Francouzské straně nejde podle šéfa ČEZ Daniela Beneše o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Beneš to dnes řekl novinářům v reakci na dopis, který českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné. EK žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany.
Pokud bude Rusko i nadále blokovat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci se Spojenými státy tlak. Dnes to na síti X uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, který přicestoval do Kyjeva na schůzku vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. O masivních sankcích proti Rusku mluvil i německý kancléř Friedrich Merz, který je rovněž v Kyjevě. Podle Macrona se bude v Kyjevě také jednat o tom, jak Ukrajině zaručit v budoucnosti bezpečnost.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk dnes podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž podepsaly dohodu o civilní jaderné energetice, uvedla polská agentura.
Evropa si dnes připomene 80. výročí konce druhé světové války. Vzpomínkové akce se budou konat například ve Francii, v Británii či v Německu, ale i v dalších zemích. Stín na ně vrhá válka na Ukrajině, kterou před více než třemi lety začalo Rusko. To si konec druhé světové války tradičně připomíná až 9. května. Francie za účasti prezidenta Emmanuela Macrona uspořádá vojenskou přehlídku na pařížském bulváru Champs-Élysées. Britský král Karel III. s manželkou Camillou se zase zúčastní bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství.
Francouzská společnost EDF podala u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. Firma o tom informovala v tiskovém prohlášení. Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna k možnosti žaloby minulý týden řekl, že případný odkladný účinek pro další vývoj v tendru by závisel čistě na uvážení soudu. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) tento týden oznámila, že chce finální dohodu s korejskou KHNP podepsat ve středu 7. května.
Takzvaná koalice ochotných, která má za cíl podporovat Ukrajinu poté, co podporu omezily Spojené státy, naráží na zásadní problém. A to nepřipravenost a podstav svých ozbrojených sil. V rámci debat o vyslání vojáků na Ukrajinu vyšlo najevo, že připravené vyslat své vojáky v počtu asi 20 000 jsou jen Francie a Velká Británie. Podle odhadů britské armády by přitom bylo pro takovou misi potřeba minimálně trojnásobný počet. Informují britské The Times.
I dnes pokračujeme ve sledování tematiky postnárodního státu. Představa války mezi národními státy je dnes v Evropě skoro nemyslitelná. Občanská válka? To je jiná. Romány Michela Houellebecqa si bez ní nelze představit, přičemž autor vychází z diskurzu, který ve Francii dnes už léta reálně existuje – jak mezi potenciálními aktéry, tak mezi experty z bezpečnostního prostředí. Když narazíte na článek analytika britského Adam Smith Institute Sama Bidwella na téma občanské války v Británii, můžete to považovat za ukázku čím dál tím horečnatější rétoriky šířící se v této zemi.
Plán B je oficiální. Jordan Bardella, předseda francouzského Národní sdružení (RN), poprvé veřejně prohlásil, že je připraven kandidovat na prezidenta Francie v roce 2027, pokud by Marine Le Penová, dlouholetá vůdkyně strany, nemohla z jakéhokoli důvodu kandidovat. Bardella to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien, kde zdůraznil svou loajalitu vůči Le Penové, ale zároveň naznačil svou ambici převzít v případě potřeby její roli.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Polský prezident Andrzej Duda chce v zemi rozmístit vedle amerických i francouzské jaderné zbraně. „Věřím, že můžeme přijmout obě řešení,“ uvedl Duda v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg s tím, že francouzský jaderný arzenál by skutečně mohl pomoci chránit Polsko. Myšlenka o rozmístění francouzských jaderných střel v Polsku zřejmě souvisí s případným omezením vojenské angažovanosti Spojených států v Evropě a tím i menší pravděpodobností dislokace amerických jaderných zbraní v Polsku.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff byl během návštěvy Francie na bezpečnostních jednáních o Ukrajině ohromen výzdobou Elysejského paláce. 303 let starý palác přirovnal k letovisku Donalda Trumpa v Mar-a-Lago. Witkoff to řekl při jednání delegací, což vzbudilo mezi přítomnými značné pobavení. Elysejský palác, oficiální sídlo prezidenta Francie, postavený v roce 1722, je státní institucí s hlubokou historickou a politickou váhou, zatímco Mar-a-Lago je Trumpův soukromý klub a letní sídlo.
Marine Le Penová, hlavní tvář francouzské strany Národní shromáždění, byla odsouzena za zpronevěru. Té se měla dopustit tím, že z financí určených na provoz europoslanecké kanceláře v Bruselu platila i stranické aktivity ve Francii. Součástí trestu je okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Jelikož Le Penová momentálně vede ve volebních průzkumech prezidentských voleb v roce 2027, mnozí to považují za nepřípustné zasahování soudců do politické soutěže. Zda tomu tak opravdu je, jaké má Le Penová možnosti rozsudek zvrátit a jaký to bude mít vliv na politický vývoj ve Francii, o tom debatovali Petr Drulák, Vít Hloušek a Matěj Široký.
