Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.
Pro Česko z jednání v Paříži k situaci na Ukrajině žádný konkrétní úkol nevyplynul, ani vyplývat nemohl. Pro Echo24 to uvedla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Hlavním závěrem jednání některých evropských zemí v souvislosti se situací na Ukrajině, kterého se Česko nezúčastnilo, bylo zvýšení výdajů na obranu. Podle Ješátkové budou muset tyto případné vyšší výdaje zajistit členské státy, na úrovni EU pak lze teoreticky jednat o společné půjčce.
Summit v Paříži o Ukrajině bez české účasti vyvolal vlnu emocí. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pondělí připustil, že se Česko marně snažilo premiéra Petra Fialu (ODS) do Francie dostat, oba později řekli, že se jedná o neformální schůzku, která žádné řešení nepřinese. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) například uvedl, že českou neúčast považuje za plivnutí do tváře. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) uvedla, že by se Česko mělo „přestat se vysmívat všemu evropskému“.
Krizové setkání vybraných evropských lídrů v Paříži, jak se postavit tomu, že Spojené státy s Evropou ohledně řešení války na Ukrajině nepočítají, skončilo. Trvalo více než tři hodiny a ukázalo, že Evropa zůstává rozdělená, píše Le Figaro. Obranná schopnost Evropanů je "slabá", komentoval vývoj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi ARD. Jak uvedla ČTK, účastníci schůzky se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu, což ale říká už dlouho dobu.
Evropská bezpečnost nestojí na jedné neformální schůzce. Řekl to pro Echo24 ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) s tím, že je v úzkém kontaktu s představiteli států, které se jednání v Paříži o míru na Ukrajině účastní. Expremiér Andrej Babiš (ANO), který před tím pro Echo24 českou neúčast označil za vládní diplomatický neúspěch, se podle Lipavského nemusí rozčilovat.
Neformální jednání větších unijních zemí, které na dnešní odpoledne do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, podle premiéra Petra Fialy (ODS) Evropě nepřidá na váze. Je podle něj třeba přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie, sdělila deníku Echo24 mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Ministryně obrany Jana Černochová pro Echo24 uvedla, že účastníci jednání české pozice dobře znají a jsou s českými představiteli v úzkém kontaktu.
Česká neúčast v Paříži je důkazem toho, že naše zahraniční politika je pro naše partnery a spojence naprosto bezvýznamná. Pro Echo24 to řekl bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Česká muniční iniciativa podle něj nezabodovala, vláda Petra Fialy (ODS) navíc prý nezachytila změny spojené s nástupem Donalda Trumpa. Lídři některých evropských zemí budou ve Francii jednat o míru na Ukrajině v návaznosti na úterní plánované jednání USA s Ruskem bez evropské účasti.
Francouzská vláda se dostala do centra skandálu s minerální vodou poté, co vyšlo najevo, že vláda umožnila pokračovat v prodeji značek balené vody, jako jsou Perrier, Vittel, Hépar a Contrex, přestože neplnily hygienické standardy a ministerstvo požadovalo zavření jejich provozů. Investigativní týmy deníku Le Monde a Radio France zveřejnily interní e-maily a ministerské záznamy, které odhalují politické krytí pro firmu Nestlé.
Zatímco Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa končí s progresivistickými ideologiemi, francouzské město Nantes se rozhodlo bojovat proti údajnému sexismu v ulicích. Za pomoci místní pracovní skupiny složené z žen a osob z LGBT+ komunity se město rozhodlo udělat svá veřejná prostranství více bezpečná a rovnostářská. V souvislosti s tím teď probíhá rozsáhlé hodnocení místních ulic a náměstí, informuje o tom deník Le Figaro.
Francouzi se rozhodli Britům naúčtovat dražší vstupné na svůj umělecký klenot, všímají si britská média. Nejde o nic menšího než proslulou malbu Mony Lisy vystavovanou v pařížském muzeu Louvre. To má totiž projít náročnou renovací za stovky milionů eur a Britové mají patřit mezi ty, kteří část nákladů uhradí. Muzeum totiž zdraží vstupné pro turisty ze zemí mimo EU. Malba Mony Lisy, která je největším lákadlem pařížského muzea Louvre, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot nevyloučil vyslání evropských vojáků do Grónska, pokud o to Dánsko, které autonomní území spravuje, požádá. „V tuto chvíli si to Dánsko nepřeje,“ řekl Barrot stanici Sud Radio v reakci na opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa anexí dánského ostrova. Americký prezident Donald Trump projevil zájem o Grónsko už během svého prvního funkčního období, kdy zmiňoval možnost ostrov, který leží poblíž severních hranic USA, od Dánska odkoupit.
Pařížské muzeum Louvre, které je nejnavštěvovanějším muzeem na světě a je zde k vidění nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho Mona Lisa, požádalo francouzskou vládu o naléhavou pomoc. Světoznámá instituce potřebuje obnovit svoje stárnoucí výstavní prostory a lépe chránit nespočet uměleckých děl. Dokonce zvažuje přistavění nového křídla pro da Vinciho malbu. Palác Louvre, který byl v Paříži postaven koncem 12. století, byl po staletí oficiálním sídlem francouzských králů.
Francouzské červené je v ohrožení. Mladí lidé poslední dobou pijí celkově méně vína a dávají přednost pivu, destilátům a nealkoholickým nápojům.
