Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pondělí vzkázala vládním stranám před závěrečným schvalováním sporné novely o poplatcích za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), že si její hnutí osvojí nynější praxi vládní koalice stanovovat ve Sněmovně pevné časy hlasování.
Elektronická evidence tržeb (EET) nemůže být považována za inflační riziko, jsme technologicky někde jinde než v roce 2017. Uvedla to šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová s tím, že EET bude jedním z prvních kroků, které případná vláda Andreje Babiše okamžitě po volbách udělá. Podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové byla chyba EET zrušit.
Hned po volbách jako první prosadíme znovuzavedení Elektronické evidence tržeb či revizi růstu věku odchodu do penze. Uvedla to šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová s tím, že jejich případná vláda použije metodu kabinetu Petra Fialy (ODS) s napevno zařazeným hlasováním, ke kterému dojde v tomto volebním období už po třinácté, tentokrát v souvislosti se zvýšením koncesionářských poplatků.
Hnutí ANO se v případě vítězství ve volbách netají záměrem výrazně změnit řadu zásadních opatření současné vlády Petra Fialy (ODS). Předseda Andrej Babiš opakovaně kritizuje kroky vládní koalice a slibuje jejich revizi. Mezi plánovanými změnami figuruje zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média, znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) nebo právní napadení důchodové reformy u Ústavního soudu.
Hnutí ANO se netají tím, že pokud by se po letošních zářijových volbách znovu ocitlo ve vládě, zrušilo by řadu kroků současného kabinetu. Jedním z nich je znovuzavedení Elektronické evidence služeb, která se stala symbolem vlády Andreje Babiše a kterou jeho nástupce Petr Fiala při nástupu smetl ze stolu. ANO tvrdí, že se z minule poučilo. Nová podoba systému, označovaná jako EET 2.0, má být modernější, uživatelsky přívětivější a především méně nákladná pro podnikatele. Zatímco někteří podnikatelé a svazy varují před zbytečnou byrokracií a zásahy do svobody podnikání, objevují se teď i hlasy, které návrat evidence vítají. Kvůli šedé ekonomice.
Hnutí ANO předpokládá, že své deficity přes 200 miliard korun a populistické dárky každému, kdo může volit, zalepí Elektronickou evidencí tržeb (EET). Řekl to tento týden ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, „blouznění o EET“ rozbila i Evropská komise. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová reagovala, že hnutí chce rovné podnikatelské prostředí, zatímco ODS chce „devadesátkový bordýlek“. Hnutí ANO avizuje, že po vstupu do vlády opět zavede EET
Podle nových dat České národní banky postupně stoupá počet platebních karet i počet provedených bezhotovostních plateb. To jde proti zprávám o mizejících platebních terminálech, které kritici kabinetu Petra Fialy dávají do souvislosti se zrušením Elektronické evidence tržeb, které podle nich podpořilo šedou ekonomiku. EET ale podnikatelé dlouhodobě odmítají.
Jedno z nejkontroverznějších opatření v české ekonomice posledních let ožívá. Se zrušením elektronické evidence tržeb podle některých stát přišel o nástroj ke kontrole podnikatelského prostředí, což dávají do souvislosti s letním mizením platebních terminálů. K něčemu podobnému dospěl ve své aktuální zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Závěr rozdmýchal debaty napříč politickým spektrem i mezi podnikateli. Zatímco úřady nyní postrádají významný nástroj pro kontrolu daňových úniků, podnikatelé se vesměs dál radují z úlevy od byrokracie.
Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle stran nynější vládní pětikoalice však představovala EET zbytečnou zátěž pro podnikatele a náklady pro stát.
Diskuze o platbě kartou, anebo v hotovosti se opět stala žhavým letním tématem české politiky. Jako před rokem se vyostřila zvláště v souvislosti s kritikou praxe některých podniků, které odmítají bezhotovostní platby, a to zejména během karlovarského filmového festivalu. Vzduchem přitom už nějaký čas létají návrhy na změnu zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i jinou formu platby. Podle firem by stát neměl natvrdo přikazovat nic, pokud už ale něco, mělo by to být v souladu s realitou 21. století.
Opoziční hnutí ANO opět po čase vyrukovalo s nápadem obnovit jednu z vlajkových lodí vlády Andreje Babiše a velkého strašáka minulého volebního období – elektronickou evidenci tržeb (EET). S jejím zavedením v aktualizované podobě politici ANO počítají v případě, že po dalších sněmovních volbách budou zase ve vládě. Podle exministryně financí Aleny Schillerové by podmínky měli být pro provozovatele výrazně jednodušší. Koaliční politici ale nadšeni nejsou.
Mezi českými podnikateli se rodí nápad, který by mohl pomoci utnout dlouhé debaty o mizící možnosti platby kartou. Čím dál tím častěji se hovoří o tom, že by bezhotovostním platbám mohla pomoci změna zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i karty. Mizící platební terminály a návrat hotovosti jsou pomalu českým tématem číslo jedna.
