Dalibor Balšínek - vydavatel a šéfredaktor

/

Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.

Články autora

Babišova prohra a Fialova další šance

Tu bitvu si vybral Andrej Babiš sám. Chtěl referendum a dostal výsledek, který pro něj neznamená Ano, vláda musí odejít. Každý dobrý stratég si souboje vybírá a nejde do těch, ve kterých bude poražen na hlavu. Andrej Babiš si jako referendum o vládě pětikoalice Petra Fialy vybral volby do obecních zastupitelstev a Senátu. V komunálních volbách nedopadlo jeho opoziční hnutí špatně, ale navzdory bezprecedentní ekonomické energetické krizi, na kterou vláda neumí reagovat, nedosáhl žádného triumfálního vítězství a vzhledem k okolnostem i z komunálních voleb vycházejí koaliční strany jako celek bez větších zásadních ztrát.

Bez vítěze

Uplynulé volby do obecních a městských zastupitelstev jsou po dlouhé době první, kdy každý z hlavních hráčů může říkat, že vyhrál, a nebude ani tolik blufovat. Strany vládní koalice navzdory vládnutí a rozpačitému zápolení s bezprecedentní energetickou krizí mnoho voličů neztratily. Navíc komunální volby jsou hodně specifické, nejsou tolik stranické, takže velkou vypovídací hodnotu o národní politice nemají, ale pořád platí, že vládní koalice pozice udržela. Komunální volby jsou o společenském naladění obyvatel a spokojenosti s místem, kde žijí.

Nesmíme si lhát. O Rusku ani o Evropě

Šlo by to jednoduše, ale kdo jen trochu může, dělá to složitě, aby se v tom nikdo nevyznal. Jde o cenu energií, která se za poslední rok zvýšila mnohonásobně. A to dokonce tak, že už ani není shoda na tom, jak hodně násobně. Zvýšení pociťují všichni, na tom je nepochybně shoda, různě se interpretují dopady, které ceny elektřiny a plynu způsobí. Ideologové si slibují dopady v podobě šetření s energiemi, tiše se radují z krachů, které přinesou, a změnu energetických zdrojů. Dochází k reálnému naplnění myšlenky toho, jehož jméno není dobré vyslovovat, že vstupujeme do doby, kdy nám politická reprezentace předkládá, že se budeme mít hůř.

Kdo organizoval a kdo protestující na Václavské náměstí poslal?

Ukázalo se, že stále více lidem začíná být jedno, kdo je vyvede z hrozící, nebo dokonce už doléhající chudoby. Je to projevem ohrožené společnosti, ztráty důvěry v systém a státní zřízení. V každé, i vyspělé demokracii dýchají extrémní nebo radikální proudy. V klidných dobách přežívají na okraji, demonstrace jejich názorů se odehrává bez větší pozornosti v kroužku stovek dalších podobně smýšlejících. Platilo to i u nás. Většinová společnost se s radikálními proudy dosud nespojovala.

Komu věřit?

Jak se orientovat ve světě informací a médií, bylo tématem veřejného Salonu Echa na hubením festivalu Krásné ztráty ve Všeticích. Hosty debaty byli filozofka a esejistka Tereza Matějčková, komentátoři Bohumil Pečinka z týdeníku Reflex a Jindřich Šídlo ze Seznam Zprávy a publicista specializující se na média Jakub Jetmar. Digitální revoluci v posledních dvou letech významně ovlivnila pandemie a na ni přímo navazující ruská válka proti Ukrajině. Ve společnosti zavládl strach a nejistota, vytvořily se nové dělicí čáry mezi lidmi, o některých věcech se vůbec nemohlo mluvit, dosud respektovaní vědci a myslitelé byli za své oponentní názory vylučováni z dobré společnosti.

