Přišel v Americe vietnamský moment?
Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání.
Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání.
Po zásahu policejních těžkooděnců na několika amerických univerzitách houstne ve Spojených státech napětí mezi propalestinskými studenty a politiky, kteří mluví o nepřípustné radikalizaci a antisemitismu na univerzitách. Jeden z nejvýše postavených ústavních činitelů šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se vyslovil pro využití Národních gard. Texaský guvernér Greg Abbott zase uvedl, že propalestinští studenti patří do vězení. K situaci se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který situaci přirovnal k situaci Židů v nacistickém Německu.
Palestinské hnutí Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura AP, to řekl představitel tohoto hnutí Chalíl Hajja. Hnutí Hamás však ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.
Izrael se velmi brzy chystá vyslat vojáky do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle něj nachází poslední bašta radikálního palestinského hnutí Hamás, proti němuž vede od loňského října válku. Píší o tom izraelská média, podle nichž byly zahájeny přípravy k evakuaci civilistů z Rafáhu.
Západní mladá pokroková levice má skutečně vzácnou schopnost sabotovat samu sebe, snad nejvýrazněji ji projevuje ve Spojených státech. Projevuje se to i v poslední době, kdy na některých amerických univerzitách značně zesílilo propalestinské hnutí, probíhají okupace budov a veřejných prostor a podobně.
Šéf londýnské Metropolitní policejní služby (MPS) Mark Rowley čelí výzvám k rezignaci ze strany bojovníků s antisemitismem. Podle nich policie pod Rowleyho vedením nezvládá propalestinské protesty a umožňuje tak šíření „nesčetných antisemitských zločinů z nenávisti“. Podle vládního poradce pro boj s extremismem se Londýn každý víkend stává no-go zónou pro Židy. Metropolitní policie se v pátek omluvila poté, co jeden z policistů na demonstraci v Londýně označil bojovníka proti antisemitismu za „otevřeného Žida“.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se podle izraelské stanice Channel 13 při návštěvě Izraele tento týden hlasitě pohádala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle dnešní zprávy německého magazínu Der Spiegel byly spouštěčem hádky fotografie z Pásma Gazy, které Netanjahu německé ministryni ukázal. Byly na nich údajně zachycené trhy s dostatkem potravin, jimiž chtěl ministerský předseda demonstrovat, že podmínky Palestinců pro život v odříznutém pobřežním pásmu nejsou tak dramatické. Baerbocková nesouhlasila.
Evropská unie v pátek poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na diplomaty o tom informuje agentura DPA, podle níž členské státy sankce schválily v písemném řízení. Palestinci chtějí, aby Západní břeh byl součástí jejich budoucího státu. Izrael ho ale desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a část izraelských osadníků požaduje ještě rychlejší výstavbu židovských osad na tomto území.
Vítězem soutěže World Press Photo se ve čtvrtek stal snímek, který se jmenuje „Palestinská žena objímá tělo své neteře“. Podle pořadatelů ji autor fotografie, Palestinec Mohammad Salem pracující pro agenturu Reuters, pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Čili deset dní po pogromistickém útoku na území Izraele a pět dní po začátku izraelské operace, která zatím neskončila a která, kromě vojenských cílů či přesněji teroristických cílů, vedla i k mnoha obětem na civilním obyvatelstvu.
V Evropě existují jasné známky toho, že země v regionu jsou připraveny uznat palestinský stát. Podle agentury Reuters to v pátek při návštěvě Norska prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez, kterého později čekala i návštěva Irska.