Sandrine Rousseauová, francouzská poslankyně Strany zelených, známá svými radikálními levicovými názory, vyzvala k udělení práva „už netrpět“ „každému, kdo je na našem (francouzském) území“, včetně „cizinců, kteří nejsou v běžné situaci“. Informoval o tom dnes deník Le Figaro. Rousseauová před parlamentním výborem pro sociální věci, který se v pátek sešel, aby projednal navrhovaný zákon o konci života, obhajovala přístup k eutanazii pro všechny osoby pobývající na francouzském území
Francouzské justici se dostal do rukou případ, který i zkušené protiteroristické úředníky naplnil hrůzou. Dvanáctiletý chlapec, který působil jako běžný školák, trávil hodiny zavřený ve svém pokoji. Jeho matka byla přesvědčená, že se věnuje domácím úkolům nebo hraje videohry. Až po jeho zatčení s hrůzou zjistila, že se její syn prostřednictvím internetu postupně ponořil do světa islamistické propagandy, poprav, mučení a radikalizace.
Francouzská ministryně práce a zdravotnictví Catherine Vautrinová a ministryně školství Élisabeth Borneová čelí žalobě kvůli sebevraždám několika zdravotníků v nemocnicích. Skupina pracovníků ve zdravotnictví ministryně viní z morálního obtěžování a neúmyslného zabití. Členky vlády podle nich nesou odpovědnost za zhoršování pracovních podmínek ve státních zdravotnických zařízeních. Dnes o tom informovala agentura AFP a další francouzská média.
Odsouzená pravicová politička Marine Le Penová se odvolala proti rozsudku, kdy jí soud mimo jiné na pět let zakázal ucházet se o volené funkce kvůli zpronevěře prostředků Evropského parlamentu. To by jí mohlo znemožnit prezidentskou kandidaturu. Napsala to agentura AFP s odvoláním na zdroj z justice, podle kterého se odvolalo také dalších 11 lidí odsouzených v případu i samotná politická strana Národní sdružení (RN).
Francouzská armáda vyslala své kartografy na východní hranici NATO, konkrétně do Rumunska, aby zde vytvořili přesné 3D mapy, a připravili tak plány na možný válečný střet s Ruskem v tomto prostoru. Píše o tom deník le Figaro. Tento krok přišel v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu, kde NATO buduje největší vojenskou základnu ve východní Evropě.
Polovina z 24 osob, které byly na sklonku března odsouzeny za zpronevěru prostředků Evropského parlamentu ve prospěch strany Národní sdružení, se včetně kandidátky na prezidentku Marine Le Penové nyní proti rozsudku odvolalo, zjistila podle serveru Politico agentura AFP. Le Penová si vyslechla trest pětiletého zákazu ucházet se o veřejné funkce a čtyřleté odnětí svobody, které jí znemožňují ucházet se o post francouzské prezidentky ve volbách v roce 2027.
Francie zpřísní zákaz používání mobilních telefonů na školách pro děti mezi 11 a 15 lety. Od nového školního roku budou žáci na celý vyučovací den odevzdávat svá mobilní zařízení do sejfu a vyzvednou si je až při odchodu ze školy. Plán oznámila ministryně školství Élisabeth Borneová poté, co se šestiměsíční testovací fáze na 200 francouzských školách, kdy žáci nechávali své mobily ve skříňkách po celý školní den, ukázala jako úspěšná.
Echo i nadále věnuje pozornost evropskému trendu, v jehož rámci je pravicovým a obecně populistickým kandidátům znemožňováno účastnit se voleb. Rumunský Ústavní soud loni v prosinci zrušil první kolo prezidentského klání, jež překvapivě vyhrál exotický kandidát a suverenista Călin Georgescu. Argumentem pro soud byly nesrovnalosti v jeho volební kampani a kampaně na sociálních sítích údajně iniciované ze zahraničí, čímž se myslí Rusko. Letos v březnu byla Georgescovi zakázána účast i do budoucna. Na jeho místo tak nastupuje výrazně mladší a názorově ukotvenější George Simion, předseda Aliance pro unii Rumunů (AUR).
