Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).
„Jedu a nevím kam“ není jen poctivou odpovědí na bytostné otázky existence; je to i vynalézavý koncept víkendových „spontánních výletů“, jak je vymyslela Tereza Schindlerová, autorka turistického blogu Cestuj za babku. Jedu a nevím kam se v praxi provozuje tak, že se zájemce o dobrodružství dostaví na vlakové nádraží, zařadí se do fronty k pokladnám, a až se dostane na řadu, zakoupí si jízdenku tam, kam cestující před ním. S sebou na celý víkend, což je klíčové, může mít pouze tři věci. Například kartáček na zuby, pastu a jedny čisté ponožky. Nebo čisté ponožky dvoje – na každý den jeden pár – ale pak už jen kartáček bez pasty.
„Vítězi dne jsou pro mě neočkovaní z časů corony, kteří jsou dnes rehabilitováni,“ prohlásil v online studiu významného německého deníku Welt také významný (obdržel například cenu pro nejlepšího politického novináře) komentátor Hans-Ulrich Jörges. Za poměrně strnulých úsměvů svých dvou hostitelů, kterým až příliš pozdě došlo, že si nasadili blechu do kožichu, ale zastavit ho už bylo pozdě, Jörges pokračoval: „A že jsou rehabilitováni, je po zveřejnění nezačerněných dokumentů krizového štábu Institutu Roberta Kocha naprosto zřejmé.“
Býti Němcem nikdy nebylo snazší. Na konci června vstoupil v platnost zákon o modernizaci státní příslušnosti, podle něhož stačí k získání německého občanství nově jen pět let pobytu, ne osm jako dosud. Ve specifických případech postačí dokonce jen tři. Zájem by byl. O německý pas v červenci žádalo o 27 procent (Hesensko), 41 procent (Brémy), ale i o 76 procent (Hamburk) víc cizinců než pouhý měsíc předtím.
Nevíme, jakou roli hrála při výběru pořadatelského města pověstná francouzská gastronomie. Nejspíš žádnou. O roli se kromě Paříže ucházelo už jenom Los Angeles a tomu ji mezinárodní olympijský výbor velice nestandardním způsobem přiklepl hned na následující termín 2028, možná aby se příští hry konaly vůbec někde. Zájem o pořádání olympiád se totiž kvůli kolosálním ekonomických prodělkům limitně blíží nule.
Velikým rétorem Kamala Harrisová není. Její veřejná vystoupení jsou dokonce tak úžasně špatná, že se na sítích stala samostatnou lingvisticko-humoristickou kategorií. Občas ale i Harrisová promluví zcela jasně. Například o jejím názoru na rovnost výsledku („equity of outcome“) nelze mít pochyb. Před pár dny někdo na sociální síti X oprášil viceprezidentčin výrok z podzimu 2020, a sice že „spravedlivé zacházení znamená, že všichni skončíme na stejném místě“. Rovnost výsledku totiž neznamená rovnost podmínek, tedy uspořádání startovní čáry pro různé lidi tak, aby dopředu vykročili se srovnatelnou zátěží.
Spisovatelka Tereza Semotamová dala pro podcast RANT Prostoru rozhovor o tom, že potratila.
ÚHEL POHLEDU: Z „nejlepšího Německa všech dob“, jak zemi ovládané semaforovou koalicí (rudou SPD, žlutou FDP a Zelenými) ironicky říkají kritici, se už pár let intenzivně vystěhovávají důchodci. Trend je reflektován s podezřením, stěhují se totiž do „špatné země“. Současné Maďarsko sice zcela jistě není „nejhorším Maďarskem všech dob“, ale země má kvůli Orbánovi nasazenou psí hlavu. Penzistovi z Essenu nebo z Hale migrujícího typu ale může být vysoká politika vcelku vzato ukradená. Chce dožít v dostatku a v bezpečí.
