Tag: pravice

Články k tagu

Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás

Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).

Peloton relevantních stran se uzavírá. Až třetina voličů se minule rozhodla na poslední chvíli

Definitivně říkám, že nebudu kandidovat do Poslanecké sněmovny v těchto volbách a že žádnou politickou stranu před volbami nezaložím. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Tím se v zásadě uzavírá skupina relevantních stran, které mohou promluvit do voleb v letošním roce. Vznik nového subjektu, který by měl šanci výrazněji promluvit do podzimních voleb, je podle osloveného experta krajně nepravděpodobný.

Nejsme pravicová vláda, dál jsme ale nejlogičtější partneři, shodují se Spolu a STAN

Hnut STAN se občas tváří, jako by ve vládě ani nebylo, všechny náklady jdou je za ODS. V podcastu Echo Pavla Štrunce to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že vláda Petra Fialy (ODS) není pravicová. Přesto se ale představitelé koalice Spolu, které oslovil deník Echo24 shodují, že Starostové jsou nadále nejpřirozenějším koaličním partnerem. To potvrzují i představitelé hnutí STAN. Ministr financí Stanjura v podcastu uvedl, že koalici Spolu čeká složitá volební kampaň.

Německo ještě odmítá léčbu

Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.

Jednání svobodných a lidovců o vládní koalici v Rakousku ztroskotala

Šéf pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl oznámil, že jeho jednání o sestavení vládní koalice s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala a že se vzdává mandátu k sestavení kabinetu. Kickl „informoval prezidenta Alexandera Van der Bellena, že koaliční jednání s ÖVP selhala“, uvedla FPÖ, která bývá označována za krajně pravicovou, v prohlášení.

Chybí nám pravicoví partneři, zní z ODS k daním. „Po superhrubé mzdě zůstala díra“

Od občanských demokratů zaznívají obavy, že ani po volbách v letošním roce, pokud by byla ODS ve vládě, nebude možné nijak výrazně snižovat daně. Podle nich k tomu v současné době nelze sehnat politické partnery. Hovoří tak například o rušení různých daňových výjimek, jako je třeba ta na tiché víno, pokud to podmínky dovolí, tak zvýšení slevy na poplatníka.

Průzkum: V posledních 10 letech přibylo mezi Čechy pravičáků, je jich přes 40 procent

Na pravolevé škále politické orientace se nalevo řadí necelá čtvrtina občanů, k pravici se hlásí víc než dvě pětiny Čechů a do středu se zařadila zhruba čtvrtina lidí. Téměř desetina lidí neví, kam se zařadit. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zejména v letech 2012 a 2013 se lidé řadili spíše k levé části spektra. Od roku 2013 do roku 2020 ale jejich podíl vytrvale klesal ze dvou pětin až pod jednu čtvrtinu, kde se ustálil, v posledním roce zase začal mírně stoupat.

Pravicoví soudruzi woke levice

Seznamte se s novým šéfem, stejným jako ten starej. Slova z dávné rokenrolové hymny Won’t Get Fooled Again od kapely The Who se často používají jako vyjádření skepse vůči změnám prezentovaným coby revoluční. Nakonec se šéf od šéfa, jedna vládnoucí garnitura od druhé zas tolik neliší. Je to značně zjednodušující tvrzení – mezi šéfy mohou být velice citelné rozdíly, vše vždycky při starém nezůstane, věci se mohou dramaticky změnit, ale jenom do určité míry. Snaha změnit společnost bude vždycky limitovaná danostmi lidské existence, povahou člověka.

Neprojdou

Neprávem opomenuta zůstala nedávná výbušná slova Thierryho Bretona. Bývalý evropský komisař zauvažoval nad obcházením pravidel na sociálních sítích. Když se k tomu ještě přidá podezření na zahraniční vměšování, stačí mu to na zpochybnění výsledků voleb: „Udělali jsme to v Rumunsku, možná to budeme muset udělat i v Německu.“ V Rumunsku Ústavní soud, jak známo, anuloval první kolo prezidentských voleb, když ho vyhrál outsider-populista. O zásahu Evropské komise do rozhodování rumunských soudců zatím nic známo není, od Bretona to berme jako výron upřímnosti.

Spojování na pravici: Svobodní jednají o spolupráci s SPD i Motoristy

Svobodní jednají o vytvoření širší pravicové platformy pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. Partnery by jim mohla být strana Motoristů i hnutí SPD Tomia Okamury, které plánuje kandidovat společně s menšími stranami, jako je Trikolora nebo strana PRO organizátora protivládních demonstrací Jindřicha Rajchla. Předseda Svobodných Libor Vondráček v rozhovoru pro Echo24 nevyloučil ani spolupráci s připravovaným projektem podnikatele a někdejšího prezidentského kandidáta Tomáše Březiny.