Na pařížském náměstí Vauban se v neděli odpoledne shromáždily tisíce příznivců Marine Le Penové, která byla v minulém týdnu odsouzena za zpronevěru veřejných prostředků. Soud jí uložil pětiletý zákaz výkonu veřejných funkcí s okamžitou platností. Le Penová verdikt napadla odvoláním, hovoří o „politickém procesu“ a tvrdí, že rozsudek ohrožuje samotné základy francouzské demokracie.
Ukrajinské návrhy na novou dohodu se Spojenými státy o americkém přístupu k ukrajinskému nerostnému bohatství budou připraveny příští týden, uvedl v pátek na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters také sdělil, že se setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
Marine Le Penové byla francouzským soudem zakázaná účast v prezidentských volbách a je nápadné, kolik lidí od Moskvy po New York má jasno v tom, co se tam stalo. Až by jim člověk, který případ dlouhodobě nesledoval, neumí francouzsky a o životě ve Francii toho zas tak moc neví, záviděl jejich vhled do situace. Tedy dokud nezjistí, že řada těch lidí taky případ dlouhodobě nesledovala, taky neumí francouzsky a taky o Francii moc neví. Je to do jisté míry přirozené. Když se někde válčí a umírají nevinní, taky si člověk přeje, aby to skončilo, aniž by věděl vše o kořenech dotyčného konfliktu.
Rumunsko jako kdyby bylo rozcvičkou na Francii. A Francie vzhledem ke své politické i civilizační síle pak může být rozcvičkou pro všechny ostatní země, kde se politická třída hrozí sílících populistů. To je možný výklad šokujícího rozsudku nad francouzskou nacionalistickou političkou Marine Le Penovou, výklad, pro který asi nikdy nespatříme důkazy, interní memorandum à la „soudkyně v Paříži se podívala, jak rumunský stát vyřadil z voleb jejich favorita, a rozhodla se k podobnému postupu“.
Francouzská vláda představila nový fond pod správou státní banky Bpifrance v hodnotě 450 milionů eur, který má umožnit běžným Francouzům přispět na investice do francouzských zbrojařských firem. Minimální vklad činí 500 eur a podle ministra hospodářství Erica Lombarda tím vláda reaguje na dotazy veřejnosti, jak mohou občané přispět k obraně Francie. Po invazi Ruska na Ukrajinu vzniklo několik investičních fondů na podporu zbrojařských společností, ale francouzský fond je první, který vznikl pod nepřímou záštitou státu.
Šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová míní, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku v roce 2027. Podle agentury AFP také ve večerním televizním vystoupení komentovala dnešní zásadní rozhodnutí soudu, prohlásila, že je nevinná a že se odvolá. Informuje například Le Monde. Znepokojivé, zní z amerického ministerstva zahraničí k rozhodnutí francouzského soudu. Le Penová přitom v posledních průzkumech pro volby v roce 2027 jasně vede v potenciálním první kole s 37 procenty.
Rozsudek nad šéfkou francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou rozhořčil její politické spojence i Kreml. Ten uvedl, že „stále více evropských metropolí se vydává na cestu porušování demokratických norem“. Maďarský premiér Viktor Orbán sdílel na síti X větou „Je suis Marine“ (Já jsem Marine). Francouzský soud na pět let zakázal šéfce krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové ucházet se o volené veřejné funkce.
Francouzský soud dnes na pět let zakázal šéfce krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové ucházet se o volené veřejné funkce. Odsoudil ji také na čtyři roky do vězení, z toho dva podmíněně, napsala agentura Reuters. Soudkyně uvedla, že se nejednalo o administrativní chyby, ale skutečně o zpronevěru. Politička vinu odmítá, ze soudní síně podle agentury AFP odešla ještě před tím, než soud dočetl rozsudek.
Francouzský ústavní soud rozhodl, že politikovi může být zakázán výkon volené funkce okamžité poté, co je odsouzen za trestný čin. Verdikt se týká bývalého radního z francouzského zámořského departementu Mayotte, ale podle agentury Reuters může mít důsledky i pro kandidaturu pravicové političky Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027, pokud bude odsouzena v procesu, v němž se rozsudek očekává v pondělí. I když by se prezidentské volby ve Francii měly konat až za dva roky, podle průzkumů Le Penová nyní vede.
Francouzské podnikatelské prostředí prý zachvátila vlna nejistoty poté, co desítky tamních firem obdržely překvapivý dopis od americké ambasády v Paříži. Tento dokument, jehož obsah zveřejnil v pátek ekonomický deník Les Echos, vyzývá francouzské společnosti, aby okamžitě ukončily jakoukoli formu tzv. pozitivní diskriminace, pokud si chtějí zachovat přístup k lukrativním zakázkám americké federální vlády. Tento krok je vnímán jako nová forma ekonomické extrateritoriality
