Novinka v důchodovém spoření se za rok fungování blíží ke sto tisíci klientům. Tzv. dlouhodobý investiční produkt se tak řadí prakticky na podobná čísla, jaká v prvním roce dokázal oslovit třetí pilíř při startu doplňkového penzijního spoření.
Důchodová reforma se blíží do finále ve značně pozměněné podobě. Pokud projde návrh schválený sněmovnou, růst důchodového věku se zastaví už na 67 letech, deficit penzijního systému se sníží méně než vláda předpokládala a do předčasné penze bez krácení bude moct odejít o stovku tisíc lidí méně.
Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.
Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.
Reforma penzí se stále mění před očima a na poslední chvíli z ní tak poslanecký návrh vyškrtl nový nárok pro více než stovku tisíc lidí, kteří měli odcházet dříve do důchodu bez krácení. Nové kompromisní „řešení“, byť již schválené sněmovnou, je vlastně zatím jen nejasný příslib. Konkrétní návrh se má k reformě přidat až v příštím roce. Z dosavadních výroků se však dá usuzovat, kam bude změna směřovat: část lidí v předdůchodovém věku zřejmě o možnost odejít dřív přijde.
Snaha o důchodovou reformu dostává své pověsti a opět naráží na politickou neprůchodnost i odpor veřejného mínění. V cílové rovince ve sněmovně dokázala vrazit klín i mezi zbylé vládní koaliční strany a v posledním čtení působí daleko od sebejistě obhajovaného a hotového návrhu.
Šlo o vlajkovou loď lidovců a také jeden z největších nových výdajů do rozpočtu. Takzvané výchovné, tedy zvýšení důchodu za každé vychované dítě, však nevydrželo ve své původní podobě ani celé volební období a nyní se řeší, jak ho omezit či nahradit. Zůstat má pouze pro matky tří a více dětí. Právě projednávaná reforma tak obsahuje mechanismus, který by měl výpadek nahradit, ovšem zatím ne v plné výši. To se však nyní na poslední chvíli snaží lidovci opět zvrátit. Rodičům, kteří pečovali o jedno či dvě děti, se má vždy dávat vyšší ze dvou variant důchodu.
Na změnu se čeká už několik dekád a zdá se, že se neblýská na lepší časy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se skutečně opřel do snahy provést důchodovou reformu, či alespoň zásadnější parametrické změny současného systému, které mohou výrazně zpomalit úpadek penzijního sytému. Jenže se zdá, že nedokázal - nepřekvapivě - přesvědčit opozici, ale příliš ani veřejnost.
Na začátku volebního období měla vláda se studenty poměrně ambiciózní cíl. V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Studenti se často domnívají, že za ně po dobu studia hradí důchodové pojištění stát. Pro většinu současných či bývalých absolventů především vysokých škol však nic takového nenastane ani podle vládní penzijní reformy.
V rámci chystané „superdávky“ se do budoucna musí lidé připravit na zásadní novinku. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Týkat se to tak bude například i lidí, kteří využívají v posledních letech značně populární příspěvek na bydlení. I ten se má totiž podle návrhu do nové sjednocené dávky schovat.
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a mezi vládou a opozicí panují naprosté rozpory v zásadních otázkách. Existují však i zásadní opatření, která vyvolávají rozkol v samotné vládní čtyřkoalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí.
Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.
Digitální stavební řízení kritizují do posledních dní prakticky všichni aktéři, kterých se dotýká. Ani to však nepřimělo vládu přijít s návrhem, který by situaci řešil. Alespoň podle profesních komor, jež dlouho premiéra Petra Fialu (ODS) přesvědčovaly o nutnosti radikální změny. Navzdory ráznému nástupu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podle nich vláda zvolila řešení, které může stavební řízení nadále paralyzovat. Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení.
Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
Boj o rozebrání už půlbilionového balíku ve zdravotnictví se vrátil do tradičních kolejí. Nereformovaná nemocniční péče pobírá většinu ze stovek miliard a zatímco lékařské protesty z minulého roku přetavily odbory do boje za větší přidávání a nařizování mezd v soukromých nemocnicích, praktici a specialisté si stěžují na to, že na ně – lidově řečeno – opět nic nezbývá. Pacient se tak musí připravit na možné omezování péče.
Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.
Banky mají nově povinnost poskytovat úřadům práce na vyžádání informace o účtech a zůstatcích žadatelů o některé sociální dávky či jejich rodinných příslušníků. Kontroverzní prolomení bankovního tajemství, jež má bránit zneužívání dávek, prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po tvrdé kritice ze strany některých institucí ustoupil resort od toho, aby bylo možné sledovat i jednotlivé transakce na účtech klientů bank.
Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.
Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Flexibilní dohody o provedení práce dostávají za ministrování Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v posledních dvou letech zabrat. A s nimi zejména malí podnikatelé, kteří už mohli dávno zapomenout na cosi jako předvídatelné prostředí. Po tvrdých změnách v novele zákoníku práce se na ně rozhodl zatlačit ještě skrze konsolidační balíček. Důvod? Utíkají miliardy na daních, protože lidé řetězí řadu dohod a přes vysoké výdělky tak nic neodvádí. J
Vláda v čele s ODS doručila místo flexibilnějšího pracovního trhu a podpory podnikatelům pravý opak. A s posledními měsíci roku se přibližuje další zvyšování daní. Zejména pro menší živnostníky to bude znamenat rekordní nárůst odvodů. Přitom právě menší firmy a podnikatele v posledních dvou letech vláda zatížila další byrokracií a zvyšováním nákladů. Nyní si k tomu budou muset připlatit tisíce navíc. Z pohledu tří let nárůstů budou odvádět nižší desítky tisíc ročně navíc.
Hádka o navýšení poplatků pro Českou televizi a rozhlas zastínila jinou zásadní změnu, kterou má přinést velká mediální novela. Změnit se má základní paragraf o fungování veřejnoprávních médií. Ta by podle něj měla nově ze zákona bojovat proti dezinformacím. Původně šlo o návrh Pirátů, který však posvětila při projednávání novely vláda. A v té zůstává přes to, že nad podivnou formulací úkolu pozvedla obočí i Legislativní rada vlády s tím, že není jasné, co zákonodárci po médiích vlastně chtějí.
Nesmrtelný návrh z dílny Evropské komise se opět vrací, tentokrát v režii maďarského předsednictví. Další předkladatelé se tak pokouší o kompromis, ačkoliv jim už dva roky experti vysvětlují, že něco takového není možné. Ač se s každým dalším návrhem vypouští některé problematické pasáže, důsledky jsou vždy stejné. Šifrovaná komunikace, která je posledním útočištěm pro skutečně soukromou konverzaci na internetu, by se zásadně oslabila.
Pirátské fórum opět žije veřejně přístupnými vnitrostranickými hádkami. A tentokrát se týkají samotné podstaty toho, co strana důrazně od počátku prosazovala. Členové se nyní de facto hádají, zda ve svém tažení za širokou transparentnost strany i vnitřních procesů nemířili celou dobu vedle.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) padá uprostřed krize se zaváděním zdigitalizovaného stavebního řízení. Zatímco podle obhájců se zatím nedá vůbec mluvit o výrazných dopadech na povolování staveb či státní ekonomiku, kritici od opozice po odborné komory tvrdě volají po radikální změně. Řešení situace se má chopit ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který ve středu nastínil, jak si to představuje. Ve hře byly v podstatě dva scénáře. V obou případech se nedá očekávat, že by digitalizované stavební řízení mělo v nové podobě fungovat v brzké době.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš rezignuje na místo předsedy, otázkou však zůstává, jaký bude jeho osud v křesle ministra. Nehledě k nejistotě, jak se mohou Piráti postavit k pokračující účasti na vládě, se na Bartoše jakožto ministra pro místní rozvoj dlouhodobě nese kritika a to zejména za digitalizaci stavebního řízení, které ani téměř tři měsíce od spuštění plně nefunguje.
Napříč politickým spektrem se rodí návrh, který má po letech debat zarazit extrémní počet odkladů školní docházky. Podle odborníků chodí na základní školu o rok později zbytečně desítky tisíc dětí ročně. To možná na první pohled nezní jako velký problém, ve skutečnosti má ale dalekosáhlé následky na více stranách. Týkají se školek, demografického vývoje i negativních dopadů na trh práce.
Růst důchodového věku nepatří k populárním opatřením, nynější kompromisní návrh však přinese jeho výrazné zpomalení. V porovnání s tím, jaký růst důchodového věku Češi akceptují v porevoluční době, jde prakticky o „šnečí“ tempo. Pro představu, v případě největšího extrému, tedy žen s pěti a více dětmi, se během třiceti let současným tempem navyšuje důchodový věk o více než dvanáct let. V případě nového navrhovaného výpočtu se za tu stejnou dobu všem odsune jen o 2,5 roku.
Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.
