Nový německý kancléř Friedrich Merz slíbil velké investice do německé armády. Vzhledem k situaci v Evropě a ve světě chce, aby německá armáda měla nejsilnější armádu v Evropě. Podle něj to odpovídá ekonomice a velikosti Německa. Silná armáda také podle něj zajistí Evropě odstrašení, aby svou sílu nemusela v konfliktu použít. Slíbil také nadále silnou podporu Ukrajině. O jeho projevu ve Spolkovém sněmu informuje Politico.
Indie tvrdí, že odpověděla na dnešní pákistánské útoky svými údery na základny v sousední zemi. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters uvedli zástupci indické armády na tiskové konferenci, že Pákistán navyšuje počty svých vojáků u hranice. O odvetných úderech dnes ovšem mluvil také Pákistán. Tvrzení obou stran, které se dlouhodobě přou o Kašmír, není možné v této chvíli spolehlivě ověřit, připomínají média.
Šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin nařídil zahájit trestní řízení kvůli nedávnému zničení sochy rudoarmějce v Teplicích. Informovala o tom ve čtvrtek ruská státní agentura TASS. Pomník sovětského vojáka stál v teplických Havlíčkových sadech od roku 1955 jako součást pietního místa. Sochu v noci na středu zcela zničil neznámý pachatel či pachatelé tím, že ji strhli z podstavce.
Pentagon v návaznosti na úterní rozhodnutí amerického nejvyššího soudu okamžitě zahájí vylučování až tisícovky otevřeně transgenderových osob z armády Spojených států, informovala agentura AP, která se odvolává na příslušný pokyn ministerstva obrany.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Při příležitosti Dne vítězství prezident povýšil na generálporučíka také náčelníka vojenské kanceláře prezidenta Radka Hasalu a velitele velitelství pro operace Václava Vlčka.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zadržela v Doněcké oblasti velitele ukrajinského praporu podezřelého z nezákonného obohacování na úkor svých podřízených. Ze "zdanění" bojového žoldu jen v březnu vydělal 920 tisíc hřiven (zhruba 552 tisíc Kč). Systém podvodného přičítání plateb odhalili pracovníci SBU ve spolupráci s vrchním velením Ozbrojených sil Ukrajiny, tuto skutečnost oznámily dnes na svém webu. O zprávě informoval Unian.
Izraelská armáda dnes začala rozesílat desítky tisíc povolávacích rozkazů. Děje se tak poté, co v pátek premiérovi Benjaminu Netanjahuovi představila plán nové ofenzivy v Gaze, pro níž je nutná rozsáhlá mobilizace, uvedla agentura Reuters. Jde o další eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, který vyvolal útok Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze. Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023
Americká armáda potvrdila, že v červnu uspořádá v hlavním městě USA vojenskou přehlídku v den narozenin prezidenta Donalda Trumpa - jako součást oslav 250 let existence pozemního vojska, uvedly tiskové agentury. Armádní plány počítají s nasazením 6600 vojáků, 150 vozidel a 50 vrtulníků. Výročí 250 let americké armády jako pozemní složky ozbrojených sil se se shoduje s Trumpovými 79. narozeninami, připadajícími na 14. června.
Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil komplexní transformaci americké armády. Cílem je snížit počet generálů i jednotlivých speciálních velitelství, aby armáda byla akceschopnější. Ministr chce rozkazem také zmenšit některé zastaralé jednotky, jedním z příkladů jsou jednotky útočných helikoptér, které by mohly být zmenšeny díky investicím do dronů. O změnách informuje server Breaking Defense.
Ruské ministerstvo obrany ve svém úterním hlášení oznámilo dobytí další ukrajinské obce - konkrétně vesnice Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.
Smlouva na stíhačky F-35 nemá absolutně žádný vliv na další pronájem švédských gripenů. Reagovala tak ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na kritiku stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO). Ten uvedl, že kvůli smlouvě na F-35 nedošlo ke včasnému prodloužení smlouvy na pronájem gripenů a Česko tak přijde zbytečně o pět miliard. Předchůdce Černochové Lubomír Metnar (ANO) reagoval s tím, že postup vlády skutečně způsobil pro ČR nevýhodnou nabídku ze strany Švédů.
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské zpravodajské kanály působící na sociální síti. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
Británie a další evropské země údajně opouští od prvotních plánů vyslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise. Londýn vnímá převažující rizika a nechce dráždit Moskvu, jak uvádí britské The Times s odkazem na diplomatický zdroj, který je zapojený do diskusí. O zprávě informuje také agentura Unian. Namísto vojenského nasazení by se evropské země mohly rozhodnout pro alternativu. Šlo by o poskytnutí vojenských instruktorů dislokovaných na západní Ukrajině.
