Tereza Viry - PUBLICISTKA

/

Články autora

Muži v USA zdrhají z univerzit. Dívkám zbydou diplomy a kočičí žrádlo

V akademickém roce 20/21 tvořily ženy 59,5 procenta amerických vysokoškoláků. Za předchozích pět let jim ubylo jeden a půl milionu studentů – a muži tvořili sedmdesát (!!!) procent. Tendence pokračuje. Do deseti let mají na jednoho studenta připadat dvě studentky. Je to prosté. Propaguje-li list jablko, vyvodím, že blíže mé chuti bude hruška. Vynáší-li nade vše hrušku, nechám si poradit a upřednostním jablko. Funguje to velmi dobře, bohužel.

Německo mohutně investuje do infrastruktury pro bonzáky

Portály náhradní justice byly původně zavedeny jako ochrana pro whistleblowery (podnět přišel z Evropské unie), ale v praxi nezvratně mutují v nástroj politického udávání a osobní msty. Může to být tak rok a půl, kdy česká média nadšeně přejala zprávu BBC o vlně udávání v Rusku. Vracejí se k prověřené sovětské praxi, psala, soused práší souseda kvůli diskreditaci armády a šíření dezinformací o válce, následují pokuty, ztráta zaměstnání anebo vězení. Z článků čišelo zlomyslné uspokojení, že RuSSákům zkrátka není rady ani pomoci, když hledají a opět slavně nacházejí zrádce ve vlastních řadách.

Máme rádi teroristy, protože nemáme rádi sami sebe

Projekce je psychologický proces přenášení vlastních nejistot, strachů a agrese na okolí. Vlastní nežádoucí pocity zavěšujeme na kamaráda samozřejmě proto, abychom se s nimi nemuseli konfrontovat, řešit je či nedejbože přijmout, že někde uvnitř nás bydlí i to, co jsme nezvali. Ovšem čím horlivěji projektujeme, tím víc to roste. Tak třeba ženy, které tak trochu nenávidí muže, vidí ve všem mizogynii. Pak muže nenávidí ještě o trochu víc. O vlastní projekci často (ale ne vždycky) nevíme.

Němci, co útočí s nožem, se nově jmenují Abdul, Abdulláh a Ahmed

Lidé, co se nechtějí ženit nebo vdávat, často tvrdí, že „je to jen papír“. Mužům se to celkem dá i věřit, ženám méně, ty však tuto větu pronášejí s o to větším důrazem. Stereotypy vznikají tak, že se něco děje nějakým obvyklým způsobem. I o tom bude následující příspěvek. Německo totiž aktuálně napíná všechny své síly k tomu, aby „papír“ (tj. oficiální, řádně oštemplovaný, důmyslným byrokratickým soustrojím protažený úřední dokument) – spolkové občanství – ztratil obsah a hodnotu a stal se opravdu jen tím „papírem“.

Na ztížení školních odkladů doplatí mnohem víc kluci

Shrneme to s Cimrmanem: Česko si pořídilo hospodu, ale chodili mu tam lidi. Tak ji zase zavře. Je to špatně. Nejprve malý exkurz do povahy byrokracie. Kdo nikdy nežil v zahraničí, jen těžko docení, jak svobodná naše země ve skutečnosti je. Kritik nepružné administrativy neviděl německý nebo nedejbože francouzský úřad ani dalekohledem. Z vlastní zkušenosti vím, že pro francouzské byrokraty je smyslem hry hra. Herní figurkou je občan, pravidla nejsou k dispozici. Smoljak si v Hymně správně všímá, že českou větu „Já tě přizabiju“ do němčiny přeložit nelze.

Nesnáším tlustý děti

Mám křivý prst. Od páté třídy, škola v přírodě v Nízké Fatře, obehávačka na preliezačke na betónovom ihrisku. Chrup! Soudružky jsem neinformovala, návštěvu pohotovosti jsem pokládala za zbytečnou, navedena obsesivní četbou Vinnetoua stanovila jsem si léčebný protokol sama. Ráno a večer vymáchat pazouru v teplé a ve studené vodě, zavázat kapesníkem a jede se dál. Oteklý prostředník opravdu přestal, aspoň tak ukrutně, bolet už po týdnu, ale boule na nakřivo srostlém kloubu mi dodnes připomíná, že chirurg není nepřítel. Snubák ale patří na prsteníček, takže to vlastně tak nevadí.

