Tag: bydlení

Články k tagu

V Praze se loni prodalo 4000 nových bytů, ceny zůstaly či mírně klesly

V Praze se loni prodalo 4000 nových bytů, meziročně o 29 procent více. Jejich prodejní cena v posledním čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 2,7 procenta a meziročně o šest procent na 142.511 korun za metr čtvereční. Nabídková cena metru čtverečního v novém pražském bytě byla o 10.000 korun vyšší. Na konci loňského roku bylo v hlavním městě volných 5500 nových bytů, mezičtvrtletně o dvě procenta méně, meziročně pak o osm procent více. Vyplývá to z analýzy developerských společností

Bartoš chce „předotovat“ myšlení Čechů o bydlení

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) vzbudil kritiku návrhem na „dotování“ neplatičů nájemného z veřejných peněz. Za návrhem stojí i myšlenka probořit nezlomnou touhu Čechů žít pouze ve vlastním bydlení. Jak ale dlouhodobě ukazují průzkumy, s Čechy v tomto ohledu zatím nedokázalo pohnout vůbec nic, ani bezkonkurenčně vysoké ceny bytů, ani krize a zlevnění nájmů.

Nové pražské byty podražily, za metr se platí 148 tisíc korun

Cena nových pražských bytů na konci loňského roku meziročně vzrostla o 850 korun za metr čtvereční na 147.900 korun. Proti roku 2022 se jich prodalo o 52 procent více, důvodem je ale srovnání se slabými předloňskými prodeji. Celkem se loni v metropoli prodalo 3650 nových bytů, což je druhý nejhorší výsledek od roku 2012, od kterého jsou k dispozici srovnatelná data. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol. Naopak rekordní byla minulý rok nabídka nových pražských bytů. V cenících pražských developerů se jich loni objevilo 4750, uvedla společnost.

Bartoš chce na trh vrhnout neobydlené byty. V Česku jich mají být statisíce

Plány ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) budí rozruch mezi některými politiky. V republice se podle odhadu studie resortu nachází statisíce neobydlených bytů a část z nich chce Bartoš „vrhnout“ zpět na trh. Debatu však budí zvolené metody: palčivý problém vztahů mezi vlastníky a nájemníky mají řešit dotace na opravy a garance, které však mají pocházet i z peněz daňových poplatníků.

Rok levnějších bytů končí. Teď už ceny jen porostou

Vrchol zlevňování nemovitostí už je za námi, příští rok ceny domů a bytů znovu porostou. S klesající inflací se budou snižovat i úrokové sazby a hypotéky budou opět dostupnější, proto dojde k oživení poptávky. Obrovským problémem ale zůstává nedostupnost. Ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům. A neřešeným problémem je primárně nedostatečná nabídka kvůli chybějící výstavbě nových bytů.

Drahé pražské bydlení. Za byt dáte 25 ročních platů. Nejvíce v evropských městech

Nejhůře dosažitelná koupě bytu je podle serveru Politico v Praze. Vyplývá to z grafu hlavních evropských měst, kterých se nejvíce týká krize bydlení. Čech s průměrnou mzdou na byt v metropoli musí šetřit přes 25 let. Druhé místo obsadila Bratislava, nejlevněji je v Nikósii na Kypru. Rostoucí ceny nemovitostí činí z vlastnického bydlení pro mnoho Evropanů stále nedosažitelnější sen – tento problém ještě umocňuje krize životních nákladů,

92% Čechů chce bydlet ve vlastním. Nájemné není alternativou, tvrdí průzkum

Většina Čechů si přeje bydlet ve vlastní nemovitosti a nájemné podle nich není alternativou. Zatímco starší lidé viní z nedostupnosti bydlení především stát, mladší generace uváděla hlavně rostoucí ceny, uvádí průzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Češi jsou se svým bydlením převážně spokojeni – své bydlení v letošním roce ohodnotili na škále od nejlepší jedničky do nejhorší desítky průměrně trojkou, stejně jako v předchozím průzkumu v roce 2013.

„Od prosince to ještě zjednodušíme.“ Příspěvek na bydlení se bude vyřizovat digitálně, řekl Jurečka

Příspěvky na bydlení by mělo být od prosince možné vyřizovat plně digitálně. Vyřizování se tak zjednoduší. V pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima CNN News to v neděli řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úřady práce vyplatily letos v září podle údajů ministerstva práce zhruba 272.400 příspěvků na bydlení. Před rokem to bylo 188.300 těchto dávek. Podle stínového ministra práce Aleše Juchelky z opozičního hnutí ANO se dá kvůli možnému zdražování energií očekávat růst počtu příjemců.