ÚHEL POHLEDU: „Je to staré,“ setřela šéfredaktorka Harper’s Bazaaru Nora Grundová v Salonu Týdeníku Echo z 27. června tezi filozofa a dominikána Josefa Bocheńského, že protože ženy nejsou muži, je nesmyslné po nich chtít, aby plnily ve společnosti tytéž funkce. Mnich je sice třicet let po smrti, přesto prokázal pozoruhodné prognostické schopnosti. I když křišťálovou kouli k tomu asi nepotřeboval. Spíš si prostě už tenkrát dokázal dát dvě a dvě dohromady.
ÚHEL POHLEDU: Ve Spojených státech včera skončil Duhový měsíc. Skutečně měsíc, v Americe je totiž všechno větší, a tak i ritualizované vzývání všech forem lásky s výjimkou té, která vede k prokreaci, zabere poctivých třicet dní, a ne jeden umolousaný týden jako v Česku. To Kanada je ovšem díky Trudeauově extrémně progresivistické politice ještě o jeden pokrokový krok dál, tam se již slaví dokonce celá Duhová sezona, jež trvá od června do září. Kanaďané tak snad chtějí udržet krok s ad infinitum bobtnajícím duhovým akronymem, jehož aktuální podoba LGBTQQIP2SAA je rozhodně složitější než průměrné heslo k elektronickému bankovnictví.
Slyšeli jsme dost nenápaditých důvodů, proč Filipu Turkovi fungovala #hranatost, respektive proč tak dobře zabírala u mužů (dvě třetiny mužů vnímají Turka pozitivně nebo neutrálně) a tak málo u žen (nadpoloviční většina žen ho vnímá negativně). Rozpor se vysvětluje buď příklonem k primitivnímu machismu, nebo naopak jeho uvědomělým odmítnutím, z čehož je zjevné, které pohlaví z toho vychází jako lepší lidi, což obloukem podporuje feministický mýtus o ovládání a utlačování a společenskou prospěšnost dosazování žen na vedoucí pozice bez ohledu na kompetence.
Nejprotivnější na nastupující generaci Z je zetkařská schopnost vymýšlet speciální, rádoby učené termíny pro věci, které žádné speciální ani učené termíny nepotřebují. Zetkaři jsou schopni onálepkovat naprosto běžnou a banální lidskou zkušenost jako zbrusu nový a překvapivý psychologický fenomén, který z bambilionu generací před nimi nikdy nikdo neprožil, a když už se tak nějakým nedopatřením stalo, žádný z těch necitlivých zabedněnců věci nepřikládal takovou váhu, jakou si podle empatických mládežníků zaslouží.
Bývalý hlavní lékařský poradce prezidenta Bidena a iniciátor drakonických postupů proti covidu a demokracii Anthony Fauci vypovídal před republikánským panelem Sněmovny reprezentantů, který už patnáctý měsíc vyšetřuje původ nákazy a vládní opatření. Vyšetřování se sice táhne jako Lovosice, ale načasování líp vyjít nemohlo. Téměř souběžně totiž světlo boží spatřila další studie zpochybňující efektivitu a bezpečnost bezpečných a efektivních covidových injekcí, které Fauci tolik protlačoval.
Masová imigrace obohacuje jak slovník, tak policejní statistiky. Jen v Berlíně bylo loni ohlášeno 111 případů znásilnění víc než jedním mužem, polovina pachatelů nebyli rodilí Němci. Pro ty se ujal (sebe)ironický „Biodeutsch“. Neněmci znásilňovali 41krát v bytovkách a panelácích, 16krát v parcích, ale i dvakrát v MHD, čtyřikrát v restauračních zařízeních a jednou ve škole.
V Německu semaforové koalice se roztrhl pytel s trestními oznámeními samozvané šlechty, které se nelíbí, že si z ní drzý plebs utahuje. Německé vtipy nejsou od toho, abyste se jim smáli, prý řekl Mark Twain. To nebyl jenom aforismus, to byla předpověď. V Německu semaforové koalice se totiž roztrhl pytel s trestními oznámeními samozvané šlechty, které se nelíbí, že si z ní drzý plebs utahuje. Zákon „na ochranu cti politicky aktivních jedinců“ je bohužel dostatečně gumový na to, aby to dovolil. Svobodu slova zatím drží soudy, ale guma praská.