Lidé už vyžadují propagandu sami

Novinářova práce není chlácholit. Čtenář má to nechlácholení po novináři vymáhat. Maminka jedné z obětí střelby na filozofické fakultě spáchala sebevraždu. Jak vyplynulo, také proto, že ani ministr Vít Rakušan, ani nikdo z policejního vedení neprojevili ani homeopatickou dávku sebereflexe. Pro mě šokující počet lidí ale má za to, že Lenka Šimůnková (neznaly jsme se, shoda jmen) od Rakušana nebo pražského ředitele policie Matějčka ani žádnou omluvu chtít neměla. Komise přece nenalezla žádné pochybení, a pakliže komise nenalezla žádné pochybení, žádné pochybení nenastalo.

Německo raketovou rychlostí zapomíná všechno, co ho naučil pád nacismu

Kdy si nadšení budovatelé komunismu – ale pozdější disidenti uvědomili, že sedli na lep? Docházelo jim to pozvolna, v úporné sérii srážek s realitou, kdy každé další ráno bylo zas o chlup těžší předstírat, že černá je bílá a bílá je černá, než ten sud prostě přetekl? Anebo to byl ostrý řez? (Tanky?) Z iluze o nejvíc nejlepším Německu všech dob bylo posledních pár let možno procitat jak postupně, tak šokově. Aktuální příležitostí k léčbě šokem je odsouzení šéfredaktora onlinového média Deutschland-Kurier Davida Bendelse na sedm měsíců podmíněně.

Co s věkem prvovoličů? Zvýšit na 21 let

S přáním snížit věk prvovoličů na 16 let přišla šéfka Mladých starostů Zdena Kašparová (CNN Prima NEWS), není sama. Že právě to u dosud apatických juniorů probudí, nebo snad dokonce vyrobí intenzivní vzplanutí pro věci veřejné, se domnívají také mladí Piráti nebo prezident Pavel. Tomu to hodně leží na srdci: poté, co absolvoval besedy se středoškoláky, shledal, že se mládež v politice orientuje lépe než jejich rezignovaní rodiče. V té části o rezignaci dospělých se s ním dá souhlasit. Naopak o orientovanější a principiálně aktivnější mládeži mám určité pochyby.

Viděla jsem Sněhurku, abyste vy nemuseli

Je woke Sněhurka skutečně „urážkou stříbrného plátna“ a „zločinem proti lidskosti“, jak píší krvelačné hyeny na ČSFD? Dokonce i Guardian, který loví své čtenáře nalevo od Marxe, označil Sněhurku za „zcela vyčerpávajícím způsobem příšernou“. My budeme pozitivní: režisér Marc Webb velice pěkně sjednotil atomizované publikum napříč politickým spektrem i zeměkoulí a líné kritiky vybičoval k nebývalé kreativitě, aby Sněhurku zhanobili jinak než kolega. Tím obohatil veřejný prostor o nové a ještě rafinovanější invektivy. Tak jak to tedy je?

Ideologické jídelny: děti se učí, že maso je morální problém

Dnešní sloupek bude osobnější než obvykle. Syndrom odnaučeného kuřáka, znáte to. Zpráva o tom, že jistá síť školních jídelen zavádí „kvůli klimatu“ povinné bezmasé dny dle obvyklého pseudoliberálního modelu „můžete si vybrat, co chcete, pokud to bude to, co chceme my“, ve mně probudila vzpomínky na vlastní vegetariánskou a veganskou minulost, tím strašidelnější, čím méně krvavých flákot obsahovala. Nuže, slyšte svědectví. Ono nakonec jediné pochybné pozitivum vlastních tragických chyb a omylů je produkce nevyžádaných rad do života.

