Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Okamžitě seškrtáme dotace za šedesát miliard

Nejdůležitějším křeslem v kabinetu po premiérovi je už dlouhou dobu ministerstvo financí. V éře prudkého zdražování jeho význam ještě stoupá. V nové vládě koalic Spolu a PirStan do něj téměř s jistotou usedne Zbyněk Stanjura z ODS. V klíčovém ekonomickém týmu expertů z pěti koaličních stran právě finišuje vyjednávání programu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, že Českou republiku čeká s novou vládou s jistotou v prvních měsících příštího roku rozpočtové provizorium, protože státní rozpočet po Andreji Babišovi bude nutné zásadně přepracovat.

Zelená jaderná energetika

Summit Evropské unie věnovaný mimo jiné energetické krizi s prudce rostoucími cenami skončil bez konkrétních výsledků. Evropští politici zjevně nevědí, co si v této situaci počít, pokud nechtějí vzdát cestu k evropské bezemisní ekonomice. Takže se neřešilo a nevyřešilo nic konkrétního, místo toho se spřádaly utopické plány na společné nákupy plynu a vytváření strategických rezerv. Co konkrétního si pod tím představit, ale nikdo nevysvětlil.

Ani korunu do Škody Auto

Automobilka Škoda Auto ve vlastnictví německého koncernu Volkswagen v pondělí zastavila nebo výrazně omezila výrobu ve všech třech českých továrnách. Chybí jí čipy, které jsou nedostatkovým zbožím po celém světě. Bez nich nemůžou auta fungovat. Je to základ elektroniky vozu. Kompletovat se budou jen některé rozdělané vozy. Není to poprvé, kdy výrobní linky v největší české automobilce stojí. Naposledy se kvůli nedostatku dílů zastavily 27. září.

Politický energetický rozvrat

Obchodník s energiemi pro drobné klienty, jehož služby u nás využívalo téměř milion zákazníků, minulý týden ohlásil konec. Ne přímo bankrot nebo insolvenci. Prostě jen ohlásil konec podnikání. Tvrdí, že to dělá právě proto, aby se do insolvence nedostal a dostál všem svým závazkům. Končí proto, že pod vlivem nové zelené energetické regulace zcela zkrachoval jeho model podnikání. V současných podmínkách politikou vyvolané nejistoty v energetice je neudržitelný. Podnikání Bohemia Energy stejně jako mnoha řady dalších obchodníků s energiemi u nás i po celé Evropě stálo na tom, že se lidem garantovaly ceny energií na několik let dopředu. Na jedné straně měly firmy smluvně zajištěné zákazníky, kterým se snažily od různých dodavatelů sehnat energie.

Jak zabránit Babišovi ovládnout Hrad

To, co už několikátý den sledujeme kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana, je mimořádně nechutný tyátr. Bohužel tyátr velmi nebezpečný, s potenciálem rozvracet společnost a posilovat nedůvěru. Projít tímto tyátrem se ctí je velkou zkouškou umění politiky. Žádá si dobré nervy, klid, potlačení touhy exhibovat. Viník tohoto nechutného tyátru je zřejmý. Prezidentovi nejbližší spolupracovníci hrají už několik týdnů na veřejnosti nedůstojnou komedii.

Nižší daně a stavba jaderných bloků

Ve volbách získal s velkým náskokem nejvíc preferenčních hlasů v absolutních číslech i procentech. Předseda STAN Vít Rakušan má na kontě přes 60 tisíc kroužků. A právě preferenční hlasy z něho udělaly druhou nejsilnější figuru rodící se vládní koalice koalic Spolu a PirStan. Do sněmovny přivedl 33 poslanců. Má jich stejně jako vítěz voleb, presumtivní premiér a předseda ODS Petr Fiala. Rakušan v rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, co se dá čekat od jeho poslanců a co STAN považuje za vládní priority.

