Tag: daně

Články k tagu

Analýza navrhuje změnu daně z příjmu, současný systém nemotivuje část lidí pracovat

Současné nastavení daně z příjmu fyzických osob v Česku snižuje motivaci nízkopříjmových zaměstnanců legálně pracovat, když zdanění jejich příjmů je výrazně vyšší než v západoevropských zemích. Uvádí to analýza, kterou zveřejnila společnost PAQ Research. Doporučuje reformu daně tak, aby se snížilo daňové zatížení nízkopříjmových, například úpravou čerpání daňových bonusů nebo změnou některých odpočtů. Podle analýzy by změny nastavení daní znamenaly pro veřejné rozpočty náklady ve výši maximálně 16 miliard korun.

Brutálně vysoké zdanění ČEZ a vyvádění zisků. „Nedá se nic dělat, je to zákon“

Argumentace vlády a vedení ČEZ ohledně windfall tax, tedy mimořádné daně, je dlouhodobě pozoruhodná. Daň dopadá z drtivé většiny právě na zmíněnou energetickou společnost, ale jejímu managementu to nijak zásadně nevadí a je zajedno s ministerstvem financí. Aktuální výsledky ČEZ ukázaly, že zisky podléhají dost brutální efektivní daňové sazbě, která ve třetím kvartále dosáhla výše 86 procent. To je dost obtížně obhajitelné, stejně jako samotný fakt, že stát a ČEZ minoritní akcionáře silně poškozuje a o zisky se s nimi nedělí spravedlivě.

Trump zdraží Čechům hypotéky

Slibovaná ekonomická politika Donalda Trumpa se dá zjednodušit na dva body. Zaprvé snížit daně co nejvíc, v podcastu Joea Rogana dokonce navrhl nulovou daň z příjmu. Zadruhé uvalit plošná cla na veškerý dovoz do USA. Hlavně druhého bodu a možných obchodních válek, které by to vyvolalo, se děsí ekonomové. O hospodářských dopadech amerických voleb v Salonu Echa debatovali tři z nich, Petr Sklenář z J&T Banky, Lukáš Kovanda z Trinity Bank a Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.

Stanjurova čísla nevychází. Bez nejasných desítek miliard a peněz z windfall tax bude sekera ještě vyšší

Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.

Exguvernér Rusnok: Stanjurův rozpočet je nepravdivý. Chybějící miliardy se jistě najdou, namítá ODS

Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.

Ukrajina zavádí windfall tax. Banky zaplatí padesátiprocentní daň, zvýší se odvod na obranu

Ukrajinský parlament přijal v závěrečném čtení návrh zákona o zvýšení daní. Návrh zákona stanoví už tomto roce 2024 50 % daně z příjmu pro banky jako neočekávanou daň. Aby se získaly peníze na obranu, budou ukrajinští zaměstnanci a také živnostníci podle nového daňového zákona zřejmě platit ze svých platů 5 % vojenské daně – dříve to bylo 1,5 %. Zákon musí podepsat prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje nové příjmy kvůli vysokým výdajům ohledně ruskéinvaze

Fialova vláda zničila důvěru ve fungující trh účelovou daní. O co se teď snaží?

Silný kapitálový trh plnící svou primární funkci. To je něco, co nemá ani Evropská unie, což opět vyzdvihuje Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy, a už vůbec to nemá Česká republika. Dlouhodobě u nás funguje tradice neefektivního bankovního financování. Tedy že firmy si jdou raději půjčit peníze do banky a následně jí dluh s úroky splácí, než aby přišly za investory na trh.

„Bohatí jsou ve Francii stigmatizování“. Rostou obavy, že kvůli daním opustí zemi

Plány francouzské vlády na vyšší zdanění bohatých by mohly některé z nich přimět k odchodu z Francie. Další lidé s velkým majetkem by pak mohli přehodnotit své plány usadit se ve Francii. S odvoláním na finanční a daňové poradce to uvedla agentura Bloomberg. Vyšší zdanění bohatých je součástí širšího plánu francouzské vlády na zlepšení stavu veřejných financí. „Bohatí jsou ve Francii čím dál více stigmatizováni,“ uvedla odbornice na daňové záležitosti Xenia Legendreová z právnické společnosti Hogan Lovells.

