Ve dnech 15. až 16. dubna se v turecké metropoli Ankaře uskuteční důležitá jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací, jejichž hlavním tématem bude bezpečnost v oblasti Černého moře. Informaci přinesla CNN Türk s odvoláním na zdroje z tureckého ministerstva obrany. Jednání by se měla konat v sídle námořních sil Turecka, informují New Voice.
Turecká opozice svolala v Istanbulu na dnešek další demonstraci proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters. Odhady počtu lidí, kteří dorazili na dorazili na protest, se však značně liší. Nejčastěji se uvádí, že přišly statisíce osob, předseda Republikánské lidové strany Özgür Özel uvedl, že jich dorazilo asi 2,2 milionu.
Desítky tisíc lidí vyšly v noci na dnešek do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. Již tehdy vypukly protesty, považované za největší za posledních více než deset let.
Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times (FT), podle nějž jde o vítězství Francie. Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně.
Turecká policie dnes zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua, který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Imamoglu čelí obvinění z korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Podle AP také místní úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle v největším tureckém městě zakázaly demonstrace.
Vývoz ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu TurkStream v únoru dosáhl historicky nejvyšší úrovně, přičemž denní objem dodávek překročil 55 milionů krychlových metrů. Podle agentury Reuters se meziročně zvýšil o téměř 31 procent a oproti letošnímu lednu vzrostl o 10 procent. Tento trend přichází v době zásadních změn v energetické infrastruktuře Evropy, kdy po desetiletích skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a energetická bezpečnost se stala jedním z klíčových témat evropské politiky.
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí, řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku. Plynovod TurkStream spojuje Rusko a Turecko, odkud se surovina dopravuje dál na Slovensko.
Více než sto obětí si za poslední dva dny vyžádaly boje na severu Sýrie mezi povstalci podporovanými Tureckem a jednotkami syrských Kurdů. Informovala o tom podle agentury AFP Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii. Turecko už od roku 2016 operuje na severu Sýrie, kde během občanské války v Sýrii vznikla de facto kurdská autonomie.
Turecko je připraveno více přispět k energetické bezpečnosti Evropy jako centrum dodávek zemního plynu. Řekl to dnes v rozhovoru s japonskou agenturou Nikkei Asie turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů Alparslan Bayraktar poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropy. Pokud bude v Evropě „politická ochota a závazek“ a budou provedeny další investice do energetického propojení.
Sovětský svaz si – se souhlasem tehdy velmi čerstvého prezidenta Háfize Asada – začal budovat základnu v syrském Tartúsu roku 1971. Po velké roztržce s Egypťany roku 1977 sem pak přesunul těžiště svých operací na Blízkém východě. Ruská vojenská přítomnost v Sýrii má tedy zhruba padesátiletou tradici, je spojena s vládnoucí rodinou Asadů a momentálně je docela dobře možné, že společně s rodem Asadů také skončila. Vítězové občanské války mají pramálo důvodů si tam Rusy ponechávat a ani Erdoganovi, politickému vítězi této, se ruská přítomnost v tureckém „blízkém zahraničí“ nehodí.
Šéf turecké diplomacie Hakan Fidan se v neděli v Damašku setkal s faktickým vládcem Sýrie a vůdcem islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmadem Šarou. Oznámilo to ministerstvo zahraničí v Ankaře. Na videozáznamu, který odvysílala turecká státní tisková agentura Anadolu, se turecký ministr zahraničí zdraví a objímá s Šarou.
