Mezi českými podnikateli se rodí nápad, který by mohl pomoci utnout dlouhé debaty o mizící možnosti platby kartou. Čím dál tím častěji se hovoří o tom, že by bezhotovostním platbám mohla pomoci změna zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i karty.

Mizící platební terminály a návrat hotovosti jsou pomalu českým tématem číslo jedna. Podle červnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet se každý čtvrtý Čech setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Hojně se o tom začalo hovořit v období karlovarského filmového festivalu, odkud mnozí hlásili, že prodejny, ale především podniky požadují čistě hotovost. Téma je živé i na sociálních sítích.

KVIFF 2023 bezva, ale rozmáhá se nám tady takový nešvar… 🫤 pic.twitter.com/ROcn9ojxei

— David Smoljak (@DavidSmoljak) July 3, 2023

V reakci na to se tak objevuje nápad narovnat postavení karet a hotovosti v zákoně. Nutnost přijímat hotovost, ale už ne bezhotovostní formu platby totiž upravuje zákon o oběhu bankovek a mincí, podle něhož je každý „povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení,“ pokud nejde kupříkladu už o neplatnou měnu nebo další specifickou výjimku.

Hotovost má nefér výhodu

To by se ale teď mohlo změnit. Přemýšlí se o změně zákona, která by pamatovala i na bezhotovostní platby. „Neformální diskuze se o tom vedou celkem intenzivně, protože ten současný stav donutil řadu lidí o tomto přemýšlet,“ sdělil redakci člen představenstva Hospodářské komory nebo Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.

Podle něj je třeba si připustit, že svět se masivně změnil, obchodníci ale odmítají jít vstříc potřebám zákazníků. „Je otázkou, jestli by se ten současný stav neměl změnit. Hotovost má vlastně nefér výhodu vůči už dominantnímu způsobu digitálních plateb. Když má to právo hotovost, dejme ho i digitálním platbám. Vůbec nic se nezmění, jenom se bude reagovat na moderní způsob života, který lidé žijí,“ míní.

V mnoha restauračních zařízeních dnes nenajdete možnost zaplatit kartou. Pro podnikatele to může znamenat větší zátěž a náklady navíc. V dnešní době však již mnoho lidí hotovost vůbec nepoužítá. I pro ně může být nepraktické nemít tuto možnost. Bezhotovostní placení také nabízí… pic.twitter.com/K5LBTowNmM

— Piráti (@PiratskaStrana) July 14, 2023

Míst, kde karty akceptují, přitom narůstá. Podle projektu Gatsro Talks ve spolupráci se společností Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích v zemi, dokonce významně. Letos v květnu přijímalo karty 67 procent gastro podniků, v roce 2022 to bylo 54 procent a před covidem v roce 2019 jen 26 procent. Navyšuje se také podíl transakcí kartami oproti hotovosti. Zákazníci jsou rovněž ochotni v podnicích s terminály více utrácet.

„To, co se teď děje, je to, že každý má sociální sítě a je naštvaný, protože éru covidu strávil online a de facto všichni to už umí. Společnost se masivně přesunula jinam,“ vysvětluje Kastner.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by pravidla pro podnikání měla reflektovat zájmy zákazníků. „A pokud stát zákonem stanovuje, že podnikatelé musí přijímat hotovost, měl by zároveň stanovit, aby (s výjimkou těch nejmenších) museli nabízet i nějakou formu bezhotovostního placení,“ sdělil deníku Echo24.

Druhů bezhotovostních plateb současně může být více – může jít o karty, nebo třeba QR kódy, míní. „Technologických řešení je hodně a rychle klesá i jejich cena, takže většinou je už elektronická platba levnější než práce s hotovostí. Obecně platí, že zákazník má mít na výběr, jak za nákup nebo službu zaplatí. A regulace musí být nastavena tak, aby chránila poctivé podnikatele, nikoliv zlatokopy,“ dodal Prouza.

Šedá ekonomika, nebo EET?

Politická opozice za mizení terminálů tepe současnou vládu Petra Fialy, která podle ní zbytečně zrušila EET, tedy elektronickou evidenci tržeb a tím podpořila trend placení pouze v hotovosti. „Tady je tsunami cash only (jen hotovost),“ prohlásila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ale bezhotovostní platební styk i po zrušení evidence tržeb neustále rostl a k současnému stavu zatím nejsou údaje. Poukazoval na to, že EET stát vypnul už v březnu 2020 a objem bezhotovostních plateb se stejně zvyšoval. Zákon ji ukončil definitivně k 1. lednu letošního roku.

Podle analytiků za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou mohou být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů.

Další jmenují snahu snížit daňové odvody. „Přestože drtivá většina českých podnikatelů a restauratérů dodržuje platné zákony a řádně platí daně, tak si umím představit, že hotovost a platby v ní usnadní přesun části podnikání do šedé ekonomiky. Jsem přesvědčen, že situace, kdy odmítání platebních karet za účelem krácení daní, je spíše výjimkou a nelze na základě této skutečnosti soudit celý sektor. Pokud by kdokoliv chtěl omezit velikost šedé ekonomiky v České republice, tak se jako první musí podívat na kvalitu podnikatelského prostředí a výši daní,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Podobně hovoří kupříkladu vládní Piráti, kteří jako „moderní strana“, platby kartou propagují. „V mnoha restauračních zařízeních dnes nenajdete možnost zaplatit kartou. Pro podnikatele to může znamenat větší zátěž a náklady navíc. V dnešní době však již mnoho lidí hotovost vůbec nepoužívá. I pro ně může být nepraktické nemít tuto možnost. Bezhotovostní placení také nabízí mnohem lepší jistotu před daňovými úniky,“ uvedla strana.