Stanjura plní plán na 160 procent. Co by stát dělal bez desítek miliard z daně placené ČEZ?

Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.

Menším podnikatelům rekordně narostou odvody, připlatí si desítky tisíc

Vláda v čele s ODS doručila místo flexibilnějšího pracovního trhu a podpory podnikatelům pravý opak. A s posledními měsíci roku se přibližuje další zvyšování daní. Zejména pro menší živnostníky to bude znamenat rekordní nárůst odvodů. Přitom právě menší firmy a podnikatele v posledních dvou letech vláda zatížila další byrokracií a zvyšováním nákladů. Nyní si k tomu budou muset připlatit tisíce navíc. Z pohledu tří let nárůstů budou odvádět nižší desítky tisíc ročně navíc.

Který kraj dostává nejvíce peněz? Změní se nějak tok peněz?

Příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 miliard korun, jejich výdaje 109 miliard, což představuje zhruba 1,6 procenta HDP. Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů přitom stanovuje tzv. rozpočtové určení daní (RUD), které nyní prochází novelizací. Nejvíce peněz z daní získávají Vysočina, Jihočeský a Karlovarský kraj. Největším poraženým plánované změny by byl Moravskoslezský kraj.

Dohrát to do konce

Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.

Slovensko zdaní slazené nápoje a zdraží cigarety

Slovensko zavede daň ze slazených nealkoholických nápojů a stávající spotřební daní z tabákových výrobků nově zatíží náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky a podobné zboží. Současně se bude dál zvyšovat zdanění cigaret. Rozhodl o tom slovenský parlament. Opatření jsou součástí připravovaného dalšího vládního balíčku na ozdravení státních financí. Pokud oba zákony podepíše prezident Peter Pellegrini, příjmy státu z těchto daní by měly postupně stoupnout o desítky až několik stovek milionů eur ročně.

„Jednání Stanjury je arogantně urážlivé.“ A ČNB dává od mimořádné daně ruce pryč

Dochází k manipulaci s tržní hodnotou ČEZ a měla by se mimořádnou daní windfall tax zabývat Česká národní banka? To je vzhledem k aktuálnímu jednání ze strany vlády relevantní otázka. Centrální banka totiž vykonává dohled nad tuzemským kapitálovým trhem. A jak sama uvádí, „pro zachování důvěry investorů ve fungování kapitálového trhu je nezbytná transparence ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.“

Británii by dokonce roku mohlo opustit „horních deset tisíc“. Kvůli labouristickým návrhům daní

Britský premiér Keir Starmer nedávno prohlásil, že „ti, s nejširšími rameny budou muset nést na svých ramenou vyšší břímě“. Tyto výroky společně s možností, že by nová vláda mohla zvýšit daň z kapitálových výnosů, a dalších daňových změn, by podle odhadů poradenské firmy Henley & Partners mohlo vést k tomu, že Velkou Británii do konce roku opustí 9 500 nejbohatších. Podle analýzy z první poloviny roku už Velkou Británii tento rok opustilo přes čtyři tisíce librových milionářů. Informuje například The Times.

Vláda nešetří

Vláda Petra Fialy (ODS) odtajnila v noci ze soboty na neděli návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem 230 miliard korun, což je podle řady ekonomů, ale i některých vládních politiků obrovské numero, které neodpovídá tomu, že rok 2025 nebude – pokud se nestane něco neočekávaného – rokem krizovým. Bude však rokem volebním. Hospodářský růst 2,6 %, inflace pod 2,5 %, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard.

Komunistická rétorika ve STAN: Kdo moc vydělá, toho zdaníme, je to „sociálně spravedlivé“

Vládní koalice téměř každý den překvapuje výroky týkajícími se mimořádných daní. Poté, co jsme se od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dozvěděli, že windfall tax má platit i v příštím roce, kdy stát drtivou většinu výnosů opět získá z odvodů ČEZ, vyjádřili se o víkendu i vládní Starostové. A to s poměrně zarážejícím výrokem o „sociálně spravedlivém“ odvádění neočekávaných zisků, které by jinak zůstaly minoritním akcionářům.