Náhlý restart syrské občanské války, úspěch povstalců a pád režimu Bašára Asada v podstatě překvapil úplně všechny. Asad byl považován za jejího de facto „vítěze“. Od roku 2011 vedl boj proti vlastnímu obyvatelstvu, boj plný zvratů, masakrů a válečných zločinů. Ve válce zemřelo až 600 tisíc lidí. Ještě před pár týdny to vypadalo, že Asad si udržel přímou kontrolu asi na 60 % území. Islamisté v okolí Idlibu drželi asi 10 % a Kurdové, převážně na východ od řeky Eufrat, nějakých 30 %. Úseky u severní hranice okupovalo Turecko či milice na něj napojené.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Mírový plán pro Ukrajinu podle Ankary počítá se zmrazením frontové linie a odložením vstupu země do NATO. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan plánuje předložit návrh na zastavení bojů podél aktuálních frontových linií v ukrajinském konfliktu během summitu globálních ekonomik G20 v Brazílii. Prezident Erdogan předloží svůj návrh na zmrazení konfliktu na stávajících liniích během setkání skupiny G20 v Riu de Janeiru, uvedla zpravodajská agentura Bloomberg.
Turecko nepovolilo izraelskému prezidentovi Jicchakovi Herzogovi přelet přes svůj vzdušný prostor při cestě na klimatickou konferenci COP29, která se koná v Ázerbájdžánu. Píše to deník Kathimerini i další média s odkazem na nejmenované zdroje. O víkendu Herzog oznámil, že nakonec na klimatickou konferenci nepoletí kvůli bezpečnostním důvodům. O tom, že turecké úřady nevydaly povolení pro přelet izraelskému prezidentskému speciálu, informovala také turecká státní agentura Anadolu.
Řecko zahájilo jednání s Izraelem o vývoji protivzdušného a protiraketového obranného systému v hodnotě 2 miliardy eur (50 miliard korun), který by vycházel z izraelského systému Iron Dome. Jedná se o součást rozsáhlého plánu na modernizaci řeckých ozbrojených sil, uvedli ve čtvrtek řečtí představitelé. Upozornila na to agentura Reuters. Plánovaný obranný systém má sloužit k zachycení krátkých a dlouhých raket během útoků, podobně jako Iron Dome v Izraeli.
Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Šlo zřejmě o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary, který nepřežilo pět lidí a dvě desítky jich utrpěly zranění. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.
Čtyři lidé zemřeli a 14 bylo zraněno při dnešním útoku na sídlo tureckého leteckého výrobce TUSAŞ na předměstí Ankary, uvedl na síti X turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Po smrti jsou podle něj také dva útočníci. Představitel místní samosprávy Selim Cirpanoglu podle agentur uváděl tři oběti útoku a pět zraněných.
V USA zemřel ve věku 83 let turecký islámský duchovní Fethullah Gülen, jehož turecká vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už několik let viní ze snah ji svrhnout. S odvoláním na turecká média o tom dnes informovala agentura Reuters. Účty na sociálních sítích spojené s Gülenovým hnutím, které mimo jiné spravují Gülenovi synovci, zveřejnily informaci o tom, že klerik zemřel v neděli v Pensylvánii na kardiovaskulární problémy.
Turecko se chce připojit k uskupení BRICS, což je alternativa vůči západním ekonomickým uskupením. Turecko podalo formální přihlášku k tomu, aby se připojilo ke skupině zemí (Rusko, Čína, Spojené arabské emiráty, Indie, apod.). Důvodem je posílení globálního vlivu, frustrace z přijímacího řízení do Evropské unie a navázání nových spojeneckých vazeb mimo tradiční západní státy. Blok se chystá diskutovat o expanzi na říjnovém summitu v Ruské federaci, píše agentura Bloomberg.
Na půdě tureckého parlamentu se vládní činitelé znovu porvali, tentokrát tekla i krev. Spor se rozhořel mezi poslanci vládního hnutí Strana spravedlnosti a rozvoje a levicovými opozičníky z Dělnické strany. Opozičník Ahmet Sik řečnil o vězněném opozičníkovi Canovi Atalayovi a označil vládní stranu za teroristy, načež se na řečníka vrhl zástupce vlády Alpay Özalan. Do rvačky se vzápětí přidali desítky poslanců, bitka trvala půlhodiny a vyvrcholila pokutou a krvavými skvrnami na podlaze parlamentu, píše Reuters.