Palestinské hnutí Hamás není schopno propustit 40 živých rukojmích - žen, nemocných a starších mužů, jejichž propuštění v první fázi případného příměří požaduje Izrael. Informovala o tom ve středu stanice CNN s odvoláním na nejmenovaného činitele Hamásu, který je obeznámen s postupem jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Válka v Gaze vstoupila do šestého měsíce. Tlak na Izrael, aby zastavil svou ofenzivu proti Hamásu v Gaze, roste. V Česku to vyvrcholilo protestem umělců na předávání hudebních cen Anděl, kde rozvinuli transparent Artists for Ceasefire, tedy Umělci pro příměří. Souběžně zveřejnili petici vyzývající prezidenta, vládu i společnost ke změně politiky vůči Izraeli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dělá svým přístupem k situaci v Pásmu Gazy chybu. Řekl to americký prezident Joe Biden v rozhovoru se španělskojazyčnou televizní stanicí Univisión, v němž zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.
Izrael dokončí likvidaci všech praporů palestinského hnutí Hamás, včetně těch v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, a nic tomu nezabrání. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Před spuštěním rozsáhlé vojenské operace v Rafáhu, kam se z ostatních částí Pásma Gazy po začátku konfliktu uchýlil velký počet civilistů, varuje Izrael řada zemí mezinárodního společenství, ale i jeho blízcí spojenci.
Izrael a teroristické hnutí Hamás v posledních týdnech intenzivně vyjednávají o příměří skrz katarské a egyptské zprostředkovatele. Několik jednání už skončilo neúspěchem a čas běží. Z posledních pokusů navíc vyplynulo, že Hamás už nemá požadovaných 40 zajatců k výměně. Alespoň ne v humanitární kategorii, starších 50 let či dětí. Pokud jsou údaje přesné, znamená to, že pravděpodobně nepřežilo víc zajatců, než Izrael očekával.
Protiizraelští demonstranti skandovali na shromáždění v Michiganu ve Spojených státech "Smrt Americe" a "Smrt Izraeli". „Izrael je ISIS, Izrael jsou nacisté, jsou fašisté, jsou rasisté," prohlásil na demonstraci imám Usama Abdulghani. Video ze shromáždění u příležitosti Dne Al Quds, ve kterém muslimové po celém světě tvrdě odsuzují Izrael, zveřejnil Institut pro výzkum médií na Blízkém východě (MEMRI), píše web New York Post.
Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý přiznal, že izraelská armáda v pondělí v Pásmu Gazy zasáhla několik vozů humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), podle Netanjahua šlo o neúmyslný tragický incident. Zemřelo při něm sedm pracovníků WCK, která v Gaze distribuuje jídlo. Izraelská armáda už také vyjádřila lítost a slíbila nezávislé a profesionální vyšetření incidentu. Smrt humanitárních pracovníků odsoudily země jako je Polsko, Španělsko, Austrálie či Británie.
Patrně izraelský letecký úder zabil v Pásmu Gazy čtyři mezinárodní humanitární pracovníky a jejich palestinského řidiče, informují média s odvoláním na palestinské úřady. Mezi mrtvými, jejichž těla se nachází v nemocnici Al-Aksá v Dajr Balahu v centrální části pásma, je Brit, Polák a Australan. Čtvrtou zahraniční obětí je podle serveru The Times of Israel Ir, ačkoliv jiné zdroje uvádějí, že jeho národnost zatím nebyla potvrzená. Úřady to uvedly na základě pasů nalezených u obětí.
Desítky mrtvých objevily palestinské úřady v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy poté, co zařízení po zásahu opustily tanky a vozidla izraelských jednotek. Uvedlo to dnes ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou radikálního hnutí Hamás, napsala agentura AFP. Izraelská armáda dnes podle agentury Reuters potvrdila, že operaci v Šífě zaměřenou proti islamistům dokončila a své síly stáhla.
Otevřený dopis české vládě a prezidentu Petru Pavlovi, aby vyzvali k příměří v Pásmu Gazy a Izraeli, podepsalo 339 umělců. Skupina se dopisem připojila k americké iniciativě Artists4Ceasefire (umělci pro příměří) a po českých představitelích požaduje, aby vyzvali ke klidu zbraní, ukončení bombardování a k trvalému příměří. Zveřejněný dopis podepsali například Tomáš a Tamara Klusovi, Emma Smetana, Jordan Haj, Bára Basiková, Klára Výtisková, Jan Cina či Vojtěch Dyk.
Když vystoupíte z letadla na letišti Bena Guriona v Tel Avivu, tak první, co vás přivítá, je obří nápis „Bring them home“ tedy „Přiveďte je domů“. Cestu k pasové kontrole lemují podobizny Izraelců zavlečených do Gazy. Každému cestujícímu musí být hned jasné, že tato válka neskončí, dokud se Izrael nebude cítit bezpečný. A bezpečný se bude cítit teprve tehdy, až teroristické hnutí Hamás přestane existovat.
Izraelská právnička Amit Sousanaová, kterou loni 7. října palestinští ozbrojenci unesli do Pásma Gazy, americkému listu The New York Times (NYT) popsala, jak byla v zajetí brutálně bita a sexuálně zneužita. Podle NYT je 40letá žena první Izraelkou, která veřejně promluvila o sexuálním útoku, jehož se stala obětí, když byla zadržována jako rukojmí.
Rada bezpečnosti OSN dnes přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu, která vyzývá k okamžitému příměří. To má trvat během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval USA k vetování rezoluce a po hlasování uvedl, že Spojené státy svým postojem poškodí válečné úsilí Izraele v boji proti palestinskému hnutí Hamásu v Gaze.
Izraelští vojáci při razii v nemocnici Šífa ve městě Gaza, která trvá už týden a stále pokračuje, zadrželi prokazatelně již 500 členů radikálních hnutí Hamás či Palestinský islámský džihád. S odvoláním na vyjádření armády o tom v pondělí informoval server The Times of Israel.
Izraelští vojáci v rámci operace v nemocnici Šífa v Gaze, která dnes pokračuje už šestým dnem, zabili přes 170 palestinských ozbrojenců a dalších zhruba 800 zadrželi k výslechům. Uvedla to izraelská armáda. Do nemocnice Šífa, největší v Pásmu Gazy, vstoupili izraelští vojáci za podpory tanků v noci na pondělí. Od té doby pročesávají rozsáhlý komplex, který je podle Izraele napojený na síť podzemních tunelů a podle armády slouží jako základna pro bojovníky hnutí Hamás.
V Bruselu skončil dvoudenní summit EU. Český premiér Petr Fiala ocenil, že díky snaze ČR a Rakouska ze summitu vzešlo vyvážené stanovisko ke konfliktu v Gaze. To Česká republika podpořila, protože kromě výzvy k okamžitému humanitárnímu příměří se v textu také hovoří o tom, že konflikt rozpoutali teroristé z Hamásu. Na summitu se také řešil možný další sankční balíček vůči Rusku, zvýšení cel na ruské a běloruské obiloviny či další pomoc Ukrajiny včetně české iniciativy.
Rada bezpečnosti OSN dnes opět nepřijala rezoluci volající po přerušení bojů v Pásmu Gazy. S návrhem tentokrát přišly Spojené státy, které dříve podobné texty vetovaly, proti se ale postavily Rusko a Čína, tedy další dva stálí členové rady s právem veta. Šéf ruské mise při OSN před hlasováním uvedl, že Spojenými státy navržený text nezachází dostatečně daleko. Americký návrh by označil "okamžité a trvalé příměří" za "nezbytně nutné" pro ochranu palestinských civilistů a pro posílení přísunu humanitární pomoci
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. "Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině," vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce. Summit také vyzval k okamžitému příměří v Gaze.
V Rafáhu na jihu Pásma Gazy v pátek nejméně pět lidí zabila bedna s humanitárním nákladem, která byla svržená z letadla. Zásilka se zásobami měla podle stanice Al-Džazíra vadný padák a na místě dopadu se předtím shromáždil dav Palestinců čekajících na humanitární pomoc. Do Gazy letecky dodávají zásoby Jordánsko, Francie, Spojené státy nebo Belgie a Egypt. Není jasné, zda šlo jednu z těchto zemí, jejíž letoun byl do incidentu zapojený.