Škoda každého potratu, který padne vedle

Poslankyně Romana Bělohlávková navrhla opatřit těhotenské testy informací, kde by těhotné ženy v náročné životní situaci mohly případně najít podporu pro to, aby své neplánované dítě donosily. Tím vyvolala spravedlivý hněv lidu, který, ač vnitřně rozerván na vzájemně se odpuzující molekuly, je v jedné věci vzácně zajedno: Škoda každého potratu, který padne vedle.

Není pro život na Zemi lepší emise CO2 naopak spíš zvýšit?

Jsem expertka přes gender a feminismus, kanon na kulturní války, odbornice na integraci a diverzitu. Mám široké znalosti body positivity a k očkování mohu říct víc než průměrný obvodní lékař, což je tedy asi bohužel pravda. Ale klimatickou otázku jsem zatím nechávala na okraji svého zájmu. Člověk prostě nemůže zvládnout všechno, ono by to nešlo už ani časově. Jaké tedy bylo mé překvapení, když si mě našlo samo, a to v podobě instagramového postu, který se mi nečekaně objevil ve feedu, ačkoli k tomu celkem vzato nebyl žádný důvod.

Co přát dívkám k MDŽ? Tátu s brokovnicí

Díky novinářce, přední české feministce Apoleně Rychlíkové se provalilo, respektive vzhledem k extrémnímu stupni žumpovitosti z kanálů vyvalilo, že jistý druh mužů „krade“ intimní fotky svých partnerek a pak s nimi obchoduje nebo je jinak zneužívá v online prostoru. Bez toho, aniž by o tom ty ženy věděly. Rychlíkové se podařilo upozornit na veliký průšvih, na kterém je strašidelné také to, že oběti nemají šanci své vlastní fotky z webu stáhnout a věc zastavit, takže mohou být zneužívány donekonečna. Nebo, nekonečno…

Zakáže Kennedy očkování?

Možná že Donald Trump není až takový samožer – to by si do týmu nevybral tolik výrazných typů; extrémní egomaniak svou one-man show konkurenci přepouští jen nerad. Člověka napadne, že kolem Andreje Babiše se vzájemně odlišitelné osoby mnoho let prakticky nevyskytovaly. Výrazné typy z logiky věci podnikají výrazné kroky. Čerstvý ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. na sebe upozornil už za covidu, když vydal knihu „Real Anthony Fauci“, ve které rozebral patologickou osobnost doktora Stracha, ideového vůdce hygienistického apartheidu, o jehož nulovém smyslu Fauci věděl už v momentě, kdy jej zavedl.

Ženské sporty byly díky transženám konečně koukatelné

Ou nou!!! Ženské sporty díky kvalitním výkonům transžen konečně začínaly vypadat aspoň trošku koukatelně, ale přišel Trump a hodil do toho vidle. Trumpův šikanózní dekret o vyloučení biologických mužů z ženských soutěží totiž vrací sportující Američanstvo do tělocvičného pravěku. Opět se bude z otevřených a inkluzivních klání ostentativně vylučovat celá skupina osob pouze na základě přítomnosti nesprávného chromozomu!

Německo zakáže jezdit vpravo

Z obav před ziskem AfD Německo preventivně zakáže jezdit vpravo. Podle našich zaručeně pravých informací se nejméně do voleb zakazuje také psát pravou rukou, sběr praváků v lese, pravý úhel a pravoslaví. Pravice měla být triumfálně potřena také zákazem používání pravé ruky při jídle, konkrétně při manuální manipulaci soustem do ústní dutiny. Tomu zabránili noví Němci s asijským migračním pozadím, které levačce tradičně předepisuje obsluhu zcela jiného úseku lidské anatomie. Po kritice tak budou strávníci povinni nějak se najíst levou rukou jen v zařízeních veřejného stravování.

Až tu zbudou jenom starci, budou byty konečně levnější?

Japonské ministerstvo práce a zdravotnictví vyhlásilo program vzájemného vyvražďování, v jehož rámci se všichni nad sedmdesát musejí navzájem pozabíjet, aby odlehčili přetíženému sociálnímu systému. V zemi je starých moc a mladých málo. „Konec stříbrného věku“ napsal Jasutaka Cucui už v roce 2006, čímž se projevil jako mimořádný vizionář. Tedy samozřejmě ne ve způsobu „konečného řešení naléhavé důchodcovské otázky“, což jsem si prosím pěkně vypůjčila z předsádky, která takto odfiltruje čtenáře, kteří by Cucuiho černý humor nedali.

