Ačkoliv se zprvu snažila ministerstva vnitra či průmyslu kontroverzní návrh na sledování lidí na webu hájit a zlehčovat s tím, že nejde o žádné šmírování, další instituce mají diametrálně odlišný názor. Například Úřad pro ochranu osobních údajů vyhlášku ztrhal s tím, že by umožnila vytvořit detailní profil jednotlivce na úrovni politických názorů, zdravotního stavu či sexuální orientace. Vyhláška nyní prochází připomínkovým řízením, v té se proti ní paradoxně postavil i resort vnitra, který na jejím vzniku spolupracoval a původně ji ještě stihl hájit. A snažil se to samé prosadit už o deset let dříve.

Poskytovatelé internetového připojení by měli podle novely vyhlášky uchovávat adresy internetových stránek, na které se lidé připojují. Ministerstvo vnitra na webu původně uvedlo, že poskytovatelé informacemi disponují už nyní, díky vyhlášce ale bude garantováno, že budou údaje k dispozici ve chvíli, kdy o ně požádá policie. Proti návrhu se po kritice vymezil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ostře ji pak odmítl premiér Petr Fiala (ODS).

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vyhlášku v připomínkách zcela odmítl. „Návrh zavádí povinnost uchovávat detailní informace o internetové aktivitě uživatelů, čímž umožňuje zpětnou rekonstrukci jejich on-line chování. Tato data mohou vést k vytvoření podrobného osobnostního profilu jednotlivce, zahrnujícího jeho politické názory, zdravotní stav, sexuální orientaci či náboženské přesvědčení, což je v rozporu s požadavky na minimalizaci dat a proporcionalitu podle článku 5 odst. 1 GDPR,“ uvedl úřad s tím, že jde o problematickou a nejvíce spornou pasáž vyhlášky.

„Návrh právní úpravy rozšiřuje povinnost uchovávat detailní technické parametry základnových stanic. Tato opatření mají výrazně zpřesnit zpětnou lokalizaci uživatelů, což s sebou nese několik zásadních problémů. Uchovávané údaje umožňují zpětné sledování pohybu jednotlivců s přesností na desítky metrů. To znamená, že i bez znalosti obsahu komunikace lze odvodit detailní informace o pohybu a aktivitách osob. Rozšířené lokalizační údaje mohou být atraktivním cílem pro neoprávněné subjekty, ať už jde o kybernetické útočníky nebo neoprávněné přístupy veřejných úřadů,“ dodal také ÚOOÚ.

Důrazně se pak vymezila například i Hospodářská komora. „Chápeme, že stát potřebuje efektivní nástroje pro boj s kriminalitou a kybernetickými hrozbami. Ale navrhovaná vyhláška jde daleko za hranici přiměřenosti. Plošné a soustavné sledování internetového chování všech občanů i v době, kdy neexistuje vážené ohrožení veřejné bezpečnosti, je nepřijatelné. Vyzýváme předkladatele, aby návrh v rámci vypořádání připomínek na základě věcné odborné debaty přepracovala,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Komora pak kritizovala i ekonomické a technické dopady návrhu, pro podnikatele by to podle komory znamenalo enormní finanční náklady a zvýšené provozní riziko.

V připomínkách se pak proti vyhlášce paradoxně postavil i resort vnitra, který za ní přitom spolu s ministerstvem průmyslu stojí. Žádá vypuštění těchto bodů z novelizace. „Rozšiřování povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje nepovažujeme za žádoucí, neboť potenciální přínosy zvýšení rozsahu uchovávaných údajů nepřevažují nad potenciálními riziky obecně spojenými s uchováváním těchto údajů na straně operátorů, tedy soukromých obchodních subjektů,“ uvedlo v připomínkách ministerstvo vnitra.

Přitom ve chvíli, kdy přišla kritika, ministerstvo vnitra uvedlo, že půjde o způsob, jak zpřesnit práci policie a naopak uchránit soukromí těch, kterých se případné vyšetřování netýká. Změnou vyhlášky, na kterou původně upozornil server iROZHLAS.cz, se podle ministerstva vnitra měla zajistit možnost předávat údaje od operátorů pouze o relevantní komunikaci. Tím se podle vnitra mělo minimalizovat předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů. Nyní je operátor podle ministerstva nucen poskytnout informace vztahující se k celé skupině účastníků, která v daný okamžik sdílela stejnou veřejnou IP adresu, což může znamenat stovky až tisíce uživatelů.

To ale tehdy ihned odmítli experti i někteří politici. „Pokud by návrh prošel, tak by došlo k fundamentální změně v zásahu do soukromí uživatelů internetu, protože by byly centrálně shromažďovány údaje o tom, jaký obsah jednotliví uživatelé na internetu navštěvují. Plošný sběr telekomunikačních dat probíhá už dnes v České republice v rozporu s evropským právem a judikaturou soudního dvora Evropské unie, na což dlouhodobě poukazujeme,“ uvedl po zveřejnění návrhu vyhlášky pro deník Echo24 Jan Vobořil, právník a výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium, která se dlouhodobě zabývá právem na soukromí.

„Místo, aby byl problém řešen, tak ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu předloží něco, co ho významně prohlubuje, když vedle metadat o komunikaci má být sbírán fakticky i její obsah. Pohrdání právem na soukromí a legislativními pravidly včetně závaznosti evropských právních předpisů a judikatury je zde do očí bijící,“ dodal Vobořil. Není to přitom poprvé, resort vnitra se podobnou vyhláškou pokoušel prosadit širší sběr dat už před deseti lety.