Tag: armáda

Články k tagu

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti mají zablokovaný ústup, tvrdí Rusové. Zelenskyj obklíčení popírá

Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny byly podle Rusů po dobytí obce Rubanščina ruskými silami zablokovány v Kurské oblasti. Uvedla to v sobotu ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské bezpečnostní složky. Obec Rubanščina se nachází na západním okraji města Sudža, nedaleko silnice Sudža – Junakovka, která měla sloužit jako zásobovací trasa pro ukrajinské síly. Ukrajinci tvrzení Rusů o obklíčení jejich jednotek v posledních dnech odmítají.

Portugalsko odmítá nakoupit stíhačky F-35. Kvůli Trumpovi

Portugalská armáda doporučila pořízení stíhacích letounů F-35. Odcházející ministr obrany Nuno Melo však uvedl, že je nutné přihlédnout k "předvídatelnosti našich spojenců" při rozhodování o vojenských zakázkách. Země se tak rozhodla nenahrazovat americké stíhací letouny F-16 modernějšími F-35 kvůli Donaldu Trumpovi. Jde o jeden z prvních případů, kdy americký prezident fakticky zablokoval lukrativní zbrojní dohodu.

Zástupci koalice a Pirátů se shodli na posilování evropského pilíře NATO

Účastníci dnešní schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou.

Místo aut zbraně

Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?

Česko vysílá 150 výsadkářů do Bosny. Mají posílit bezpečnost země

Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země 150 vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla dnes armáda na svém webu. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a dnes. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. O tom, že do Bosny přijedou vojenské posily z Evropské unie, včetně ČR, informovala v úterý na svých stránkách vojenská mise EU v Bosně (EUFOR).

„Nemáme pochybnosti.“ Vláda nemíní přehodnotit nákup letounů F-35

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá pochybnosti o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 ani důvod tento výběr přehodnocovat. Uvedl to během dnešní návštěvy žatecké brigády rychlého nasazení. Jde podle něj o promyšlenou a dlouhodobou investici do obrany země. V rozhovoru pro Seznam Zprávy premiér řekl, že je třeba uvažovat nejen s ohledem na současnou administrativu prezidenta Donalda Trumpa.

Česká armáda nás bez spojenců nikdy neubrání

Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?

První 18letí Ukrajinci složili přísahu a vstoupili do útočné brigády Edelweiss

První ukrajinští mladíci, kteří podepsali zvláštní náborovou smlouvu pro věk 18 až 24 let, vstoupili o víkendu do řad Horské útočné brigády "Edelweiss." Informovalo o tom ukrajinské pozemní vojsko i sama brigáda na sociálních sítích. Mobilizační věk je na Ukrajině až od 25 let, ale kvůli nedostatku vojáků zahájila tento rok Ukrajina dobrovolný nábor mladíků s velkými benefity.

Prioritou je spojenectví s USA, nutné je být připraveni i na další scénáře, uvedl Pavel po mimořádném jednání

Prioritou je nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat transatlantickou vazbu. Na druhou stranu je třeba být připraven i na scénář, kdy se bude muset Evropa, případně část Evropy, spolehnout sama na sebe. Po pondělním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel.

Ukrajina nebude souhlasit s příměřím v pozemních bojích, zní z prezidentské kanceláře

Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdě tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem příměří a následně mír, administrativa prezidenta Volodymyra Zelenského stále politicky lavíruje a na americké podmínky nechce přistoupit. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko dnes podle agentury Unian prohlásil, že Kyjev nebude souhlasit s příměřím s Ruskem v pozemních bojích, protože nepřítel bude mít příležitost obnovit svou živou sílu a v budoucnu pokračovat v boji.

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla ministryně Černochová

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků.

Dávat více než dvě procenta na obranu je zbytečné, řekl Zeman na CNN Prima News

Bývalý prezident Miloš Zeman v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že dávat více než 2 % HDP na obranu je zbytečné. Podle Zemana je důležité, jak jsou peníze na obranu vynaloženy, a ne pouze jejich výše. „My jsme tady všichni (v Evropě) fascinováni jedním číslem – 2, 3, 5 nebo dokonce 10 %. Vím, že lze toho (obranyschopnosti) dosáhnout bez jakýchkoliv sociálních konfliktů, ale musíte umět ty peníze rozumně vynaložit,“ řekl Zeman.

Expressen: USA oznámily spojencům, ať napříště nepočítají s účastí Američanů na vojenských cvičeních

USA oznámily svým spojencům, že mají v úmyslu ukončit svou účast na plánovaných nadcházejících vojenských cvičeních v Evropě, uvedl tento týden švédský deník Expressen s odvoláním na své zdroje. Rozhodnutí bude mít vliv na několik cvičení, která jsou plánována právě ve Švédsku. Podle deníku se opatření netýká cvičení, o kterých už bylo rozhodnuto, tedy hlavně těch v letošním roce. Expressen upozorňuje, že informací má ale málo.

Proč se Polsko nehrne do první linie?

