit veřejnosti, jestli nové jaderné bloky postaví Francouzi, nebo Korejci. Příležitost rozhodnout se nabízí na středečním jednání, kde Fialův kabinet schválí také závazné plány toho, jak bude v českých podmínkách naplňován evropský Green Deal. Vítěze tendru i počet bloků, které postaví, jsme měli znát do poloviny července. Teď ale ministerstvo průmyslu požádalo o prodloužení termínu skoro o čtrnáct dní. To nejpodstatnější, tedy model financování celého projektu, se ale nedozvíme ani na konci měsíce.
Stavba nový jaderných bloků bude největší investicí od vzniku republiky. Na to, o jak obrovskou finanční zátěž a významný energetický projekt se jedná, o ní víme a mluvíme dost málo. Přitom ji na sebe vezmou daňoví poplatníci. Vláda nakonec oznámí, zda v Dukovanech a možná i v Temelíně budou stavět Francouzi, nebo Korejci, zřejmě až na konci srpna. Původně se mluvilo o červenci. Do té doby nebudeme vědět, co je v nabídkách, ani kolik bloků nakonec postavíme.
Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 000 odběratelům bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o 20 procent, ceny plynu pak o 16 procent. Dnes o tom informovala Pražská energetika. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Změny cen dodavatel provede automaticky.
Valná hromada ČEZ byla výživná. Až po více než dvanácti hodinách se dostala ke třetímu bodu jednání z deseti a schválila navrhovanou dividendu ve výši 52 korun na akcii. Stát jako většinový vlastník protinávrh nepodal. Minoritáři zahltili představenstvo otázkami především na windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, na které státu odvádí ze všech nejvíce právě ČEZ, a také na financování nových jaderných bloků. Stále totiž není jasné, kdo a jak až čtyři nové bloky postaví, a především zaplatí.
Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ v pondělí rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Představenstvo společnosti v květnu navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Stát, který je největším akcionářem podniku, protinávrh nepodal. V případě schválení návrhu ČEZ by stát měl dostat přes 19 miliardy Kč, loni to bylo 54 miliardy Kč. Rozhodující slovo ale bude mít valná hromada.
Kauzu daňových úniků bývalého předsedy představenstva společnosti Amun.Re podnikatele Martina Shenara i počtvrté projedná stejný senát Městského soudu v Praze, který jej ve věci už třikrát zprostil obvinění. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti Shenara a zrušil část rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potřetí zrušil a kauzu přidělil jinému senátu městského soudu. Podle rozhodnutí ÚS ke změně senátu ale nebyl důvod a vrchní soud porušil právo Shenara na soudní ochranu a zákonného soudce.
Vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět na základě současného tendru na jejich budování. Na konferenci Česko na křižovatce II to ve středu v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). V současném tendru podaly francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP nabídky na jeden až čtyři bloky. Jeden nový jaderný blok by měl vzniknout v Dukovanech, při případné větší výstavbě by vznikly až dva v Dukovanech a dva v Temelíně.
Na dani z příjmu právnických osob loni nejvíc zaplatila energetická společnost ČEZ. Státu odvedla 24,5 miliardy korun. Předloni skončila v žebříčku největších plátců daní třetí se zaplacenou daní 2,73 miliardy korun. Na druhém místě skončila loni automobilka Škoda Auto, která odvedla na dani z příjmu 5,51 miliardy korun, třetí obchodník s energetickými surovinami EP Commodities zaplatil daň 4,53 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovala Finanční správa.
Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech bude největší investicí od vzniku samostatného státu. V tuto chvíli ještě nevíme, zda budou stavět Francouzi, nebo Korejci. Neznáme přesné znění jejich nabídek, a především nevíme, kdo ponese riziko nákladů například při zdržení stavby, což je stěžejní, jak ukazují příklady z jiných zemí. Za to ale už víme, jaké podmínky státní podpory nám Evropská komise povolila. Z toho, co se píše v tiskové zprávě notifikace, budou pro Česko hodně nevýhodné, a rozhodně neznamenají levnou elektřinu z jádra.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností, jež tvoří státní správce sítě ČEPS, ČEZ a pár dalších distribučních společností, vyčíslilo investice do distribuční sítě nutné vzhledem ke změnám v energetice: letos 40 miliard. To je „jen“ o 10 miliard víc, než investovali v průměru v posledních deseti letech, ale v následujících jedenácti letech to má být 476 miliard. Něco bychom do sítí jistě museli tak jako tak investovat, ale valná část z toho je cena za Green Deal. Za to, aby majitelé obnovitelných zdrojů mohli dodávat do sítě proud, když si zrovna zamanou.
Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) podle energetické společnosti ČEZ zakázal ruskému Gazpromu pokračovat v soudním řízení proti české firmě v Rusku. Důvodem je to, že spor firem má výhradně řešit mezinárodní arbitráž. ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun.
