Ústavní soudci řeší otázku, která může výrazně zasáhnout rozpočet. Vláda může kvůli zkrácení mimořádných valorizací vracet důchodcům jen za minulý rok desítky miliard ušlých peněz. Další přitom „unikají“ i v letošním roce. Konkrétní důchodci tak mohou dostat několik tisíc a k tomu i výrazný nárůst důchodu do budoucna. Státnímu rozpočtu naopak hrozí stamiliardové výdaje navíc v následujících letech.
Vládu čeká hned zkraje roku zásadní střet o konsolidaci rozpočtu a změny důchodů. Na středu si Ústavní soud předvolal mimo jiné ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby obhájil jednorázové snížení letní mimořádné valorizace penzí. Ve hře je podle odborníků i zrušení tohoto rozhodnutí. To by znamenalo jen za minulý rok další „sekeru“ dvou desítek miliard a do budoucna zřejmě i zásadnější dopady. Podle konečného rozhodnutí soudu tak půjde buď o triumf vlády, nebo silné vítězství opozičního hnutí ANO.
Česko zažilo tragédii, jakou dosud nepoznalo. Připravila o život nevinné lidi, vyvolala šok a přinesla strach do společnosti, která žila v přesvědčení, že je v poměrně klidné zemi před podobným otřesným útokem v bezpečí. Kromě toho však bezprecedentní situace vyvolala zcela přirozeně i řadu otázek, jak se mohlo něco takového stát a zda se v dané situaci postupovalo opravdu nejúčinněji.
Deník Echo24 má přímé svědectví ženy, která byla v budově filozofické fakulty na Palachově náměstí na chodbě krátce po třinácté hodině. Viděla několik uniformovaných policistů, kteří však nevybízeli k opuštění budovy a podle všeho později odjeli. V té době už policie hledala muže, který se podle jejích informací chtěl zabít. Onen muž poté v budově vraždil. Krajský policejní ředitel na dotaz deníku Echo24 řekl, že nebyly indicie k vyklízení jiné budovy než té v ulici Celetná.
Zatímco na příští rok zkusí určit mzdy ve všech nemocnicích ještě VZP, ten další už to mohou dostat nařízené ze zákona. Jeden z důležitých příslibů, které ministerstvo zdravotnictví podepsalo v dohodě s nespokojenými zdravotníky, je totiž vznik speciálního zákona o odměňování. Ačkoliv zatím není nic „na papíře“, dohoda říká, že má dojít k naplnění formulací z Hegerova memoranda. Lékaři tak vidí cestu v plošném nařízení minimálních mezd a platů. Změna, která má zásadně zdražit práci lékařů, by vyšla na desítky miliard.
Zatímco se oficiálně protest lékařů nachýlil ke konci, u některých lékařů či dalších zainteresovaných stran přetrvává pachuť z výsledků. Původní myšlenku systémových změn, která vyšla od mladých lékařů, totiž navenek poněkud zastínila „odborářská“ otázka plošného navýšení platů a mezd. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise. Zákonodárci stran nové polské koalice výsledek hlasování přijali skandováním "Donald Tusk". Vládu tvoří Tuskova proevropská Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda, blízký spojenec strany Právo a spravedlnost, jejíž vláda v pondělí po osmi letech skončila. Analytici očekávají, že Duda může Tuskovu kabinetu komplikovat uskutečnění některých bodů volebního programu. Strany nové koalice si jako prioritu vytkly obnovení principů právního státu v Polsku, kvůli jejichž porušování vedla s Varšavou v uplynulých letech spory Evropská komise.
Část lékařů v pražské Fakultní nemocnici Motol zatím odmítá stáhnout protestní výpovědi z přesčasů. Podle místních odborů čekají zejména na potvrzení, že se k nim dostanou peníze z dojednané dohody s VZP a ministerstvem zdravotnictví. To deníku Echo24 potvrdil i ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého jde spíše o technický problém. Od ledna by měla péče v Motole probíhat v plném rozsahu, pokud se nezmění legislativa, v druhém pololetí se bude muset částečně omezit.
Vláda odsunula na později dvě výrazné podzimní krize ve školství a zdravotnictví, které spolu snesou poměrně jasné srovnání: jejich prapodstata tkví v roky odkládaných reformách, které se stále odsouvají naléváním peněz. Protest lékařů tedy skončil. Jak ho hodnotí zástupci obou stran? Zhruba takto: ať už to dopadlo jakkoli, minimálně celá stávka upozornila na těžké podmínky, přesčasy a zatížení lékařů v nemocnicích. Těm se zvednou o několik tisíc platy. Získali také příslib, že se od přespříštího roku dostanou jejich platy do rozmezí 1,5- až trojnásobku průměrné mzdy. Učiní se reformní kroky v otázce vzdělávacího procesu i nemocniční péče.
Pokoutně prosazený návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošel hladce Senátem a čeká na podpis prezidenta. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese rozšíření výjimek z bankovního tajemství, jmenovitě pustí ministerstvo práce mezi hrstku „vyvolených“ ministerstev, které mají právo žádat jeho prolomení. Úřady práce tak dostanou možnost plošně „podezírat“ každého žadatele o dávky v hmotné nouzi.
