Inflace je na svém dvouprocentním cíli. Úrokové sazby ČNB sice dál snížila, o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Vzhledem k inflaci jsou ale na poměrně vysoké hodnotě. To by nebyl takový problém, kdyby nebyla česká ekonomika v kondici, ve které se nachází.
Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.
Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl se vzdává svého dosavadního menšinového podílu ve společnosti Robot Asset Management, která provozuje algoritmický fond Quant. Jeho posledních 5 procent odkupuje firma Duck Sauce podnikatele Petra Stuchlíka. Ten to řekl deníku Echo24 při nedávném rozhovoru.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb a bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?
V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
Inflace za celý letošní rok bude 11 procent, v roce 2024 by se pak měla inflace přiblížit k dvouprocentnímu cíli. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Ukazuje to nová prognóza České národní banky. ČNB podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022.
Česká národní banka (ČNB) ponechala podle očekávání úrokové sazby na sedmi procentech. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Podle analytiků je důležitější, že ČNB má zároveň představit novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů dojde ke zhoršení výhledu vývoje tuzemské ekonomiky. Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. Základní úroková sazba ČNB je už od loňského června na sedmi procentech.
Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po středečním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, řekla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Před rokem jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky jejího dosavadního radního Aleše Michla, pověstného zastánce nezvyšování úrokových sazeb a někdejšího poradce Andreje Babiše. Do poslední chvíle se přitom očekávalo, že Jiřího Rusnoka vystřídá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zemanův výběr Michla byl tedy od počátku chápán jako snaha o prudké otočení kormidla v měnové politice.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl ve středu premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc. Michl schodek státního rozpočtu, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, dnes zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb.
Dosavadní ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vladimír Kruliš nastoupí 3. dubna do České národní banky (ČNB) do sekce kancelář. Bude zodpovídat především za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru. ČTK to řekla ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Média v minulosti spekulovala, že by Kruliš měl sekci kancelář ČNB vést, nastupuje ale na jinou pozici.
Jak se pozná, že Česká národní banka dobře funguje a plní správně svůj ústavou daný mandát? Když širší veřejnost vůbec nezajímá. Ceny jsou stabilní a není důvod se zabývat tím, kdo jsou ti, komu prezident republiky svěřil péči o ně. Když se začne něco vážného v ekonomice dít, guvernéři se ocitnou na prvních stránkách novin včetně těch bulvárních. Jejich rozhodnutí najednou ovlivňuje životy milionů lidí. Proto si toho média přirozeně všímají. V historii České republiky se guvernéry pod ostrou veřejnou palbou stali jen dva.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila v neděli ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.
Dosluhující prezident Miloš Zeman uvedl, že může přijít "noc dlouhých nožů", jak říkal Adolf Hitler a Mirek Topolánek, a že se může týkat i ČNB. Řekl to v reakci na zvoleného prezidenta Petra Pavla, který se nechal slyšet, že po začátku jeho funkčního období bude diskutovat situaci v ČNB, kde současný guvernér Aleš Michl zatím nedostal bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň.
Zvolený prezident Petr Pavel připouští, že by se mohl zabývat odvoláním guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla z vedení instituce, pokud nezíská bezpečnostní prověrku na nejvyšší úrovni. Řekl to v rozhovoru pro deník E15. Míní, že pokud je na nějakou funkci předepsaná bezpečnostní prověrka a dotyčný ji nedostane nebo ztratí, tak takovou funkci nemůže vykonávat. Dodal ale, že u Michla zatím taková situace nenastala. Deník Echo24 jako první upozornil, že Michl na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné už uplynula, řízení ale nebylo ukončeno.
Guvernér České národní banky Aleš Michl je pod tlakem kvůli dlouhému čekání na nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky. O důvodech, proč prověrku během standardních devíti měsíců nedostal, lze v tuto chvílí pouze spekulovat. Národní bezpečnostní úřad bližší informace neposkytne. A Michl odmítá odpovědět, jestli byl ze strany úřadu seznámen s překážkami, které udělení prověrky brání.
Vysoká inflace dopadá plošně na všechny a za dva roky lidem stačila spolknout už více než čtvrtinu úspor. Loňská průměrná inflace se vyšplhala nad patnáct procent a i letos se odhaduje nad deseti procenty, tedy velmi daleko od dvouprocentního cíle České národní banky. Jediní, kdo z nynějšího prudkého růstu cen a nízkých úroků těží, jsou dlužníci. Centrální banka si ovšem pod vedením guvernéra Aleše Michla jde svou cestou, kdy nechce prudce ochlazovat ekonomiku.
Problémy s bezpečnostní prověrkou guvernéra ČNB Aleše Michla, kterého si vloni do čela centrální banky vybral Miloš Zeman, vyvolaly otázku, za jakých okolností může nový prezident guvernéra odvolat. Důvody jsou ze zákona dva: nesplnění podmínek pro výkon funkce a vážné pochybení. Podle ústavního právníka Jana Kysely jde až o krajní řešení, avšak nikoli nereálné. Rozhodnutí by musel podepsat ještě předseda vlády. „Záleží na tom, z jakého důvodu by guvernér prověrku na přísně tajné nedostal,“ řekl deníku Echo24 Kysela
Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního guvernéra. To byl unikát, něco takového se dosud v historii České národní banky ještě nestalo.
Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Nastupující guvernér České národní banky potřebuje bezpečnostní prověrku na stupeň „přísně tajné“. Kvůli možnému styku s nejcitlivějšími informacemi to požaduje vnitřní předpis centrální banky. Nově jmenovaný Aleš Michl ji zatím nemá, podle mluvčí ČNB už ale o vyšší stupeň prověrky požádal. Dostane ji však možná až za devět měsíců. Do té doby se nebude smět účastnit jednání vlády, kde se budou projednávat informace v příslušném režimu.