Rovnost výsledku je tu, genderoví policajti už buzerují architekty

Zatímco ve Spojených státech korporáty utlumují DEI programy, neboť a) s překvapením zjistily, nebo b) konečně přiznaly, že zvýhodňovat lidi na základě pohlaví, barvy pleti nebo sexuální orientace se jim trpce nevyplácí (a dobře jim tak), u nás se na „rovnost výsledku“ bez kvality odvedeného naopak tlačit začíná. Vzhledem k palčivému nedostatku etnických menšin a protivné české toleranci vůči gayům a lesbám je zřejmé, že situaci bude muset zachránit genderismus. Tedy manipulativní obsazování žen do béčkových rolí chudinek, kterým zlí muži, jen co vylezli z jeskyní, možná už z hlubin praoceánu, bránili v úspěchu.

Můžou teď v New Jersey učit analfabeti?

Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).

Amerika má nový problém. Šovinistické dorty

Netrvalo to dlouho – přesně jak jsme předpovídali. Vaše uši bohužel neslyšely varování z našich úst. Loni v lednu – ano, právě v ten jeden jediný měsíc v roce, kdy posilovny praskají pod závažností novoročních předsevzetí a rodinné jídelníčky vydávají trpké, hlavně ale suché, nemastné, neslané, odtučněné, odstředěné, odhlučněné plody téhož dovedené na samou hranici poživatelnosti – tedy loni v lednu jsem s bolestnou přesností predikovala vývoj v oblíbené parapsychologické disciplíně zvané body positivity. První fází byla akceptace. Pak normalizace.

Je vzduch čistý, můžu mluvit? Osobní zpověď, jak mi Němci zplihli

„Bacha na jazyk“ si už dává skoro polovina Němců (45 procent – průzkum z prosince 2023 ke svobodě projevu). Čili dává smysl, že se na obálce Spiegelu objevil Robert Habeck s výrazem plemenného buldoka před akcí a varováním Elonu Muskovi, ať dá prsty pryč od jejich demokracie! Není ovšem jejich jako jejich. Čtyřicet procent německých novinářů volí Zelené, to je vůči zbytku populace naprosto nadproporční číslo; proto jsou redakce plné kvalitních, moudrých a nezávislých osobností. A já bych řekla, že si pozor na ústa dává i víc než jeden Němec ze dvou.

Za nápis White Lives Matter hrozí šest měsíců vězení

Lidské oko rozezná až deset milionů barev, tudíž je naprosto logické, že se lidstvo, zejména západního typu, na svět nejradši kouká černobíle. Převažujícím výsledkem křečovitých, ale dobře zpeněžitelných snah podchytit „systémový rasismus“ je více rasismu a dvojí metr, kterým se jeho údajná přítomnost měří. Jako teď v Rotterdamu. Státní zastupitelství v probíhajícím řízení navrhuje půlroční odnětí svobody pro dva bílé Nizozemce za to, že o silvestrovské noci před dvěma lety promítli pomocí laserových paprsků na monumentální Erasmův most nápisy: „White Lives Matter“, či „Černý Piet neudělal nic špatného“.

Odpoví Německo na teror v Magdeburku demonstrací proti pravici?

Německá salafistická mešita Al-Ikhas v Reutlingenu (východně od Tubinek, jižně od Stuttgartu) nahrála na své internetové stránky následující recitaci z koránu: „Zabíjejte modláře, kdekoli je najdete! Obkličte je, vytáhněte je ze všech úkrytů!“ Ještě nevíme, jestli si to pustil taky vrah z Magdeburku a pak se podle toho zařídil, klidně mohl, imámova výzva k vraždění kulturních křesťanů, tedy nás, na webu visela od léta, ruplo to ovšem dle železných zákonů synchronicity až doslova několik dní před masakrem na adventním trhu.

