Češi se po několika hubenějších letech vracejí do obchodů. Oproti dřívějšku se ale mění skladba toho, za co utrácejí. Největší nárůst útrat směřuje k nepotravinářskému zboží, zatímco za jídlo nebo návštěvy restaurací Češi utrácejí méně než dřív. Ukazují to aktuální data Českého statistického úřadu i analýzy ekonomů, podle nichž jde o známku postupného zotavování spotřeby.
Návrat českých spotřebitelů do obchodů utěšeně pokračuje. Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,4 procenta. Čísla dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu maloobchodních tržeb podle statistiků nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot, naopak na potravinách Češi viditelně šetří.
Lehce se to zlepšuje, ale levněji není – tak by se dala shrnout situace na trhu s potravinami. Statistická data za duben totiž ukazují na celkové zpomalení inflace na 1,8 procenta, přičemž spotřebitelské ceny meziměsíčně dokonce klesly o 0,1 procenta. Klíčovým faktorem byly právě potraviny a energie. Zatímco některé potraviny zlevňují, jiné i nadále výrazně zdražují – a to často ještě dřív, než se vůbec dostanou na pulty obchodů.
Lidé si podle odborníků z Toxikologického informačního střediska (TIS) pletou sáčky s absorbérem kyslíku přibalené v potravinách s kořenicí přísadou. Krystalky obsahující železo mohou ve větší dávce ohrozit malé děti či zvířata. Hrozí průjem, zvracení či černá stolice. TIS, které je součástí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na to v pátek upozornilo na facebooku.
Velikonoce, které byly pro mnoho českých domácností tradičně svátkem hojnosti, se letos kvůli drahým potravinám znatelně prodraží. Cena balíku základních surovin na pečení velikonočního beránka či mazance meziročně stoupla o 13 procent. Lidé tak letos za stejné ingredience zaplatí v průměru 175,2 koruny. Vyplývá to z analýzy akčních letáků sedmi největších obchodních řetězců, kterou zpracovala společnost Česká distribuční.
Čokoládová velikonoční vajíčka budou letos dražší a tenčí. Může za to zdražování kakaa, přístupy výrobců nebo klimatické změny, uvedl britský web The Times. Západoafrické Pobřeží slonoviny a sousední Ghana produkují 60 procent světové produkce kakaa. Každá z těchto zemí dvakrát ročně stanovuje cenu tohoto produktu pro nadcházející sklizeň, aby svým zemědělcům zajistila stabilní příjem. Naposledy se tak stalo na začátku dubna.
Ceny vajec v USA dosáhly nového rekordu 6,23 dolaru za tucet. Děje se tak i přes pokles velkoobchodních cen a ústup ptačí chřipky na farmách, uvedla agentura AP. USA v lednu a únoru dovezly přes 57,4 milionu vajec, aby pokryly domácí nedostatek, přičemž dovoz meziměsíčně vzrostl o 551 procent, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia. Zdražování vajec zasáhlo i Evropskou unii. Výrazně stouply ceny v březnu především v Belgii a České republice, a to jak meziměsíčně, tak meziročně.
Dětské letní tábory letos mírně podraží, mohou za to zejména dražší potraviny a vyšší náklady na pronájmy tábořišť. Naproti tomu ceny energií a dopravy – faktory, které v minulých dvou letech citelně zdražovaly, jsou letos relativně stabilní a do táborových rozpočtů se příliš nepromítnou. Nejvíce v posledních dnech zdražují některé mléčné výrobky, jako jsou jogurty, sýry či mléko, a také základní potraviny jako vejce nebo máslo.
Balík základních surovin na velikonoční pečení letos stojí v průměru 175,2 koruny, o 13 procent více než loni. Zdražila zejména vejce a vanilkový cukr, přičemž vejce o 57 procent a vanilkový cukr o 66 procent. Vyplývá to z analýzy akčních letáků sedmi největších obchodních řetězců v Česku od společnosti Česká distribuční. Ceny Česká distribuční zjišťovala na přelomu března a dubna.
Zmenšování velikosti nebo gramáže potravin přispívá k frustraci českých spotřebitelů, míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Povinnost pro výrobce viditelně označovat zmenšení balení by považoval za krok správným směrem. Transparentní informování o změně balení podporuje také Potravinářská komora ČR, zároveň ale upozorňuje na to, že většina firem velikosti balení nemění. Uvedl to mluvčí komory Marek Zemánek.
Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 2,7 procenta, stejně jako v únoru. I když se na první pohled zdá, že inflace stagnuje a drží se v tolerančním pásmu ČNB, podrobnější pohled odhaluje méně optimistický obraz. Hlavními tahouny inflace zůstávají potraviny a služby, zatímco energie dál zlevňují a mírní tak celkový růst cen.
Evropská unie počítá se snížením dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny poté, co v červnu vyprší platnost dohody o bezcelním přístupu ukrajinského zboží na unijní trh. Agentuře AFP to řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen. EU a Ukrajina by podle eurokomisaře měly v příštích týdnech jednat o nové podobě dohody. "Dovozní kvóty nezůstanou stejné jako v této dočasné liberalizaci obchodu. Takže se dovoz sníží," prohlásil Hansen.
Evropská unie se připravuje na další kolo obchodních jednání s administrativou Donalda Trumpa. Podle informací agentury Bloomberg Evropská komise pracuje na vytvoření takzvaného term sheet, dokumentu, který má nastínit možné ústupky vůči Spojeným státům. Cílem je zmírnit dopad amerických cel, která již nyní ovlivňují evropský export a od 2. dubna 2025 by se měla ještě více rozšířit.
Dnešní sloupek bude osobnější než obvykle. Syndrom odnaučeného kuřáka, znáte to. Zpráva o tom, že jistá síť školních jídelen zavádí „kvůli klimatu“ povinné bezmasé dny dle obvyklého pseudoliberálního modelu „můžete si vybrat, co chcete, pokud to bude to, co chceme my“, ve mně probudila vzpomínky na vlastní vegetariánskou a veganskou minulost, tím strašidelnější, čím méně krvavých flákot obsahovala. Nuže, slyšte svědectví. Ono nakonec jediné pochybné pozitivum vlastních tragických chyb a omylů je produkce nevyžádaných rad do života.
Nová pravidla pro školní stravování, která by měla začít platit od nového školního roku, vyvolávají velké emoce. Jak ministerstvo zemědělství vedené šéfem lidovců Markem Výborným, tak opoziční hnutí ANO se obávají snížení porcí masa pro školáky. Podle Svazu měst a obcí (SMO ČR) povedou některé změny ke zvýšení odpadu, protože dětem jídla nebudou chutnat. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) „vymýšlí hlouposti“.
Po másle a kakau patří vejce mezi další adepty na další zdražování v tuzemských obchodech. Do vyšší ceny se promítne ptačí chřipka, která způsobuje celosvětový nedostatek vajec, ale také přestavování chovů na alternativní typy kvůli zákazu klecových hal v ČR od roku 2027. Vyplývá to z vyjádření Potravinářské komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie. Balení deseti vajec tento měsíc vyjde téměř o desetinu dráž než v únoru, zhruba na 68 korun.
Dlouho avizovaná hrozba ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána se stává skutečností. V reakci na opakovaný vzestup spotřebitelských cen v Maďarsku dnes oznámil vládní nařízení, které od půli března omezí zisky prodejců potravin. Nejde tedy přímo o cenový strop, který v zemi zaváděl před dvěma lety v důsledku astronomického zdražování, ale o povolení "maximální marže deseti procent u třiceti druhů základních potravin" - zejména másla, vajec a smetany.
Zatímco prodej aut koncernu Volkswagen slábne, firmě se loni podařilo dosáhnout opět rekordního prodeje u jiného jejího výrobku – currywurstu, tedy klobásy s kořením kari. Loni se v jídelnách a supermarketech prodalo rekordních 8,552 milionu kusů. To bylo o téměř 200.000 kusů více než v předchozím roce, kdy byl prodej také rekordní.
Ceny potravin v České republice hrají zásadní roli nejen v rámci spotřebního koše, ale i ve vnímání inflace domácnostmi. Ačkoliv centrální banky často odhlížejí od potravinové inflace při nastavování své politiky, její nevyzpytatelnost komplikuje boj proti celkové inflaci. Vývoj cen potravin nejenže ovlivňuje ekonomické ukazatele, ale také utváří očekávání zákazníků, což může mít významné důsledky pro ekonomiku jako celek.
Evropská komise zrušila dlouho očekávaný plán na zavedení povinného označování potravin pomocí systému Nutri-Score. Tento krok měl za cíl zjednodušit rozhodování spotřebitelů při výběru zdravějších potravin pomocí barevných označení na etiketě, stejně jako třeba ohledně spotřeby na elektrických spotřebičích. Proti nápadu se postavila zejména Itálie, některé z evropských zemí včetně Německa a Francie zavedli tento systém značení na dobrovolné bázi, o zprávě informuje rakouský Kurier.
Vysoké ceny potravin nebo kontroverzní slevové praktiky obchodních řetězců – důvod k nevoli mnoha českých zákazníků. Část z nich kvůli tomu dokonce v minulých vyhlásila sérii týdenních bojkotů největších supermarketů v zemi. Cílem je upozornit na neférové ceny, umělé zdražování a nepřehledné slevové akce. Inspirací se stal nedávný bojkot na Balkáně, kde v některých zemích došlo k poklesu tržeb supermarketů o desítky procent.
Ceny potravin v Česku by v následujících měsících měly bohužel opět vzrůst, a to především kvůli rostoucím cenám v zemědělství. Český statistický úřad (ČSÚ) oznámil, že ceny zemědělských výrobců v lednu meziročně vzrostly o 9,1 procenta, což je nejvýraznější nárůst od března 2023. Výrazné zdražení se týká zejména živočišné výroby, kde ceny vzrostly o 12 procent. Nejvíce podražila vejce (o 24 procent), hovězí maso (o 17 procent) a mléko. Naopak mírně zlevnilo vepřové.
Zmenšování balení potravin při zachování původní ceny, takzvaná smrskflace, se v posledních letech stává čím dál rozšířenější praxí. Nejnovějším příkladem je čokoláda Milka, jejíž klasické tabulky se zmenší ze 100 na 90 gramů. Společnost Mondelez, která značku vlastní, uvádí jako důvod především rostoucí náklady na kakao, energii a balení.
„Je potřeba zvýšit kontrolu, tlak a i pokuty. Český spotřebitel by měl být v situaci jako kdekoliv jinde,“ řekl lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Je to podle něj otázka na Českou obchodní inspekci. Řetězce často využívají k upoutání zákazníků takzvaných „falešných slev“. Inspektoři za ně loni uložili největším supermarketům téměř 18 milionů korun.
Nová studie provedená na myších naznačuje, že přerušovaný půst může zpomalit nebo v některých případech dokonce zvrátit projevy Alzheimerovy choroby u lidí. Konzumace jídla jen v desetihodinovém okně (pro lidi, kteří snídají v osm hodin ráno, by to znamenalo přerušit příjem jídla v 18 hodin) může podle vědců zlepšit kognitivní funkce a snížit nahromadění amyloidních bílkovin, které jsou klíčovým znakem tohoto onemocnění.
Britský imigrační systém čelí kritice po bizarním případu Albánce Klevise Dishy, který se snaží zabránit své deportaci s odvoláním na potřeby svého desetiletého syna. Soud v jeho případě uvedl, že mezi důvody proti jeho vyhoštění patří i skutečnost, že chlapec odmítá jíst jiné než britské kuřecí nugety. Na případ upozornil deník Telegraph.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, což znamená zpomalení inflace oproti prosincovým třem procentům. Přesto však lednová inflace překvapila ekonomy, kteří očekávali meziroční růst spotřebitelských cen pouze o 2,6 procenta. Největší vliv na růst inflace mělo podle všeho stále zdražování potravin, alkoholu a tabáku, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,8 procenta.
Na evropský trh může zamířit další hmyzí pochoutka. Evropská komise otevřela dveře pro prášek z celých larev potemníka moučného, zařadila ho mezi tzv. nové potraviny pro Evropany. Tento schválený produkt se tak připojuje k dříve povoleným netradičním potravinám, jako jsou sušené kobylky, sarančata nebo cvrčci. Podrobnosti vysvětluje Evropská komise na svém webu. Konzumace hmyzu prý pozitivně přispívá k životnímu prostředí, zdraví a živobytí a prý také přispěje k cílům Green Dealu.
Český maloobchod zažil nečekaně silný závěr roku 2024, když prosincové tržby meziročně vzrostly o 6,2 %. Podle analytiků se jedná o nejvýraznější růst za poslední tři roky, který odráží oživení spotřebitelské důvěry i návrat k větším útratám. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) tak naznačují, že krize v maloobchodu je u konce.
Region jihovýchodní Evropy v posledních dnech zasáhla vlna bojkotů mířících na obchodní řetězce kvůli jejich údajně neúměrně vysokým cenám. Původně začala tato forma občanského protestu v Chorvatsku, odkud se rychle rozšířila do sousedních zemí. V Černé Hoře daňová správa uvedla, že velkým supermarketům se v pátek, kdy se bojkot uskutečnil, snížil obrat o více než 50 procent oproti minulému týdnu.
