Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.

Klientům zdravotních pojišťoven zbývá jen několik málo dní na přestup k jiné pojišťovně. To je v Česku totiž možné jen jednou za rok a to jen k 1. lednu či 1. červenci, žádat se přitom musí minimálně tři měsíce dopředu. Tedy kdo chce změnit pojišťovnu k pololetí letošního roku, musí si podat žádost do 31. března.

I vzhledem k omezeným možnostem, jak si mohou pojišťovny konkurovat, však „přestupové období“ většinou končí i přes reklamní kampaně jen menšími přesuny tisíců lidí. I to je jeden ze symptomů špatně fungujícího systému zdravotnictví, který se už desítky let nedaří reformovat.

Na riziko zhoršující se situace zdravotních pojišťoven nedávno upozornila například i Národní rozpočtová rada. „Na úrovni systému veřejného zdravotního pojištění pokračuje trend mírného deficitního financování, kdy zdravotně pojistné plány předpokládají deficit ve výši okolo 12 mld. Kč (cca 0,15 % HDP). Schodek budou zdravotní pojišťovny krýt z finančních rezerv minulých let, které však postupně docházejí. Největší problémy lze podle zdravotně pojistných plánů na rok 2025 očekávat u Vojenské zdravotní pojišťovny, u které se předpokládá navýšení hodnoty závazků po splatnosti na 2,9 mld. Kč. NRR proto zdůrazňuje, že pro dosažení udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění bude nezbytné snížit tempo růstu výdajů,“ varovala NRR ve stanovisku k vývoji veřejných financí za první čtvrtletí letošního roku.

Výdaje zdravotních pojišťoven vzrostly za posledních deset let na více než dvojnásobek z 252 miliard v roce 2015 na letos plánovaných 530 miliard korun. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má asi 6,2 milionu pojištěnců, letos v lednu uvedla, že ve svém zdravotněpojistném plánu počítá se schodkem 7,8 miliardy korun. Systém veřejného pojištění bude letos ve schodku 13,4 miliardy korun.

Dlouhodobě se přitom objevuje řada řešení, na kterých se buď neshodují odborníci, či jsou prakticky politicky neprůchodná. Prezident České lékařské komory Milan Kubek nedávno připomněl svůj návrh, aby se zvýšily odvody na zdravotní pojištění zaměstnancům i zaměstnavatelům. Z ranku „přilití“ více peněz z daní se pak objevují také návrhy na zvýšení odvodů za státní pojištěnce, tedy například důchodce, děti, studenty či ženy na mateřské a rodičovské.

Proti tomu se však staví nejen zástupci zaměstnavatelů, ale i odborníci, kteří upozorňují, že růst výdajů ve zdravotnictví je zcela neudržitelný a další přísun veřejných peněz bez reformních kroků mu v udržitelnosti nepomůže. Například Národní ekonomická rada vlády doporučila hledat cesty ke snížení nákladů, jako posílení prevence nebo nové přístupy k péči, a zároveň přivést do systému nové zdroje financování ze soukromého sektoru. Na větším zapojení soukromých peněz se všichni odborníci neshodují. Potřeba je podle odborníků také vyřešit nedotažený systém zdravotních pojišťoven, které by mohly vytvářet potřebný tlak na změny.

V mezinárodním srovnání se ukazuje, že má Česko v řadě případů tak výrazné rezervy, že by bylo možné i radikálně snížit počet nemocnic. Prozatím se však mluví o mírnější verzi, tedy snaze o proměnu a určité omezení nabídky péče a její větší centralizaci, která by umožnila šetřit jak finance, tak lidské zdroje. Jako vždy ale snahy o podobné změny naráží na odpor regionálních politiků a obyvatel, případně i samotných nemocnic, jak ukázala i loňská snaha největší pojišťovny VZP přimět nemocnice k seškrtání lůžek akutní péče a naopak posilování lůžek následné péče, která zaostala výrazně za původními ambicemi.

Při pohledu do budoucna je jasné, že se z hlediska fungování systému rýsují závažné problémy, které současný stav mohou jenom zhoršit. Co lze těžko ovlivnit, je demografický vývoj. Podle projekcí Českého statistického úřadu má kupříkladu jen do roku 2040 přibýt více než dvojnásobně obyvatel starších 85 let, jejich počet se má vyšplhat téměř k půl milionu. Lidí v důchodovém věku pak bude už kolem 2,7 milionu. To pak podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky znamená do dvaceti, pětadvaceti let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami seniorního věku. Zároveň bude ubývat lidí v produktivním věku odvádějících zdravotní pojištění.

Už loni podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady byl systém veřejného zdravotního pojištění hospodařící se zhruba 502 miliardami korun v deficitu přibližně osm miliard korun. „Některé z pojišťoven deficit pokryly z rezerv, jiné například o něco prodloužily splatnosti faktur,“ uvedl Balada. Pokud bude trend příliš vysokých výdajů pokračovat, dojdou podle něj rezervy nakonec všem pojišťovnám. Sloučení pojišťoven, o kterém opakovaně mluví ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), by podle něj nepřineslo vyšší efektivitu, ale ještě snížilo už tak omezenou míru konkurence mezi pojišťovnami. Cílem by podle něj mělo být spíš snížení výdajů. „Můžeme se pokusit výdaje snížit zlepšením efektivity, tedy nechat pojišťovnám prostor pro silnější pozici v cenových jednáních a opustit alespoň částečně politiku nepodkročitelné státní úhradové vyhlášky, která je z pohledu výdajů příliš štědrá,“ uvedl.