Případné navyšování výdajů na obranu a bezpečnost cestou zvýšeného zadlužení by v případě České republiky bylo uchopitelné, patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Na tiskové konferenci v Jičíně to řekl prezident Petr Pavel. Poslanci by měli tento týden schvalovat uvolnění rozpočtové odpovědnosti pro obranné výdaje. Výdaje by podle návrhu mohla vláda zvyšovat v příštích osmi letech nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválené výdajové rámce státních rozpočtů.
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zastavil trestní stíhání čtveřice obžalovaných příslušníků českých speciálních sil kvůli násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. ČTK o tom ve čtvrtek informovala mluvčí Motoristů Barbora Šťastná. Podle Macinky vojáci jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě.
Státní zastupitelství podalo obžalobu na čtyři příslušníky českých speciálních sil kvůli násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. Informaci webu iRozhlas.cz potvrdila mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová. Před svým zadržením Afghánec zabil českého vojáka a dva zranil. Právě krajský soud by se měl kauzou zabývat, a to ve speciálním režimu. Nebude proto podávat žádné další informace, uvedla Belkovová.
Neshody mezi evropskými zeměmi ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu jsou jen viditelnou tváří mnohem trpkých jednání o „militarizaci“ této země. Píše o tom tento týden francouzský deník Le Monde s odkazem na diplomatické zdroje. Evropané se nemohou prakticky dohodnout na ničem. Le Monde připomíná, že rozhovory o míru jsou samy o sobě širší, než se zdá, protože Rusko požaduje revizi celé bezpečnostní architektury evropského kontinentu.
V Ruském Krasodaru se měl odehrát dramatický incident, když asi stovka mobilizovaných vojáků uspořádala vzpouru. K události došlo v důsledku nespokojenosti s podmínkami služby a velením. Podle dnešních informací ukrajinské agentury Unian se vojáci rozhodli postavit proti svým nadřízeným, což vyústilo v chaotickou situaci. Asi stovka ruských neozbrojených vojáků se pokusila uprchnout z objektu tamního velitelství v Krasnodaru, na jihu Ruska, poblíž Černého moře. Sled událostí není jasný.
Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování platů pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat ministerstvo obrany pro vojáky. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že Rakušanův krok chápe jako vynucený, varuje ale, že se ozvou další profesní skupiny, které budou chtít rovněž vyšší odměny a státní rozpočet to neutáhne.
Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Podle húsijské televize Al-Masíra odvolávající se na zdravotnické úřady přišlo o život nejméně 58 lidí, což podle agentury Reuters činí z útoku jeden z nejsmrtelnějších od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem. Dalších 126 osob bylo zraněno. Armáda žádné další podrobnosti o operaci ani informace o případných obětech nezveřejnila.
Předseda Rakouského sdružení důstojníků Erich Cibulka navrhl, aby Rakousko začalo uvažovat o zavedení povinné vojenské služby i pro ženy. Informoval o tom rakouský deník Kurier s odkazem na rozhovor Cibulky pro středeční vydání listu Die Presse. „Můžeme přemýšlet velmi inovativně a neomezovat povinnou vojenskou službu pouze na muže. Tedy zavést vojenskou povinnost i pro ženy,“ uvedl Cibulka.
Bývalý velitel ukrajinské brigády Azov vyzval šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského, aby odstoupil. Obvinil ho z nedostatku strategické představivosti a ohrožování životů ukrajinských vojáků hraničními rozkazy. V rozhovoru pro list The Guardian uvedl, že pod Syrského velením to vypadá, jako by Ukrajina bojovala ve druhé světové válce.
Vláda se chystá rozhodnout o rekordním zvýšení platů vojáků, policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Zatímco politici argumentují posilováním bezpečnosti, kritici varují, že ve skutečnosti jde o předvolební přetahovanou na dluh, která může destabilizovat systém a dál zatížit státní rozpočet. Ačkoliv vláda zatím žádné rozhodnutí nepřijala, závody o to, kdo přidá více, už začaly.
Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Ministerstvo obrany v úterý oznámilo návrh dohody o celkově již třetím pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Tyto stíhačky by si tak měly odkroutit třicet let ve službách české armády. První letadla přistála na letišti v Čáslavi v srpnu 2005. Poslední odletí pravděpodobně v roce 2035. Jednání se švédskou stranou probíhala poslední tři roky. Švédská strana nabízela i nejmodernější Gripen ve verzi E/F. Česká strana však dala přednost F-35 a dlouho jednala jen o pronájmu do roku 2035.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal dnes zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Jaká je aktuální situace v české armádě? Půjdou tuzemští vojáci na Ukrajinu a jak to vypadá v jejich řadách? Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nastínila důvody, proč chce Česko zvyšovat obranné výdaje, hájila nákup letounů F-35 i připravenost vyslat vojáky do zahraniční mise — včetně Ukrajiny, pokud o to požádají spojenci z NATO. Bezpečnostní situace ve světě se stává natolik závažnou, že odchází z armády až 5 procent profesionálních vojáků, uvádí průzkum z roku 2022.
