Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země 150 vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla dnes armáda na svém webu. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a dnes. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. O tom, že do Bosny přijedou vojenské posily z Evropské unie, včetně ČR, informovala v úterý na svých stránkách vojenská mise EU v Bosně (EUFOR).
Mnichov dnes zažil drama. Nedaleko izraelského generálního konzulátu a Dokumentačního centra pro historii nacismu střílel muž údajně napojený na Islámský stát. Zastřelený osmnáctiletý útočník v Mnichově byl podle dosavadních informací rakouským úřadům známý islamista s bosenskými kořeny. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann oznámil, že totožnost zastřeleného muže se ještě zjišťuje. Prostor policisté uzavřeli. Izraelský prezident Jicchak Herzog incident označil za teroristický čin
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. "Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině," vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce. Summit také vyzval k okamžitému příměří v Gaze.
Ve čtvrtek osmého února uplynulo čtyřicet let od zahájení XIV. zimních olympijských her v Sarajevu. Připomínat olympijská výročí lze všelijak – je možné dojímat se vzpomínkou na nečekaná vítězství či prohry sportovců a sportovkyň nebo na nečekané projevy fair play v rozhodujících okamžicích jednotlivých závodů. Ale taky se dá vzpomenout, jak se spolu na největší světové akci, kde se obvykle potkává více národů než v OSN, proplétají historie sportovní s politickou. Olympijské Sarajevo patří k těmto případům.
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt. Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) dnes s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest vězení za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a za další zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces.
Tábor Vučjak, který leží deset kilometrů od města Bihać na severozápadě Bosny, rozhodně není místem, kde by někdo chtěl žít. Ve stanech z plachtoviny leží matrace na holé zemi, umývárny a záchody jsou příšerně špinavé. Na snídani, skromně namazaný chléb, se čeká ve dlouhé frontě. Před některými stany si muži pečou placky čápatí, píše agentura DPA.
Prokuratura Bosny a Hercegoviny obžalovala bývalého velitele muslimských sil během války v letech 1992-1995 Atifa Dudakoviče z válečných zločinů spáchaných především na Srbech. Informovala o tom na svém webu regionální televize N1 s odvoláním na prohlášení prokuratury. V dokumentu se uvádí, že Dudaković, který velel pátému sboru bosenské (převážně muslimské) armády, a 16 dalších příslušníků této vojenské jednotky je obžalováno ze zločinů proti lidskosti. Konkrétně se to týká vražd, týrání a vyhánění více než tří set Srbů, většinou starších civilních osob a válečných zajatců.
Země uprostřed balkánských hor je místem, kde se střetávají vlivy tří velkých civilizačních okruhů: západoevropského, pravoslavného a islámského. Před sto lety byla tato její rozštěpenost jednou z rozbušek první světové války. Islám přišel do Bosny spolu s armádami osmanské říše v roce 1463. Pouhé meče by však k jeho rozšíření nestačily; na mnoha jiných místech Balkánu se víra Mohamedova nikdy široce neujala ani přes staletou vládu Turků. Hromadná konverze Bosňáků na islám měla i jiné důvody.
Bosenská policie v pátek zadržela bývalého velitele muslimských sil za války v 90. letech Atifa Dudakoviče, který je podezřelý ze spáchání válečných zločinů na srbském obyvatelstvu v roce 1995. S odvoláním na sdělení úřadu pro vyšetřování SIPA o tom informovala regionální televize N1.
Jed, který na konci listopadu pozřel bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak bezprostředně po vyslechnutí svého rozsudku u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), nebylo možné předem odhalit. Po skončení interního vyšetřování to v neděli podle agentury AFP oznámil tribunál, který dnešním dnem oficiálně ukončil svou činnost.
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) byl 22. listopadu odsouzen poslední z řady obžalovaných, Ratko Mladić. Za vraždy a deportace tisíců bezbranných lidí dostal „pouze“ doživotí, bosenštní Muslimové se přesto radovali.
Ratka Mladiče jsem nikdy nepotkal, zato jeho klonů dost. Podsaditých důstojníků různých armád v celé bývalé Jugoslávii. Měli vždycky podobný výraz i styl mluvy. Jistá přirozená autorita se jim nedala upřít. Byl to ten typ velitelů, které byste na vojně nechtěli potkat, když usnete na stráži. Mluvili obvykle pomalu a důrazně, stylem mužů, kteří nejsou zvyklí, že jim někdo odporuje nebo má jiný názor.
Jednání odvolacího senátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v kauze šesti bývalých vedoucích činitelů bosenských Chorvatů bylo ve středu přerušeno poté, co jeden z obžalovaných podle svého obhájce požil jed. Bývalý generál Slobodan Praljak nejprve protestoval proti tomu, že byl shledán vinným, a pak cosi spolkl. Předsedající soudce následně přivolal lékaře a vynášení verdiktu přerušil. Pár hodin na to Praljak zemřel.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu nepravomocně odsoudil bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče k doživotnímu trestu vězení za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995, včetně genocidy.
Soud v Sarajevu zprostil obžaloby z válečných zločinů Nasera Oriče, bývalého velitele bosenské, převážně muslimské armády ve Srebrenici. Dnes padesátiletý Orić byl v tomto soudním řízení konkrétně obžalován z účasti na zabití tří srbských zajatců v roce 1992.
Nizozemská vláda se obrátila na nejvyšší soud s žádostí, aby zrušil již pravomocné rozhodnutí soudů, podle něhož nizozemský stát nese část viny na masakru bosenských Muslimů ve Srebrenici v roce 1995. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na mluvčího nizozemského ministerstva obrany Klaase Meijera.
Vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS) nevlají v Bosně, ujistil v úterý po jednání bezpečnostních složek státu bosenský premiér Denis Zvizdić. Popřel zároveň tvrzení některých evropských představitelů, že radikální muslimové mezi Bosňáky (dříve Muslimové) představují pro Evropu teroristickou hrozbu. O vlajkách IS vlajících nad některými bosenskými městy hovořil český prezident Miloš Zeman, připomněla agentura Reuters.
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović odmítl názor českého prezidenta Miloše Zemana, že Bosna by kvůli svému národnostnímu složení mohla být základnou Islámského státu (IS) v Evropě. Izetbegović v tříčlenné bosenské kolektivní hlavě státu zastupuje Bosňáky (dříve Muslimové), kteří vyznávají islámskou víru.
V Bosně a Hercegovině už přes rok protestují studenti středních škol z města Jajce a dalších proti segregaci na školách, respektive proti konceptu „Dvě školy pod jednou střechou“. Tento systém dle nich podporuje etnické napětí už od dětského věku. Studenti z Jajce nyní slaví. Rok trvající kampaň s sebou přinesla první výsledek.
Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát odpovědný za asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić (přezdívaný též „Řezník z Bosny“), souzený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), je podle svých obhájců vážně nemocný a mohl by zemřít ještě před vynesením rozsudku. Proto žádají, aby byl dočasně propuštěn z vazebního vězení kvůli potřebnému léčení. Informovala o tom v úterý agentura AP.
Dvacet let v prosinci uplynulo od chvíle, kdy byla podepsaná daytonská dohoda stvrzující konec krvavé války na území Bosny a Hercegoviny. O generaci dál je čas se ohlédnout: byl Dayton úspěchem, nebo moc důvodů k radosti není?
Tak divný a ostrý spor Bosna ještě nezažila. Oba muži, kteří jsou na opačné straně barikády, vypadají stejně. Mají plnovous, zvláštní výraz ve tváři a blízkovýchodní oděv. Nusret Imamović a Bilal Bosnić. Po léta nejvýznamnější představitelé islamistické komunity v Bosně. Roky společně vyzývali Bosňáky, ať se dají na cestu pravého islámu.