Je sex se sto muži za den důkaz emancipace?

Kéž by to byl světový rekord v pojídání koblih nebo v žonglování žábami za jízdy na koloběžce vestoje a v protisměru! Bohužel, mými internety minulý týden otřásl rekord nepoměrně smutnějšího rázu (i když ani na konzumaci čehokoli na rychlost a objem nic obzvlášť veselého neshledávám). „Tvůrkyně obsahu pro OnlyFans“, tedy internetová prostitutka Lily Phillipsová (23), se v rámci rozvoje svého kanálu rozhodla vyspat se sto muži za den. I otevřela registraci na svém onlinovém účtu a požádala své odběratele, aby jí v jejím ambiciózním díle pomohli.

Matce hrozí rok vězení, protože pustila syna na procházku

Že mladí Britové tráví venku méně času než trestanci ve výkonu trestu, upozornila v Týdeníku Echo Bianca Bellová. Na minimum klesla ochota mnohých rodičů s dětmi podnikat cokoli smysluplného, tedy pro rodiče aspoň stopově náročného – i jízda pražským metrem jednoznačně doloží, že rodiče jsou líní si s dětmi už i povídat a radši je nechají tzv. zabavit mobilem.

Když kluci nemají koule a holkám to nevadí

Laboratoř Spadia zveřejnila výsledky z vyšetření hladiny testosteronu u českých mužů. Za poslední dvě desetiletí poklesla hladina testosteronu o čtvrtinu. Nejhůř jsou na tom mladíci do třicítky. Neradostná čísla výzkumníci uvádějí jako „překvapivý trend“, v reálu ale mohla překvapit leda někoho, kdo strávil minulých několik desetiletí naložen v tekutém dusíku ve šťastné hibernaci. Že mužnost vůkol klesá, je zřejmé jaksi z běžného provozu. Třeba z toho, že třicet pět procent tuzemských mladíků mezi osmnácti a pětadvaceti lety nikdy s nikým nespalo. I nálada v západním zahraničí je schlíplá.

Budoucí kancléř? Německý Pitomio šikanuje kritiky trestními oznámeními

Blbštajn, kapoun, vemeno. Vylízanec, dacan, pako. Moula, trouba, hňup. Případně starý dobrý kus vola. Enstschuldigen – víc z toho při nejlepší vůli nevytluču. Útržkovitá překladatelská praxe mě naučila, že člověk bohužel musí zůstat věrný originálu, i když má cukání převáděnou věc vylepšit a opepřit, a že se to nemá, i když by to textu dost jednoznačně prospělo. Ve žhavé kauze vicekancléře Roberta Habecka, která se snad dá, ale s výhradami, přirovnat ke sporu o „Pitomia“, je ovšem triviálnost originálu zásadní.

Žádný sex a zadavte se krocanem. Hysterické demokratky proti Trumpovi

Oukej, uznávám. S takovým pádem dvojčat se to srovnat nedá – to si lidé i po čtvrt století živě vybavují, co zrovna dělali. Ale i vítězství Donalda Trumpa se mnohým dokázalo propsat do osobního života. V naší rodině kupříkladu v synchronicitě takřka magické připadlo na moment, kdy naše pětiletá dcera utržila první tragickou porážku v pexesu. Samozřejmě neprohrála se mnou, ale s jen o maličko starší sestřenicí, ono se nad pětiletou hlavou, na jedné straně otevřenou dokořán, na druhé ovšem taky ještě dost prázdnou, snad ani vyhrát nedá.

Feministky piští, že nejsou děti. Nejsou i díky vám, není zač

Kritička literatury a kapitalismu Eva Klíčová napsala článek, v němž spojuje tragický propad porodnosti se státní prorodinnou politikou. Tu tedy vnímá naopak antirodinně, především proto, že matkám neumožňuje žít svůj život „jako předtím“. Vznikl další némlich stejný výčet toho, o co všechno ženy mateřstvím přicházejí nebo „přicházejí“ – o zisku kupodivu feministky slyšet nelze. A právě tyhle totálně negativní výstupy do veřejného prostoru (také) formují ochotu ty děti mít.

Starší články