Děs a hrůza z Babiše jako vládní motor

Projednávání státního rozpočtu nikdy nepatřilo k nejatraktivnějším tématům, bez jejichž prožívání si čtenáři nedovedli představit svůj den. Platí to ještě víc než kdykoli dřív, protože mladší generace se míjejí s existencí tradičních médií typu televize, zpravodajské servery zavedených značek, časopisy, nebo dokonce noviny. Svoji informační potřebu uplatňují na sociálních sítích Instagram nebo TikTok, z nichž se na ně chrlí krátká videa doprovozená maximálně několika slovy. Na sociálních sítích mladé generace (Twitter/X je specifická kategorie) o bilanci a vývoji státních výdajů nezavadíte.

Domácnosti začínají chápat realitu a neutrácí. Stát si od nich peníze vezme na jiných daních

Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla.

Schillerová na Stanjuru: „Přiznejte, že se nechcete vzdát mimořádného příjmu. ODS rezignovala na své záměry“

ODS nemá už nic jiného, než návrh státního rozpočtu, je to zlatý hřeb, uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zkritizovala ODS za to, že porušila své sliby snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, a uvedla, že představený návrh rozpočtu je na úkor střední třídy. Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun, tedy jen o dvacet dva miliard méně než letošních 252 miliard.

Máme se ještě divit?

Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.

Stanjura nedokáže vysvětlit, proč účelově mění čísla. Pokračování mimořádné daně je neobhajitelné

Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.

Signál, že majetek lidí není před státem v bezpečí. Jak vláda účelově manipuluje s čísly

Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.

Co platilo včera, už neplatí. ODS se nebojí poškozovat důvěru ve stát a ochranu soukromého majetku

Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.

Stanjura: Sektorová daň na banky nebude

Sektorová daň na banky nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odůvodnil to tím, že každá vláda by podle něj měla dělat velké daňové změny pouze jednou za volební období. Daň chtěli na banky uvalit především lidovci, hnutí STAN a Piráti. Zdůvodňovali to mimo jiné tím, že se nevydařila takzvaná daň z neočekávaných zisků a také tím, že banky „umí dobře vyvádět peníze“ mateřským společnostem. Ministr Stanjura nepředloží návrh na zavedení sektorové daně na banky.

Konec spekulací. Windfall tax se rušit nebude. „Není na to čas ani prostor,“ řekl Stanjura

Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení takzvané daně z neočekávaných zisků, neboli windfall tax (WFT). Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s daní se tedy počítá i v příštím roce. Celkem by se mělo jednat na konci roku o 35 miliard v neprospěch mimořádných výdajů, jako jsou úsporný tarif či příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE). Naopak zavádět se podle Stanjury nebude tzv. sektorová daň.

Chystá se další zvýšení daní. Co čekat od vlády ve volebním roce

Voliči vládní koalice už se museli dávno smířit s tím, že nejsilnější ODS porušila předvolební sliby a zvýšila téměř všechny daně. Pokud by si někdo myslel, že příští rok, tedy v rok parlamentních voleb, se bude vláda snažit voliče ještě přesvědčit, že je schopná rozpočet naplňovat a deficity snižovat i jiným způsobem, než zvyšováním příjmů skrze rostoucí přímé daně, plete se. Od ledna začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku.

Menší podnikatelé si opět připlatí tisíce. Vláda v čele s ODS rekordně zvedá zdanění živnostníků

Zatímco si zástupci ODS sypou popel na hlavu a mluví o nutnosti zlepšit podnikatelské prostředí, na podnikatele postupně dopadají další vládní kroky, které míří opačným směrem. A jednou z „náplastí“ na rozpoče z konsolidačního balíčku, je i výrazné zvyšování daňové zátěže zejména nejmenších podnikatelů. Těm nyní rekordně narostou odvody na sociální a zdravotní pojištění, které doplňují navyšování byrokracie a nákladů v posledních dvou letech.

Udržet si životní úroveň je těžké. Na co střední třída doplatila nejvíce

České domácnosti ne a ne dohnat silný propad jejich spotřeby. Čekaly se lepší výsledky, lidé jsou ale stále ostražití. Po tak výrazném propadu reálných mezd vlivem velmi vysoké inflace, a tedy propadu životní úrovně, v kombinaci se zvýšenými životními náklady se nelze divit. Své udělala i opatření z vládního konsolidačního balíčku, kdy zvýšení daní dopadlo především na domácnosti počítající se mezi střední třídu.