Kdybych mírně parafrázoval a aktualizoval jeden meziválečný sprostý polský vtip: pokud by někdo vynalezl auto poháněné morálním pobouřením, Praha by se v posledním měsíci stála bezemisním městem. Česká veřejná debata na zahraničněpolitická témata se vždy vyznačuje velkou mírou „morálního absolutismu“, jak se sluší na potomky husitů, nicméně reakce na aktuální šokující vývoj vztahů mezi USA, EU, Ukrajinou a Ruskem rozhodně předčila většinu dřívějších.

Polsko chce chránit hranice nášlapnými minami. Chystá se odstoupit od Ottawské úmluvy

Polsko reaguje na aktuální situaci v Evropě a zavádí opatření pro posílení své obrany. Polský premiér Donald Tusk v parlamentu mimo jiné sdělil, že doporučí, aby Polsko odstoupilo od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. V souvislosti s válkou na Ukrajině o jejím vypovězení mluvil už Tuskův předchůdce Mateusz Morawiecki.

Zbrojení, nová kolektivní hysterie

Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.

„Každý zdravý Polák projde výcvikem.“ Tusk chce mít půlmilionovou armádu

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že každý dospělý muž by měl Polsku projít vojenským výcvikem. Podle Tuska se však nebude jednat o návrat základní vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008. Tento krok je součástí snahy vybudovat armádu o síle 500 000 vojáků v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Informuje například Politico. Polská armáda v současnosti čítá přibližně 200 000 vojáků a je třetí největší v rámci NATO po Spojených státech a Turecku.

Lepší nábor do armády? Nabízí se hybrid profesionálů a vojáků základní služby, míní Pavel

Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět, řekl dnes večer v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel. Podle něj by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.

Ochota bránit svou zemi v Evropě klesá. Česká armáda by ráda přilákala víc rekrutů

V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník  generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000.

Napětí mezi spojenci: Vance zpochybnil evropská vojska, „Hluboce neuctivé!“ zní z Británie

Americký viceprezident J. D. Vance se ocitl v centru diplomatické bouře poté, co v rozhovoru pro Fox News pronesl kontroverzní výrok o případných mírových jednotkách na Ukrajině. Prohlásil, že by mohlo jít o „20 000 vojáků z nějaké náhodné země, která nevedla válku 30 nebo 40 let“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci zejména v Británii, kde ho politici i veteráni označili za neuctivý a ignorující vojenské oběti spojeneckých zemí, píše server stanice Sky News.

Útok 7. října je naprostým selháním izraelské armády, uvádí vyšetřovací zpráva. Hamás léta podceňovala

Útok 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne to z dnes uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Podle zprávy armáda léta teroristy z Hamásu podceňovala, útok naprosto nečekala. První hodiny útoku podle zprávy nevěděla, jak závažná situace je. Informuje například The Times of Israel.

Některé věci se musí vyjasnit. Zástupci dronové iniciativy a obrany jednali s Fialou

Zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis, dnes na schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) zahájili komunikaci a dohodli se, že v ní budou pokračovat, sdělila mluvčí kabinetu Lucie Michut Ješátková. Fiala před týdnem svolání schůzky zdůvodnil informacemi, které se kolem sbírky objevily. Uvedl, že je v zájmu bezpečnosti, aby se některé věci vyjasnily.

Řehka: Debata o vyslání armády na Ukrajinu je předčasná, Česko ale potřebuje 14 000 nových vojáků

V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Šéfka resortu nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Shodli se na tom na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. Podle Řehky musí NATO vybudovat urychleně věrohodné odstrašení a obranu, k čemuž v Česku chybí asi 14 tisíc vojáků.

Černochová: Obranným složkám chybí vojáci i civilisté. Motivem pro službu nejsou jen peníze

Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.

Trump odvolal šéfa amerického sboru náčelníků štábů Charlese Browna, nahradí ho Dan „Razin“ Caine

Prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na dnešek na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana "Razina" Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.

Povinná vojna v Česku není a nikdy nebyla na stole, zní od Černochové i Fialy

Slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky o zhoršující se bezpečnostní situací a nutnosti navýšení vojenských kapacit vyvolala mezi mnohými rozruch. Obdobná slova navíc přicházejí z Bruselu, kde evropští politici vzhledem k situaci na Ukrajině volají po zvyšováni výdajů na obranu a posilování obrany EU. Možnost obnovení povinné vojenské služby ale čeští politici rázně odmítli. Kabinet i Pražský hrad trvají na tom, že posílení obranyschopnosti musí být založeno na jiných formách zapojení občanů do armády.

Stanjura: EU si musí vybrat mezi šílenými výdaji na dekarbonizaci a penězi na obranu

V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.

Státní zástupce umlčel Černochovou. Fiala chce aféru kolem Řehky a dronů řešit soukromě

Kdo poslal vojáky speciálních sil s drony ze soukromé sbírky na Ukrajinu a proč o tom nebyl informován parlament, jak požaduje zákon? Byl do rozdávání diplomatických pasů zapojen i sám náčelník generálního štábu Karel Řehka? Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla přinést odpovědi poslancům. Státní zástupce, který vyšetřování Vojenské policie dozoruje, to však zarazil.

Slovenský ministr se omluvil Černochové za kritiku. Spletl si ji prý s Pekarovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár údajné vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze na tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským (nestr.). Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. V odpoledním rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Blanár v reakci na žádost Černochové o omluvu zopakoval, že výrok pronesla.