Napříč sociálními sítěmi se šíří hrůzné video. 18letý mladík Arda K. si nasadil masku, brýle a neprůstřelnou vestu, zapnul kameru, kterou si upevnil na svou přilbu, a začal z pohledu první osoby natáčet, jak vybavený nožem a sekerou útočí na lidi, které potkal na ulici. Při svém útoku zranil 5 lidí, kteří dle informací tureckého zpravodajského webu Hürriyet byli převezeni do nemocnice, dva z nich jsou podle zprávy Al Jazeery ve vážném stavu. Na konci videa je vidět, že útočníka během krátké doby dopadli a zadrželi policisté.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes vyjádřil zděšení nad zprávami o izraelském úderu na školu v Pásmu Gazy, který podle palestinských zdrojů ráno zabil desítky lidí. Uvedl, že šlo o několikátý útok na školu za poslední týdny a že tyto „masakry“ nemají žádné ospravedlnění. Incident odsoudily také Británie, Turecko či Francie. Bílý dům uvedl, že v Gaze nadále umírá příliš mnoho civilistů.
Česká cestovní kancelář (CK) Fly Dovolená je v úpadku, řekla výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Chaloupková. V současné době je s CK v zahraničí asi stovka klientů, a to například v Turecku. Dalších zhruba 1100 lidí má zájezd koupený, na dovolenou už ale neodletí, uvedla Chaloupková. CK, která není členem AČCKA, vydá oficiální prohlášení během dne.
Turecko od pátečního rána blokuje přístup k sociální síti Instagram. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký telekomunikační úřad BTK, který však krok nijak nezdůvodnil. Turečtí představitelé však sociální síť, kterou provozuje americká společnost Meta, kritizovali za to, že neumožňuje zveřejňování kondolencí k úmrtí šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníji.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli řekl, že jeho země by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v jiných oblastech. Nespecifikoval však, o jaký zásah by se mělo jednat, informovala agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v reakci Erdogana přirovnal k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi. Turecký prezident je hlasitým kritikem izraelského tažení v Pásmu Gazy, židovský stát obviňuje z válečných zločinů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si v sobotu na Kypru připomněl výročí 50 let od turecké invaze. V rámci jeho zahraniční cesty prohlásil, že jeho země je připravena vybudovat námořní základnu na Kypru, „pokud to bude nutné“, informovala agentura AFP. „Pokud to bude nutné, můžeme vybudovat základnu a námořní struktury na severu rozděleného ostrova“, uvedl.
Agresivita, nadávky a násilí. Takto vypadaly německé ulice v den sobotního zápasu mistrovství Evropy mezi Nizozemskem a Tureckem, které prohrálo 2:1. Jeho příznivci nesli debakl těžce, v Berlíně došlo i ke střetu obou těchto fotbalových táborů. Krátce po skončení čtvrtfinálového zápasu vypukly v berlínské zóně fanoušků UEFA poblíž Braniborské brány nepokoje, při nichž se střetli nizozemští a turečtí fanoušci.
Kvůli nepokojům proti syrským uprchlíkům, které vypukly na konci minulého týdne, zadržely turecké úřady na 500 lidí. Podle agentury AFP to v úterý oznámil turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Nejsilnější byly demonstrace, při kterých skupiny lidí útočily na domy či obchody syrských uprchlíků v centrálním Turecku. Nepokoje odsoudil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Izraelská aerolinka El Al uvedla, že jí v neděli po nouzovém přistání kvůli nemocnému pasažérovi odmítli v turecké Antalyi doplnit palivo, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle tureckého diplomatického zdroje agentury AFP nebylo doplnění paliva odmítnuto, ale bylo zapotřebí dokončit řádné procedury, na což odmítl pilot letounu čekat a rozhodl se s letadlem odletět.