Babišovy ďábelské myšlenky

Od jara, kdy bylo zřejmé, že Česká republika bude čelit bezprecedentní ekonomické situaci, bylo těžké rozklíčovat, co má kabinet Petra Fialy vlastně za lubem. Lidem předhodil kost v podobě jednorázového příspěvku pro sociálně slabší rodiny s dětmi v hodnotě největší bankovky. Ani to nebylo bez zmatků, když se pár dní nevědělo, kdo si na pět tisíc korun sáhne. Přišlo léto, dlouho nic, až jeden mohl nabýt dojmu, že vláda premiéra Fialy má geniální plán, který se v nejdivočejší podobě mohl krýt s plánem nedělat nic a prostě a jednoduše ekonomickou krizi co nejdéle vysedět.

Bestii je třeba dodělat. Trump stále dýchá

Už podruhé se vracíme k trochu pozapomenuté historii, respektive k něčemu, co mělo být už dávno zapomenuto. Stále se to objevuje. Bestie, která měla být už dávno pod drnem, se stále hýbe, dští oheň a ukazuje drápy. K jejímu zničení byly použity všechny dostupné prostředky. Liberální média, která stojí na té správné straně, vytrvale přicházela s neuvěřitelnými historkami ze života a myšlení mocného muže. Našlo se také dostatečné množství těch slušných lidí, kteří prohlédli a přinášeli, často v knižní podobě, obvinění dokazující, že v čele velmoci stojí nekompetentní, nevzdělaný šílenec.

Cesta do digitálního otroctví

V časech, ve kterých jsou zpochybňovány a revidovány všechny dosavadní normy, formy vztahů mezi lidmi, a zpochybňován je dokonce každý jednotlivě, není od věci se pokusit některé pojmy definovat. Některé věci dokonce kodifikovat. Udržet pojem manželství pro vyjádření svazku muže a ženy nemusí a také neznamená zpochybnění jiných mezilidských vztahů třeba mezi muži nebo jen mezi dvěma ženami. Ty mají nepochybně také svou hodnotu a tu by také neměl nikdo zpochybňovat a minimálně z praktických důvodů je dobré různé vztahy rozlišovat.

Barbara idealismem ještě nikdo nikdy neporazil

Lidé ty zprávy hltají… Patnáct ruských vojáků na tanku se dívalo na film, jednou ranou je sejmul ukrajinský dron, Putin je v posledním stadiu rakoviny, Putin trpí těžkou psychickou poruchou, Rusové si sami sestřelili vlastní nejmodernější stíhačku SU-34, každé video opatřené podmanivým hudebním doprovodem ukazující zničený ruský tank javelinem má stovky lajků na sociálních sítích, legendární jsou videa ukrajinských rolníků, jak traktorem odtahují ukořistěný ruský tank, momentálně jsou mimořádné úspěšné záběry střel likvidujících ruské cíle americkým lehkým salvovým raketometem HIMARS.

Budou Němci mrznout jako u Stalingradu?

Německý svaz měst a obcí v reakci na obavu z bezprecedentní energetické krize přišel s myšlenkou, že například víceúčelová hala v Ludwigshafenu, která dřív sloužila ke konání sportovních akcí nebo koncertů a během pandemie čínského viru se přeměnila v očkovací centrum, by se po první metamorfóze mohla změnit v centrální zahřívací stanici v době, kdy do Německa dorazí mráz a někdejší ekonomický hegemon Evropy nebude schopen zajistit základní podmínky pro život svých obyvatel především z chudších vrstev.

Rusové pálí mosty

Po pádu železné opony a rozpadu Sovětského svazu se před Ruskem otevřela cesta, aby se opět mohlo stát součástí Evropy, nikoli EU, ale evropského prostoru. Ještě v prvních letech vlády Vladimira Putina byla oboustranná snaha, aby nová éra vztahů fungovala, snažilo se hlavně Německo, které svoji energetickou a surovinovou existenci postavilo právě na vztazích s Ruskem, jenže postupně se to začalo kazit. Rusko se svou bezohlednou agresí rozchází s Evropou.

Fialova pasivita jako hra s ohněm

Možná na to mají nějaký ďábelský průzkum veřejného mínění, který doporučuje mlčet, moc toho neříkat, něco malého přidat na jednorázové, ale neřešící dávce a hlavně, hlavně raději nic nedělat než něco pokazit. Jinak si nelze vysvětlit pasivitu vlády Petra Fialy, která čelí největší inflaci a s ní spojenému zdražování v novodobé historii země.

