Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Ti, kdo berou dotace, mají v Evropě méně svobody, než ti, kdo je platí

Nová polská vláda Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady, získala důvěru parlamentu teprve před sedmnácti dny. Do vládnutí se pustila pěkně zostra, když vyčistila vedení veřejnoprávních médií takovým způsobem, že se Poláci dokonce museli obejít bez hlavních televizních zpráv. Detaily popisoval tento týden kolega Ondřej Šmigol. Není naopak známo, že by zapracovala na nějakém vyztužení právního státu. A že by Evropská komise, která předtím právě kvůli obavám o právní stát zmrazila Polákům pět miliard eur (123 miliard korun) dotací z NPO, což jsou speciální fondy, které vznikly za pandemie covidu, důkladně a hluboce prověřila, že už se právní stát do Polska navrátil.

Jak se vrátit k imunitě proti zdražování a nebezpečí

Není čas na dlouhé proslovy, když v nich řečník nesděluje nic průlomového nebo objevného. Pak je lépe držet se minimalistického, že méně bývá více. To se ve vánočním projevu podařilo premiéru Petru Fialovi. Obsah se dá shrnout slovy, že za sebou máme jeden z nejtěžších roků a máme mít naději, že ten příští bude lepší. Ta naděje je základ, aby byl. Ti, kdo ji mají, žijí lépe než pesimisté. Ať už se jim a kolem nich děje cokoli. Tím, v co věříme, tu realitu vytváříme. Nejsme pasivní pasažéři dějin. Jsme jejich tvůrci. Tím, co děláme, o co se snažíme. I tím, co jen pasivně přijímáme a ani se to nesnažíme ovlivnit.

Hop na slevu

Pro voliče není větší politické téma než zdražování. Průzkumy, které si nechávají strany dělat, mluví jasně. A to, že lid se v čase bezpečí rozhoduje především podle vývoje životní úrovně, je už omleté klišé. Svého času nejoblíbenější americký prezident Bill Clinton, který toho moc neudělal, ale vládl za prosperity, měl nad stolem napsáno „It’s economy, stupid“. Autorem byl Clintonův volební stratég James Carville. Lídři vlády i opozice si to zjevně uvědomují, a tak se po dlouhé době první televizní střet Petra Fialy a Andreje Babiše v televizi Nova změnil v šerm grafy, kde, kdy a za koho co zlevňovalo a zdražovalo.

Proč se lidé nehrnou do technologií

Jak daleko jsme s digitalizací? A kolik a jakých lidí bude například třeba, aby všechny ty digitální systémy hladce fungovaly? V Salonu Echa se sešel vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš s Janem Blažkem, předsedou představenstva Bankovní identity, přes niž se dá přihlašovat nejen do banky, ale i na úřady a s Pavlem Kolářem, expertem na digitalizaci v České bankovní asociaci.

Němci končí s dotacemi elektroaut. My s nimi začínáme

Náraz realit někdy vede k reakcím, které by se podle ideologie těch, kdo o nich rozhodují, nedaly odhadnout. Německá socialisticko-liberálně-zelená vláda, v níž je vicepremiérem hospodářství lídr Zelených, oznámila, že končí s dotacemi elektromobilů. A končí okamžitě. Po 17. prosinci už nepřijme jedinou žádost. Těm dotacím se vznešeně říkalo ekologický bonus. V závislosti na ceně vozu se pohyboval mezi třemi tisíci a čtyřmi a půl tisíce eury na vůz. Přepočteno podle aktuálního kurzu na koruny mezi 73 500 a 110 tisíci korunami na vůz. Čím bylo auto dražší, tím byl příspěvek nižší.

Jak by dopadla samostatná kandidátka Kalousek–Pospíšil proti koalici Spolu

Miroslav Kalousek je přeborníkem české politiky ve schopnosti přitáhnout k sobě pozornost. V tom ho nepředčí ani showman Andrej Babiš se svými videíčky s pejsky. Takže jsme několik týdnů s důkladným informováním o vývoji sledovali thriller o zařazení Miroslava Kalouska na kandidátku TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu. Dopadl podle očekávání. Strana ho na kandidátku odmítla zařadit. Ze svého pohledu velmi dobře udělala. Kdyby se Kalousek na kandidátku dostal, nebyla by žádná společná kandidátka koalice Spolu.