Hrad vytáčí spirálu nedůvěry a nedůstojnosti do extrému

To, co předvádí nejbližší okolí prezidenta Miloše Zemana, je těžko uvěřitelný amatérismus, který stahuje společnost stále hlouběji do spirály nedůvěry a nedůstojnosti. Je to tak amatérské, že je tomu až těžké uvěřit. Je jen otázka, jestli je prezident schopen rozhodovat a jeho parta jedná na jeho zadání. Nebo je to naopak bezradná improvizace ve chvíli, kdy hlava státu kvůli své vážné nemoci aktuálně schopna rozhodovat není.

Andrej Babiš se rozhodl, že bude prezidentem

Sestavování nové vlády bude snadnější a rychlejší, než se ještě v sobotu po vítězství většiny opozičních koalic mohlo zdát. Přispěl k tomu nedělní názorový obrat Andreje Babiše. Po přiznání sobotní porážky, kterou nečekal, výrazně přehodnotil svoje priority. Uznal, že vládnout v této chvíli není schopen, protože většina stojí proti němu. Nebude se pokoušet ji rozbíjet. Naopak se jí rozhodl předat vládu co nejrychleji.

Začíná nová éra po Babišovi

Andrej Babiš těsně prohrál volby s koalicí Spolu vedenou předsedou Občanské demokratické strany Petrem Fialou. Porážku okamžitě uznal. Vítězi pogratuloval, jak se sluší. Dokonce ocenil jeho famózní finiš kampaně, kdy dokázal voliče mobilizovat k velmi vysoké účasti téměř 66 procent. K volbám do Poslanecké sněmovny přišlo nejvíc lidí za posledních dvaadvacet let. Vyšší volební účast byla naposled v roce 1998, kdy Miloš Zeman v čele sociální demokracie porazil Václava Klause v čele ODS.

Začíná éra po Babišovi

Kam s ním? ptal se na svém poslední předvolební titulní straně Týdeník Echo. Pryč, řekli voliči. Koalice Spolu složená z ODS, lidovců a TOP 09 zvítězila v parlamentních volbách s těsným náskokem před Andrejem Babišem. Získala zhruba o třicet tisíc hlasů víc než jeho spolek ANO. Ale hlavně má spolu s druhou předvolební koalicí K2 PirStan většinu 108 hlasů. Pohodlnou většinu na ukončení osmileté epizody vlády Andreje Babiše.

„Vyhnanci ve vlastní zemi. Francie je kvůli nezvládnuté migraci v ohrožení“

Echo připravuje knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je francouzský intelektuál Alain Finkielkraut, který vyvolává v západních liberálních kruzích mnoho polemických reakcí. V roce 2013 vyprovokovala ostré polemiky jeho kniha Nešťastná identita (L’identité malheureuse). V ní popisuje, jak se Francie rozplývá pod tlakem nezvládnuté migrace a integrace přistěhovalců. Jak se sice na rozdíl od Británie nikdy nesnažila vytvářet multikulturní společnost, ale nebyla schopna své hodnoty a kulturu obhájit.

Doba po Babišovi

O tom, kdo bude vládnout, víc než vítěz voleb rozhodne to, který blok bude mít většinu. Jestli to bude blok s Babišem, nebo blok bez Babiše. Právě tudy totiž vede červená dělicí linie těchto voleb. Přes ni se voliči téměř nepřesouvají. Migrují uvnitř bloku s Babišem, nebo bloku bez Babiše. O tom, který bude silnější, rozhodne to, kolik stran / předvolebních koalic se do sněmovny dostane. Pokud budou jen čtyři (ANO, koalice Spolu, koalice PirStan a SPD Tomia Okamury), vyjde podle dosavadních průzkumů většina opozičním koalicím.

