Mělo jít o elegantní řešení, tedy nezdržovat hlavní balík důchodové reformy a kontroverzní otázku dřívější penze pro náročné profese vyřešit vzápětí novým návrhem. Místo toho však zhruba sto tisíc zaměstnanců zůstalo ve vakuu, kdy na stole leží narychlo upletené řešení, které nikdo nechce. Sněmovní výbory tak budou ve středu řešit návrh, který zásadně odmítají zaměstnavatelé i odbory.

Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce mimo jiné i s ministerstvem zdravotnictví, škrtli narychlo spletenou změnou na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Tedy stejně, jako tomu podle důchodové reformy má být v případě výrazně nižšího počtu pracovníků tzv. čtvrté kategorie prací.

Nynější návrh se výrazně liší. Zhruba stovka tisíc zaměstnanců má od zaměstnavatelů dostávat nižší příspěvek do penzijního spoření. To na jednu stranu znamená, že by s penězi mohli nakládat dle svého uvážení v rámci penzijního spoření, tedy jednak by je mohli využít k dřívějšímu odchodu do důchodu, ale například také až po vstupu do řádné penze. Zároveň to však znamená, že zvlášť lidé v předdůchodovém věku mohou zapomenout na dřívější odchod do penze ve stejném tempu jako pracovníci čtvrté kategorie. Ti, kdo už mají za sebou deset let (či více) v náročné profesi, totiž mají mít ihned možnost odejít o rok a čtvrt dříve.

Pro zaměstnance z třetí kategorie bude nynější návrh znamenat, že si musí nejprve naspořit velmi významné částky. Využívat by totiž měli tzv. předdůchodu. Jenže našetřit si minimální částku i na pobírání předdůchodu po dobu 15 měsíců znamená poměrně dost. Uživatel předdůchodu musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, bude firma podle předlohy spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo.

S návrhem kromě opozice nesouhlasí ani zaměstnavatelé a ani odbory. „Návrh zvyšuje administrativní složitost mzdové agendy a přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele, neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců. Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Podle komory je v předloze několik zásadních problémů. „Zaměstnavatelé by museli sledovat počet odpracovaných rizikových směn a měnit procentuální výši příspěvků na měsíční bázi, což zvyšuje administrativní nároky a náklady na mzdové systémy. K tomu povinné příspěvky zvyšují náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu, což může ohrozit finanční stabilitu menších firem,“ kritizuje komora. „Legislativní proces neproběhl s dostatečným odborným zapojením dotčených subjektů, což zvyšuje riziko nezamýšlených dopadů na trh práce,“ dodal tajemník komory Minčič.

A stejně tak kategoricky odmítají návrh odbory. Ty se spolu se zaměstnanci už dříve ohradily i proti způsobu, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií. Stejně tak se ale shodují například v tom, že jde o administrativně příliš náročné řešení. Už dříve odbory kritizovaly, že návrh předkládají poslanci a chybí tak zpráva o dopadech či připomínkové řízení. Podle odborů a organizací zaměstnavatelů pak navrhovaný povinný příspěvek omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech, řada firem tak totiž pracovníkům už na důchod přispívá.