Martin Weiss - komentátor ECHO24.cz

/

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Články autora

Dýky v zádech v Bílém domě

Ve světě americké pravice došlo minulý týden ke seizmické události. Steve Bannon, muž, kterému byla přičítána záchrana Trumpovy prezidentské kampaně a jenž aspiroval na titul „Trumpův mozek“, je vyřízený. Jeho osud zpečetila kniha Oheň a zuřivost, jeden z nejzajímavějších pohledů do zákulisí americké vysoké politiky, jaký americká žurnalistika v posledních letech vyprodukovala.

USA, Trumpova apokalypsa se odkládá

Spojené státy rok po zvolení Donalda Trumpa stále vypadají jako Spojené státy. Socha Svobody pořád stojí a naprostá většina státních úředníků zůstává na svých místech, Donald Trump nerozpoutal válku ani jadernou, ani obchodní, ba ani nezačal zavírat své odpůrce do vězení. Neuzavřel spojenecký pakt s Ruskem. Ani nepostavil zeď na hranici s Mexikem.

Hledání řádu Tomáše Ježka

Konstatování, že společnost upadá a poměry jsou horší, než bývaly, může být jedním ze dvou případů. Buď jde o letitou figuru, doloženou už z antiky, ne-li z Chaldejské říše, k níž se odpradávna vždy a všude uchylují všichni stárnoucí škarohlídi a vypovídá jen o nich, ne o době.

Máme tu osmašedesátý naruby

Inspirativní esej Ivana Krasteva z roku 2007 Zvláštní konec liberálního konsensu přináší postřeh, který by neměl zapadnout. Když vysvětluje, proč je mylné při prvních příznacích populismu vytahovat varovné analogie s předválečnými autoritářskými, fašizujícími, antisemitskými hnutími, přichází taky s lepší analogií. Je to podle něj západoněmecký rok 1968.

Boj proti fake news požírá své děti

Boj proti ruským vlivovým operacím působí jako díra, do které se bojovníci čím dál tím hlouběji zahrabávají. Americkým mediálním prostorem například prolétla cifra 126 milionů – to je prý možný počet Američanů, kteří mohli být vystaveni obsahu vytvořenému petrohradskou Internetovou výzkumnou agenturou. Dalších 11,4 milionu mohlo vidět inzeráty zakoupené touto agenturou.

Ani krizi nazmar

Politolog Jonathan White vzbudil v roce 2015 pozornost studií Emergency Europe, v níž analyzoval, jak se spolu s řešením krize usadil v evropské politice nový způsob rozhodování.

Prokletí vyšetřovatele Muellera

Americký zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jehož úkolem je vyšetřit spolupráci „osob spojených s kampaní prezidenta Donalda Trumpa s ruskou vládou“ a související trestnou činnost, zaznamenal první zářezy. Obvinil dva lidi, kteří jednu dobu v kampani oficiálně působili, a jednoho externího poradce dotlačil k přiznání. Několik dalších lidí je prý blízko obvinění.

Neskladné Polsko v Evropě

Z celé várky zemí, jež se po pádu železné opony vrátily do svobodného světa, je Polsko určitě tou nejneskladnější zemí. Z postkomunistických zemí v EU je jediná, která patří mezi členské země střední velikosti – po odchodu Británie má víc obyvatel jen Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Střednědobé historické okolnosti ho přivedly do visegrádské čtyřky, ale svými ambicemi ji daleko přesahuje.

Pes honící se za ocasem dezinformací

Dezinformace jsou velmi temná, zlověstná věc, která útočí na citlivá místa lidských společenství a institucí. Zároveň se z boje proti dezinformacím stačil stát slušný byznys se svými aktivisty, granty a vládními iniciativami, který začíná dosahovat absurdních podob a rozměrů. Brát dezinformace vážně znamená položit si otázku, zda toto bezmocné třeštění není vlastně jejich největším úspěchem.

Starší články