S novým rokem přišel po šesti letech i konec projektu elektronické evidence tržeb (EET). Té se od roku 2016 měly v rámci Finanční správy věnovat téměř čtyři stovky úředníků. Když došlo k pozastavení evidence na jaře roku 2020, stát si nadále úředníky držel mimo jiné na nově vzniklé a jednorázové „covidové“ úkoly. Podle ministerstva financí tak nelze dnes říct, zda došlo skutečně ke zrušení všech míst spojených s agendou EET, jako důležitější však vidí násobně vyšší počet zrušených míst v rámci Finanční správy.
EET míří ke svému téměř jistému konci. Razantní postup vládních stran v čele s ostře kritickou ODS však nebudí pouze nadšení. A to ani u těch, na které systém dopadá. Zatímco jedna strana vidí v elektronické evidenci tržeb neefektivní a podezíravou aktivitu státu vůči podnikatelům, kritici jejího rušení mluví i o návratu do „devadesátek“. A varují před tím, že se zákazníci mohou opět dočkat častějšího návratu k nepříjemnému překvapení, kdy uslyší: „Karty nebereme“.
Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.
Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.
Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.
Poslanci se v průběhu úterý dohadovali o programu nadcházející schůze. Zatímco politici vládních stran chtěli na začátek projednávání zařadit úplné zrušení Elektronické evidence tržeb (EET), jedné z vlajkových lodí vlády Andreje Babiše, opozice toto napadala.
Kontrolovat živnostníky za záminkou narovnání podnikatelského prostředí spěje pomalu do konce. Někdejší ministr financí, premiér a dnes poslanec Andrej Babiš (ANO) totiž v minulosti zavedl chorvatský model kontroly v podobě Elektronické evidence tržeb, přes kterou se daly kontrolovat tržby obchodníků. Nová vláda však dopředu deklarovala, že hodlá EET zrušit kvůli vysoké byrokracii a také kvůli tomu, že není dodnes jasné, kolik do státní kasy přivedla příjmů.
Snaha někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby se chýlí ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb totiž podala vládní koalice a díky své většina ve sněmovně může návrh bez problémů schválit. EET se tak stane mrtvým projektem. Původní myšlenkou, k níž se nechal Babiš inspirovat v Chorvatsku, mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Místo toho však zůstala pachuť po složité byrokracii.
Mnozí podnikatelé si řadu let stěžují na byrokracii a horší podmínky pro vykonávání živnosti. Dva z nástrojů z dob Babišovy vlády – elektronickou evidenci tržeb a kontrolní hlášení k DPH - však s příchodem nové vlády čekají různé osudy. Zatímco první z nich EET má být ukončeno, tak kontrolní hlášení pouze upraveno. Podnikatelé přitom v minulosti uváděli, že právě kontrolní hlášení má pro ně největší byrokratický dopad. Kromě toho za pozdní podání hlášení padaly dříve vysoké pokuty, které ale zřejmě budou sníženy.
Opozice roky tvrdě kritizovala Babišovy kroky, mezi které patří elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení k DPH. Je ale pravděpodobné, že nástroje finanční správy zůstanou v provozu i poté, co zasedne nová vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb i bez přispění hnutí ANO. Koalice STAN a Pirátů totiž počítají s možností, že kontrolní hlášení zůstane nezměněné. Strana ODS pak patřila k tvrdým kritikům, dnes však přiznává, že zrušení je jen jednou z možností.
Nová koalice hnutí STAN a Pirátů poodkrývá karty v podobě programových tezí, se kterými půjdou do podzimních sněmovních voleb. Ty jsou obsaženy v koaliční smlouvě, se kterými oba politické subjekty souhlasí. Některé body však už nyní vzbuzují otázky, což je i příklad budoucnosti EET. Koalice se vůči elektronické evidenci tržeb nestaví tvrdě proti. Ve hře je i přepracování kontrolního nástroje Andreje Babiše, který je směrem od podnikatelů podrobován velké kritice.
Vlajkový projekt vládního hnutí ANO a Andreje Babiše elektronická evidence tržeb je nyní na dva roky u ledu.
Žádné zásadní změny pro podporu lidí a firem, pouze marketingové tahy na sněmovní volby v příštím roce.
Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.
I když je nyní elektornická evidence tržeb dočasně pozastavená, stále vyvolává velké emoce.
Těžká byrokracie provázející elektronickou evidenci tržeb nepřestává udivovat ani po několika letech svého zavedení. O nejnovější rozruch se postarala ministryně financí Alena Schillerová, která neustále EET hájí.
Elektronickou evidenci tržeb nezastavil tlak opozice ani odborníků, ale až vládní vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou. Stát tím chtěl ulevit živnostníkům a podnikatelům a nepřímo se tak přiznal k tomu, že firmám značně komplikuje život. Podle zástupců podnikatelů se nyní ukazuje, že bez EET lze nadále podnikat a její obnovení na konci roku nedává žádný smysl.
Vláda na pondělním zasedání schválila odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny vlny do konce letošního roku. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo financí. V úterý by se návrhem podle nedělního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) měla zabývat Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze.
