Vláda jemonvala Jana Čuřína novým ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Současného šéfa úřadu Jiřího Langa (66), který odchází do důchodu, nahradí od začátku května. Minulý týden jeho kandidaturu schválil jednomyslně bezpečnostní výbor Poslanecké sněovny. Premiér Fiala upozornil, že Jan Čuřín se v oblasti utajovaných informací pohybuje už 14 let. Čuřín přechází z funkce bezpečnostního ředitele na úřadu vlády.
Někdejšího zpravodajce Jiřího Langa má v čele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) po sedmi letech vystřídat současný šéf bezpečnosti úřadu vlády Jan Čuřín. Premiér Petr Fiala (ODS) ho ve čtvrtek představil poslancům bezpečnostního výboru. Na uzavřenou schůzi byli pozváni také zástupci všech tajných služeb nebo policejní prezident a další zástupci bezpečnostních složek.
Když byl ve funkci prezident Miloš Zeman, opakovaně se řešila pozice jeho poradce Martina Nejedlého, který neměl prověrku od NBÚ. Nynější prezident Petr Pavel ve volbách i po nich sliboval, že se podobných praktik zbaví. Nyní se ale, zdá se, historie opakuje v případě prověrky pro Pavlova poradce Petra Koláře. Kancelář prezidenta republiky sice označila toto srovnání za nemístné, ale třeba podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) je podobnost mezi Kolářem a Nejedlým jednoznačná.
Poradce prezidenta Petra Pavla, lobbista a bývalý diplomat Petr Kolář nebude mít prověrku od Nejvyššího bezpečnostního úřadu (NBÚ). Žádost o ni sice odeslal, Kancelář prezidenta republiky ale rozhodla, že ji ke své činnosti na Hradě nepotřebuje. Prezident Pavel přitom už ve volební kampani sliboval, že po jeho zvolení skončí s lobbistickými praktikami a netransparentním fungováním nejbližších spolupracovníků prezidenta. Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila v neděli ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.
Problémy s bezpečnostní prověrkou guvernéra ČNB Aleše Michla, kterého si vloni do čela centrální banky vybral Miloš Zeman, vyvolaly otázku, za jakých okolností může nový prezident guvernéra odvolat. Důvody jsou ze zákona dva: nesplnění podmínek pro výkon funkce a vážné pochybení. Podle ústavního právníka Jana Kysely jde až o krajní řešení, avšak nikoli nereálné. Rozhodnutí by musel podepsat ještě předseda vlády. „Záleží na tom, z jakého důvodu by guvernér prověrku na přísně tajné nedostal,“ řekl deníku Echo24 Kysela
Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního guvernéra. To byl unikát, něco takového se dosud v historii České národní banky ještě nestalo.
Nastupující guvernér České národní banky potřebuje bezpečnostní prověrku na stupeň „přísně tajné“. Kvůli možnému styku s nejcitlivějšími informacemi to požaduje vnitřní předpis centrální banky. Nově jmenovaný Aleš Michl ji zatím nemá, podle mluvčí ČNB už ale o vyšší stupeň prověrky požádal. Dostane ji však možná až za devět měsíců. Do té doby se nebude smět účastnit jednání vlády, kde se budou projednávat informace v příslušném režimu.
Poslanci navrhují, aby kancléř prezidenta musel mít ze zákona nejvyšší prověrku. Kancléř Vratislav Mynář ji totiž nyní nemá. Návrh novely zákona o prezidentské kanceláři poslanci neodmítli a poslali do ústavně právního výboru. Ten o novele jedná dnes. „Sám pan Mynář v minulosti o prověrku požádal. Z toho pro mě vyplývá, že on sám měl dojem, že je prověrka potřeba,“ říká v rozhovoru pro Echo24 poslankyně Věra Kovářová (STAN), která bude na výboru novelu obhajovat.
Zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat zřejmě i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který označil kyberbezpečnost za jednu z priorit kabinetu v posledním roce, budou především hlásit případné bezpečnostní incidenty.
Může se někdo vrchnímu veliteli ozbrojených sil a hlavě státu bez problémů nabourat do počítače? A jak to, že Hrad o situaci déle než rok mlčel a nežádal o prošetření Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), ani nepodal trestní oznámení? Tyto otázky vyvstaly poté, co Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro Frekvenci 1 prozradil, že se mu někdo „vlámal“ do počítače a „nainstaloval“ mu tam dětskou pornografii.
Hackerský útok na ministerstvo zahraničí trval nejméně rok. Útočníkům na počítačovou síť se za tu dobu podařilo ukrást více než 7000 dokumentů, některé z nich obsahovaly citlivé informace. Jejich držitel může podle Národního centra pro kybernetickou bezpečnost (NCKB) získat nad Českem strategickou výhodu.
Bývalý šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang se ve středu stane novým ředitelem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Dosavadní ředitel Dušan Navrátil se stává vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost a jeho úkolem bude vytvořit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Do funkcí ve středu oba uvede premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