V Berlíně chybí ubytovny pro migranty. Dveře otevírají luxusní hotely a vydělají stovky tisíc eur měsíčně

Luxusní berlínský hotel Dormero poskytl své pokoje k ubytování žadatelů o azyl. Podle deníku Bild hotel aktuálně ubytovává asi sto lidí ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka. Informaci deníku potvrdil i německý Státní úřad pro uprchlíky, který prý hotelu za ubytování migrantů denně platí 56,36 eur (zhruba 1380 korun) za každou ubytovanou osobu. Očekává se, že ubytovaných v hotelu přibude, ubytovacích kapacit pro migranty se totiž už zdaleka nedostává a úřady nevylučují i uzavírání tělocvičen a jejich přeměnu na ubytovny.

Dostupnost vlastního bydlení: Česko je v Evropě předposlední

Česko se dlouhodobě potýká s nedostupností bydlení a tuto situaci se nedaří zvrátit. Podle posledních dat Deloitte Property Indexu jsme napříč Evropou na předposledním místě v dostupnosti vlastního bydlení. Před námi je už jen Slovensko, kde je v poměru ke mzdám bydlení nejdražší. U nás lidé na byt o rozloze 70 m2 potřebují ekvivalent 13,3 průměrného hrubého ročního platu.

Pirátské hrátky s regulací nájmů

Kdyby se z některých návrhů, které vypouští členové vlády Petra Fialy do veřejného prostoru, vymazaly podpisy, mohl by mít pozorovatel dojem, že nám tady nevládne kabinet pravého středu, ale socialistický. Už skoro nemine den, aby se neobjevil nový návrh na dotaci (Hladíkův domek po babičce), daň (naposledy z mobilního telefonu, které se říká koncesionářský poplatek za veřejnoprávní média) nebo regulaci (aktuálně návrh na zveřejňování platů v soukromých firmách na vyžádání zaměstnanců z dílny Mariana Jurečky). „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Tak popisoval někdejší americký prezident a velký odpůrce státních zásahů Ronald Reagan typické praktiky socialistického vládnutí.

Dotace Oprav dům po babičce: jak stát kontroluje žádosti o miliony

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ už více než měsíc běží. Když vláda dotaci z dílny lidovců v létě představovala, zájem byl obrovský, podmínky pro vyplacení částky předem jsou i přes lehké zpřísnění benevolentní. Podle informací deníku Echo24 ale o peníze zatím požádalo ani ne dvě stovky domácností a schválených žádostí jsou pouze nižší desítky.

Změna v sazbách DPH může zlevnit byty, lidé by ušetřili i stovky tisíc

Vládou navrhovaná změna v sazbách DPH by mohla vést k tomu, že zájemci o nové bydlení do rozlohy 120 metrů čtverečních ušetří až stovky tisíc korun. Sazba by se snížila o 3 procentní body na 12 %. Experti nicméně dodávají, že je otázka, jak k tomu přistoupí developeři. Podle analýzy společnosti Central Group začali v letošním prvním pololetí například developeři v Praze nabízet 5500 bytů, což je o 50 méně, než loni touto dobou a jedná se o první pokles po předchozím roce a půl růstu.

Oprav dům po babičce. Ministerstvo startuje rozdávání milionů vlastníkům nemovitostí

Dotační programy ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí. Žádosti o dotace pro bytové domy bude možné podávat od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později, tedy od 26. září. Podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do programu Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.

Neopravuj dům po babičce! Zničíš ho

Na vesnici i ve městech se jako epidemie začaly objevovat „betonové plotové desky“ (jejich „výhoda“ je, že jsou „bezúdržbové“), domy se začaly pokrývat jedovatými barvami, okna byla amputována plastovými modely. Dotační program Oprav dům po babičce je státem organizovaná, podporovaná a z našich daní placená likvidace posledních zbytků nejrozsáhlejšího kulturního dědictví – ano, těch domů po babičce. Zatím se především psalo, že jde o nespravedlivou podporu lidí, kteří mají něco dostat, protože už něco mají.

Nestydět se za sorelu

Ve čtvrtek 24. srpna si připomínáme sto let od narození největšího českého architekta druhé poloviny dvacátého století. Se jménem Karla Pragera (1923–2001) si spojujeme především výrazné solitéry vyzařující svou modernost, jeho vůbec první realizace jsou přitom ze zcela jiného soudku. „Architektura není výkres, ale postavený dům.“ To bylo jedním z kréd architekta, jehož stavby provokují i půl století po dokončení. Karel Prager neodmítl žádnou sebevětší výzvu, projekt nikdy nenechal nedodělaný a pro většinu z nich doslova dýchal.

Česko na chvostu. Pro koupi vlastního bydlení je druhá nejhorší země v Evropě

Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.

Dotace na dům po babičce bude. Od září se spustí žádosti o milionové zálohy

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.