Babišovo odcházení

Andrej Babiš dal občanům České republiky předvolební slib. Vyslovil ho opakovaně, naposled v pondělí v rozhovoru pro Frekvenci 1. „Kdybychom měli skončit v opozici, z politiky bych odešel.“ Se svým exekutivním ustrojením si prý neumí představit, že by seděl ve sněmovně v opozičních lavicích. Ano, tyto volby nejsou o Andreji Babišovi. Jsou o schopnosti opozice dostat ho po dlouhých osmi letech mimo vládu.

Modlitba za teplou zimu

Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.

Éra permanentního zdražování

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je bývalý politik. Ministr průmyslu, financí. Premiér prezidentské vlády Miloše Zemana, která nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Dodnes blízký přítel, kterého si jako jednoho z mála prezident skutečně váží. Rusnok dosluhuje už svůj druhý guvernérský mandát. Příští rok mu končí. Vedl banku za časů klidu a prosperity. To se tradičně pozná podle toho, že rozhodování centrálních bankéřů širší veřejnost, a dokonce ani politiky vůbec nezajímá.

Lídr musí najít téma, které lidi spojuje

Týdeník Echo se spojil s Knihovnou Václava Havla a v novém projektu jednou za měsíc otevře veřejnosti rozpravu zvanou Salon právě v příjemných prostorách knihovny v pražské Ostrovní ulici. Srdečně vás chceme pozvat k debatě nad zajímavými a inspirativními tématy s našimi hosty. Záznam bude k vidění na streamu knihovny Havel Channel a na stránkách Echo24.cz. První Salon z nové série připadl do času těsně před volbami. Proto jsme zvolili téma lídrů v politice.

Piráti se likvidují

Je týden a den do voleb. Nerozhodnutých je stále hodně. Často si budou vybírat ne v posledních dnech, ale dokonce hodinách. Některé trendy už jsou ale vidět. Jedním z těch silných je několik měsíců trvající pád Pirátů. Ten odstartoval Andrej Babiš. Pro letošní volby nemá žádnou lákavou kampaň pro své příznivce ve stylu Ano, bude líp, Palermo nebo Matrix, které dominovaly předchozím volbám a vynášely ho do vlády.

Přízrak státních bytů

Ve volebním finiši kampaň přitvrzuje. Ve snaze přilákat voliče padají skutečně radikální návrhy, u kterých můžeme jen doufat, že je sami autoři nikdy nehodlají plnit. Ty radikální nápady zároveň nasvětlují největší, dlouho neřešené problémy. Jedním z těch opravdu vážných je nedostupné bydlení v Praze, Brně a několika dalších větších městech jako Plzeň nebo Liberec.

Němci v pasti nerozhodnosti

Fenoménem současné doby je těkající volič. Nerozhodnutý do poslední chvíle, komu dá svůj hlas. Váhající, neukotvení, nejistí tady byli vždycky. Teď je jich ale nebývale mnoho a rozhodují se skutečně ne v posledních dnech, ale často až hodinách před volbami. Nyní se to naplno projevilo v Německu, kde si včera lidé vybrali nové obsazení Spolkového sněmu. Výsledek voleb v Německu je odrazem té nerozhodnosti.

Babiš hledá cestu, jak odklonit voliče ODS k SPD a Trikolóře

Není nic staršího než včerejší průzkumy. Přesně dva týdny před volbami jsou stále desítky procent voličů nerozhodnuty, komu dají svůj hlas. A jestli vůbec volit půjdou. Podle sociologů z výzkumných agentur je letos společnost kvůli výrazné neukotvenosti a těkavosti voličů výrazně rozkolísanější než před kterýmikoliv předchozími volbami. Ve finiši už budou rozhodovat čistě emoce.

Zdroje tu nejsou. Co s tím?

Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.

Zdražujeme s Andrejem a Alenou

Ministryně financí Alena Schillerová neoplývá hlubokým porozuměním ekonomice. Projeví se to spolehlivě skoro vždycky, když vyrazí z bezpečného terénu berní úřednice sčítající příjmy a výdaje státu do mnohem komplexnějšího terénu, který jde za účetní logiku. Marketingoví experti hnutí ANO pak trnou, co paní ministryně zase napovídá. Z jejího vystoupení v České televizi v neděli 19. září museli být vyděšeni.

S Babišem do pasti dluhů a zdražování

Nejpopulárnějším satirickým pořadem ve veřejném prostoru je pravidelné nedělní Čau lidi, které pro své fanoušky vysílá na sociální síti sdružující dnes už především seniornější publikum premiér Andrej Babiš. Od časů legendární České sody je to nejkomičtější kousek. Kromě fauny, prezentované premiérovými pejsky všeho druhu, aby národ pejskařů věděl, že on je jeden z nich, zde pravidelně vystupují i grafy. Na nich se rozšafnou formou ukazuje, jak už je líp.

Testování a karantény už jsou mimo čas a prostor

Adam Vojtěch je nešťastník, kterého jeho pozice mezi Andrejem Babišem a zdravotnickými zájmovými skupinami tlačí stále častěji k výrokům, které se dají nazvat přinejmenším dezinterpretacemi, často ale spíš dezinformacemi. Poslední dny, kdy s blížícími se volbami stoupá četnost tiskových konferencí ministra zdravotnictví, takových úletů, které jsou ve zjevném rozporu s fakty, přibývá.

Parkinsonovy zákony nám berou prosperitu

Je to typická ukázka degenerace, kdy se z rétoricky deklarované snahy o svobodnější podnikání stane podnikání víc nesvobodné a regulované. Nejvyšší správní soud právě rozhodl, že snaha Evropské unie o liberalizaci poštovních služeb skončila v podání českých poslanců výrazně větší regulací. Po letech tak ukončil spor mezi českými úřady a zásilkovou firmou PPL, patřící do německé zásilkové skupiny DHL.

Prázdné regály v Londýně

Optimisté očekávali, že zcela bezprecedentní koronavirové vypnutí ekonomiky by mohlo být jen propastí, po níž se svět vrátí tam, kde se zastavil. Jako když člověk usne, ráno se probudí a začne tam, kde večer skončil. Nestalo se. Společnost se výrazně proměnila. Dopad a hloubku těch změn uvidíme až z delšího odstupu. Něco z něj ale už zažíváme. A není to příjemné.

Čím méně malých stran, tím menší Babišova šance

Do voleb zbývá necelý měsíc. Odhadovat výsledky je při více než čtyřech milionech nerozhodnutých voličů nesmyslné. Důležité je teď sledovat trendy. Volební potenciály, skupinu lidí, která není rozhodnutá, ale o volbě konkrétní strany nebo stran uvažuje. Podstatné je, mezi kterými se rozhodují a kam se přesouvají. Zpravidla váhají mezi dvěma, nejvýše třemi možnostmi. A pak také alternativou, že volit nepůjdou.

Evropa vybuchne ve Francii

Evropa zažívá éru zesilující restrikce, regulace a velkých státních zásahů. Do velmi nepříjemného restriktivního tlaku se spojily dva proudy. Jeden připravovaný, plánovaný, centrálně řízený. Cesta k bezuhlíkové ekonomice plná zákazů, nových regulací a umělého zdražování se časově střetla s pandemií čínského koronaviru, na niž vyspělý svět reagoval vlnou restriktivních opatření. Loni v létě se pak covid vzal jako vzácná příležitost k urychlení a zesílení zelených regulací. Výsledkem bude dražší a méně svobodný život.

Ajťáci, finanční vítězové z časů covidu

V covidové éře se vzestup průměrných platů výrazně utlumil. Statistici zatím zveřejnili data za první čtvrtletí letošního roku. Ta ukazují, že platy v celé ekonomice se zvedly jen o 3,2 procenta. Průměr ale ukazuje jen velmi málo toho, co se v covidové éře s platy dělo. Skrývají se pod ním velké rozdíly. Zatímco ve většině oborů příjmy stagnovaly, v některých letěly prudce vzhůru.

Starší články