Prudký pád schopností počítat a číst

Gramotnost ve svém původním slova smyslu znamená schopnost či spíš dovednost číst a psát v určitém jazyce. Zpravidla aspoň v mateřském. Vychází z původního řeckého gramma, písmeno. V čase se význam mění tím, jak se postupně vyvíjejí nároky společnosti na kompetentnost člověka. Umět dobře počítat a rozumět textu je ale základ. Teprve na něj se dají nabalovat další znalosti a schopnosti. Bez logického myšlení a porozumění textu se nedá myslet a jít dál. Vzdělání stojí na těchto dvou schopnostech.

Soběstačností k drahotě

Byl říjen 2020. Svět se uzavíral do druhé vlny covidových lockdownů. Ekonom Mojmír Hampl v Salonu Týdeníku Echo varoval, že největším rizikem pro naši prosperitu bude snaha o soběstačnost. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání od těch ostatních. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna.

Proč se nebráníme drahotě dovozem zahraničních potravin

Premiér Petr Fiala a jeho ministři s naivitou zjišťují, že potraviny od ledna nezlevní, jak slibovali voličům s nadějí na pokles nižší sazby DPH z 15 na 12 procent. Naopak zdraží. Všichni tři hráči potravinářské vertikály od zemědělců přes potravináře po obchodníky tvrdí, že jim rostou náklady. Nejen na energie a spol. Zlevnění potravin v tak silně inflační ekonomice se slabou konkurencí, jako je už třetím rokem ta naše, je naivní představa. Vždycky se najdou alibi pro zdražení. Kdyby tady panovala cenová stabilita, potravináři ani obchodníci by si zdražovat netroufli.

Potraviny zdražují agrobaroni, obchodníci jen kopírují jejich ceny

Nešťastná nutelová epizoda ministerského předsedy, jejíž sebekritiku tento týden provedl v televizním rozhovoru, byla zoufalým projevem snahy vlády zbrzdit zdražování potravin. Politici ze svých vnitřních průzkumů moc dobře ví, že aktuálně nic lidem nevadí víc než zdražování a pád životní úrovně, kterou působí. A protože to ví, snaží se to řešit. Bez úspěchu. Premiér i ministr zemědělství Marek Výborný tento týden přiznali, že navzdory lednovému snížení DPH u potravin ceny v obchodech porostou. A oni s tím nejsou schopni nic udělat.

Iluze, že vláda diktuje výši platů a cen

Dohodl jsem se s lékařskými lobby, že 9,8 miliardy korun ze zdravotního pojištění půjde na zvýšení základních platů lékařů. Tento dojem vytvářel po jednání s nimi premiér Petr Fiala. Zástupci lékařů byli zdrženlivější. Počkají si na to, až vláda představí konkrétní „mechanismus“, jak přesně k nim ty peníze dopraví. Moc dobře věděli, že to není jednoduché. Petr Fiala vytvářel dojem, že tu vláda rozhoduje o výši lékařských platů. Na rozdíl od učitelských tu pravomoc nemá. Dokonce na ně nemá vůbec žádný přímý vliv.

Děti hloupnou. Umí číst, počítat a myslet hůř než předchozí generace

Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.

Proč zrovna my

Je to ještě horší, než jsme očekávali, ohlásil 1. prosince Český statistický úřad výsledky ekonomiky za první tři čtvrtiny letošního roku. Ta se ve srovnání s tím předchozím propadla o 0,7 procenta. Padáme ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím, o 0,5 procenta. Jsme jediná země z celé Evropské unie, která se svým výkonem ještě nevrátila na úroveň roku 2019, před covidovou pandemii. Každým dalším čtvrtletím pádu se tehdejší životní úrovni vzdalujeme. Bohužel tím, co děláme, vytváříme čím dál menší přidanou hodnotu. Ta není ničím jiným než tím vytvořeným bohatstvím.

