Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.

Když začala inflace výrazně narůstat, došlo ještě za období minulého guvernéra Jiřího Rusnoka v roce 2021 k rozhodnutí zmrazit bankovní radě základní mzdy i odměny. A to jak guvernérovi, tak viceguvernérovi i dalším pěti členům bankovní rady do té doby, než se podaří inflaci stabilizovat. Důležité je, že ČNB si o mzdách a odměnách rozhoduje „sama“, tedy guvernér rozhoduje o výši mezd a odměn radních a radní o výši jeho ohodnocení. Proto se také hovoří o mzdách, ne o státních platech.

Únorová inflace, která skončila na dvou procentech, předčila očekávání samotné ČNB i prognózy ministerstva financí. Už v lednu ale byl meziroční růst cen nižší, než se čekalo, když byl na úrovni 2,3 procenta. Pro bankovní radu to tudíž je záminka k tomu vrátit růst svých základních mezd i odměn do obvyklých kolejí. Radní si o tom rozhodli už na konci loňského roku, kdy si odsouhlasili podmínku, že inflace musí klesnout pod tři procenta.

„O zmrazení svých základních mezd a odměn na úrovni roku 2020 bankovní rada ČNB rozhodla v roce 2021, rozhodnutí pak prodloužila na rok 2022 a následně i na rok 2023. Na konci loňského roku bankovní rada ČNB schválila, že k rozmrazení dojde v okamžiku, kdy inflace klesne pod tři procenta. To se podle v únoru zveřejněných údajů stalo letos v lednu a od 1. března 2024 tak došlo k rozmrazení základních mezd členů bankovní rady,“ sdělila redakci mluvčí ČNB Petra Vlčková s tím, že informace o mzdách jsou standardní součástí Výroční zprávy a Zprávy o hospodaření.

Zmrazení mezd na úrovni roku 2020 se každopádně týkalo jen bankovní rady. Ostatním zaměstnancům centrální banky se podle kolektivní smlouvy, kterou odbory ČNB vyjednaly s vedením v témže roce, měly mzdy v letech 2021 až 2023 včetně odměn a příplatků každý rok vzrůst o dva a půl procentního bodu plus inflace. Vzhledem k velmi vysoké inflaci by to byl růst téměř o dvacet procent, což nakonec nenastalo, a inflační doložka se zrušila.

Podle zprávy ČNB z loňského podzimu by letos měla průměrná nominální mzda v centrální bance růst o 4,4 procenta, což vyplynulo právě z kolektivní smlouvou mezi bankou a odbory.

Hrubý plat premiéra a hlavy státu

Co se týče příjmů guvernéra a dalších radní, z dosud poslední zprávy o hospodaření (zpráva za loňský rok by měla vyjít v nejbližších dnech, pozn. red.) lze vyčíst, že v roce 2022 byla roční hrubá mzda guvernéra Michla přes 4,8 milionu korun, v čistém vyjádření necelých 3,6 milionu korun. Měsíčně tedy šlo o hrubou částku cca 400 tisíc korun. Téměř stejně na tom byl i tehdejší viceguvernér Marek Mora. Tím, že mzdy členů bankovní rady byly zmrazené, vedoucí zaměstnanci ČNB je výší svých příjmů začali dohánět, když dosahovaly na hrubý roční příjem skoro tři a půl milionu korun.

Jen pro srovnání lze uvést platy některých státních činitelů, u nichž vyplývá ze zákona povinnost o nich informovat. Roční plat prezidenta jakožto nejvyššího státního činitele měl v loňském roce činit před 7,9 milionu korun. Měsíčně mělo jít o hrubou částku přes 658 tisíc korun. U hlavy státu je plat odvozen ze základu, který odpovídá 2,5násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dále násobený koeficientem 3,6. K tomu se ale ještě připočítává zvláštní víceúčelová paušální náhrada spojená s výkonem funkce.

Také u dalších ústavních činitelů výpočet pro určení výše platu daný zákonem. Základ platu poslanců je odvozen od součinu platové základny a platového koeficientu. Za rok 2023 byla platová základna 94 757 korun a základní koeficient 1,08. Ten se ale zvyšuje podle náročnosti jednotlivých funkcí. Premiér a předsedové sněmovny a Senátu měli loni shodně měsíční hrubý plat 274 800 korun, ročně tedy necelých 3,3 milionu.