Vysokoškoláci si za bydlení připlatí, majitelé bytů se snaží kompenzovat náklady

Vysokoškolští studenti si za nájemné ve větších městech připlatí oproti minulému školnímu roku přibližně o jednu desetinu víc. Za růstem stojí především inflace a snaha majitelů kompenzovat náklady na správu nemovitosti i vlastní živobytí. Bytů je na trhu v porovnání se stejným obdobím loňského roku výrazně více, protože do nabídky se pro studenty dostává ubytování, které se původně nabízelo ukrajinským uprchlíkům. Informoval o tom portál Bezrealitky.cz v tiskové zprávě.

Místo hypotéky do nájmu. Na Žižkově už ceny pod 400 korun za m² nejdou

Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.

Krejčířova vila opět na prodej. „Dům, který netřeba představovat“ stojí téměř 55 milionů

Legendární vila nechvalně proslulého zločince Radovana Krejčíře v Černošicích je opět na prodej. Monumentální stavba „na jedinečném místě, které zajišťuje panoramatický výhled na Černošice“ se prodává už od roku 2016 a v roce 2019 jí zasáhl požár, což cenu vily zásadně ovlivnilo. Dům kriminálníka, který se nachází ve vězení v Jihoafrické republice, se prodává za 54 900 000 korun. „Dům, který netřeba představovat.“

Dotace na dům po babičce: „Chudí na ně nedosáhnou, bohatým se dávky zalíbily“

„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“

Zklamání pro žadatele o dotaci na dům po babičce: podmínky čerpání se zpřísní

Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.

V Česku nebývale zlevňují nemovitosti

V Česku poprvé po více než deseti letech klesají nabídkové ceny nemovitostí, ukazují nová data Českého statistického úřadu. V Praze uskutečněné ceny novostaveb padají více než během finanční krize před 14 lety. V Česku nebývale zlevňují nemovitosti. V prvním letošním čtvrtletí klesly ceny nových bytů v Praze meziročně o šest procent, což je nejvýraznější propad minimálně od roku 2009, od kdy ČSÚ svoji příslušnou statistiku zveřejňuje (zde). Jedná se přitom o realizované ceny bytů v novostavbách, tedy ceny, za které transakce skutečně probíhá.

PŘEHLEDNĚ: Kdo dosáhne na dotační program „Oprav dům po babičce“

Navzdory všem proklamacím vlády o nutnosti ozdravit státní rozpočet a omezit výdaje se chystá ministerstvo životního prostředí rozjet dotační program nebývalého rozsahu. Na program „Oprav dům po babičce“, v rámci něhož se rozdělí více než 55 miliard korun, totiž může získat téměř každý majitel „stávajícího rodinného domu“, který bude mít dalších deset let v domě trvalé bydliště. A co nepokryje dotace, to pokryje zvýhodněný úvěr od spořitelen.

Dotační ekonomika v praxi: stát vyplatí milion korun každému, kdo ho nepotřebuje

Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.

Dvě parkování pro větší byt. Vyhláška může ještě zhoršit dostupnost bydlení

Navrhovaná vyhláška z dílny ministerstva pro místní rozvoj míří tvrdě na developery. Chce totiž zpřísnit pravidla pro výstavbu bytů a s tím spojených parkovacích míst. V případě, že by v tomto znění prošla, bude znamenat dvě parkovací místa pro prakticky každý větší byt. Prováděcí vyhláška, u níž s úterým končí meziresortní připomínkové řízení, tak může podle některých odborníků a kritiků znamenat zejména další výrazné zdražení bytů. A to nikoli v Praze či Brně, ale v dosud levnějších lokalitách.

Ceny nájmů přestaly růst. Poptávka se nasytila, Češi touží po vlastním

I přes deklarace politiků se větší zájem o nájemní bydlení ukázal jako dočasná anomálie, jak nakonec upozorňovali někteří odborníci. Potvrzují to i nová data. Češi zůstávají v otázce bydlení neoblomní, chtějí bydlet ve vlastním a týká se to i poměrně drtivé menšiny lidí, kteří jsou nyní v nájmu. S tím souvisí zřejmě i to, že ceny nájmů začínají v některých případech stagnovat či klesat. Poptávka se totiž poměrně rychle naplnila a hlavní důvody jejího navýšení se začínají postupně měnit.

Zadlužit vlastní děti, aby se měly líp? Co s vícegeneračními hypotékami

Nižší měsíční splátky, doba splácení až o deset delší a možnost zajistit dětem lehčí start do života dostupnějším bydlením. To jsou zjednodušeně hlavní argumenty nahrávající tzv. mezigeneračním hypotékám. Jejich poskytování může ale paradoxně už tak velmi špatnou situaci na trhu s bydlením ještě zhoršit a tlak na růst cen zesílit. Mají tedy vícegenerační hypotéky smysl a jak se k nim kdo staví? Mezigenerační hypotéky nejsou ničím jiným než velmi dlouhým hypotečním úvěrem na více než třicet let.

Z Prahy se stal skanzen, nové výškové budovy v ní nevznikají. Stavme více do výšky, zlevní to bydlení

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže). V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole.