Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu nepravomocně odsoudil bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče k doživotnímu trestu vězení za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995, včetně genocidy. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Mladičův obhájce Dragan Ivetić uvedl, že se Mladić odvolá.

Ve dvou bodech byl Mladić obžalován z genocidy. V jednom z nich, který se týkal genocidy v sedmi bosenských obcích, byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.

„Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení,“ oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu.

Mladičovy zločiny soudce označil za „jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti“.

Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladić výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.

Zasedání tribunálu bylo na desítky minut přerušeno kvůli údajné nevolnosti souzeného. Původně povolená pětiminutová přestávka se prodloužila na zhruba 50 minut a obhájci následně požádali o odklad vynášení verdiktu kvůli špatnému stavu svého mandanta. To ale soudce Orie odmítl s odvoláním na informaci lékařů, podle níž nejde o „krizi s vysokým tlakem“, jak tvrdí obhajoba.

Následně Mladić popuzeně zareagoval na soudcovo vyjádření k jeho zdravotnímu stavu a označil ho za lež. Poté ho Orie z jednací síně vykázal a Mladić si mohl zbytek čtení rozsudku vyslechnout pouze ve vedlejší místnosti.

Mladić trpí podle obhajoby vážnými zdravotními problémy a advokáti se od začátku roku snažili dosáhnout jeho dočasného propuštění, aby mohl být léčen v zahraničí. K tomu poskytla záruky i srbská vláda, což ale tribunál zamítl, stejně jako nedávnou žádost obhájců o odklad vynesení rozsudku kvůli nedobrému zdraví souzeného.

Mladić podle médií utrpěl od začátku svého skrývání nejméně jeden infarkt a během pobytu ve vězení tribunálu i několik mozkových příhod, možná i slabší mrtvici.

Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.

Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 000 lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.

Ve středu šlo o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce haagského tribunálu. ICTY ustavilo OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Obhajoba oznámila, že Mladić podá odvolání. Tím se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který zřídila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.

Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících bývalého generála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8000 zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců.