Menším podnikatelům rekordně narostou odvody, připlatí si desítky tisíc
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda v čele s ODS doručila místo flexibilnějšího pracovního trhu a podpory podnikatelům pravý opak. A s posledními měsíci roku se přibližuje další zvyšování daní. Zejména pro menší živnostníky to bude znamenat rekordní nárůst odvodů. Přitom právě menší firmy a podnikatele v posledních dvou letech vláda zatížila další byrokracií a zvyšováním nákladů. Nyní si k tomu budou muset připlatit tisíce navíc. Z pohledu tří let nárůstů budou odvádět nižší desítky tisíc ročně navíc.
Vládní konsolidační balíček přinesl zejména menším podnikatelům řadu dalších povinností a přitvrdil zdanění například i u flexibilních dohod o provedení práce. Nastavil však také na další tři roky automatický růst minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění o rekordní částky.
Na počátku myšlenky výrazně navýšit minimální odvody živnostníkům stál ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). S návrhem vypukla debata o férovosti nižších odvodů v porovnání se zaměstnanci, které však podnikatelé „vykupují“ naopak nižší ochranou ze strany státu a větším rizikem. Jurečkův resort pak argumentoval tím, že navýšení odvodů pomůže živnostníkům k vyšším důchodům.
I tento argument, že se OSVČ výrazně vyšší odvody vyplatí v důchodu, se však dočkal zpochybnění. Například podle dřívější analýzy společnosti Freedom Financial Services vychází tento předpoklad ze zavádějících představ o podnikání. Vláda však neustoupila a v rámci konsolidačním balíčku schválila postupné navyšování minimálních záloh.
Už od letoška se na základě rozhodnutí vlády zvýšil minimální vyměřovací základ, který platí pro osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Zatímco v loňském roce šlo o zvýšení ze 25 na 30 % průměrné mzdy, v tom příštím se už podnikatelé dostanou na 35 %. A v roce následujícím na 40 %.
To tak znamená, že zatímco v roce 2023 platili podnikatelé minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 odvod činí 3 852 korun. A v příštím roce by mělo jít už o částku 4759 korun. Pokud se k tomu připočte navýšení zdravotního pojištění na 3143 korun, celkově mají od příštího roku odvody meziročně vzrůst o 1082 korun měsíčně.
To pak znamená výrazné navýšení i pro plátce v prvním pásmu tzv. paušální daně, kam se v souvislosti s výší výdajových paušálů mohou zařadit živnostníci nejvýše s ročními příjmy do dvou milionů korun. Z letošních 7498 by měla stoupnout na 8765 korun měsíčně.
Zvyšování minimálních záloh se přitom podle dřívějších vyjádření ministerstva práce týká statisíců živnostníků. V žádném jiném státě Evropské unie nemají podle odborníků živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem, vyplývá z veřejných zdrojů. Práci u těchto firem našla více než třetina všech zaměstnanců.