Inflace je v české hlavě

Když Andrej Babiš vyhlašoval, že Česká republika je best in covid, tedy že jeho vláda se nejlépe vyrovnává s působením čínského viru na republiku a její obyvatele, byl to jen marketingový slogan, který u lidí povětšinou vyvolával úsměv. Jeho vláda, která za poslední dva roky do ekonomiky nalila 900 miliard korun jako protilátku na čínský virus, položila základy k jiným primátům, v Česku dochází k rekordnímu zdražování, jehož ukazatelem je největší inflace v novodobé historii země.

Granát na vypasené ryby

V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili. Nejtěžší a nejzdlouhavější je nalezení cesty pochopení. Na cestě stojí zátarasy dobových reálií, v dnešním kontextu zamořující mozek zmrtvujícím informačním smogem. To se ukazuje jako nezdolatelná překážka.

Proč musí Fialova vláda neustále usilovat o důvěru

Vláda Petra Fialy stojí před dvěma kruciálními problémy, na které zatím neodpověděla žádným strategickým plánem, kterým by vzala munici pro účinnou palbu opozice. Oba problémy, které se ukazují jako nejdůležitější v životě společnosti, nebyly předmětem loňské předvolební kampaně. Jsou nové a přišly až s ruskou válkou jako její důsledek. Inflace a s ní spojená drahota je výsledkem zmatečného boje s pandemií a nezodpovědného zadlužení státu způsobeného nehoráznou hospodářskou politikou Babišovy vlády.

Krize přináší změny: nový šéf ČNB a aktivní role státu na trhu s energiemi

Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.

Show muže s nožem u krku

Konec války na Ukrajině je v nedohlednu. Britský premiér Boris Johnson předpokládá, že se povleče do konce příštího roku. Na jedné válečné frontě ale drtivě vítězí ruským vojskem napadená Ukrajina. Vyhrává v informační válce, a to minimálně u euroamerické veřejnosti. Válečný marketing týmu prezidenta Zelenského je jedna z nejlepších informačních kampaní dekády, která skončí jako jedinečná příkladová studie v učebnicích. Prezident Zelenskyj je obklopen filmovým štábem a marketingovými experty, kteří ho jako outsidera, televizního baviče a herce dostali na základě úspěchu televizního seriálu Služebník lidu do čela Ukrajiny.

Rozdíl mezi dezinformací a faktem je často jen v čase

Válečná fronta na Ukrajině, kterou svou agresí otevřelo Putinovo Rusko, přináší mnoho dalších bojových linií, ekonomickou, ale i společenskou. Ruská válka na Ukrajině akceleruje ekonomické problémy, které přineslo potýkání se s pandemií čínského viru. U nás mnohem více než v okolních zemích rekordně roste inflace, která je s 12,7 procenta dvojnásobná ve srovnání třeba s Německem a Francií, a také máme větší drahotu. V plné nahotě se také ukázala naše více než 90procentní závislost na levném ruském plynu, které se podle hodně optimistických prohlášení vlády můžeme zbavit nejdříve za pět let.

Fiala kráčí ke hvězdám, za obzorem číhá velký problém

Žádný předseda ODS nebyl zvolen všemi odevzdanými hlasy členů strany, dokonce to není obvyklé ani u jiných politických stran, ani u těch autoritativních, ale zároveň není pochyb, že v sobotu na kongresu ODS šlo o volbu demokratickou. Petr Fiala jen ukázal, jak silnou pozici ve straně, kterou vede od roku 2014, má a už ani teoreticky nemůže dosáhnout lepšího výsledku.

Andrej Babiš leží v popelu

Volby v Maďarsku dopadly překvapivě jasným vítězstvím pro Viktora Orbána a jeho Fidesz. O vnitřnostech maďarské politiky a volební kampaně včera na tomto místě zasvěceně psala Lucie Sulovská. Ještě úplně jiná otázka, než jak mohla jedna strana počtvrté v řadě vyhrát, je ta, proč Orbán vyvolává tolik nepřátelství v západní Evropě, a dokonce ve Spojených státech.Moc leží na ulici nejen pro prezidentské volby, ale hlavně pro ty příští parlamentní. Petru Fialovi se otvírá perspektiva dlouhého vládnutí, které mu může zkazit jen výsledek voleb prezidentských.