Stát výrazně zdraží lidem energie. A ještě navíc na ně z daní přispějí velkým firmám

Ceny elektřiny a plynu na evropském trhu padají. Elektřina nyní stojí kolem 120 eur za MWh. Loni ve stejné době to bylo kolem 450 eur za MWh. Skoro čtyřikrát víc. Ceny elektřiny a plynu pro české domácnosti a firmy ale tentokrát nečeká pokles, nýbrž růst. Mnohé výrazný. U domácností účty porostou v průměru o 12 procent. Ten rozptyl dopadů je ale obrovský. Někomu se cena téměř nezmění, jinému stoupne o desítky procent. Záleží, kdy a na jak dlouho si odběratelé ceny elektřiny zafixovali.

Kde je Fialova cesta k prosperitě?

Když se Petr Fiala stal 18. ledna 2014 předsedou ODS, přirovnal se svými ambicemi k bývalé britské konzervativní premiérce Margaret Thatcherové a zakladateli občanských demokratů Václavu Klausovi. Železná lady už nežije. Takže můžeme jen domýšlet, jak by Fialův výkon v premiérské funkci hodnotila. Vzhledem k její proslulé razanci a snaze co nejvíc omezit stát a snížit daně by asi nadšená nebyla. V českém premiérovi by pravděpodobně ekonomického liberála omezujícího roli státu opravdu neviděla. Václav Klaus patří k nejostřejším premiérovým kritikům. Upozorňuje na to, že nedělá nic pro to, aby vrátil do země prosperitu.

Rodina pomáhá státu. Naopak to nikdy nefunguje

Jak rodina s dětmi a víra pomáhají společnosti k prosperitě? Kolem této otázky se točí bádání americké ekonomky Catherine Pakalukové. Matka osmi dětí ve věku od čtyř do čtyřiadvaceti let vystudovala ekonomii na nejlepších světových univerzitách. Pozornost vzbudila knihou Can a Catholic Be a Socialist? (Může být katolík socialistou?). „Žádná státní rodinná politika se všemi příspěvky a dotacemi nikdy nemotivovala lidi, aby měli děti. Zkoušelo se to v mnoha zemích a vždycky to všude selhalo,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Soukromé firmy začnou konečně platit lidi lépe než stát

Politici, prostitutky a ošklivé domy se stanou úctyhodnými, když vydrží dost dlouho. Tenhle můj oblíbený citát pochází z klasického filmu Čínská čtvrť, je to replika monstrózního padoucha Noaha Crosse. Myslím, že vyjadřuje nějakou – možná docela banální – pravdu, která ovšem stojí za občasné připomenutí. Dnes ve vztahu k těm ošklivým či jako ošklivé se zprvu jevícím domům.

ODS potřebuje restart. Rychle

Když se věci bortí, je to většinou v sériích. Vláda Petra Fialy teď má tu sérii hodně dlouhou. Každá další zpráva z ekonomiky je v zásadě špatná. Propad životní úrovně trvá už tři roky. Klesla víc než o třetinu. Obrat zatím není na dohled. Ekonomika se stále propadá a jako jediná z celé Evropské unie se ještě nedokázala vrátit na úroveň roku 2019. Jsme chudší než před třemi lety. Konsolidační balíček, který stojí především na zvyšování všech přímých daní, sice brzdí růst státních dluhů, jenže to rozhodně není balíček pro ozdravení ekonomiky.

Ústavní soudci zakázali Němcům dotace

Němci se po tvrdých historických zkušenostech bojí inflací a dluhů. Svých i těch, s nimiž sdílí členství v Evropské unii a eurozóně. A tak (se) rádi svazují formálními pravidly, která ještě raději porušují, když jim jsou ty vlastnoručně vyrobené svěrací kazajky moc úzké. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu měly chránit Evropu před nezřízenými rozhazovači. Očekávalo se, že budou především z jižní Evropy. Byly to německé pojistky před Italy, Řeky, Portugalci, Španěly a také Francouzi. Hříšníkům už při přiblížení se krizovým dluhovým laťkám odcházely pověstné varovné „modré obálky“ s hrozbou všemožných sankcí.

Bez nové transformace nebudeme prosperovat

Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? Vyčerpal se náš model průmyslové výrobní ekonomiky a už se s ním k růstu nezvedneme? Potřebujeme novou transformaci? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři České republiky. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy.