Včera tomu bylo deset let, co do pařížské redakce satirického magazínu Charlie Hebdo vnikli dva bratři-teroristé a postříleli 12 lidí. Saïd a Chérif Kouachiové byli původem alžírští muslimové, kteří slíbili věrnost al-Káidě. Šlo o pomstu za údajnou urážku proroka Mohameda. Charlie Hebdo si nárokoval právo dělat si legraci z kohokoli a čehokoli, včetně zakladatele islámu. V roce 2006 přetiskl dánské karikatury zesměšňující islám, jež vyvolaly nepokoje po celém světě. V roce 2011 vydal číslo nazvané Charia (čti šária) Hebdo s karikaturou Mohameda na titulce.
Francie si v úterý připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili 12 lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.
Ukrajinské letectvo obdrží první tři francouzské stíhačky Dassault Aviation Mirage 2000−5F už v lednu. Napsal to podle ukrajinských médií avionický server Avions Legendaires. Podle serveru je pravděpodobné, že první tři letadla budou dodána do 20. ledna 2025. Některé zdroje dokonce naznačují, že jsou již přítomny na Ukrajině, ale v současné době se používají pouze pro cvičné lety. Dosluhující stíhačky francouzských vzdušných a vesmírných sil byly zásadně upraveny.
Ministři zahraničí Francie a Německa Jean-Noël Barrot a Annalena Baerbocková v pátek budou v Damašku jednat se zástupci povstalců, kteří na začátku prosince svrhli režim Bašára Asada. Podle agentury AFP oba ministři, kteří navštíví Damašek poprvé od pádu předchozího režimu, mají v plánu jednat s Ahmadem Šarou, šéfem hlavní syrské povstalecké aliance Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a nyní nejmocnějším mužem v zemi.
Ukrajina zahájila vyšetřování hlášených případů dezerce a zneužití moci týkajících se 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. Napsaly to dnes agentury AFP a Ukrinform s odvoláním na mluvčí ukrajinského Státního úřadu pro vyšetřování (SBI) Teťjanu Sapjanovou. Zmíněná brigáda je podle AFP jedním z několika uskupení vytvořených loni ve snaze Kyjeva posílit své ozbrojené síly v obraně proti početně silnější ruské invazní armádě.
Na Blízkém východě v posledních dnech roku stále intenzivněji zasahují západní mocnosti. Francie a USA v úterý bombardovala pozice teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Potvrdil to francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu na platformě X. V pondělí a úterý pak USA a Velká Británie podpořily Izrael v útocích na povstalce v Jemenu. Ti už více jak rok ohrožují lodě v Rudém moři a nedávno jejich raketa zasáhla Tel Aviv.
Stovky lidí musely být evakuovány kvůli požáru na pařížské ikonické památce – Eiffelově věži. Podle informací z médií se mělo jednat o požár v jedné z výtahových šachet mezi prvním a druhým patrem. Plameny se podařilo rychle dostat pod kontrolu. Až 25 tisíc návštěvníků denně běžně zavítá na ikonickou Eiffelovu věž, která se stala symbolem Paříže. V úterý však bylo z této slavné památky evakuováno přibližně 1200 turistů kvůli hlášení o požáru v jednom z jejích výtahových šachet mezi prvním a druhým patrem.
Francouzský nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym za korupci a obchodování s vlivem, uvedla agentura AFP. Sarkozy se proti rozsudku z roku 2021, kdy mu byl uložen tříletý trest vězení, odvolal. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek. Podle AFP je 69letý Sarkozy prvním exprezidentem v historii Francie, který dostal nepodmíněný trest
Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.
Dominique Pelicot, který řadu let nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou ženu, v pondělí u soudu ve francouzském Avignonu poprosil rodinu, aby přijala jeho omluvu. Ocenil zároveň odvahu své už bývalé manželky Gisèle. Soud by měl rozsudek ve sledovaném procesu vynést ve čtvrtek, píše agentura AFP. Prokuratura pro hlavního obžalovaného žádá trest 20 let vězení.
Cyklon Chido si na ostrově Mayotte vyžádal stovky, možná tisíce mrtvých, uvedl podle agentury AFP prefekt tohoto francouzského zámořského departementu. Dříve francouzské ministerstvo vnitra informovalo o nejméně 11 obětech a místní nemocnice oznámila, že pečuje o devět osob v kritickém stavu a 246 dalších raněných.
Vybraní evropští lídři plánují ve středu večer v Bruselu setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem NATO Markem Ruttem, aby projednali mírové plány a potenciální rozmístění mírových sil na Ukrajině. Francouzský prezident Emmanul Macron přivezl v týdnu do Varšavy svou představu poslat na Ukrajinu 40 tisíc evropských vojáků z Francie, Polska, a Británie.
S mírným zpožděním oproti plánu jmenoval v pátek francouzský prezident Emmanuel Macron poněkud "profláklého" centristického politika Françoise Bayroua předsedou vlády země dlouhodobě se zmítající v politické a ekonomické krizi. Deník Le Figaro dnes připomíná, že Bayrou už jednou francouzským premiérem byl a to v románu "proroka" a nejznámějšího současného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa.
Agentura Moody’s zhoršila v jeden den nečekaně rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku. U obou zemí je primárním důvodem vysoký deficit veřejných financí a vnitropolitická situace. Tlak na nového francouzského premiéra, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení financí, stoupá.
Novým francouzským premiérem bude centrista François Bayrou. O rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona informovaly agentury s odvoláním na sdělení Elysejského paláce. "Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá" řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou. Třiasedmdesátiletý Bayrou ve funkci nahradí konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament vládě hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zrušila sobotní návštěvu znovuotevření katedrály Notre Dame v obavě z hněvu Francouzů, když v pátek podepsala kontroverzní dohodu EU s Mercosurem, proti které ostře vystupovala řada evropských zemí, zvláště pak Francie.
