Vytáhl na ně smrtící zbraň. Bullshit, nepřeložitelné slovo, provokoval zjevnými hovadinami jako na estrádě a oni spadli do jeho pasti a napadali jej za nehorázné lži. „Haiťani v Ohiu chytají (k obědu) kočky a psy.“ Jeho přívrženci věděli, že kecá a tímto způsobem upozorňuje na příliv imigrantů. „Vyženu všechny nelegální přistěhovalce!“ Všechny? Jen těch starých a s dětmi je podle odhadu 10 milionů a žijí v Americe bez dokladů po léta.

Už osm let na Trumpa levice hystericky útočí jako na šílence, usvědčeného zločince, fašistu a smrtelnou hrozbu demokracie. Čím víc ho však napadali jako nového Hitlera, tím víc prozrazovali svou vlastní demenci. A snad teprve teď, kdy na svou stranu získal federální volitele (312 : 226) a překvapivě dostal o dva miliony hlasů víc než jeho mdlá oponentka v celonárodním klání Kamala Harrisová, pochopili jeho taktiku. On se totiž vysmíval jejich extremistické ideologii, se kterou nemá smysl se přít, a ujal se té chudší poloviny národa, nevzdělané a opuštěné inteligencí přesvědčenou, že americkou společnost definuje rasa a tradiční podpora etnických menšin se opět projeví. Ukázalo se, že navzdory žvástům o rasové „intersekcionalitě“ jsou dělníci a nižší střední vrstva bez ohledu na svůj rasový původ přesvědčeni, že je politická elita zradila. A Trump si nebral servítky, „Čeho se dotkne woke, promění se v hovna“. Proto máme šílenou inflaci, imigraci a nárůst zločinu. „Na organizované gangy zlodějů v supermarketech pošlu armádu.“ Elita akademických diplomů vás považuje za dezoláty a lidský odpad.

Měl pravdu, všechny volební průzkumy potvrdily starosti chudších voličů v tomto pořadí: 1) vztek na inflaci, 2) nesouhlas s nelegální imigrací, 3) odpor vůči progresivismu.

To jistě neznamená, že s nimi nesouhlasili i lidé z vyšší vrstvy, zejména přesvědčení konzervativci nebo evangelikálové. Někteří černoši si podle exprezidenta Obamy nepřáli ženu za prezidentku. A co teprve Hispánci (63,7 milionu občanů), kteří odevzdali Trumpovi 46 procent hlasů, o 14 procentních bodů víc než posledně. Ti většinou legálně přistěhovalí občané nesouhlasili s přílivem jihoamerických ilegálů, kteří mimo jiné ohrožují jejich dělnické platy. Hispánské ženy zas většinou nesouhlasily s plánem Harrisové na federální potratové právo. Nezapomínejme, že v Americe existují extrémní interrupce daleko za evropským limitem.

Už po dvě desetiletí upadá prestiž amerických politiků, o niž se zasloužily obě vládní strany, neúspěšné války pravice stejně jako levice pomlouvající americké vlastenectví a společenský konzervatismus dělníků. Mozaika důvodů ve prospěch rebelantského Trumpa byla značná, ale jedno měla společné – potřebu změny. Bidenova vláda byla extrémní. Zákon falešně nazvaný „na snížení inflace“ byl dotační (dva biliony dolarů) a postcovidovou inflaci zvýšil, loni sice dosáhla „pouze“ 9,1 procenta, razantně ale zvýšila ceny potravin a to si při každém nákupu uvědomují právě ti chudší zákazníci.

Amerika je národem přistěhovalců, ale těch oficiálně přiznaných 12 milionů ilegálů za necelá čtyři léta, to byl útok na územní integritu státu a jeho zákonodárství, výsledek šílené víry v harmonický svět bez hranic. Viceprezidentka se nedokázala ze své spoluviny vyvázat a nebýt hlasů těch, kteří ji volili z nenávisti vůči Trumpovi, prohrála by katastrofálně.

Trump se nyní pokusí potlačit široce nenáviděnou identitární ideologii, jež tak hluboce ovlivnila americkou inteligenci. Nebude to mít snadné, nemoc intelektu musí nejprve vyčerpat svůj potenciál. Ti, kdo věří, že je Amerika rasistická a sexistická, a hodlají společnost cenzurou, nátlakem a přesvědčováním osvobodit od „strukturální“ nadvlády bílých supremacistů, se jen tak lehce svého politického náboženství nevzdají. Někteří snad prohlédnou. Volby prokázaly, že Amerika přece jen není politicky rozdělená podle rasového klíče, je multietnická, nikoli multikulturní, je heterogenní a hledá kompromis i zastoupení podle hospodářských zájmů a potřeb společenských vrstev.