Rovnostářské důchody

Starobní penze už dnes stojí víc než třetinu státního rozpočtu. Se stárnoucí společností bude počet těch, kdo je budou pobírat, stále narůstat. Řady lidí, kteří budou pracovat a platit, se budou stále zužovat. Na čím dál větší balík penzí bude čím dál méně financiérů. Co s tím? Je třeba změnit parametry důchodů. Aby to ti, kdo budou pracovat, mohli zaplatit. Český systém totiž funguje a stále bude fungovat na mezigenerační solidaritě. Ti, kdo pracují, platí. Ti, kdo už mají státem uznaný věk nároku na penzi, berou. Nikdo nikde nic nespoří.

Stát zdraží firmám elektřinu. Pak si vláda vybere ty, kterým ji bude dotovat

Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.

Krmelec Evropy sílí

Snídaně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kde jeho úřad představuje výhled české ekonomiky do příštích dvou let. Reportér České televize se ptá na vysvětlení velmi vysokého růstu daní z příjmů firem. Za prvních deset měsíců letošního roku se na nich vybralo o 47,4 miliardy korun víc než před rokem. Vzestup o 39 procent. Tak prudce neroste příjem z žádné jiné daně. Jen pro srovnání: výběr DPH stoupá proti předchozímu roku jen o tři procenta. U sociálního pojištění, což je vůbec největší příjem státního rozpočtu, je inkaso vyšší o 8 procent. U daně z příjmů fyzických osob o 22 procent.

Politici chtějí lidem a firmám zdražovat elektřinu. Je to záměr

Poslanecká sněmovna se topí v debatách o zdražování elektřiny. Aktuálně není větší téma. Andrej Babiš si všiml, že se Energetický regulační úřad chystá prudce zvýšit státem kontrolovanou regulovanou část ceny. A že na to premiér Petr Fiala neumí reagovat a srozumitelně to vysvětlit. Tak chce ze zdražování udělat politické peklo. Čekají nás hodiny debat, kdo za to může.

Nejvíc nemocná ekonomika Evropy. Zralá na novou transformaci

Němci nepatří v posledních letech zrovna k prosperujícím tygrům. Fatální omyly v energetice, migrační politice, stárnoucí společnost, kde zůstává bezdětných skoro nejvíc lidí v Evropě. Nic moc vyhlídky. Spolu s námi a Slovenskem jediná země, kde se proti předcovidové éře propadla životní úroveň. Vlivný deník z této země napsal, že jsme „nemocným mužem Evropy“, a připojil dost obsáhlou analýzu, proč náš model postavený na výrobě s levnou prací skončil. A nový nemáme. Ekonomika se v současné podobě ze stagnace a pádu už nezvedne.

Zvažme omezení volebního práva věkem, říká největší zastánce Green Dealu mezi byznysmeny Luděk Sekyra

Na Smíchově staví novou čtvrť. Pracuje na přestavbě brutalistního obchodního domu Kotva, ze kterého chce udělat luxusní centrum ve stylu pařížské Galleries Lafayette. Patří k velkým sponzorům univerzity v Oxfordu, kde sedí v kolegiu rektora. Víc než jako developer se ale Luděk Sekyra v poslední době profiluje v debatách o morální filozofii. Je největším zastáncem Green Dealu v českém byznysu. S poklesem životní úrovně, kterou to přinese Sekyra počítá.

Němci jdou masivními dotacemi chránit svůj byznys proti drahé elektřině

Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.

Kontroluj a plať

Ministři vlády Petra Fialy jsou aktuálně v ostrém střetu v otázce, jak využijeme stovky miliard korun, které v příštích letech vybereme z emisních povolenek, jež zdražují energie, průmysl a postupně se budou rozšiřovat i na stavebnictví a bydlení. Jsou to přirážky, které platíme a fakticky je inkasuje stát. Povolenka je zelená daň. Aktuálně navíc velmi vysoká. Povolenka se aktuálně obchoduje za 81,60 eura. Ještě před dvěma lety stála čtyřikrát méně. Cena prudce stoupá, protože Evropská unie stahuje jejich počet a zároveň rozšiřuje okruh těch, kdo si je musejí kupovat.

Nebezpečná hra s elektřinou

Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.

Starší články