Tag: inflace

Články k tagu

ČNB snížila úrokovou sazbu na 5,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali. Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.

Následky zdražování, které už nezmizí. Kde si teď nejvíce připlatíte

Dramatický růst cen v podobě skoro až dvacetiprocentní inflace je snad minulostí. Meziroční nárůst za únor dosáhl dvou procent, tedy našeho inflačního cíle. To ale neznamená, že skoro tři roky zdražování nemají následky, které už nezmizí. Ceny potravin dále klesají, přesto zůstávají dražší, než jsme byli zvyklí. Cenovou hladinu teď ale netáhne nahoru zboží, na vině jsou hlavně služby. Důležité je ale i to, že vysoká inflace konečně neukrajuje tak velkou část z úspor a reálných příjmů domácností.

Meziroční inflace v Česku zpomalila na 2 %. V porovnání s lednem ceny stouply o 0,3 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.

Noční můra eurozóny. Německá ekonomika dál padá, vede si nejhůř ze zemí G7

Německá ekonomika pokračuje ve volném pádu a již druhým rokem si vede nejhůře ze všech zemí G7. Podle dosavadních předpokladů by Německo mohla ohledně hospodářského růstu překonat i Jihoafrická republika, píše britský deník Express. Ifo Institut předpovídá, že německá ekonomika vzroste pouze o 0,2 procenta, přestože je největší ekonomikou v Evropě. Německo je i podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) už druhý rok po sobě nejhorší ekonomikou ze skupiny G7.

Nejhorší je za námi, věří Fiala. Oznámil, že končí stres a zdražování

Premiér Petr Fiala se v poslední době mohutně vrhnul na sociální sítě, kde se snaží vysvětlovat vládní politiku a vytahuje i úspěchy své vlády. Jen za včerejšek zveřejnil dvě videa. V prvním z nich se nechal zachytit kamerou na farmě soukromého zemědělce, ve druhém pak optimisticky oznamuje, že končí stres a zdražování. Ve videu věnovaném inflaci Fiala oznámil, že to nejhorší má už Česko za sebou a že inflaci zvládlo.

Ohlášený konec inflace není výhra. Pečivo nebo vejce nezvratně zdražily skoro o půlku

Meziroční inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, což je nejlepší hodnota od března roku 2021 – podle koaličních politiků konečné vítězství nad zdražováním, podle mnohých dalších odborníků je ale třeba pamatovat na to, že vyšponované ceny už o moc dolů nepůjdou. Postcovidová léta s vysokým tempem zvedání takzvané cenové hladiny totiž udělaly své a ceny i některých základních potravin v průběhu let stouply o desítky procent. Pozvolné ustalování tak bude běh na dlouhou trať.

Inflace téměř zkrocena

Velmi netrpělivě se čekalo na nová čísla o lednové inflaci. Ta totiž měla ukázat, jak moc výrazně obchodníci přeceňovali své ceníky na začátku nového roku. A dopadlo to pro spotřebitele dobře. Ukázalo se totiž, že tempo inflace je mnohem nižší, než se čekalo. Zpomalení inflace tedy centrálním bankéřům zpětně posvětilo jejich nedávné snížení úrokových sazeb o výrazných 50 bazických bodů. Konkrétně spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Meziročně vzrostly ceny o 2,3 %. To bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Finanční trh přitom čekal zpomalení tempa inflace „jen“ na 2,9 %.

„Mrzneme. Vyslyšte nás.“ Putinovi kazí kampaň zanedbaná infrastruktura několika měst

Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu.

Nevratné dopady naší rekordní inflace: ceny už na původní úroveň neklesnou

Inflace ve svém poklesu zatím předčila očekávání. V prosinci dosahovala hodnoty pod sedm procent, která však byla stále zkreslena vládním energetickým tarifem. Reálně proto dosahovala „jen“ 4,2 procenta. Letošní rok přinese další zlepšování a snad i návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Roky s jednou z nejvyšších inflací v Evropě ale udělaly své s úspory českých domácností, a tedy s jejich kupní sílou. Výsledkem takové inflace navíc bude zvýšená cenová hladina, která už se na svou dřívější úroveň nevrátí.

Inflace dál zpomaluje

Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.

Premiérův optimismus ve světle faktů. Kdo nechce chudnout, musí si zajistit přidání

ANALÝZA: Nadcházející rok 2024 má být podle vánočních slov premiéra Petra Fialy „rokem naděje“. Naděje, jak známo, umírá poslední. Sázkou na poskytnutí naděje tak vlastně premiér nic moc neriskuje. Svým způsobem je to totiž nejmenší – protože to nejposlednější – pozitivní, co může veřejnosti přislíbit. Naději si veřejnost asi udrží, ať už bude příští rok jakýkoli. Smysluplnější tázaní tak má být nikoli po tom, zda příští rok bude nadějný, ale zda bude lepší.

Co přinese rok 2024 ekonomicky

Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.

Češi Fialovi a jeho slibům nevěří. Co opravdu čekat od příštího roku

Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.

„Fiala neměl pravdu s koncem zdražování.“ Byl premiérův proslov odtržený od reality?

O naději v souvislosti s příštím rokem hovořil ve svém vánočním proslovu premiér Petr Fiala (ODS). Od roku 2024 očekává, že bude mnohem lepší než roky předcházející, to nejhorší má podle předsedy vlády Česko za sebou. Podle opozičního hnutí ANO Fiala ukázal, že je odtržený od běžných lidí a odmítá si připustit odpovědnost za současnou situaci, koaliční politici projev chválí.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi na 6,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Úrokové sazby se změnily poprvé od června 2022, je to první změna, k níž ČNB přistoupila pod vedením guvernéra Aleše Michla. Většina analytiků snížení základní sazby v tomto rozsahu očekávala.

Hop na slevu

Pro voliče není větší politické téma než zdražování. Průzkumy, které si nechávají strany dělat, mluví jasně. A to, že lid se v čase bezpečí rozhoduje především podle vývoje životní úrovně, je už omleté klišé. Svého času nejoblíbenější americký prezident Bill Clinton, který toho moc neudělal, ale vládl za prosperity, měl nad stolem napsáno „It’s economy, stupid“. Autorem byl Clintonův volební stratég James Carville. Lídři vlády i opozice si to zjevně uvědomují, a tak se po dlouhé době první televizní střet Petra Fialy a Andreje Babiše v televizi Nova změnil v šerm grafy, kde, kdy a za koho co zlevňovalo a zdražovalo.

Těžké rozhodování Michlovy ČNB. Inflace je vysoká, drahé peníze už ale ekonomice škodí

Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.

Nákladové inflační tlaky odezněly, není důvod zdražovat zboží, shodují se analytici

Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila tento týden snižování úrokových sazeb. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,8 procenta, ceny zemědělských výrobců klesly o 16,2 procenta.

Proč rostou reálné mzdy rychleji Slovákům než Čechům? Může za to inflace i odlišný temperament, míní ekonomové

Slovenský statistický úřad tento týden oznámil, že Slovákům po dvou letech stouply reálné mzdy. Slovenská ekonomika má v posledních dvou letech podobný vývoj jako ta česká, i naši východní sousedé se potýkali s vysokou mírou inflace, v Česku je ale vývoj reálných mezd stále v záporných hodnotách. Podle ekonomů, které redakce Echo24 oslovila, je za tím větší propad spotřeby nebo nižší míra inflace, roli ale může hrát i odlišný temperament Slováků při vyjednávání o výši mzdy.

Inflace v listopadu zpomalila na 7,3 procenta. Je vysoko nad dvouprocentním cílem ČNB

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.

„Budují se další obchody. Obchodníci potřebují vyšší marže,“ vysvětlují zemědělci zdražování

Zvyšování cen potravin je způsobeno primárně vysokými cenami energií, shodl se viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza s šéfem Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou. Potraviny podle nich budou zdražovat i nadále. „Máme vysoké ceny energií,“ zdůvodnil cenu potravin zástupce zemědělců Pýcha. Ten o situaci společně s Prouzou debatoval v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.

„Příšerným rokem to nekončí.” Daň za vysokou inflaci je velká

Češi neutrácejí. Největší brzdou ekonomiky zůstává slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 procenta. Lidé zkrátka zůstávají ve strachu z dalšího vývoje, spotřebitelská nálada je špatná a má pro to jasné důvody. Příští rok tak i vzhledem k vládní konsolidaci rozpočtu, kvůli které si většina společnosti ještě pohorší, o moc lepší časy nepřinese.

Zotavení ekonomiky se odkládá. Poplatky za elektřinu zvýší ceny zboží a sníží růst HDP

Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky. Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.

„Český propad je extrémní, jsme naprostou raritou.“ Hrozbou pro ekonomiku jsou Němci

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.

Inflace v eurozóně klesla pod tři procenta. V Česku je téměř nejvyšší

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko. V zemích eurozóny míra inflace klesla na 2,9 procenta ze zářijové hodnoty 4,3 procenta. Za měsíc říjen tak jde o stejnou hodnotu, jakou uváděla i předběžná zpráva Eurostatu zveřejněná koncem října. Předběžná zpráva data za celou Evropskou unii neobsahovala.

Energie ještě zdraží

Čtvrtek přinesl další důkaz o tom, že růst cen zásadně zeslábnul. Ve spotřebitelských cenách to sice ještě není tolik vidět, ale ceny na začátku výrobního řetězce (v případě cen v průmyslu) to už ukazují velmi zřetelně. A ceny v zemědělství dokonce meziročně výrazně padají – naposledy zhruba o desetinu. Konkrétně se v říjnu ceny průmyslových výrobců meziměsíčně snížily o 0,1 %. Meziročně růst cen průmyslových výrobců ve stejném období zpomalil na 0,2 % ze zářiových 0,8 %. Výrobní inflace navíc slábne rychleji, než očekával trh.

Špatná zpráva pro českou ekonomiku. Evropská komise u nás namísto růstu čeká pokles o 0,4 procenta

Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 %, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 %. Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze. K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst HDP o 1,4 %. Původně jej odhadovala na 2,6 %. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta. Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat.

Věci, proti nimž je konsolidační balíček triviální

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.