Prvovoliči budou drtivě hlasovat pro pravici

O Matěji Gregorovi se nově mluví jako o rozeném politikovi a velkém talentu – a říkají to i lidé mimo fanouškovskou obec Motoristů. Na svou kandidátku ho chtěl i Andrej Babiš. Týdeník Respekt varuje, že předseda motoristických mládežníků se svými lidmi se chystají ovládnout univerzity. Na to, že mu je 22 let, už vzbudil dost pozornosti a kontroverzí. Následuje rozhovor o tom, jaké je být student filozofické fakulty a ve volném čase pravičák, zda jsou Motoristé mezi Gregorovými vrstevníky víc v kurzu než Piráti. Padnou i jména Turek, Babiš, Okamura, Šlachta.

Odpoví Německo na teror v Magdeburku demonstrací proti pravici?

Německá salafistická mešita Al-Ikhas v Reutlingenu (východně od Tubinek, jižně od Stuttgartu) nahrála na své internetové stránky následující recitaci z koránu: „Zabíjejte modláře, kdekoli je najdete! Obkličte je, vytáhněte je ze všech úkrytů!“ Ještě nevíme, jestli si to pustil taky vrah z Magdeburku a pak se podle toho zařídil, klidně mohl, imámova výzva k vraždění kulturních křesťanů, tedy nás, na webu visela od léta, ruplo to ovšem dle železných zákonů synchronicity až doslova několik dní před masakrem na adventním trhu.

S Matrixem až na věky

Do Prahy se o víkendu sjeli motoristé, stoupenci jedné ze stran, která může mít šanci vstoupit po příštích volbách do sněmovny coby reprezentant voličů nespokojených se současnou vládou. Spíš než jako o politické události se o akci psalo jako o zdařilé show. Tak jsem se podíval. A ano, obrázky se promítaly, dynamicky sestříhané byly způsobem, který mohl oslovit mladšího voliče, zvyklého sledovat videa na sociálních sítích. Jedna věc mě ale na tom „vizuálu“ (nemám to slovo rád) zarazila. I když vlastně neměla. Prolínaly jím padající zelené fragmenty kódu odkazující k filmu Matrix.

Motoristé jedou

Byl to snad nejpodivnější začátek sjezdu politické strany v historii. Hodinu před polednem přistoupil v pražské basketbalové hale Královka k mikrofonu místopředseda strany Motoristé sobě Jiří Barták. Komisním hlasem připomínajícím jinou stranu jiné epochy oznámil, že už ráno se sešlo několikačlenné vedení, které si potvrdilo do čela Petra Macinku a jako místopředsedy jeho a paní Renatu Maršíkovou.

Bezzubá dohoda v europarlamentu je šancí pro pravici. Může obejít socialisty

Největší frakce v Evropském parlamentu – Evropská lidová strana (EPP) a socialisté – spolu s liberální frakcí Renew Europe podepsaly dohodu o spolupráci na dalších pět let. Tu však experti označují za bezzubou i proto, že EPP může při klíčových hlasováních vytvořit koalici s pravicovými frakcemi Evropských konzervativců a reformistů a Patriotů pro Evropu.

V zemských volbách ve Štýrsku drtivě zvítězila FPÖ, ukazují predikce

Podle první projekce dosáhla rakouská FPÖ vedená Mario Kunasekem v dnešních zemských volbách ve spolkové zemi Štýrsko 35,4 procenta hlasů a dosáhla tak drtivého vítězství. Dosud vládnoucí lidovci (ÖVP) obdrželi 26,7 % a sociální demokraté (SPÖ) 21,6 %, čímž dosáhly nejhoršího výsledku v historii. Zelení se dostali na polovinu minulých zisků a skončili na 6,1 procentech. KPÖ a Neos se obávají o vstupu do štýrského zemského parlamentu, informoval list Kurier.

Pravice a levice neexistují?

Řada politických hráčů se snaží přeformátovat českou politiku. Ruku v ruce s tím jdou jejich pokusy ukrást slovům obsahový význam, což umožňuje zatemnit skutečné cíle. V jakém prostoru se odehrává česká politika? Hlavní politické konflikty se stále odehrávají na horizontální ose pravice–levice. Tyto spory se týkají sociálně-ekonomických témat. Tedy míry přerozdělování, zdanění, zadlužení státu, jsou to spory o rozsah státních intervencí do ekonomiky atd. Tradiční pravice je pro menší a štíhlejší stát, s nižšími daněmi a rozumnou mírou regulací. Česká levice se vyprofilovala jako protiklad k těmto hodnotám

„Naše ruka je natažená,“ říká šéf FPÖ Kickl po jednání s prezidentem. Van der Bellen ale zatím mlčí

V Rakousku pokračuje povolební jednání. V pátek spolu jednali rakouský prezident Alexander Van der Bellen a lídr vítězné strany FPÖ Herbert Kickl. Ačkoliv Kickl zatím nebyl prezidentem vyzván k sestavení vlády, sám má jasno a chce vést novou vládu z pozice kancléře. Podle něj nelze ignorovat to, že voliči svými hlasy vložili do FPÖ svou důvěr, uvádí rakouský list Kurier. Herbert Kickl vítězství své strany FPÖ označil za suverénní.