Dohoda je stvrzená a protest lékařů – alespoň oficiálně – odvolaný. Výsledky však budí mezi samotnými lékaři i odborníky spíše rozpaky. Vláda si pořídila ukončení stávky poměrně „levně“. Za přidání tří miliard, které zaplatí klienti VZP, a několika příslibů. Naopak systém zdravotního pojištění dostal podle expertů poměrně velkou ránu. Jednání se mají plynule přesunout do příštího roku, v kterém se bude hrát o mnohem víc. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo lékařům vznik speciálního zákona o odměňování, který může vyhnat náklady do desítek miliard.
V příběhu lékařských protestů, který původně odstartoval boj proti neúměrné přesčasové práci, se zjevuje stále více požadavků na peníze z „eráru“. A zatímco otázka systémového řešení přesčasů zdánlivě ustupuje do pozadí, do popředí se v době snah o konsolidaci rozpočtu derou další finanční požadavky lékařů. Jejich zástupci na nich trvají poté, co se vláda pod tlakem rozhodla využít veřejné zdravotní pojištění k navýšení mezd zdravotníkům i dalším zaměstnancům nehledě na to, zda pracují ve státních či soukromých zařízeních.
Dohoda s protestujícími lékaři je na spadnutí. Mzdy nespokojených zdravotníků mají sanovat rezervy VZP, která „na pokyn“ vlády nabídne všem nemocnicím úhradové dodatky. Stát sice podle kritiků nemá nástroje, jak rozdělení prostředků garantovat či vymáhat, dohodnuté strany však počítají s tím, že soukromým či nestátním nemocnicím nic jiného nezbude. Donutit k navýšení mezd je má konkurenční tlak. A zatímco ministr zdravotnictví mluví o potřebě reforem, kritici označují dohodu za socializaci českého zdravotnictví.
Mimořádně pozitivně laděnou tiskovou konferenci premiéra Petra Fialy (ODS) vystřídalo během pár hodin rozčarování. Zatímco část aktérů špatně pochopila, že došlo de facto k odvolání lékařského protestu, další se začali ostře vymezovat proti prakticky nespecifikovanému řešení, s kterým premiér do jednání přišel. A o den později se zdá, že měli blíže k pravdě kritici. Vláda nemá ze zákona možnost peníze dostat ke zdravotníkům, chystá se zřejmě nemocnice svým způsobem „poprosit“, ať si nechají vzít svobodu nakládat s vlastními prostředky.
Nespokojeným lékařům se povedl menší triumf, během jednoho dne přislíbil premiér Petr Fiala (ODS) téměř deset miliard na platy a mzdy zdravotníků, sněmovna zároveň poslala do Senátu „opravu“ zákoníku práce, který má vrátit přesčasovou práci na dřívější úroveň. Premiér tak svou nabídkou „přehodil“ o více než miliardu nabídku ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), který se přitom zaklínal při jednáních tím, že více peněz už zkrátka není možné najít.
Vláda měla poměrně jasný cíl: populace stárne, chybí zaměstnanci, ekonomika i firmy potřebují, aby lidé déle zůstávali v práci. Kromě „negativní“ motivace skrze odsun doby odchodu do důchodu tak chtěla přijít i s motivací pozitivní. Jenže její dosavadní kroky míří paradoxně spíše opačným směrem. Na návrhu odpustit pracujícím důchodcům platby důchodového pojištění se koalice neshodla, místo toho přitvrdila pracovní právo.
Státní rozpočet je ve špatné kondici a vláda hasí problémy na všech stranách. Radikální protest lékařů doplnil nevídaný odpor ze strany škol a odborů. A tradičně jde všem jen o dobro dětí a kvalitu výuky. Jak se v tom vyznat? Ač se debata nově rámuje obraty o žácích, studentech a kvalitě vzdělávání, ve skutečnosti jde stále o peníze. Obě strany se shodnou na tom, že systémově regionální školství funguje po mnoha stránkách zásadně špatně. A už roky to ani není žádné tajemství. Zatímco zástupci škol nyní bojují za „udržení“ směru skrze navýšení rozpočtu školství, ministerstvo si našlo svou verzi příběhu, kterým se snaží škrty zdůvodnit
Kontroverzní návrh z dílny ministerstva práce už prochází senátními výbory a brzy má zamířit na plénum. Zásadní změna, která má umožnit ministerstvu i úřadům práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky, prošla sněmovnou jako přílepek k novele zákona o státních sociálních službách, která zamířila do Senátu. Mezitím organizace zabývající se ochranou soukromí apelují na senátory, aby předlohu odmítli. Kromě nich pak pochybnosti vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Při představování dlouho očekávané důchodové reformy nezazněl důležitý kontext. Změnit se totiž nemají jen důchody, ale spolu s úpravami sociálního systému dojde také k bezprecedentnímu přitvrzení pracovního práva, navýšení daní a také výraznému nárůstu byrokracie. Pod pláštěm „přilepšení k důchodům“ tak má dojít k řadě změn, jejichž přínos někteří experti i zástupci byznysu zpochybňují.
Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.
Letošní rok se nese v duchu úřadů, které nedokáží vyřizovat svou základní agendu. Po měsících se zřejmě podařilo začít vyřizovat důchody v zákonem daných lhůtách, méně se však mluví o tom, že stejný osud potkal žadatele o potvrzení na ministerstvu školství. A pořád vyřešený není. Stát chce po lidech potvrzení o studiu, bez kterého na ně uvalí další finanční náklady, nehledě na ty časové. Důvody jsou v obou případech stejné: hrne se na nás příliš žádostí a máme málo lidí.
Návrh důchodové reformy potvrdil, že se se studiem mladých lidí nepočítá. Ačkoliv někdy mladí lidé žijí v domnění, že za ně stát během studií odvádí důchodové pojištění, jde pouze o relikt minulosti, který už neplatí. Chystané (či naopak vypuštěné) změny v důchodech tak pro ně mohou mít důsledky: značný rozdíl v jejich výši a v řadě případů i ztrátu možnosti uvažovat nad předčasným odchodem do penze. Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po měsících průtahů potvrdil předchozí předpoklady důchodové reformy: dnešní padesátníci mají jít jako první do důchodu až po „magické“ hranici 65 let. Záležet bude na jejich očekávané době dožití při dosažení padesáti let. Z toho vyplývá i to, že už je přibližně jasné, kdo prolomí hranici 66 let. Co to tedy znamená pro jednotlivé ročníky? Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce.
Úřady měly v posledních měsících i letech problém plnit poměrně základní agendy a pro tisíce lidí to tak v řadě případů znamenalo nejen pálení vlastních úspor, ale i vznik nákladů, které vůbec neměli platit. V případech jak ministerstva školství, tak ministerstva práce přitom šlo o stejný problém: nestíháme agendu vyřizovat, nemáme dost lidí. A to i v paradoxním případě, kdy si extrémní poptávku po důchodech způsobilo samo ministerstvo práce. Jenže to podle práva není žádná omluva.
V září, v říjnu, už za pár dní. Zatímco z ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Marian Jurečky (KDU-ČSL) padá jeden kontroverzní návrh za druhým, na ten nejzásadnější se stále čeká. Naposledy sliboval Jurečka poslat důchodovou reformu do meziresortního řízení v rámci dnů ještě před koncem října. S končící půlkou listopadu je poselství pořád stejné: ministerstvo návrh stále dokončuje.
Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.
Co se konspirací týče, na internetu jimi můžete strávit celý život. Přistání na Měsíci? Nebylo. Elvis? Žije, samozřejmě, a někde si v tajnosti užívá svého bohatství. Mimozemšťani? Jsou všude. Skoro každá pitomina si najde svoje příznivce; najdou se dokonce i lidé, kteří „rozhodně důvěřují“ současné vládě České republiky, celá dvě procenta jich jsou.
Když ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) začal mluvit o evidenci dohodářů, spojoval to s otázkou navýšení limitů pro odvody z těchto typů flexibilních úvazků. Po pár měsících vypadá situace jinak. Limity se nemají zvýšit, ale naopak de facto zpřísnit, zato evidence v rámci konsolidačního balíčku zamířila do Senátu. V debatách o bezprecedentním přitvrzení pracovního práva i nárůstu administrativy ale poněkud zapadl další aspekt, kterým evidenci ministr Jurečka hájil.
Zaměstnavatelé nečekají a řadu zaměstnanců tak už brzy zřejmě čeká přechod z flexibilnějších úvazků například na práci na živnost. Vláda tvrdě zpřísňuje pracovní právo a další přitvrzení má přinést konsolidační balíček. Zejména v případě dohod o provedení práce, které podle Hospodářské komory využívají nejčastěji studenti, matky na mateřské či důchodci, mluví podnikatelé i daňaři o v praxi těžko splnitelných podmínkách.
Sněmovnou hladce prošla kontroverzní změna, která má umožnit ministerstvu práce a jeho úřadům prolamovat bankovní tajemství. Úřady práce by tak získaly pravomoc nahlížet na bankovní údaje lidí i třeba jejich rodinných příslušníků. Problematická není jen otázka, jak moc je to přiměřené, ale i samotný proces, kdy se takovýto potenciálně výrazný zásah do soukromí lidí dostal do novely zákona jako pozměňovací návrh, u kterého se ani nikdo neobtěžoval se zdůvodňováním. Kritizují to organizace zabývající se právem na soukromí a ochranou osobních údajů.
Když nastupovala vláda Petra Fialy, vypadalo to, že názorově nejvzdálenějšími póly pětikoalice budou metropolitní progresivisté od Pirátů a venkovští tradicionalisté od lidovců. Po dvou letech kohabitace se ukazuje, že jsou to strany, které k sobě mají v tom podstatném nejblíž