Zájmy společné a jiné

Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.

Právo na svobodný život

Lze do nekonečna opakovat, že Putinovo Rusko rozpoutalo válku, která bude mít největší vliv na uspořádání světa od druhé světové války. Je v rovině dohadů a především zbožných přání, jak může intervence Ruska na Ukrajině nakonec dopadnout: zda Ukrajině zůstane její uzemní celistvost, čeho by se případně měla vzdát, respektive co si Putinovo Rusko vezme a co mu dovolí Západ a čeho se Ukrajinci nikdy nezřeknou. Jsme v informační válce. Nelze cokoli tvrdit o záměrech Rusů, o reálné situaci Ruska a podpoře současného putinovského režimu ani v co celá Ruskem rozpoutaná válka vyústí

Ukrajinci, hrdinové moderní doby

Frustrace z rozpadu impéria sovětského Ruska se proměnila v ničím neospravedlnitelnou válku proti Ukrajině. Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl změnit vývoj dějin v Evropě a jeho armáda zaútočila na Ukrajinu, která se tak stává Blízkým východem Evropy. Revanšistické ambice Ruska se proměnily ve válku, jakou Evropa nezažila od porážky Německa ve druhé světové válce.

Možná dnes, možná zítra

Vývoj na Ukrajině, tedy zda a v jaké míře se stane cílem agrese Ruska, je nepředvídatelný. Americkými tajnými službami ohlášený termín invaze z minulého týdne se nepotvrdil, nyní mluví o tom, že může nastat kdykoli. Zatím je jisté, že začala informační válka, jejímž smyslem je zaměnit příčinu s následkem. Je také zřejmé, že Rusko k útoku na území svrchované Ukrajiny využije jakoukoli záminku, i kdyby měla být vymyšlená. Záminkou nebude mít smysl se zabývat.

Příliš mnoho různých zájmů

Obavy z válečného konfliktu, kterým hrozí Rusko na Ukrajině, dosahují v posledních dnech vrcholu z jejich naplnění. Objevují se tzv. úniky z amerických zpravodajských služeb s datem ruské invaze, naposledy prostřednictvím internetového deníku Politico a zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se uvádělo datum středa 16. února.

Na prahu boje o Hrad

Začíná se pomalu stříbřit. Vrcholem letošní politické sezony bude prezidentská kampaň, která už začíná dostávat obrysy. Někteří se začínají oficiálně hlásit do hry, jiní odstupují. Objevují se různé průzkumy, které si zadávají adepti s největším kapitálovým zázemím, interní průzkumy si provádějí některé agentury samy. Zatím se ale jen rýsuje hřiště. Kandidáti s největším potenciálem na zisk hlasů svůj záměr dosud oficiálně neoznámili.

Kdo je tady manipulátor

Teď někdy to budou dva roky, co i k nám přišlo strašidlo čínského viru. Pro mnohé to začíná být úmorné, nesnesitelné a nechtějí ve svém životě atmosféru, kterou virus přináší. Virus děsil globálně. Strach, který vyvolával, byl pochopitelný, protože virus zabíjel. Nikoli masivně, ale někdy nevypočitatelně. Po dvou letech víme o čínském viru mnohem víc, hlavně to, že tak snadno nikdy nevymizí a že ani tak vyspělá civilizace, jakou jsme ve 21. století, neumí něco vymazat a zničit jako zmáčknutím tlačítka enter.

Flashback devadesátek

Po necelých třech měsících od voleb získala nová vláda Petra Fialy důvěru Poslanecké sněmovny. Nový premiér si vysloužil uznání, jak zvládl nástrahy formování nové vládní koalice, a hlavně za vyjednávání s prezidentem, který sice byl zdravotně indisponován, ale to mu nebránilo prosazovat vlastní představy.

Starší články