Zvedá austrofašismus hlavu?

Máme tu další kauzu do kategorie Růst krajní pravice v Evropě. Nedělní volby do rakouského parlamentu s 29 procenty na pásce vyhrála pravicově populistická FPÖ neboli Svobodní. Strany tradičního kartelu – lidovci a sociální demokraté – za nimi zaostaly o tři, respektive o devět bodů. Mluví se o historickém výsledku, někdy s triumfálním podtónem a většinou s hrůzou v hlase. Ale FPÖ se v pásmu mezi 20 a 30 procenty pohybuje už třicet roků, jen jsou vzlety prokládány pády, které nepůsobí změna nálad mezi rakouskými voliči, ale většinou rozhádanost předáků strany, nějaký osobní exces, případně zpravodajské hry z dílny politické konkurence

Kickl ve funkci kancléře není pravděpodobný, píše evropský tisk

Proti Herbertu Kicklovi v čele rakouské vlády hovoří radikalizace jeho Svobodné strany Rakouska (FPÖ) i dosavadní výkony strany v reálné politice, domnívá se švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) po nedělních parlamentních volbách v sousední zemi. V nich pravicově populistická FPÖ jasně zvítězila. Také další švýcarský list Tages-Anzeiger zdůrazňuje, že lidová strana (ÖVP) dosavadního rakouského kancléře Karla Nehammera nechce se Svobodnými vstupovat do koalice, v jejímž čele by stál Kickl,

Historické vítězství. Oficiální výsledky potvrzují prvenství FPÖ v Rakousku

V nedělních rakouských parlamentních volbách zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. S odkazem na dnešní předběžné výsledky rakouského ministerstva vnitra o tom informovala agentura APA. Vítězství FPÖ označuje za historické. Podle prvních oficiálních předběžných výsledků získala FPÖ 29,21 procenta hlasů, přičemž dosáhla rekordního nárůstu hlasů o 13,04 procenta, píše APA.

Rakouské volby ovládla pravicová strana Svobodných. Kancléř Nehammer uznal porážku

Vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která bývá označována za pravicově populistickou, naznačily předběžné nedělních rakouských parlamentních voleb. Šlo by o vůbec první vítězství této strany ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Ještě před sečtením všech hlasů uznal úřadující kancléř Karl Nehammer porážku.

„Koncept Spolu se vyčerpal.“ Kubův triumf nasvítil pnutí v ODS, hejtman volá po změně směru

Krajské volby v České republice přinesly nejen některá veliká vítězství, ale i další vnitrostranické napětí uvnitř vládní ODS a zprostředkovaně koalice Spolu. Největší pnutí vyvolal úspěch jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), jehož kritika vedení strany a celkového konceptu koalice Spolu poměrně otřásla dosavadním narativem o úspěšnosti tohoto politického spojenectví.

Scholz v parlamentu hájil migrační politiku. Uděláme vše, abychom oslabili pravici, prohlásil

Německá vláda udělá vše pro to, aby krajní pravice opět ztratila na síle. V projevu ve Spolkovém sněmu to ve středu prohlásil kancléř Olaf Scholz, který vede vládu sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP). Kancléř hájil také vládní migrační politiku a podporu, kterou Německo poskytuje Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Podle opozice ale nedělá současná vláda pro omezení imigrace dost, a ohrožuje tak společenský smír.

Salam, Solingen! Šéfuje Německu kyborg?

Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).

V Durynsku jasně zvítězila AfD s 33,5 procenty daleko před druhou CDU. Zelení: „Nenecháme zemi fašistům“

Podle odhadů zvítězila v nedělních zemských volbách v Durynsku jasně AfD s 33,5 procenty daleko před druhou CDU s 24,5 procenty. Informují o tom německá média. Podle deníku Bild jde o volební zemětřesení, když získává AfD 2x tolik, co současná vládní koalice. AfD prohlašuje, že je připravena vládnout. To ale nebude tak jednoduché. Zelení utrpěli naprostý debakl a zřejmě se nedostali do parlamentu. Jejich místní šéfka Madeleine Henflingová se slzami v očích reagovala na podporu voličů pro AfD.

V Sasku a Durynsku jsou dnes volby, poprvé by mohla zvítězit AfD

Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko začalo hlasování, které rozhodne o složení příštích zemských parlamentů. Očekává se, že přinejmenším durynské volby vyhraje národně-konzervativní Alternativa pro Německo (AfD). Strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze nejspíš zaznamenají výrazné, možná až fatální ztráty. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká.

No pasarán

Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.

Volební zemětřesení. Východní Němci překreslují politickou mapu, k moci se derou protestní strany

Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.