Vypadá to skoro jako stoprocentní závislost: když „to někde bouchne“, mezi odvětví, která jsou zasažena nejvíce a bezprostředně, patří turistický ruch. Následkem téměř každého masivnějšího teroristického útoku je odliv návštěvníků: turisté prostě nepřijedou. Což vedle pošramocené pověsti přináší i ekonomické škody, protože zejména v přímořských oblastech mohou turistické služby generovat i nadpoloviční většinu pracovních míst.
V polovině března uběhly dva roky od anexe Krymu: „referendum“, konané 16. března 2014, stvrdilo faktické připojení černomořského poloostrova k Ruské federaci.
Jen si to zkuste představit v Česku: průmyslu se kriticky nedostává surovin a náhradních dílů (řadu z nich nelze odnikud dovézt), produkce tak beznadějně zastarává.
Nepokoje na východní Ukrajině, přerůstající v občasné ozbrojené střety, trvají již téměř dva roky. Nejčastěji diskutovaná příčina bojů, tedy rozpor definovaný jako přetahovaná „na Západ, nebo do Moskvy“, samozřejmě nezmizela, ale pod povrchem je to složitější.
Dvacet let v prosinci uplynulo od chvíle, kdy byla podepsaná daytonská dohoda stvrzující konec krvavé války na území Bosny a Hercegoviny. O generaci dál je čas se ohlédnout: byl Dayton úspěchem, nebo moc důvodů k radosti není?
